ECLI:CZ:NS:2009:4.TZ.41.2009.1
sp. zn. 4 Tz 41/2009
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 28. července 2009 v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. S., proti pravomocnému usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 2. 2. 2009, sp. zn. ZT 1072/2008, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 2. 2. 2009, sp. zn. ZT 1072/2008, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §147 odst. 1 písm. a), b), §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. v neprospěch obviněného J. S.
Napadené usnesení se zrušuje .
Zrušují se také všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Státní zástupkyni Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednala a rozhodla.
Odůvodnění:
Usnesením policejního orgánu Policie ČR, Okresního ředitelství, Služby kriminální policie a vyšetřování v Českých Budějovicích ze dne 24. 7. 2008, sp. zn. ČTS: ORCB-3028-30/TČ-¬2008-80, bylo podle §160 odst. 1 tr. ř. zahájeno trestní stíhání obviněného J. S. pro trestný čin zpronevěry podle §248 odst. 1, odst. 2 tr. zák., kterého se měl dopustit tím, že jako zaměstnanec - řidič mezinárodní kamionové dopravy společnosti Š. S., s.r.o., se sídlem S., okres Č. B., v přesně nezjištěné době od 8. 1. 2008 do 3. 4. 2008 v rozporu se svými pracovně právními povinnostmi vyplývajícími z pracovní smlouvy a dohody o hmotné odpovědnosti, v úmyslu získat neoprávněný majetkový prospěch, neoprávněně natankoval prostřednictvím svěřené tankovací karty Shell s PIN kódem a svěřené tankovací karty Š. s PIN kódem a následně prodal v Č. B. či jinde motorovou naftu v objemu 2051 litrů v hodnotě 28,50 Kč za 1 litr dosud neustanoveným osobám, a to i přesto, že byl řádně seznámen a poučen o odpovědnosti za svěřené hodnoty, o používání služební tankovací karty při podpisu pracovní smlouvy ze dne 13. 12. 2007 a dohody o hmotné odpovědnosti z téhož dne, přičemž takto neoprávněně získanou finanční hotovost si ponechal pro vlastní potřebu, čímž společnosti Š. S., s.r.o., se sídlem S., okres Č. B., způsobil škodu ve výši nejméně 57.428,- Kč.
Citované usnesení bylo doručeno obviněnému J. S. dne 26. 9. 2008 a jím zvolenému advokátovi JUDr. R. L. dne 30. 9. 2008. Advokát JUDr. R. L. proti tomuto rozhodnutí podal v zastoupení obviněného J. S. stížnost datovanou dnem 1. 10. 2008 a doručenou policejnímu orgánu dne 2. 10. 2008, tedy v zákonné třídenní lhůtě.
Usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 2. 2. 2009, sp. zn. ZT 1072/2008, byla tato stížnost zamítnuta podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. jako podaná osobou neoprávněnou.
Své rozhodnutí odůvodnila státní zástupkyně tím, že trestní spis neobsahuje plnou moc, která by opravňovala advokáta JUDr. R. L. k zastupování obviněného J. S. v této trestní věci. Státní zástupkyně konstatovala, že spisový materiál obsahuje pouze plnou moc udělenou obviněným jmenovanému advokátovi dne 21. 5. 2008 k jeho zastupování v pracovně právní věci. Taková plná moc však neopravňuje JUDr. L. k zastupování obviněného také v trestní věci. Státní zástupkyně dále poukázala na obsah úředních záznamů, založených ve spisu, z jejichž obsahu vyplývá telefonické jednání policejního orgánu se jmenovaným advokátem, přičemž advokát JUDr. L. byl mj. poučen o tom, že musí předložit do trestního spisu plnou moc k zastupování obviněného v předmětném trestním řízení.
Ministryně spravedlnosti podala podle §266 odst. 1 tr. ř. ve prospěch obviněného J. S. stížnost pro porušení zákona, a to proti usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 2. 2. 2009, sp. zn. ZT 1072/2008. Podle jejího názoru byl tímto rozhodnutím porušen zákon v ustanoveních §33 odst. 1, 5, §41 odst. 2, §147 odst. 1 písm. a), b) a §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. v neprospěch obviněného J. S.
