ECLI:CZ:NS:2011:3.TDO.793.2011.1
sp. zn. 3 Tdo 793/2011 -31
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl dne 27. července 2011 v neveřejném zasedání o dovolání, které podal obviněný J. M., proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. 1. 2011, sp. zn. 10 To 591/2010, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 6 T 168/2010, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. M. odmítá .
Odůvodnění:
I.
Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 8. 10. 2010, sp. zn. 6 T 168/2010 , byl obviněný J. M. uznán vinným pokračujícím přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku , účinného od 1. 1. 2010 (dále jen „tr. zákoník“), kterého se dopustil jednáním pod bodem 2) rozsudku společně se spoluobviněnou J. Ch., tím, že:
2a) „ dne 23. 3. 2010, v době od 08:15 do 15:00 hodin ve S., ulici Š., okres K., po předchozí vzájemné dohodě o odcizení věcí z vozidla, s užitím šroubováku otevřel obviněný M. zadní dveře zaparkovaného osobního motorového vozidla tovární značky Citroen Jumper 2,5 D, a společně s obviněnou Ch. z něho odcizili kufr tmavě modré barvy, s nápisem Bosch, s obsahem vrtačky Bosch, v hodnotě 1.000,- Kč, nástavec na vrtačku v hodně 500,- Kč a 14 ks vrtáků různých rozměrů v celkové hodnotě 300,- Kč, čímž byla způsobena majiteli vozidla, S. M., na odcizených věcech celková škoda ve výši 1.800,- Kč ,
2b) dne 24. 3. 2010 v 01:24 hodin, v K. v ulici A., po předchozí dohodě o odcizení věcí, nezjištěným způsobem překonali zámek pravých bočních dveří zaparkovaného osobního vozidla tovární značky Renault Master L1H1 2,5 D, vnikli do vozidla a odcizili sadu 5 kusů šroubováků značky Torx, s plastovou rukojetí, červené barvy, s hvězdicových hrotem, vše v hodnotě 80,- Kč, růžové desky s ceníkem bez hodnoty, kalkulačku v hodnotě 50,- Kč, osvěžovač vzduchu v hodnotě 100,- Kč a sedm kusů hudebních CD v hodnotě celkové 700,- Kč, jednáním způsobili P. K., celkovou škodu na odcizených věcech ve výši 930,- Kč a poškozením vozidla ve výši 2.100,- Kč, přičemž tohoto jednání se obviněný M. dopustil poté, co byl rozsudkem Okresního soudu Praha - západ pod č. j. 1 T 26/2006, dne 8. 1. 2007, který nabyl právní moci dne 28. 2. 2007, odsouzen za trestný čin krádeže podle §247 odst. 1 písm. b) odst. 2 tr. zákona, k trestu odnětí svobody v trvání 3 roků, který vykonal dne 27. 8. 2009 .“
Dále byl obviněný J. M. uznán vinným přečinem podílnictví podle §214 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku , kterého se dopustil jednání pod body 4 a), 4 b), 6 a), 6 b), 6 c), 6 d), 6 e), 6 f) a 6 h) rozsudku, které spočívalo v tom, že:
