ECLI:CZ:NSS:2013:VOL.7.2013:94
sp. zn. Vol 7/2013 - 94
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Vojtěcha
Šimíčka a soudců JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Jakuba Camrdy, JUDr. Zdeňka Kühna,
JUDr. Radana Malíka, JUDr. Michala Mazance a JUDr. Jana Vyklického, v právní věci
navrhovatele: T. P., proti odpůrcům: 1) Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 1634/4,
Praha 4, 2) Ing. Miloš Zeman, bytem Brdičkova 1917/9, Praha 5, a 3) Ing. Vratislav Mynář,
bytem Osvětimany 274, okr. Uherské Hradiště, odpůrci 2) a 3) zastoupeni JUDr. Janem
Vondráčkem, advokátem se sídlem Zbraslavské nám. 458, Praha 5 - Zbraslav, v řízení o návrhu
na neplatnost volby prezidenta republiky,
takto:
I. Návrh se zamítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
[1.] Nejvyšší správní soud obdržel dne 29. 1. 2013 návrh na neplatnost volby prezidenta
republiky podle §90 odst. 5 s. ř. s. a §66 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky
a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o volbě prezidenta republiky“). Navrhovatel
se uvedeným návrhem domáhá rozhodnutí o neplatnosti volby prezidenta republiky konané
ve dnech 11. a 12. ledna 2013 (I. kolo) a 25. a 26. ledna 2013 (II. kolo) a nařízení opakování volby
počínaje rozhodnutím o registraci kandidátních listin.
[2.] Navrhovatel má za to, že v průběhu volby byla porušena ustanovení zákona o volbě
prezidenta republiky způsobem, který mohl ovlivnit její výsledek. V podaném návrhu přitom
napadá postup Ministerstva vnitra při registraci kandidátních listin pro volbu prezidenta
republiky. Ministerstvo odmítlo provést registraci kandidátních listin kandidátů Ing. Vladimíra
Dlouhého, CSc. a Tomio Okamury, kteří podle názoru navrhovatele splnili požadavek doložit
ke kandidátní listině petici podepsanou nejméně 50 tisíci oprávněnými voliči. Navrhovatel
ministerstvu vytýká, že při namátkové kontrole údajů na peticích je ověřována pouze správnost
údajů, resp. jejich soulad se záznamy v evidenci občanů, nikoliv existence projevu vůle petenta.
Kandidát přitom nemá možnost ověřit správnost osobních údajů o občanech, kteří ho podpořili.
Navrhovatel dále kritizuje i požadavek, aby petent uvedl adresu trvalého pobytu, neboť
k identifikaci osoby podle něj plně postačuje uvedení jména, příjmení a data narození.
Z uvedených důvodů je navrhovatel toho názoru, že §25 a §26 zákona o volbě prezidenta
republiky jsou v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, a navrhl, aby Nejvyšší správní
soud věc předložil Ústavnímu soudu s návrhem na zrušení uvedených ustanovení.
[3.] Jako další důvod navrhovatel uvádí, že ministerstvo postupovalo nesprávně při výběru
náhodného vzorku podpisů pro účely namátkového ověření správnosti údajů uvedených
na peticích podle §25 odst. 5 a 6 zákona o volbě prezidenta republiky. Ministerstvem předem
deklarovaný postup totiž nebyl podle navrhovatele dodržen, neboť ministerstvo „použilo
pro namapování kandidátem určených čísel petičních archů na výstup algoritmu pseudonáhodného výběru naprosto
netransparentní relaci (přetřídění)“. Přetříděním petičních archů mohlo dojít k ovlivnění počtu
platných podpisů ve vybraných vzorcích. Přestože navrhovatel nemá podle svých slov důkazy
svědčící o tom, že ministerstvo realizovalo přetřídění se záměrem poškodit některé kandidáty,
již pouhá pochybnost o dodržení požadavku náhodnosti výběru podpisů do kontrolních vzorků
spolu s nepřezkoumatelností svévolného postupu ministerstva je důvodem pro rozhodnutí
o neplatnosti volby.