Stěžovatelka zdůraznila, že z předloženého spisového materiálu vyplývá, že řádná plná moc k zastupování obviněného J. S. v trestním řízení byla udělena již 30. 9. 2008, ale tato nebyla nedopatřením založena do trestního spisu. V úvodu protokolu o výslechu obviněného obviněný J. S. sdělil, že jako obhájce si zvolil JUDr. R. L. a předložil plnou moc. Výslechu obviněného J. S. se účastnil jako obhájce obviněného JUDr. R. L.
Státní zástupkyně se při rozhodování o stížnosti podané JUDr. R. L. zřejmě domnívala, že plnou mocí, kterou uvedl obviněný J. S. v protokolu o výslechu obviněného ze dne 30. 9. 2008 je plná moc vystavená k zastupování obviněného J. S. v pracovněprávní věci. Jmenovaný advokát pak znovu předložil originál plné moci ze dne 30. 9. 2008 až v reakci na výše citované usnesení státní zástupkyně ze dne 2. 2. 2009 s vysvětlením, že plná moc nebyla do spisu zařazena pouze nedopatřením.
Při posuzování zákonnosti předmětného rozhodnutí státní zástupkyně je zásadní otázkou, kdy nastávají účinky plné moci vůči orgánům trestního řízení. Tuto otázku trestní řád výslovně neřeší. Odpověď na ni je v trestním řádu jen nepřímo naznačena v ustanovení §37 odst. 2 tr. ř., podle kterého oznámí-li obviněný změnu obhájce tak, aby obhájce mohl být o úkonu vyrozuměn v zákonem stanovené lhůtě, orgán činný v trestním řízení ode dne doručení takového oznámení vyrozumívá nově zvoleného obhájce.
Obviněný si může v trestním řízení zvolit obhájce tím, že s ním uzavře smlouvu o poskytování právních služeb podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Je pak nutno rozlišovat výše uvedenou smlouvu, která je důvodem vzniku zastoupení, a plnou moc - ta je jednostranným právním úkonem, jímž zmocnitel projevuje vůli, aby zmocněnec činil jeho jménem právní úkony. Zatímco smlouva o poskytnutí právních služeb upravuje pouze vnitřní vztah mezi obhájcem a obviněným, pak vůči třetím osobám se existence tohoto právního vztahu prokazuje ve formě plné moci. Projevy vůle spojené s udělením, odvoláním či vypovězením plné moci jsou tedy pro orgány činné v trestním řízení právními úkony, které jsou určující pro závěr, zda obhájce obviněného může vykonávat v zastoupení obviněného procesní úkony, ke kterým byl zmocněn (viz stanovisko v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp.zn. 7 Tdo 927/2002 a sp. zn. 4 Tz 203/2004). Zásadní význam má pak i nález Ústavního soudu ČR ze dne 13. 1. 2009, sp.zn. IV. ÚS 1855/08, podle kterého smlouva o poskytování právních služeb je právním důvodem vzniku zastoupení, jenž vzniká její účinností a jejíž právní účinky jsou spjaty s předložením plné moci.
Jak to naznačuje formulace již výše citovaného ustanovení §37 odst. 2 tr. ř. i uvedený nález Ústavního soudu ČR, účinky plné moci vůči orgánům trestního řízení nastávají oznámením plné moci, tedy jejím předložením orgánu trestního řízení. Nutno přitom rozlišovat předložení plné moci od jejího zařazení do trestního spisu. Zatímco předložením plné moci nastávají její účinky vůči orgánu trestního řízení, samotné zařazení plné moci do trestního spisu je jen administrativním úkonem, tedy technickou záležitostí nemající žádný význam z hlediska účinků plné moci. Jestliže tedy orgán trestního řízení, v posuzované věci policejní orgán, opomene předloženou mu plnou moc od obhájce převzít a zařadit ji do trestního spisu, nemůže to mít dopad na účinky plné moci, zejména to tedy nic nemění na tom, že od okamžiku předložení plné moci, k němuž v dané trestní věci nepochybně došlo, má obhájce veškerá procesní práva, která mu přiznává ustanovení §41 odst. 2 tr. ř. – tedy i právo podávat za obviněného opravné prostředky.
