ECLI:CZ:NS:2010:11.TDO.1026.2010.1
sp. zn. 11 Tdo 1026/2010-15
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 21. prosince 2010 dovolání podané obviněným B. P. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 4. 2010, sp. zn. 5 To 170/2010, jako soudu odvolacího, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Karviné, pobočky v Havířově, pod sp. zn. 101 T 136/2009, a rozhodl takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného B. P.
o d m í t á .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Karviné, pobočky v Havířově, ze dne 25. 2. 2010, sp. zn. 101 T 136/2009, byl B. P. uznán vinným trestným činem vydírání podle §235 odst. 1, 2 písm. b) tr. zák. (zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů), za který byl podle §234 odst. 1 a §35 odst. 2 tr. zák. odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon byl zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu v Karviné, pobočka v Havířově, ze dne 10. 8. 2009, č. j. 101 T 136/2009-408, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 9. 2009, sp. zn. 5 To 400/2009, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Bylo také rozhodnuto o náhradě škody.
Podle skutkových zjištění Okresního soudu v Karviné, pobočky v Havířově, se obviněný trestné činnosti dopustil tím, že
1. dne 6. 1. 2009 v H.-Š., okres K., na ul. O. m., v bytě Z. S. po předchozí vzájemné dohodě se dvěmi doposud neustanovenými osobami po předchozím napadení, a pod hrozbou dalšího fyzického napadení nařídil J. N., aby setrval v bytě Z. S., neboť měl záměr od tohoto získávat finanční prostředky v podobě mu vyplácených důchodů a za tímto účelem si ponechal i jeho občanský průkaz, přičemž J. N. z obavy o své zdraví v uzamčeném bytě s dalšími osobami, které byt užívaly, setrval do 12. 1. 2009, kdy využil situace, že byly ponechány ve dveřích klíče a z bytu utekl,
2. dne 22. 10. 2008 v H.-M., okres K., na ul. Ž. na vlakovém nádraží po předchozí vzájemné dohodě s doposud neustanovenou osobou požadoval po K. N., aby s ním ihned odjel osobním motorovým vozidlem, což K. N. odmítl, a proto jej fyzicky napadl tak, že jej jedenkrát udeřil otevřenou dlaní do obličeje s takovou razancí, až tento upadl na zem, přičemž mu hrozil, že pokud nebude následující den na tomto vlakovém nádraží, tak bude fyzicky opět napaden, a proto K. N. z obavy o své zdraví následující den přišel na vlakové nádraží, kde setrval do příchodu B. P.,
3. dne 23. 10. 2008 v H.-M., okres K., na ul. Ž. po předchozí vzájemné dohodě se dvěmi doposud neustanovenými osobami vyhledal K. N., kterému přikázal, aby si sedl do přistaveného motorového vozidla, kde mu nařídil pod hrozbou zbití, aby na své jméno odebral dva mobilní telefony, přičemž K. N. z obavy, že bude fyzicky napaden, dle přesných instrukcí a pod dohledem doposud neustanovené osoby v H.-M. na H. t. v provozovně společnosti T-Mobile Czech Rebublic, a. s., na základě uzavřených dvou účastnických smluv odebral dva mobilní telefony značky Samsung SGH-E250 se SIM kartami, a tyto ihned předal B. P., čímž B. P. způsobil společnosti T-Mobile Czech Rebublic, a. s., se sídlem Praha 4, ul. Tomíčkova č. 2144/1, škodu ve výši 7.583,- Kč,