4a) „ na přesně nezjištěném místě v přesně nezjištěné době od 22. 1. 2010 na sebe převedl za úplatu od J. B. nejméně sedm sad nádobí značky Titanium Expert v hodnotě 45.200,- Kč, 3 kusy přikrývky značky Merino v hodnotě 4.200,- Kč, 13 kusů indukčního dvouvařiče, značky Art-Land v hodnotě 92.820,- Kč, 7 kusů vysavače Koncept Q7 v hodnotě 13.405,- Kč, přičemž byl nejméně srozuměn s tím, že tyto věci pocházejí z tr. činnosti, neboť bylo zjištěno, že dne 22. 1. 2010, kolem 21:30 hodin neznámý pachatel v N., v K. ulici, okr. M., nezjištěným způsobem odstranili zámek dveří zavazadlového prostoru zde zaparkovaného automobilu tovární značky Peugeot Boxer, a z vozidla odcizil shora uvedené věci, a tím způsobil majiteli odcizených věcí, společnosti Santandel, s. r .o., P., K., celkovou škodu v částce 156.746,- Kč M. B., poškozením zámku vozidla způsobili škodu ve výši 1.300,- Kč ,
4b) na přesně nezjištěném místě v přesně nezjištěné době od 26. 2. 2010 na sebe převedl za úplatu od J. B. jeden kufr s lisovačkou značky Rems s obsahem 2 ks akubaterky s nabíječkou, 5 ks kleští velikosti 15, 18, 22, 28, 35, vše v hodnotě 20.000,- Kč, 1 ks stroje na čištění odpadů Kobra v hodnotě 15.000,- Kč a 1 ks svářečky na plasty značky Dytron v hodnotě 2.500,- Kč přičemž byl nejméně srozuměn s tím, že tyto věci pocházejí z tr. činnosti, neboť bylo zjištěno, že dne 26. 2. 2010 kolem 14:55 hodin, v K., v M. ulici, u domu, neznámý pachatel s cílem odcizit věci, nezjištěným způsobem překonal zajištění u zaparkovaného automobilu tovární značky Citroen Jumper, a z vozidla odcizil shora uvedené věci a to vše ke škodě majitele odcizených věcí, J. K., bytem K., M. ;
6a) na přesně nezjištěném místě v přesně nezjištěné době od 26. 1. 2010 na sebe převedl za úplatu od J. B. 1 kus pokosové pily značky Festol v hodnotě 10.000,- Kč, 1 kus elektrického hoblíku značky Bosch v hodnotě 3.000,- Kč, 1 kus malé cirkulárky nezjištěné značky v hodnotě 2.000,- Kč přičemž byl nejméně srozuměn s tím, že tyto věci pocházejí z tr. činnosti, neboť bylo zjištěno, že dne 26. 1. 2010 v době od 15:00 hodin do 16:00 hodin v obci K., M. ulici, okres K. neznámý pachatel přesně nezjištěným způsobem překonal zámek u dveří, zaparkovaného automobilu tovární značky Fiat Ducato, a odtud odcizil shora uvedené věci vše ke škodě M. M.,
6b) na přesně nezjištěném místě v přesně nezjištěné době od 5. 2. 2010 na sebe převedl za úplatu od J. B. jeden kus plastového kufru na nářadí, černožluté barvy značky Stenli, v hodnotě 800,- Kč, 1 kus krimpovacích kleští na zalisování kontejneru v hodnotě 1.000,- Kč, 1 kus krimpovacích kleští na koaxiální kabel v hodnotě 450,- Kč, 1 kus krimpovacích kleští na fastony v hodnotě 600,- Kč, 1 kus krimpovacích kleští na dutinky v hodnotě 400,- Kč, 1 kus zkoušečky značky Proskit v hodnotě 1.500,- Kč, 1 kus tužkového multimetru v hodnotě 700,- Kč, sadu minišroubováčků značky Proskit v hodnotě 250,- Kč, sadu výměnných šroubováků značky Power Fix v hodnotě 350,- Kč, 300 kusů různých konektorů v hodnotě 2.100,- Kč, 1 ks odizolovacích kleští na lanko v hodnotě 350,- Kč, 1 kus odizolovacích kleští na koaxiální kabel v hodnotě 100,-Kč, 2 kusy narážeček na datové zásuvky v hodnotě 500,-Kč, 1 kus plynové páječky značky Proskit v hodnotě 900,- Kč a 1 kus hydraulického heveru na auto Ford Transit v hodnotě 1.500,- Kč, přičemž byl nejméně srozuměn s tím, že tyto věci pocházejí z tr. činnosti, neboť bylo zjištěno, že dne 5. 2. 2010, kolem 04:20 hodin v obci B., části T., v ulici P., okr. K., neznámý pachatel po vytržení těsnící gumy a vylomení skla okna pravé strany vnikl do zaparkovaného automobilu tovární značky Ford Transit 2,5, a vše ke škodě L. A., poškozením vozidla mu způsobil další škodu ve výši 1.100,- Kč ,
