ECLI:CZ:NSS:2015:NAO.5.2015:42
sp. zn. Nao 5/2015 - 42
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové
a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobce: A. H., proti
žalovanému: Krajský soud v Brně, se sídlem Rooseveltova 16, Brno, v řízení o námitce
podjatosti vznesené žalobcem ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 62 A
104/2014,
takto:
Námitka podjatosti se odmítá .
Odůvodnění:
Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl kasační stížností usnesení Krajského soudu v Brně
ze dne 4. 12. 2014, č. j. 62 A 104/2014 – 25, kterým byla odmítnuta jeho žaloba, jíž se domáhal
zrušení usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 16. 9. 2014, č. j. 62 A 74/2014 – 12, kterým byla
odmítnuta jeho žaloba podaná proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 8. 2014,
č. j. 7 As 134/2014 - 44. V řízení o kasační stížnosti vedené u Nejvyššího správního soudu
pod sp. zn. 7 As 1/2015, stěžovatel vznesl námitku podjatosti proti soudcům Krajského soudu
v Brně JUDr. Davidu Rausovi, Mgr. Kateřině Kopečkové a Mgr. Petru Šebkovi. Řízení o této
kasační stížnosti bylo usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2015,
č. j 7 As 1/2015 - 510, zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku.
Podle ust. §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ust. §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost
soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Tak jak zákon tuto
příslušnost stanovil, je tato zásadně dána, a postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci
a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Základním předpokladem
pro vyloučení je tedy skutečnost, že soudci, jejichž podjatost účastník řízení namítá, mají v dané
věci ještě činit nějaké procesní úkony a rozhodovat o věci samé. Existence dosud nerozhodnuté
věci je podmínkou řízení o námitce podjatosti. Jedná-li se tedy o věc pravomocně skončenou,
kde již nepřichází v úvahu, aby soudci věc projednávali či rozhodovali, není důvod o námitce
podjatosti rozhodovat. Nedostatek této podmínky má za následek odmítnutí námitky podjatosti
podle ust. §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
15. 9. 2004, č. j. Nao 23/2004 - 55, publ. ve Sbírce rozhodnutí NSS pod č. 408/2004, ze dne
15. 11. 2012, č. j. Nao 76/2012 - 90, a ze dne 29. 11. 2012, č. j. Nad 61/2012 – 10).
V nyní projednávané věci bylo vedeno řízení o žalobě stěžovatele, která byla usnesením
Krajského soudu v Brně ze dne 4. 12. 2014, č. j. 62 A 104/2014 - 25, odmítnuta, přičemž řízení
o kasační stížnosti proti tomuto usnesení bylo zastaveno usnesením Nejvyššího správního soudu
ze dne 4. 6. 2015, č. j. 7 As 1/2015 - 510. Pro rozhodování o podjatosti výše jmenovaných
soudců proto není splněna podmínka řízení spočívající v existenci neskončeného řízení před
Krajským soudem v Brně. Tento nedostatek je s ohledem na zastavení řízení o kasační stížnosti
proti usnesení o odmítnutí žaloby neodstranitelný. Nejvyšší správní soud proto námitku
podjatosti podle ust. §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. června 2015
JUDr. Eliška Cihlářová
předsedkyně senátu