4. dne 23. 10. 2008 v H.-M., okres K., na H. t., po předchozí vzájemné dohodě se dvěmi doposud neustanovenými osobami nařídil pod hrozbou zbití K. N., aby na své jméno odebral televizor, přičemž K. N. z obavy, že bude fyzicky napaden, dle přesných instrukcí a pod dohledem doposud neustanovené osoby v H.-M. na H. t. v provozovně společnosti K+B Elektro Expert, s. r. o., podal žádost u společnosti ESSOX, s. r. o., o spotřebitelský úvěr na nákup televizoru v hodnotě 35.203,- Kč, kdy jen shodou okolností byla tato žádost společností ESSOX, s. r. o., se sídlem České Budějovice, Senovážné náměstí č. 231/7, zamítnuta,
5. dne 23. 10. 2008 v H., okres K., po předchozí vzájemné dohodě se dvěmi doposud neustanovenými osobami nařídil pod hrozbou zbití K. N., aby na své jméno zřídil u České spořitelny, a. s., účet s kontokorentem ve výši 5.000,- Kč, přičemž K. N. z obavy, že bude fyzicky napaden, dle přesných instrukcí a pod dohledem doposud neustanovené osoby v H.-Š., na ul. L. v provozovně České spořitelny, a. s., uzavřel smlouvu o spotřebitelském účtu č. … a smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu č. … a vybral částku ve výší 4.900,- Kč, kterou ihned předal B. P., čímž B. P. způsobil České spořitelně, a. s., se sídlem Praha 4, ul. Olbrachtova č. 1929/43, škodu ve výši 4.900,- Kč,
6. dne 24. 10. 2008 v H.-M., okres K., na H. t. po předchozí vzájemné dohodě se dvěmi doposud neustanovenými osobami nařídil pod hrozbou zbití K. N., aby na své jméno odebral televizor, přičemž K. N. z obavy, že bude fyzicky napaden, dle přesných instrukcí a pod dohledem doposud neustanovené osoby v H.-M. na H. t. v provozovně společnosti K+B Elektro Expert, s. r. o., podal žádost u společnosti GE Money Multiservis, a. s., o spotřebitelský úvěr na nákup televizoru v hodnotě 24.190,- Kč, kdy jen shodou okolností byla tato žádost společností GE Money Multiservis, a. s., se sídlem Praha 4, ul. Vyskočilova č. 1422/la, zamítnuta,
7. dne 1. 11. 2008 v H.-M., okres K., na ul. Ž. po předchozí vzájemné dohodě se dvěmi doposud neustanovenými osobami vyhledal K. N., kterému přikázal, aby si sedl do přistaveného motorového vozidla, kde mu nařídil pod hrozbou zbití, aby na své jméno odebral televizor, přičemž K. N. z obavy, že bude fyzicky napaden, dle přesných instrukcí a pod dohledem doposud neustanovené osoby v H.-M. na H. t. v obchodním domě E. v provozovně společnosti Elmax Store, a. s., uzavřel se společností Home Credit, a. s., úvěrovou smlouvu na nákup televizoru zn. Samsung v hodnotě 28.199,- Kč, přičemž mu byl poskytnut úvěr ve výši 25.379,- Kč, a zbylá část kupní ceny ve výši 2.820,- Kč byla uhrazena doposud neustanovenou osobou, která vykonávala nad K. N. během nákupu zboží dohled, a odebraný televizor ihned předal B. P., čímž B. P. způsobil společností Home Credit, a. s., se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 249/8, škodu ve výši 25.379,- Kč,
8. dne 6. 11. 2008 v H., okres K., po předchozí vzájemné dohodě s doposud neustanovenou osobou vyhledal K. N., kterému přikázal, aby si sedl do přistaveného motorového vozidla, kde mu nařídil pod hrozbou zbití, aby vybral důchod a za tímto účelem mu předal dříve odebraný občanský průkaz, přičemž K. N. z obavy, že bude fyzicky napaden, dle přesných instrukcí a pod dohledem B. P. v H.-M. na H. t. v provozovně České pošty, s. p., vybral svůj invalidní důchod ve výši 5.290,- Kč, který ihned předal i s občanským průkazem B. P., který mu z tohoto vrátil částku ve výši 290,- Kč, čímž K. N. způsobil škodu ve výši 5.000,- Kč,