Právní účinky plné moci nastaly tak vůči orgánům trestního řízení dnem 30. 9. 2008, kdy jim obviněný plnou moc předložil. Na tom nic nemění skutečnost, že policejní orgán opomenul plnou moc založit do trestního spisu a že státní zástupkyně nebyla o vystavení nové plné moci informována. Stížnost podaná obhájcem JUDr. L. v zastoupení obviněného dne 2. 10. 2008 byla tedy podána osobou oprávněnou, a protože byla podána též v zákonné třídenní lhůtě, nebyly splněny podmínky pro postup podle ust. §148 odst. 1 písm. b) tr. ř.
V závěru stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 2. 2. 2009, č.j. ZT 1072/2008-7, byl porušen zákon v ustanoveních §33 odst. 1, 5, §41 odst. 2, §147 odst. 1 písm. a), b) a §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. v neprospěch obviněného J. S.
Dále navrhla, aby Nejvyšší soud podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a následně postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř. a přikázal státní zástupkyni Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednala a rozhodla.
Nejvyšší soud České republiky podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon porušen byl.
Podle ustanovení §33 odst. 1 tr. ř. má obviněný mimo jiné právo zvolit si obhájce a s ním se radit i během úkonů prováděných orgánem činným v trestním řízení. Může žádat, aby byl vyslýchán za účasti svého obhájce a aby se obhájce účastnil i jiných úkonů přípravného řízení.
Podle §33 odst. 5 tr. ř. jsou všechny orgány činné v trestním řízení povinny vždy obviněného o jeho právech poučit a poskytnout mu plnou možnost jejich uplatnění.
Podle ustanovení §41 odst. 2 tr. ř. je obhájce oprávněn již za přípravného řízení činit za obviněného návrhy, podávat za něho žádosti a opravné prostředky, nahlížet do spisů (§65) a zúčastnit se podle ustanovení tohoto zákona vyšetřovacích úkonů.
Podle §147 odst. 1 tr. ř. přezkoumá nadřízený orgán při rozhodování o stížnosti
a) správnost všech výroků napadeného usnesení, proti nimž může stěžovatel podat stížnost, a
s) řízení předcházející napadenému usnesení.
Podle ustanovení §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. nadřízený orgán zamítne stížnost, byla-li podána opožděně, osobou neoprávněnou, osobou, která se jí výslovně vzdala nebo která znovu podala stížnost, kterou již před tím výslovně vzala zpět.
Po přezkoumání předmětného trestního spisu nezbývá než konstatovat, že státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích se výše citovanými ustanoveními neřídila, když rozhodla o zamítnutí stížnosti podané obhájcem obviněného podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř.
Z obsahu trestního spisu Policie ČR, Okresního ředitelství, Služby kriminální policie a vyšetřování v Českých Budějovicích, sp. zn. ČTS: ORCB-3028-30/TČ-2008-80, Nejvyšší soud zjistil, že usnesením policejního orgánu Policie ČR, Okresního ředitelství, Služby kriminální policie a vyšetřování v Českých Budějovicích ze dne 24. 7. 2008, sp. zn. ČTS: ORCB-3028-30/TȬ-2008-80, bylo podle §160 odst. 1 tr. ř. zahájeno trestní stíhání obviněného J. S. pro trestný čin zpronevěry podle §248 odst. 1, odst. 2 tr. zák. Usnesení bylo obviněnému J. S. doručeno dne 26. 9. 2008 a jeho obhájci JUDr. R. L. dne 30. 9. 2008. Při výslechu dne 26. 9. 2008 byl obviněný J. S. poučen podle §33 odst. 1 a §92 odst. 2 tr. ř. a mimo jiné uvedl, že bez účasti svého právního zástupce JUDr. L. z AK P. vypovídat nebude. Výslech obviněného byl nařízen na den 30. 9. 2008 s tím, že o termínu konání byl policejním orgánem vyrozuměn i obhájce JUDr. L.