[4.] Odpůrce 1) ve vyjádření k návrhu uvedl, že s otázkou ústavnosti zákona o volbě
prezidenta republiky se již Nejvyšší správní soud vypořádal v rámci soudního přezkumu
registrace kandidátních listin, a to konkrétně při přezkumu rozhodnutí Ministerstva vnitra
o odmítnutí kandidátní listiny Ing. Vladimíra Dlouhého, CSc. a Tomia Okamury. Jeho závěry
přitom následně aproboval i Ústavní soud při rozhodování o ústavní stížnosti Tomio
Okamury (nález Ústavního soudu ze dne 7. 1. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 27/12, dostupný
na http://nalus.usoud.cz). Pokud jde o postup při výběru náhodného vzorku pro účely
namátkového ověření správnosti údajů uvedených na peticích, poukázal odpůrce 1) na to,
že navrhovatel nepředložil důkazy svědčící o tvrzeném zmanipulování výběru. Vzhledem k tomu,
že namítá pouhou důvodnou pochybnost, nemůže být návrh úspěšný, neboť není naplněn
předpoklad protizákonnosti, resp. porušení některého ustanovení zákona o volbě prezidenta
republiky.
[5.] Odpůrci 2) a 3) ve vyjádření k návrhu uvedli, že námitkami proti postupu Ministerstva
vnitra při namátkové kontrole správnosti údajů na peticích na podporu kandidáta se již Nejvyšší
správní soud zabýval ve věci návrhu Tomia Okamury vedené pod sp. zn. Vol 11/2012, přičemž
dospěl k závěru, že k porušení zákona nedošlo. Stejně tak byla již podrobena ústavnímu
přezkumu ustanovení §25 a §26 zákona o volbě prezidenta republiky, přičemž nebyla Ústavním
soudem shledána protiústavnost. Podle odpůrců 2) a 3) je návrh snahou o opětovný přezkum
věci, o níž již bylo pravomocně rozhodnuto, postup navrhovatele proto podle nich představuje
obcházení překážky věci pravomocně rozhodnuté. I kdyby ovšem k porušení zákona došlo, pak
se nejedná o kvalifikované porušení způsobilé ovlivnit výsledek volby prezidenta republiky
ve smyslu §66 odst. 2 zákona o volbě prezidenta republiky.
[6.] Podáním ze dne 1. 2. 2013 navrhovatel podle §8 odst. 5 s. ř. s. vznesl námitku podjatosti
předsedy senátu JUDr. Vojtěcha Šimíčka. O námitce podjatosti rozhodl čtvrtý senát Nejvyššího
správního soudu usnesením ze dne 12. 2. 2013, č. j. Nao 7/2013 - 47 tak, že JUDr. Vojtěch
Šimíček není vyloučen z projednávání a rozhodování věci.
[7.] Nejvyšší správní soud dále konstatuje, že dne 29. 1. 2013 bylo v částce 11/2013 Sbírky
zákonů pod č. 25/2013 Sb. zveřejněno sdělení Státní volební komise o vyhlášení celkového
výsledku volby prezidenta republiky konané ve dnech 11. a 12. ledna 2013 (I. kolo) a ve dnech
25. a 26. ledna 2013 (II. kolo). Z čl. II sdělení vyplývá, že prezidentem republiky byl v této volbě
zvolen Ing. Miloš Zeman.
[8.] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval tím, zda jsou v dané volební věci splněny
podmínky řízení, a shledal, že návrh obsahuje veškeré zákonem stanovené náležitosti (§37 odst. 3
a §93 odst. 2 s. ř. s.) a byl podán osobou oprávněnou (§90 odst. 5 s. ř. s.) ve lhůtě sedmi dnů
po vyhlášení celkového výsledku volby prezidenta republiky (§66 odst. 1 zákona o volbě
Pokračování Vol 7/2013 - 95
prezidenta republiky) u věcně a místně příslušného soudu (§68 zákona o volbě prezidenta
republiky a §92 s. ř. s.).
[9.] Po ověření, že jsou splněny podmínky k projednání a rozhodnutí věci, tedy Nejvyšší
správní soud přistoupil k meritornímu posouzení návrhu.
[10.] Z obsahu podaného návrhu je zřejmé, že navrhovatel brojí v obou částech svého návrhu
pouze proti postupu ministerstva při registraci kandidátních listin pro volbu prezidenta republiky.