9. 20. 11. 2008 v H., okres K., po předchozí vzájemné dohodě s doposud neustanovenými osobami vyhledal K. N., kterému přikázal, aby si sedl do přistaveného motorového vozidla, kde mu nařídil pod hrozbou zbití, aby podepsal následně předložené listiny, přičemž K. N. z obavy, že bude fyzicky napaden, dle přesných instrukcí a pod dohledem doposud neustanovených osob v B. v notářské kanceláři JUDr. Alice Sedlákové podepsal návrh na zápis do obchodního rejstříku, dvě smlouvy o převodu obchodního podílu na společnosti Pro Garden, s. r. o., a společenskou smlouvu této společnosti, na základě kterých byl zapsán do obchodního rejstříku jako jediný jednatel a jediný společník společnosti Pro Garden, s. r. o., se sídlem Brno, ul. Maničky č. 5,
10. dne 6. 12. 2008 v H., okres K., po předchozí vzájemné dohodě s další dosud neustanovenou osobou vyhledal K. N., kterému přikázal, aby si sedl do přistaveného motorového vozidla, kde mu nařídil pod hrozbou zbití, aby vybral důchod a za tímto účelem mu předal dříve odebraný občanský průkaz, přičemž K. N. z obavy, že bude fyzicky napaden, dle přesných instrukcí a pod dohledem doposud neustanovené osoby v H.-M. na H. t. v provozovně České pošty, s. p., vybral svůj invalidní důchod ve výši 5.290,- Kč, který ihned předal i s občanským průkazem B. P., který mu z tohoto vrátil částku ve výši 290,- Kč, čímž K. N. způsobil škodu ve výši 5.000,-Kč,
11. dne 5. 1. 2009 v H.-M., okres K., na ul. Ž. na vlakovém nádraží vyhledal K. N., kterému přikázal, aby s ním šel do bytu Z. S., kde K. N. pod hrozbou zbití nařídil, aby v bytě setrval do 6. 1. 2009, kdy půjdou společně vybrat jeho důchod, přičemž K. N. z obavy o své zdraví v uzamčeném bytě s dalšími osobami, které byt užívaly, setrval do druhého dne do příchodu B. P.,
12. dne 6. 1. 2009 v H., okres K., po předchozí vzájemné dohodě s další dosud neustanovenou osobou nařídil K. N. pod hrozbou zbití, aby vybral důchod a za tímto účelem mu předal dříve odebraný občanský průkaz, přičemž K. N. z obavy, že bude fyzicky napaden, dle přesných instrukcí a pod dohledem B. P. v H.-M. na H. t. v provozovně České pošty, s. p., vybral svůj invalidní důchod ve výši 5.430,- Kč, který ihned předal B. P., který mu z tohoto vrátil částku ve výši 200,- Kč, čímž K. N. způsobil škodu ve výši 5.230,- Kč, a následně B. P. přikázal K. N. pod hrozbou zbití, aby se vrátil do bytu Z. S. a aby v bytě setrval, přičemž K. N. z obavy o své zdraví v uzamčeném bytě s dalšími osobami, které byt užívaly, setrval do 12. 1. 2009, kdy do bytu vstoupila Policie ČR,
13. dne 20. 10. 2008, 20. 11. 2008, 20. 12. 2008 v H., okres K., po předchozí vzájemné dohodě s doposud neustanovenou osobou vyhledával Z. S., kterému nařizoval pod hrozbou zbití, aby vybral dávky pomoci v hmotné nouzi, přičemž Zdeněk Sečka z obavy, že bude fyzicky napaden, což se také dne 20. 10. 2008 stalo, neboť se nechtěl podvolit vůli B. P. a byl napaden úderem otevřenou dlaní do obličeje s takovou razancí, že se mu rozbily dioptrické brýle, dle přesných instrukcí a pod dohledem B. P. v H. v provozovně České pošty, s. p., vybíral dávky pomoci v hmotné nouzi ve výši 4.686,- Kč v měsíci říjnu, ve výši 4.675,- Kč v měsíci listopadu a ve výši 6.312,- Kč v měsíci prosinci, které ihned z obavy, že bude fyzicky napaden, předával B. P., který mu v měsíci říjnu a listopadu ponechal částku ve výši 200,- Kč, čímž Z. S. způsobil škodu v celkové výši 15.273,- Kč.
