ECLI:CZ:NSS:2018:9.AZS.355.2018:14
sp. zn. 9 Azs 355/2018 - 14
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové
a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobkyně: V. S., zast. Mgr.
Pavlínou Zámečníkovou, advokátkou se sídlem Příkop 834/8, Brno, proti žalované: Komise
pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti
rozhodnutí žalované ze dne 8. 7. 2016, č. j. MV-86063-4/SO-2016, v řízení o kasační stížnosti
žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 28. 8. 2018, č. j. 29 A 136/2016 - 46,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se zas t av u je .
II. Žádný z účastníků nemá práv o na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1] Podanou kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení shora
označeného rozsudku Krajského soudu v Brně, kterým byla výrokem I. podle §78 odst. 7 zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“),
zamítnuta její žaloba proti shora uvedenému rozhodnutí žalované a výroky II. a III. bylo
rozhodnuto o nákladech řízení tak, že žalobkyně právo na náhradu nemá a žalované se náhrada
nepřiznává. Rozhodnutím žalované bylo zamítnuto odvolání a potvrzeno rozhodnutí
Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky ze dne 11. 4. 2016, č. j. OAM-26298-
17/DP-2014, kterým byla zamítnuta žádost stěžovatelky o vydání nového povolení
k dlouhodobému pobytu podle §45 odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území
České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o pobytu cizinců“), za účelem rodinným a zároveň jí nebylo uděleno povolení k dlouhodobému
pobytu podle §46 odst. 1, ve spojení s §56 odst. 1 písm. a), zákona o pobytu cizinců,
neboť po provedeném pohovoru se nepodařilo ověřit údaje uvedené v žádosti o vydání povolení
k dlouhodobému pobytu.
[2] Nejvyšší správní soud nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky řízení,
mezi které patří i povinnost uhradit soudní poplatek za kasační stížnost, a to ve výši 5 000 Kč
podle položky 19 sazebníku poplatků, který tvoří přílohu zákona č. 549/1991 Sb., o soudních
poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“).
[3] Podle §2 odst. 2 písm. b) zákona o soudních poplatcích je ve věcech správního
soudnictví poplatníkem poplatku za řízení ten, kdo podal kasační stížnost. U poplatku za řízení
vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti a tímto okamžikem je též poplatek
splatný [§4 odst. 1 písm. d) a §7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích].
[4] Podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný
podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud
vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně
může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení
poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Podle §9 odst. 3 zákona o soudních poplatcích
soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené
lhůtě zaplacen.
[5] Nejvyšší správní soud proto stěžovatelku usnesením ze dne 1. 10. 2018,
č. j. 9 Azs 355/2018 - 4, vyzval, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení zaplatila za kasační
stížnost soudní poplatek. Stěžovatelka byla rovněž poučena, že nebude-li soudní poplatek
ve stanovené lhůtě zaplacen, k později uhrazenému poplatku se nepřihlíží a soud řízení o kasační
stížnosti zastaví. Uvedené usnesení bylo zástupkyni stěžovatelky doručeno do její datové
schránky dne 2. 10. 2018, lhůta pro zaplacení soudního poplatku tedy uplynula dne 17. 10. 2018.
[6] Na shora uvedené usnesení týkající se zaplacení soudního poplatku stěžovatelka žádným
způsobem nereagovala.
[7] Lze tedy shrnout, že požadovaný soudní poplatek v dané věci, i přes výše uvedenou
výzvu, zaplacen nebyl, a proto soud podle §9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, ve spojení
s §47 písm. c) s. ř. s., řízení o kasační stížnosti zastavil.
[8] Výrok o náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti je odůvodněn §60 odst. 3 větou první
s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů
řízení, bylo-li řízení zastaveno.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s ou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 29. října 2018
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu