ECLI:CZ:NSS:2019:9.AS.58.2019:43
sp. zn. 9 As 58/2019 - 43
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců
JUDr. Ivo Pospíšila a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobce: P. V., zast. Mgr. Ladislavem
Bártou, advokátem se sídlem Purkyňova 787/6, Ostrava, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra,
se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 1. 2019, č. j. OAM-
329/LE-VL17-VL11-2018, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu
v Ostravě ze dne 11. 2. 2019, č. j. 61 Az 7/2019 - 20,
takto:
I. Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 2. 2019, č. j. 61 Az 7/2019 - 20,
se r uší a věc se v rací tomuto soudu k dalšímu řízení.
II. Ustanovenému zástupci žalobce Mgr. Ladislavu Bártovi, advokátovi se sídlem
Purkyňova 787/6, Ostrava, se p ři zn áv á odměna za zastupování ve výši 6 800 Kč,
která bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu ve lhůtě do 60 dnů od právní
moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Blanketní žalobou ze dne 23. 1. 2019 se žalobce u Krajského soudu v Ostravě (dále jen
„krajský soud“) domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 1. 2019, č. j. OAM-329/LE-
VL17-VL11-2018, kterým mu nebyla udělena mezinárodní ochrana dle §12 až 14b
zákona č. 325/1999 Sb. o azylu, ve znění pozdějších předpisů. V žalobě požádal o ustanovení
zástupce z řad advokátů.
[2] Žádost žalobce o ustanovení zástupce zamítl krajský soud usnesením ze dne 11. 2. 2019,
č. j. 61 Az 7/2019 - 20 (dále jen „napadené usnesení“), a zároveň vyzval žalobce k doplnění
žaloby ve lhůtě 1 dne od doručení napadeného usnesení. Krajský soud dospěl k závěru,
že u žalobce jsou dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle §35 odst. 9
zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), ve znění do 23. 4. 2019.
Dle sdělení Ministerstva vnitra ze dne 17. 12. 2018 však všichni cizinci umístění v zařízení
pro zajištění cizinců mají přístup k pravidelné, komplexní a bezplatné právní pomoci zajištěné
Organizací pro pomoc uprchlíkům. Organizace pro pomoc uprchlíkům, jakožto právnická osoba
dle §35 odst. 5 s. ř. s., k jejímž činnostem patří poskytování právní pomoci uprchlíkům
nebo cizincům, bude nepochybně schopna žalobci poskytnout účinnou právní pomoc. Je tudíž
na žalobci, aby se na tuto organizaci se žádostí o pomoc obrátil a udělil jí plnou moc
k zastupování v řízení o žalobě proti napadenému rozhodnutí.
II. Obsah kasační stížnosti a řízení o ní
[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl usnesení krajského soudu kasační stížností.
Namítá, že s odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 6. 2017,
č. j. 10 As 88/2017 - 26, nelze paušálně vyloučit ustanovení zástupce z důvodu možnosti udělení
plné moci osobě uvedené v ustanovení §35 odst. 5 s. ř. s. Pokud účastník řízení splňuje
podmínky pro ustanovení zástupce, soud je povinen vyhodnotit, jaké osoby lze dle zákona
ustanovit, a z okruhu těchto osob ustanovit konkrétního zástupce. Dle rozsudku Nejvyššího
správního soudu ze dne 13. 3. 2019, č. j. 8 As 37/2019 - 15, dále platí, že při úvaze soudu o osobě
zástupce nemůže skutečnost, že stát bude platit odměnu ustanoveného zástupce, být důvodem
převažujícím nad zájmem stěžovatele být zastoupen konkrétním zástupcem, jestliže je jeho návrh
podložen rozumnými a věcnými důvody.
III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu
[4] Kasační stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou, proti rozhodnutí, vůči němuž
je kasační stížnost ve smyslu §102 s. ř. s. přípustná. Nejvyšší správní soud přezkoumal důvodnost
kasační stížnosti v souladu s ustanovením §109 odst. 3 a 4 s. ř. s., v mezích jejího rozsahu
a uplatněných důvodů. Neshledal přitom vady podle §109 odst. 4 s. ř. s., k nimž by musel
přihlédnout z úřední povinnosti.
