ECLI:CZ:NS:2004:33.ODO.1276.2004.1
sp. zn. 33 Odo 1276/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a Víta Jakšiče ve věci žalobce J. B., proti žalované M. Š., o zaplacení částky 10.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí pod sp. zn. 12 C 6/2002, o dovolání žalobce proti usnesení Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí ze dne 6. května 2004, č. j. 12 C 6/2002-120, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí usnesením ze dne 6. května 2004, č. j. 12 C 6/2002-120, ve smyslu §138 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) odejmul žalobci osvobození od soudních poplatků, které mu bylo přiznáno usnesením téhož soudu ze dne 1. března 2002, č. j. 12 C 6/2002-25. K odvolání žalobce Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 23. června 2004, č. j. 11 Co 362/2004-152, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Dovoláním ze dne 27. října 2004 napadl žalobce výslovně usnesení soudu prvního stupně ze dne 6. května 2004, č. j. 12 C 6/2002-120. Soudu prvního stupně v něm vytkl, že dostatečně nepřihlédl ke skutečnostem vztahujícím se k majetkové a sociální situaci dovolatele, a napadl tak správnost závěru soudu prvního stupně, že jsou dány podmínky pro odejmutí osvobození od soudních poplatků pro změnu poměrů. Je i nadále přesvědčen, že splňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků a tím i pro ustanovení bezplatného obhájce.
Z ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. vyplývá, že dovolání je mimořádným opravným prostředkem, kterým lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Naproti tomu opravným prostředkem, kterým může účastník napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně, pokud to zákon nevylučuje, je odvolání (§201 o. s. ř.). Občanský soudní řád tudíž ani neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Tím, že žalobce napadl dovoláním přímo rozhodnutí soudu prvního stupně, opomenul uvedenou podmínku dovolacího řízení (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. září 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura, číslo sešitu 9, ročník 2003, pod číslem 151).
Nedostatek funkční příslušnosti je takovým nedostatkem podmínky řízení, který nelze odstranit. Nejvyšší soud proto řízení, které trpí touto vadou, zastavil (§104 odst. 1 věta první ve spojení s §243c odst. 1 o. s. ř.).
Sluší se ještě podotknout, že i kdyby dovolání žalobce směřovalo proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. června 2004, č. j. 11 Co 362/2004-152, nebylo by přípustné. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým tento soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo účastníku řízení odejmuto osvobození od soudních poplatků, nelze totiž opřít o žádné ustanovení občanského soudního řádu, které upravuje otázku přípustnosti dovolání (§236 a násl. o. s. ř.). Ke shodnému závěru dospěl Nejvyšší soud České republiky již v usnesení ze dne 5. června 2002, sp. zn. 30 Cdo 977/2002, či v rozsudku ze dne 28. dubna 2004, sp. zn. 22 Cdo 1851/2003.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 2 věty první o. s. ř. za situace, kdy žalované podle obsahu spisu nevznikly v této fázi řízení prokazatelně žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla právo vůči žalobci, který zavinil zastavení řízení.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 7. prosince 2004
JUDr. Blanka Moudrá, v.r.
předsedkyně senátu