ECLI:CZ:NS:2007:30.CDO.3228.2007.1
sp. zn. 30 Cdo 3228/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Karla Podolky v právní věci žalobce Š. K., proti žalovanému R. M., o ochranu osobnosti, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 23 C 83/2006, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. ledna 2007, č.j. 1 Co 13/2007-48, takto:
Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. ledna 2007, č.j. 1 Co 13/2007-48, a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. října 2006, č.j. 23 C 83/2006-34, se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 29. ledna 2007, č.j. 1 Co 13/2007-48, k odvolání žalobce potvrdil usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. října 2006, č.j. 23 C 83/2006-34, jímž bylo odmítnuto jeho podání ze dne 28. července 2005, kterým se domáhal ochrany osobnosti pro „neoprávněné fotografování jeho bytu“,
a jímž bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Rozhodl též o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dovodil, že žaloba neobsahovala náležitosti stanovené §79 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.“), jež by umožňovaly její věcné projednání. Žalobce byl vyzván usnesením soudu prvního stupně ze dne 3. 10. 2006, č.j. 23 C 83/2006-31, k odstranění vad žaloby, neboť postrádala žalobní petit, a není tak zřejmé, čeho konkrétně se žalobce vůči žalovanému domáhá. Současně byl poučen o následcích neodstranění vad žaloby postupem podle ustanovení §43 odst. 1 o.s.ř. Žalobce však vytýkanou vadu neodstranil a žaloba proto zůstala pro absenci žalobního petitu neprojednatelnou. Soud prvního stupně proto podle závěru odvolacího soudu postupoval správně, pokud pro uvedené nedostatky bránící pokračování v řízení žalobu podle ustanovení §43 odst. 2 o.s.ř. odmítl.
Usnesení Vrchního soudu v Olomouci bylo doručeno žalobci dne 13. března 2007 a právní moci nabylo téhož dne.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 29. března 2007 včasné dovolání, doplněné podáním ustanoveného zástupce ze dne 9. července 2007. Uplatňuje dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a) o.s.ř., neboť se domnívá, že v řízení došlo k procesnímu pochybení. Na základě poučení soudu prvního stupně ze dne 3. 10. 2006 ve svých podáních ze dne 18. října 2006 a ze dne 29. října 2006 požádal o osvobození od soudních poplatků. Soud se však touto žádostí vůbec nezabýval a nerozhodl o ní. Ani odvolací soud nezkoumal, zda soud prvního stupně v tomto smyslu splnil svou zákonnou povinnost a zda řízení není postiženo vadou, v jejímž důsledku bylo podání žalobce odmítnuto. Žalobce se domnívá, že tím, že soud nerozhodl o osvobození od soudních poplatků tak, aby si mohl žalobce zvolit zástupce z řad advokátů, příp. že soud sám neustanovil takového zástupce, byla soudem porušena zásada rovnosti účastníků zakotvená v čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a v čl. 96 odst. 1 Ústavy ČR a v ustanovení §18 o.s.ř. Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, zastoupeným advokátem ve smyslu §241 o. s. ř., věc projednal podle §242 odst. 3 o.s.ř. a dospěl k závěru, že dovolání, které je přípustné podle §239 odst. 3 o.s.ř., je opodstatněné.
Řízení před soudem se zahajuje na návrh. Návrh (žaloba) musí kromě obecných náležitostí (§42 odst. 4) obsahovat též náležitosti uvedené v §79 odst. 1 o.s.ř., tedy mimo jiné i vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá.
Podle ustanovení §43 odst. 1 o.s.ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. Podle §43 odst. 2 o.s.ř. není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.
Podle §30 odst. 1 věty první o.s.ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit.
Podle §138 odst. 1 věta první o.s.ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zcela nebo zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.
Z ustanovení §30 odst. 1 věta první o.s.ř. vyplývá, že soud je povinen účastníka poučit o tom, že může podat žádost o ustanovení zástupce podle §30 odst. 1 o.s.ř. tehdy, jsou-li u něj předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (§138)
a současně je-li to třeba k ochraně jeho zájmů. V souzené věci ze spisu vyplývá, že
ze strany soudů byla tato povinnost ve vztahu k žalobci splněna. Přesto však jejich další postup beze zbytku požadavkům procesního předpisu nevyhověl. Pokud totiž žalobce poté, co mu bylo dáno toto poučení v průběhu řízení, požádal o osvobození od soudních poplatků, soudy obou stupňů tuto skutečnost zcela pominuly, takže o této žádosti nebylo do vydání napadeného rozhodnutí vůbec rozhodnuto. Soudy se proto ani nezabývaly posouzením naplnění předpokladů pro osvobození od soudních poplatků daných ustanovením §138 odst. 1 o.s.ř. (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR
ze dne 24. listopadu 2004, sp.zn. 25 Cdo 2006/2004), ani tím, zda s ohledem na zcela zřejmou neznalost žalobce v oblasti práva nebylo s přihlédnutím k ustanovení §41 odst. 2 o.s.ř. namístě tuto žádost případně posoudit i jako žádost účastníka o ustanovení zástupce. Je proto zřejmé, že řízení tak bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Nejvyšší soud České republiky z tohoto důvodu proto napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil (včetně předcházejícího usnesení soudu prvního stupně) a věc vrátil Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení (§243b odst. 2 část věty za středníkem, §243b odst. 3 věta první o.s.ř.).
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný; v novém rozhodnutí o věci rozhodne soud nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu
i o nákladech původního řízení (§226 odst. 1, §243d odst. 1 část věty za středníkem
a věta druhá o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. října 2007
JUDr. Pavel Pavlík, v. r.
předseda senátu