Z úředního záznamu ze dne 26. 9. 2008 (č.l. 4 spisu) se podává, že obviněný J. S. byl dne 26. 9. 2008 vyslechnut jako obviněný a uvedl, že si volí obhájce JUDr. L. a bez jeho přítomnosti nebude vypovídat. Obviněný předložil plnou moc k zastupování v pracovněprávní věci proti zaměstnavateli Š. S., s.r.o. N. Byl upozorněn, že tato plná moc nemůže být vzata na zřetel ve věci trestního stíhání a byl vyzván k předložení plné moci k zastupování v trestním řízení. Byl kontaktován obhájce JUDr. L., informován o termínu výslechu obviněného a také o nutnosti předložení plné moci k zastupování v trestním řízení. Úřední záznam ze dne 29. 9. 2008 (č.l. 5 spisu) uvádí, že obhájce JUDr. L. se do 13.00 hodin dne 29. 9. 2008 nerozhodl zda bude obviněného J. S. hájit s tím, že tak sdělí ještě v odpoledních hodinách. Přípisem ze dne 1. 10. 2008 požádal obhájce JUDr. L., aby s ohledem na ve spise založenou plnou moc k obhajobě obviněného J. S. byl vyrozumíván o všech vyšetřovacích úkonech nařízených v jeho trestní věci s dostatečným časovým předstihem.
Z protokolu o výslechu obviněného ze dne 30. 9. 2008 (č.l. 17 spisu) vyplývá, že obviněný J. S. si zvolil obhájce JUDr. R. L., což sdělil policejnímu orgánu, a zároveň předložil i plnou moc. Před samotným výslechem byla obviněnému umožněna porada s obhájcem. Následně se obviněný vyjadřoval k trestné činnosti, která je mu kladena za vinu. Po celou dobu jeho výslechu byl přítomen obviněným zvolený obhájce JUDr. L. (č.l. 20 spisu). Rovněž výslechu obviněného dne 10. 11. 2008 byl přítomen obviněným zvolený obhájce JUDr. L. (č.l. 23 spisu). Součástí spisového materiálu je plná moc, kterou udělil obviněný J. S. advokátovi JUDr. R. L. dne 21. 5. 2008 k zastupování v pracovněprávních věci proti zaměstnavateli společnosti Š. S., s.r.o. N.
Ze žádosti obhájce JUDr. R. L. o přezkoumání usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 2. 2. 2009, sp. zn. ZT 1072/2008, datované dnem 4. 2. 2009 se podává, že plná moc, kterou mu k zastupování v projednávané trestní věci udělil obviněný J. S. byla v písemné formě předložena komisařce por. Ing. D. V. Z toho důvodu byl také k výslechu obviněného připuštěn a byl dále vyrozumíván o dalších úkonech. Součásti žádosti je i plná moc, kterou udělil obviněný J. S. advokátovi JUDr. R. L. dne 30. 9. 2008 k obhajobě v trestní věci SKP v Č. B., ČTS: ORCB-3028-30/TČ-2008.
Jak již bylo konstatováno shora proti usnesení o zahájení trestního stíhání (doručeno JUDr. L. dne 30. 9. 2008), podal obhájce obviněného J. S. JUDr. R. L. stížnost datovanou dnem 1. 10. 2008, téhož dne podanou na poštu (doručenou policejnímu orgánu dne 2. 10. 2008), tedy v zákonné třídenní lhůtě. Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích usnesením ze dne 2. 2. 2009, sp. zn. ZT 1072/2008, podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. stížnost zamítla jako stížnost podanou osobou neoprávněnou.