V této souvislosti je třeba konstatovat, že ve věcech registrace kandidátních listin se lze soudní
ochrany domáhat pouze na základě návrhu podle §65 zákona o volbě prezidenta republiky
ve spojení s §89 odst. 2 a 4 s. ř. s. Podle §89 odst. 2 s. ř. s. se může při volbě prezidenta
republiky domáhat vydání rozhodnutí o povinnosti registrovat kandidátní listinu nejméně dvacet
poslanců nebo nejméně deset senátorů, kteří navrhli kandidáta na funkci prezidenta republiky,
nebo občan, který navrhl kandidáta na funkci prezidenta republiky, nebo kandidát uvedený
na kandidátní listině, která byla odmítnuta. Podle §89 odst. 4 s. ř. s. se může naopak zrušení
registrace kandidátní listiny jiného kandidáta domáhat nejméně dvacet poslanců nebo nejméně
deset senátorů, kteří navrhli kandidáta na funkci prezidenta republiky, nebo občan, který navrhl
kandidáta na funkci prezidenta republiky.
[11.] Účelem právních prostředků soudní ochrany podle §65 zákona o volbě prezidenta
republiky je zajištění soudního přezkoumání postupu Ministerstva vnitra při registraci
kandidátních listin. Soudní ochrany se přitom mohou domáhat pouze aktivně legitimované osoby
a skupiny osob, a to za podmínek stanovených v §65 zákona o volbě prezidenta republiky
ve spojení s §89 odst. 2 a 4 s. ř. s. Z hlediska systematického je třeba považovat návrh na
ochranu ve věcech registrace kandidátní listiny za právní prostředek, který je svou povahou
speciální k návrhu na neplatnost volby prezidenta republiky podle §66 zákona o volbě prezidenta
republiky. Nedostatek aktivní legitimace k podání návrhu ve věci registrace kandidátní listiny
proto nelze obcházet tím, že se osoba, která není aktivně legitimována k podání návrhu podle
§65 zákona o volbě prezidenta republiky, bude domáhat přezkoumání postupu Ministerstva
vnitra při registraci kandidátních listin v řízení o návrhu na neplatnost volby prezidenta republiky
podle §66 zákona o volbě prezidenta republiky.
[12.] Jinými slovy, je vyloučeno, aby se navrhovatel, jenž nebyl aktivně legitimován k podání
návrhu na ochranu ve věci registrace kandidátních listin podle §65 zákona o volbě prezidenta
republiky, úspěšně domáhal vyslovení neplatnosti volby prezidenta republiky pouze z důvodů
týkajících se tvrzených pochybení Ministerstva vnitra při registraci kandidátních listin. V této
souvislosti lze poukázat na usnesení ze dne 9. 12. 2004, č.j. Vol 11/2004 - 31, publikované
pod č. 471/2005 Sb.NSS, v němž Nejvyšší správní soud vyslovil obdobný závěr i ve věci týkající
se přezkumu voleb do Senátu. Nejvyšší správní soud v uvedené věci konstatoval, že v rámci
řízení ve věcech neplatnosti voleb a hlasování (§90 s. ř. s.) nelze s úspěchem brojit proti vadám
v registraci přihlášky kandidáta.
[13.] Pokud jde o navrhovatelem navrhované předložení věci Ústavnímu soudu s návrhem
na zrušení §25 a §26 zákona o volbě prezidenta republiky, konstatuje Nejvyšší správní soud,
že pro tento postup nejsou v daném případě splněny podmínky. Podle čl. 95 odst. 2 Ústavy
České republiky, dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito,
je v rozporu s ústavním pořádkem, předloží věc Ústavnímu soudu. V daném případě Nejvyšší
správní soud ustanovení §25 a §26 zákona o volbě prezidenta republiky vůbec neaplikoval.
Již z tohoto důvodu tedy není oprávněn k předložení věci Ústavnímu soudu.
[14.] Nad rámec uvedeného Nejvyšší správní soud konstatuje, že se výkladem a posouzením
dotčených ustanovení zákona volbě prezidenta republiky již zabýval ve svých předchozích
rozhodnutích ve věcech týkajících se registrace kandidátních listin pro volbu prezidenta republiky
(srov. např. usnesení ze dne 13. 12. 2012, č. j. Vol 11/2012 - 36 a č. j. Vol 12/2012 - 34, dostupná
na www.nssoud.cz). Právní závěry vyslovené v těchto rozhodnutích většinou soudců volebního
senátu Nejvyššího správního soudu aproboval následně i Ústavní soud při rozhodování o ústavní
stížnosti pana Tomio Okamury (viz zmiňovaný nález Ústavního soudu ze dne 7. 1. 2013,
sp. zn. Pl. ÚS 27/12).
[15.] Ze všech uvedených důvodů Nejvyšší správní soud předmětný návrh zamítl.
[16.] O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle §93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož ve věcech
volebních žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. února 2013
JUDr. Vojtěch Šimíček
předseda senátu