ECLI:CZ:NSS:2017:NAD.255.2017:41
sp. zn. Nad 255/2017-41
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců
JUDr. Miloslava Výborného a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: T. N. M. N.,
zastoupené Mgr. Markem Sedlákem, advokátem se sídlem Příkop 8, Brno, proti žalovanému:
Ministerstvo zahraničních věcí, se sídlem Loretánské náměstí 101/5, Praha 1, v řízení o žalobě
proti rozhodnutí ministra zahraničních věcí ze dne 22. 12. 2016, čj. 310044/2016-VO, o návrhu
Krajského soudu v Brně na rozhodnutí o příslušnosti,
takto:
K projednání a rozhodnutí věci je m í s t n ě p ř í s l u š n ý Krajský soud v Brně.
Odůvodnění:
I.
[1] Žalobou adresovanou Městskému soudu v Praze se žalobkyně domáhala přezkoumání
rozhodnutí ministra zahraničních věcí ze dne 22. 12. 2016, čj. 310044/2016-VO,
jímž byl zamítnut její rozklad proti usnesení Velvyslanectví České republiky v Hanoji ze dne
27. 10. 2016, čj. 2742/2016-HANOI-II. Velvyslanectví tímto rozhodnutím odložilo žádost
žalobkyně o povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky.
[2] Usnesením z 24. 5. 2017, čj. 9 A 31/2017-33, Městský soud v Praze věc postoupil
Krajskému soudu v Brně, neboť dospěl k závěru, že tento soud je k projednání a rozhodnutí věci
místně příslušný. Městský soud dovodil, že v daném případě je třeba při určení místní příslušnosti
postupovat podle §7 odst. 2 s. ř. s. ve spojení s §172 odst. 6 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu
cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 6. 2017,
(dále „zákon o pobytu cizinců“). Z něj vyplývá, že je v daném případě příslušný krajský soud,
v jehož obvodu by měl cizinec po vstupu na území splnit ohlašovací povinnost. Dotazem
na zástupce žalobkyně městský soud zjistil, že pro případ povolení trvalého pobytu má žalobkyně
zajištěno ubytování v Brně. Proto by po vstupu na území ČR měla splnit ohlašovací povinnost
u Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, které plní podle §164 odst. 1 písm. n)
zákona o pobytu cizinců funkci ohlašovacího orgánu. Jeho místní příslušnost se stanoví podle
místa, kde je cizinec hlášen k pobytu, a pokud jej hlásit nemusí, tak podle místa, kde se zdržuje.
Proto městský soud věc postoupil Krajskému soudu v Brně.
[3] S těmito závěry vyjádřil krajský soud dne 19. 7. 2017 nesouhlas a věc podle §7 odst. 5
s. ř. s. předložil Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o místní příslušnosti. Krajský soud
vyjádřil názor, že pravidlo uvedené v §172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců na danou
věc nedopadá. Dále krajský soud zdůraznil, že žádný z účastníků místní příslušnost nezpochybnil
a městský soud shledal, že není místně příslušný, až po vyžádání sdělení zástupce žalobkyně
ohledně zajištěného pobytu. Krajský soud zpochybnil důvěryhodnost tohoto sdělení a vyjádřil
obavu z možného budoucího vybírání příslušnosti soudu v případě, že by soudu postačilo pouhé
sdělení. Závěrem uvedl, že v případě nejistoty ohledně místa budoucího plnění ohlašovací
povinnosti cizince by se mělo vycházet ze zásady perpetuatio fori.
II.
[4] Podle §7 odst. 2 s. ř. s. platí, že „[n]estanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení
místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni
nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Má-li tento správní orgán sídlo mimo obvod
své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.“ Určení místní příslušnosti podle §7 odst. 2
s. ř. s. je obecným pravidlem, které se použije pouze v případě, že speciální předpis nestanoví
jinak.
[5] Podle §172 odst. 6 zákona o pobytu cizinců platí, že pobývá-li cizinec v zahraničí,
je místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu by měl cizinec po vstupu na území splnit
ohlašovací povinnost. Ve věcech pobytu cizinců pobývajících v zahraničí se ustupuje
od obecného pravidla, že místně příslušný je soud, v jehož obvodu má sídlo správní orgán,
který rozhodoval v prvním stupni, a to ve prospěch místa (budoucího) pobytu cizince
(srov. usnesení Nejvyššího správního soudu čj. Nad 254/2017-56).
[6] V dané věci se jednalo o situaci, kdy byla podána žaloba proti zamítnutí rozkladu proti
usnesení o odložení věci týkající se povolení k dlouhodobému pobytu. Jedná se tedy o věc pobytu
cizinců na území České republiky, proto je nutné v této věci namísto obecného pravidla soudního
řádu správního použít k určení místní příslušnosti soudu speciální pravidlo zákona o pobytu
cizinců.
[7] Jak je zjevné ze soudního spisu, v posuzovaném případě městský soud před
rozhodnutím o postoupení věci pouze vyzval žalobkyni k zaplacení soudního poplatku, vyzval
žalovaného k zaslání vyjádření k žalobě a spisového materiálu a následně požádal o sdělení,
na jaké adrese by měla žalobkyně v případě vydání pobytového povolení zajištěno ubytování
v České republice. Po doručení sdělení právního zástupce městský soud věc postoupil Krajskému
soudu v Brně, jelikož ubytování žalobkyně má být zajištěno v městě Brně.
[8] Nejvyšší správní soud ze spisového materiálu zjistil, že v žádosti o povolení
k dlouhodobému pobytu je uvedena adresa zajištěného pobytu, která se shoduje s adresou
uvedenou ve sdělení. Ve správním spise se též nachází nájemní smlouva, v níž žalobkyně
vystupuje jako nájemce bytu, který se také nachází v městě Brně. Poštovní adresa pronajímatele
se shoduje s adresou uvedenou v žádosti i sdělení. Z uvedeného tedy vyplývá, že žalobkyně
adresu neuvedla pouze za účelem ovlivnění místní příslušnosti krajského soudu, naopak
ji již předtím uvedla v žádosti o povolení k pobytu. Obava krajského soudu z možného vybírání
si místně příslušného soudu zde tedy není namístě.
[9] Účelem speciální místní příslušnosti ve věcech pobytu cizinců je přiblížit rozhodující
soud co nejblíže budoucímu pobytu žadatele o trvalý pobyt. Žalobkyně má mít zajištěno
ubytování v městě Brně, kde by též měla splnit ohlašovací povinnost; místní příslušnost
má být tedy určena podle něj. Dle §9 odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích,
přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech
a soudcích), vykonává působnost okresního soudu v obvodu města Brna Městský soud v Brně,
který spadá do obvodu Krajského soudu v Brně. Místně příslušným projednat a rozhodnout tuto
věc je tedy Krajský soud v Brně.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 22. srpna 2017
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu