ECLI:CZ:NSS:2015:9.AS.123.2015:34
sp. zn. 9 As 123/2015 - 34
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary
Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., v právní věci žalobce: M.
Ř., zast. Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem se sídlem Na Zlatnici 301/2, Praha 4, proti
žalovanému: Krajský úřad Plzeňského kraje, se sídlem Škroupova 18, Plzeň, proti rozhodnutí
žalovaného ze dne 10. 4. 2014, č. j. DSH/4245/14, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 13. 4. 2015, č. j. 17 A 33/2014 - 43,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč,
který mu bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci
tohoto usnesení k rukám jeho zástupce Mgr. Jaroslava Topola, advokáta se sídlem
Na Zlatnici 301/2, Praha 4.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností brojí žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti shora označenému
rozsudku Krajského soudu v Plzni (dále jen „krajský soud“), kterým byla zamítnuta jako
nedůvodná podle §78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne
10. 4. 2014, č. j. DSH/4245/14.
[2] Podle §106 odst. 1 s. ř. s. musí kasační stížnost kromě obecných náležitostí podání
obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej
stěžovatel napadá a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. Ustanovení §37 s. ř. s. platí
obdobně. Kasační stížnost lze podat toliko z důvodů uvedených v §103 odst. 1 s. ř. s. Formulace
konkrétních důvodů (kasačních námitek) je nezbytným předpokladem perfektní kasační stížnosti,
neboť stěžovatel prostřednictvím námitek vymezí okruh přezkumu rozhodnutí krajského soudu
ze strany Nejvyššího správního soudu, který je uplatněnými důvody vázán (§109 odst. 3 s. ř. s.).
Kasační stížnost, jež neobsahuje žádné námitky, nelze ve svém důsledku projednat.
[3] K formulaci žalobních bodů se podrobně vyjádřil rozšířený senát Nejvyššího správního
soudu v rozsudku ze dne 20. 12. 2005, č. j. 2 Azs 92/2005 – 58, publ. pod č. 835/2006 Sb. NSS,
v němž mj. uvedl: „Žalobce je též povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů,
úvah, hodnocení či závěrů se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí
či přímo rozhodnutím samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat
o nezákonnosti.“ Tyto závěry rozšířeného senátu lze plně vztáhnout i na formulaci důvodů kasační
stížnosti s tím, že důvody musí směřovat proti rozhodnutí krajského soudu, neboť podstatou
řízení o kasační stížnosti je přezkum soudního rozhodnutí (§102 s. ř. s.).
[4] Kasační stížnost stěžovatele ze dne 27. 5. 2015 neobsahovala žádná konkrétní tvrzení,
která by bylo možno považovat za kasační námitky.
[5] Jelikož neměla kasační stížnost při jejím podání všechny náležitosti, musely být tyto
náležitosti doplněny v souladu §106 odst. 3 s. ř. s. ve lhůtě jednoho měsíce od doručení usnesení,
kterým byl stěžovatel prostřednictvím zástupce vyzván k doplnění svého blanketního podání. Jen
v této lhůtě může stěžovatel rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její
důvody. Tuto lhůtu může soud na včasnou žádost z vážných důvodů prodloužit, nejdéle však
o další měsíc.
[6] Pro případ, kdy je stěžovatel vyzván k doplnění kasační stížnosti postupem podle
ustanovení §106 odst. 3 s. ř. s., tedy soudní řád správní v řízení o kasační stížnosti zakotvuje
koncentraci řízení; soud již proto nemůže přihlížet ke stížnostním námitkám uplatněným
po uplynutí lhůty podle 106 odst. 3 s. ř. s. Ke stejným závěrům dospěl také Ústavní soud, který
v nálezu ze dne 10. 8. 2006, sp. zn. I. ÚS 138/06, dostupném na http://nalus.usoud.cz, mimo
jiného uvedl, že pokud je stěžovatel vyzván k doplnění kasační stížnosti postupem dle §106
odst. 3 s. ř. s., může rozšířit kasační stížnost na výroky dosud nenapadené a rozšířit její důvody
jen ve lhůtě jednoho měsíce v tomto ustanovení zakotvené, pokud nebyla na včasnou žádost
stěžovatele z vážných důvodů soudem prodloužena.
[7] Usnesením ze dne 1. 6. 2015, č. j. 9 As 123/2015 - 15, Nejvyšší správní soud vyzval
stěžovatele prostřednictvím zástupce k doplnění kasační stížnosti, a to ve lhůtě jednoho měsíce
ode dne doručení usnesení. Současně stěžovatele poučil o tom, že nebude-li kasační stížnost
v uvedené lhůtě doplněna, Nejvyšší správní soud ji podle §37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s.
odmítne bez věcného projednání.
[8] Usnesení, kterým byl stěžovatel vyzván k doplnění kasační stížnosti, bylo doručeno
zástupci stěžovatele dne 2. 6. 2015. Lhůta k doplnění náležitostí kasační stížnosti tedy uplynula
dne 2. 7. 2015.
[9] Podle §37 odst. 2 s. ř. s. podání obsahující úkon, jímž se disponuje řízením nebo jeho
předmětem, lze provést písemně, ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě podepsané
elektronicky podle zvláštního zákona. Bylo-li takové podání učiněno v jiné formě, musí být do tří
dnů potvrzeno písemným podáním shodného obsahu nebo musí být předložen jeho originál,
jinak se k němu nepřihlíží.
[10] Dne 2. 7. 2015 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno v elektronické formě
(emailem) podání obsahující doplnění kasační stížnosti. Toto podání nebylo elektronicky
podepsáno. S odkazem na §37 odst. 2 s. ř. s. tedy muselo být ve lhůtě tří dnů potvrzeno
písemným podáním shodného obsahu. Podání však v uvedené lhůtě potvrzeno nebylo. Nejvyšší
správní soud tak k němu nemohl přihlížet.
[11] Lze tedy uzavřít, že lhůta k doplnění kasační stížnosti marně uplynula dne 2. 7. 2015, aniž
by stěžovatel či jeho zástupce kasační stížnost doplnil. Rovněž nebylo v průběhu stanovené
jednoměsíční lhůty požádáno o její prodloužení.
[12] Kasační stížnost tedy nadále postrádá základní náležitosti stanovené v §106 odst. 1 s. ř. s.
a pro tento nedostatek není možné v řízení o ní pokračovat. Jelikož stěžovatel nevyhověl výzvě
zdejšího soudu ve stanovené lhůtě, tak Nejvyššímu správnímu soudu nezbylo než kasační stížnost
odmítnout v souladu s §37 odst. 5 ve spojení s §120 s. ř. s. bez věcného projednání.
[13] O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle §60 odst. 3, věty první, s. ř. s.,
ve spojení s §120 s. ř. s., tak, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává,
jelikož byla kasační stížnost odmítnuta.
[14] Podle ustanovení §10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění
pozdějších předpisů, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí
z účtu soudu zaplacený poplatek. Nejvyšší správní soud proto rozhodl o vrácení zaplaceného
soudního poplatku ve výši 5 000 Kč stěžovateli prostřednictvím jeho zástupce.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. července 2015
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu