ECLI:CZ:NS:2007:29.CDO.4078.2007.1
sp. zn. 29 Cdo 4078/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a Mgr. Petra Šuka v právní věci žalobce R. B., proti žalovaným 1) T.-F. s. r. o., zastoupené Mgr. P. V., advokátem, a 2) MUDr. P. W., o vydání věci, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 23 C 4/2004, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. června 2007, č. j. 57 Co 368/2007-92, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 27. února 2007, č. j. 23 C 4/2004-83, zamítl žalobu o vydání věci, a to směnky znějící na částku 300.000,- Kč (výrok I.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II. a III.).
Usnesením ze dne 29. června 2007, č. j. 57 Co 368/2007-92, Krajský soud v Ostravě odmítl jako opožděné odvolání žalobce proti rozsudku soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž zpochybňuje správnost závěru o opožděnosti odvolání a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Ustanovení §238, §238a a §239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů.
Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř., když všem případům přípustnosti dovolání v tomto ustanovení vypočteným je společné, že musí jít o rozhodnutí ve věci samé, jímž ale usnesení o odmítnutí odvolání pro opožděnost není (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. srpna 2006, sp. zn. 29 Odo 592/2005).
Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání odmítl [§243b odst. 5 věta první, §218 písm. c) o. s. ř.].
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5 větu první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobce bylo odmítnuto a ostatním účastníkům podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. září 2007
JUDr. Ivana Š t e n g l o v á
předsedkyně senátu