Proti citovanému rozsudku podal obviněný odvolání, které Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 13. 4. 2010, sp. zn. 5 To 170/2010, podle §256 tr. ř. zamítl.
Proti usnesení odvolacího soudu podal obviněný , prostřednictvím svého obhájce JUDr. Stanislava Blažka dovolání , ve kterém odkázal na §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Naplnění tohoto dovolacího důvodu spatřuje obviněný v tom, že krajský soud neprovedl žádný z jím navržených důkazů, zejména neprovedl výslech notářky. K tomu obviněný citoval několik rozhodnutí Ústavního soudu České republiky a namítl, že byl porušen čl. 6 odst. 1 a 3 písm. d) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Závěrem svého dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky podle §265k odst. 1 tr. ř. usnesení Krajského soudu v Ostravě, č. j. 5 To 170/2010-509, a rozsudek Okresního soudu v Karviné, pobočky v Havířově, č. j. 101 T 136/2009-489, zrušil a „současně aby zrušil celý výrok o trestu a dle §265l odst. 1 ve spojení s ustanovením §265l odst. 3 vrátil věc soudu prvého stupně“.
Nejvyšší státní zástupkyně se do doby neveřejného zasedání k dovolání obviněného nevyjádřila.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací
(§265c tr. ř.) nejprve shledal, že dovolání obviněného je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a), h) tr. ř.], bylo podáno v zákonné lhůtě, jakož i na místě, kde je lze učinit (§265e odst. 1 tr. ř.), a bylo podáno oprávněnou osobou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.].
Vzhledem k tomu, že lze dovolání podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., musel Nejvyšší soud dále posoudit otázku, zda lze dovolatelem uplatněné dovolací důvody považovat za důvody uvedené v citovaném ustanovení zákona, jejichž existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem. V úvahu přitom přicházelo posouzení pouze ve vztahu k ustanovení odstavce prvního §265b tr. ř.
Obviněný označuje jako dovolací důvod ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. K tomuto je třeba v obecné rovině uvést následující:
Podle citovaného ustanovení lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Z toho plyne, že v rámci rozhodování o dovolání vychází Nejvyšší soud zásadně ze skutkových zjištění provedených soudy v předchozím řízení a pouze hodnotí, zda tato skutková zjištění byla z hlediska hmotného práva správně posouzena. Není tedy možné namítat nic proti samotným skutkovým zjištěním soudu, proti tomu, jak soud hodnotil důkazy, v jakém rozsahu provedl dokazování, jak postupoval při provádění důkazů, apod. V tomto směru totiž nejde o aplikaci hmotného práva, ale procesních předpisů, zejména ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. o postupu orgánů činných v trestním řízení při zjišťování skutkového stavu a při hodnocení důkazů. Hmotně právní posouzení se pak týká především trestního práva hmotného, ale může se týkat i jiných právních odvětví (k tomu srov. č. 36/2004 Sb. rozh. tr., str. 299). Nesprávnost může spočívat v tom, že soud nesprávně aplikuje normu hmotného práva tím, že buď použije jiný právní předpis či jiné ustanovení nebo použije správný právní předpis a jeho správné ustanovení, ale nesprávně je vyloží. Nesprávnost může rovněž spočívat v chybně posouzené předběžné otázce. Je třeba dodat, že v žádném z dalších ustanovení §265b odst. 1 trestní řád nepřipouští jako důvod dovolání, že by rozhodnutí bylo založeno na nesprávném nebo neúplném skutkovém zjištění. Z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. ř., je dovolání podáno i v případě, kdy je v něm sice citováno některé z ustanovení §265b tr. ř., ale ve skutečnosti jsou vytýkány vady, které zákon jako důvod dovolání nepřipouští.