Nejvyšší soud se především zabýval otázkou zastoupení v trestním řízení. Obviněný si může v trestním řízení podle §33 odst. 1 tr. ř. zvolit obhájce (také §37 tr. ř.) tím, že s ním uzavře smlouvu o poskytování právních služeb podle zákona č. 85/1996 Sb. o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (obecná ustanovení o příkazní smlouvě podle §724 a násl. obč. zák. jsou pro poskytování právních služeb významně modifikována některými ustanoveními zákona o advokacii). V zastoupení je tak třeba rozlišovat smlouvu, která je důvodem vzniku zastoupení, plnou moc a účinky zastoupení, které spočívají v tom, že právní úkony zástupce jsou přímo přičítány zastoupenému. Plná moc je jednostranný právní úkon, jímž zmocnitel projevuje vůli, aby zmocněnec činil jeho jménem právní úkony. Touto plnou mocí se obhájce prokazuje v řízení. Projevy vůle spojené s udělením, odvoláním či vypovězením plné moci jsou pro orgány činné v trestním řízení právními úkony, které jsou určující pro závěr, zda obhájce obviněného může vykonávat v zastoupení obviněného procesní úkony, ke kterým byl zmocněn.
Trestní řád v platném znění nedefinuje pojem plné moci, jejího obsahu ani vzniku zastoupení. Odpověď na ni je v trestním řádu jen nepřímo naznačena v ustanovení §37 odst. 2 tr. ř., podle kterého oznámí-li obviněný změnu obhájce tak, aby obhájce mohl být o úkonu vyrozuměn v zákonem stanovené lhůtě, orgán činný v trestním řízení ode dne doručení takového oznámení vyrozumívá nově zvoleného obhájce.
Z formulace citovaného ustanovení vyplývá, že účinky plné moci vůči orgánům trestního řízení nastávají oznámením plné moci, tedy jejím předložením orgánu trestního řízení. Nutno přitom rozlišovat předložení plné moci od jejího zařazení do trestního spisu. Zatímco předložením plné moci nastávají její účinky vůči orgánu trestního řízení, samotné zařazení plné moci do trestního spisu je jen administrativním úkonem, tedy technickou záležitostí nemající žádný význam z hlediska účinků plné moci. Jestliže tedy orgán trestního řízení, v posuzované věci policejní orgán, opomene předloženou mu plnou moc od obhájce převzít a zařadit ji do trestního spisu, nemůže to mít dopad na účinky plné moci.
Je tedy nesporné, že od okamžiku předložení plné moci, k němuž v dané trestní věci bezpochyby došlo, měl obhájce obviněného J. S. JUDr. R. L. veškerá procesní práva, která mu přiznává ustanovení §41 odst. 2 tr. ř., tzn. i právo podávat za obviněného opravné prostředky. Plná moc byla policejnímu orgánu předložena dne 30. 9. 2008 a od tohoto okamžiku nastaly právní účinky plné moci vůči orgánům trestního řízení.
S ohledem na shora uvedené skutečnosti je nepochybné, že stížnost proti usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 2. 2. 2009, sp. zn. ZT 1072/2008, podaná obhájcem JUDr. R. L. v zastoupení obviněného J. S. dne 2. 10. 2008 byla podána osobou oprávněnou (byla podána též v zákonné třídenní lhůtě), a nebyly proto splněny podmínky pro postup podle ust. §148 odst. 1 písm. b) tr. ř.
Za této situace Nejvyšší soud přisvědčil názoru ministryně spravedlnosti uvedenému ve stížnosti pro porušení zákona, že usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 2. 2. 2009, sp. zn. ZT 1072/2008, byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. S.
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích ze dne 2. 2. 2009, sp. zn. ZT 1072/2008, byl porušen zákon v ustanoveních §147 odst. 1 písm. a), b), §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. v neprospěch obviněného J. S., a podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení zrušil. Nejvyšší soud dále zrušil i všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §270 odst. 1 tr. řádu bylo přikázáno státní zástupkyni Okresního státního zastupitelství v Českých Budějovicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednala a rozhodla.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. července 2009
Předseda senátu:
JUDr. Petr Šabata