6c) na přesně nezjištěném místě v přesně nezjištěné době od 16. 2. 2010 na sebe převedl za úplatu od J. B. 1 kus dřezové baterie značky Hansa Twist v hodnotě 3.034,75,- Kč, 1 kus nástavce držáku sprchy značky Hansa v hodnotě 738,53,- Kč, 1 kus umyvadlové baterie značky Jado Cubic v hodnotě 10.129,73,- Kč, 2 kusy ovládací desky značky Geberit Borelo v hodnotě 954,72,- Kč za kus, 3 kusy ovládací desky značky Geberit Borelo v hodnotě 954,72,- Kč za kus, 20 kusů ovládací desky značky Geverit Samba v hodnotě 554,40,- Kč za kus, 2 ks ovládací desky značky Geberit Samba v hodnotě 812,- Kč, 2 ks ovládací desky značky Geberit Samba v hodnotě 554,40, Kč za kus a 2 kusy multivaničkového sifonu v hodnotě 81,84,- Kč za kus, přičemž byl nejméně srozuměn s tím, že tyto věci pocházejí z tr. činnosti, neboť bylo zjištěno, že v přesně nezjištěné době od 18:00 hodin dne 16. 2. 2010 do 07:30 hodin dne 17. 2. 2010 v P., v ulici Š., neznámý pachatel, po rozbití skla u dveří do nákladního prostoru, u zaparkovaného automobilu tovární značky Ford Transit 300M, do něho vnikl a odtud odcizil vše ke škodě společnosti General Factory, s. r. o., P., H., a poškozením vozidla této společnosti způsobil další škodu ve výši 1.800,- Kč ,
6d) na přesně nezjištěném místě v přesně nezjištěné době od 16. 2. 2010 na sebe převedl za úplatu od J. B. 1 ks svářečky na plastové potrubí značky Polys v plastovém kufru s příslušenstvím v hodnotě 6.500,- Kč, 1 ks montážního kufru s nářadím a drobným instalatérským materiálem v hodnotě 5.000,- Kč, 1 ks elektrické vrtačky značky Bosch v hodnotě 4.000,- Kč a 1 ks plastové krabice s obsahem nového materiálu, zvláště šroubků, hmoždinek a podložek v hodnotě 300,- Kč, přičemž byl nejméně srozuměn s tím, že tyto věci pocházejí z tr. činnosti, neboť bylo zjištěno, že neznámý pachatel, v přesně nezjištěné době od 18:00 hodin dne 16. 2. 2010 do 07:30 hodin dne 17. 2. 2010 v P., v ulici Š., po vytržení zadních dveří ze závěsů a rozbití skla, vnikl do zaparkovaného automobilu tovární značky Škoda Pickup, tmavě modré barvy a odcizil z vozidla vše ke škodě V. M., a poškozením jeho vozidla mu způsobil další škodu ve výši 1.200,- Kč ,
6e) na přesně nezjištěném místě v přesně nezjištěné době od 23. 3. 2010 na sebe převedl za úplatu od J. B. 2 ks vysavače značky Boman 963CB v hodnotě 1.700,- Kč, přičemž byl nejméně srozuměn s tím, že tyto věci pocházejí z tr. činnosti, neboť bylo zjištěno, že neznámý pachatel dne 23. 3. 2010 v době od 08:00 do 16:00 hodin v K., na náměstí S., na parkovišti u hotelu K., nezjištěným způsobem překonal zámek u zaparkovaného automobilu tovární značky Peugeot Boxer, a odcizil z něho ke škodě společnosti J. H., Kleopatra Queen, s. r. o., M., P.,