[5] Po přezkoumání kasační stížnosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že kasační stížnost je důvodná.
[6] Podle §35 odst. 10 (v době rozhodování krajského soudu odst. 9) s. ř. s. navrhovateli,
u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv,
může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje zástupce
a odměnu za zastupování osoby uvedené v odstavci 2 platí v takovém případě stát.
[7] Podle §35 odst. 5 s. ř. s. domáhá-li se soudní ochrany účastník žalobou ve věci mezinárodní ochrany,
rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o povinnosti opustit území, rozhodnutí o zajištění cizince, rozhodnutí
o prodloužení doby trvání zajištění cizince, jakož i jiných rozhodnutí, jejichž důsledkem je omezení osobní svobody
cizince, může být zastoupen též právnickou osobou, vzniklou na základě zvláštního zákona, k jejímž činnostem,
uvedeným ve stanovách, patří poskytování právní pomoci uprchlíkům nebo cizincům.
[8] Dle stěžovatele dospěl krajský soud k nesprávnému právnímu závěru, že není na místě
ustanovit zástupce z řad advokátů, pokud stěžovatel mohl udělit plnou moc právnické osobě
dle §35 odst. 5 s. ř. s.
[9] Nejvyšší správní soud se obdobnou právní otázkou již zabýval v rozsudku ze dne
8. 6. 2017, č. j. 10 As 88/2017 - 26, na který odkazuje i stěžovatel v kasační stížnosti. Z tohoto
rozhodnutí vyplývá, že při rozhodování o návrhu na ustanovení zástupce je soud povinen nejprve
posoudit podmínky pro ustanovení zástupce dle příslušných ustanovení s. ř. s. V případě, že soud
dospěje k závěru, že tyto podmínky jsou splněny, musí následně vyhodnotit, jaké osoby zákon
pro projednávanou věc připouští ustanovit jako zástupce, a z těchto osob poté zástupce
ustanovit. Závěr, že nejsou splněny podmínky pro ustanovení zástupce – advokáta v případě,
kdy přichází v úvahu zastoupení na základě plné moci osobou dle §35 odst. 5 s. ř. s., nemá
zákonnou oporu. Pokud by soud dospěl k závěru, že stěžovateli má být ustanoven jako zástupce
subjekt dle §35 odst. 5 s. ř. s., musí ho výrokem rozhodnutí ustanovit, nikoliv pouze odkázat
na možnost udělení plné moci.
[10] Jelikož krajský soud dospěl v napadeném usnesení k závěru, že stěžovatel zákonné
předpoklady pro ustanovení zástupce splňuje (bod 4.), přesto však stěžovateli zástupce
neustanovil a pouze mu sdělil, že se může obrátit na Organizaci pro pomoc uprchlíkům,
je napadené usnesení nezákonné.
IV. Závěr a náklady řízení
[11] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud napadené usnesení krajského soudu
podle ustanovení §110 odst. 1 s. ř. s. zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V něm bude krajský
soud vázán právním názorem vyjádřeným výše.
[12] Nejvyšší správní soud ustanovil usnesením ze dne 2. 5. 2019, č. j. 9 As 58/2019 - 33,
stěžovateli zástupcem pro řízení o kasační stížnosti advokáta Mgr. Ladislava Bártu.
Ustanovenému zástupci přiznal odměnu za dva úkony právní služby (převzetí a příprava
zastoupení a doplnění kasační stížnosti) ve výši 2 x 3 100 Kč [11 odst. 1 písm. b) a d) ve spojení
s §7 bodem 5., §9 odst. 4 písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších
předpisů], a dále paušální náhradu hotových výdajů za dva úkony právní služby po 300 Kč podle
§13 odst. 4 téže vyhlášky, celkem tedy 6 800 Kč. Částka v této výši bude vyplacena z účtu
Nejvyššího správního soudu ve lhůtě šedesáti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. června 2019
JUDr. Radan Malík
předseda senátu