Tak je tomu i v posuzovaném případě. Jediná námitka obviněného spočívala v údajném porušení práva zakotveného v čl. 6 odst. 1 a 3 písm. d) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (sdělení č. 209/1992 Sb., o Úmluvě o ochraně lidských práv). Konkrétně pak uvedl, že odvolací soud nevyslechl notářku JUDr. Alici Sedlákovou. Nad rámec dovolacího řízení k tomu Nejvyšší soud podotýká, že odvolací soud tento důkaz neopomenul, naopak zdůvodnil, proč jej považuje za nadbytečný. Obviněný sice se zdůvodněním nesouhlasí s tím, že vyplývá z neznalosti obchodního práva na straně odvolacího soudu, toto tvrzení však blíže nekonkretizuje ani neuvádí, co by výslechem notářky mělo být zjištěno a proč podle jeho názoru měl být tento důkaz proveden.
Protože obviněný poukázal na některá rozhodnutí Ústavního soudu, připomíná Nejvyšší soud usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 10. 2007, sp. zn. I. ÚS 1692/07, v němž jmenovaný soud konstatoval, že „Nejvyšším soudem vyslovený závěr na dosah dovolacího důvodu zakotveného v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. odpovídá ustálenému judiciálnímu výkladu, který byl ze strany Ústavního soudu opakovaně při posouzení jeho ústavnosti akceptován, a to nejen v rozhodnutích, na něž odkázal dovolací soud (srov. např. i usnesení sp. zn. III. ÚS 282/03).“ Totéž Ústavní soud konstatoval v usnesení ze dne 5. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 3272/07, v němž ještě dodal: „Ústavní soud se proto ztotožňuje se stanoviskem Nejvyššího soudu, podle kterého dovolací námitky, které se týkají skutkových zjištění a hodnocení důkazů, jsou mimo rámec dovolacího důvodu o nesprávném právním posouzení věci.“
Jak již bylo výše zmíněno, označení konkrétního dovolacího důvodu uvedeného v ustanovení §265b tr. ř. nemůže být jen formální, neboť pouze skutečná existence zákonného dovolacího důvodu, nikoli jen jeho označení, je zároveň zákonnou podmínkou i rámcem, v němž dochází k přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. III. ÚS 78/05). Z hlediska základních práv garantovaných Listinou základních práv a svobod a mezinárodněprávními instrumenty je pak nutno poukázat na to, že žádný z těchto právních aktů neupravuje právo na přezkum rozhodnutí o odvolání v rámci dalšího, řádného či dokonce mimořádného opravného prostředku. Zákonodárce tak mohl z hlediska požadavků ústavnosti věcné projednání dovolání omezit v rovině jednoduchého práva stanovením jednotlivých zákonných dovolacích důvodů, jejichž existence je pro přezkum pravomocného rozhodnutí v dovolacím řízení nezbytná. Není-li existence dovolacího důvodu soudem zjištěna, neexistuje zákonná povinnost soudu dovolání věcně projednat (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 1. 2004, sp. zn. II. ÚS 651/02).
Vzhledem ke shora uvedenému dospěl Nejvyšší soud k závěru, že obviněný B. P. podal dovolání z jiných důvodů, než jsou uvedeny v ustanovení §265b odst. 1 tr. ř., a proto postupoval podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. a jeho dovolání odmítl, aniž se dále zabýval jím napadeným rozhodnutím a řízením jemu předcházejícím podle §265i odst. 3 až 5 tr. ř. O odmítnutí dovolání Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 21. prosince 2010
Předseda senátu:
JUDr. Karel Hasch