6f) na přesně nezjištěném místě v přesně nezjištěné době od 23. 3. 2010 na sebe převedl za úplatu od J. B. 1 ks zeleného batohu Elephant v hodnotě 100,- Kč, 2 ks stěhovacích popruhů, v hodnotě 4.000,- Kč, 6 ks větších oranžových zajišťovacích popruhů s ráčnou v hodnotě 3.000,- Kč, 4 ks menšího zajišťovacího popruhu s ráčnou v hodnotě 2.000,- Kč, přičemž byl nejméně srozuměn s tím, že tyto věci pocházejí z tr. činnosti, neboť bylo zjištěno, že neznámý pachatel dne 23. 3. 2010 v době od 17:00 hodin do 17:25 hodin v K., na parkovišti u obchodního domu Baumax, v ulici U., nezjištěným způsobem vnikl do zaparkovaného automobilu tovární značky Citroen Jumper, a odtud odcizil stěhovací kurty v hodnotě 800,- Kč, vše ke škodě V. V., přičemž poškozením vozidla mu způsobil škodu ve výši 1.000,- Kč ,
6h) v přesně nezjištěné době od 6. 2. 2010 do 15. 2. 2010, na nezjištěném místě, v úmyslu získat finanční prostředky, na sebe převedl od J. B. digitální fotoaparát značky Pentax, s objektivy značek Pentax, Tamron, Pentacon, 7 ks filtrů na objektiv, bezdrátovou spoušť, paměťovou kartu a redukční kroužky k objektivům, vše v celkové hodnotě 6.500,- Kč, věci poté prodal za celkovou částku 5.000,- Kč, M. M., přičemž vzhledem k okolnostem, za nichž se věci ocitly v jeho držení a k částce, za kterou věci prodal, musel být srozuměn s tím, že věci pocházejí z trestné činnosti, neboť bylo zjištěno, že v době od 20:15 do 20:25 hodin dne 6. 2. 2010 v obci M. Č., okres P., u domu, se po rozbití okna nezjištěný pachatel vloupal do automobilu tovární značky Land Rover, kde mimo jiné odcizil uvedený fotoaparát s výbavou v hodnotě 6.500,- Kč ke škodě majitele, J. Š.“
Obviněný J. M. byl dále uznán vinným přečinem ohrožení pod vlivem návykové látky podle §274 odst. 1 tr. zákoníku , kterého se dopustil jednáním pod bodem 6 g) rozsudku spočívajícího v tom, že „ dne 13. 3. 2010, kolem 22:03 hodin, ve S., v ulici S., okres K., řídil osobní motorové vozidlo tovární značky Opel Astra, ačkoli před jízdou požil přesně nezjištěnou látku obsahující psychotropní látku metamfetamin, jež je uvedena v seznamu psychotropních látek, v příloze č. 5, k zákonu č. 167/1998 Sb., přičemž v jeho krvi byla prokázána přítomnost původní formy metamfetaminu v koncentraci 155 ng/ml a v tomto stavu nebyl schopen bezpečně řídit motorové vozidlo, neboť u jeho osoby došlo ke snížení ovládacích schopností “.
Za uvedené trestné činy byl obviněný J. M. odsouzen podle §214 odst. 2 a §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 roků a 4 měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl obviněnému uložen podle §73 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 30 (třiceti) měsíců. Podle §70 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku byl obviněnému uložen trest propadnutí věci, a to věcí zajištěných dne 24. 3. 2010 Policií ČR (bod 6 obžaloby). Soud dále rozhodl o náhradě škody.
Rozsudkem bylo dále rozhodnuto o vině a trestu spoluobviněných J. Ch. a A. P.
Obviněný J. M. a spoluobviněný A. P. byli současně podle §226 písm. c) tr. ř. zproštěni obžaloby pro skutky podrobně rozvedené na str. 13 a 14 rozsudku.
Proti rozsudku Okresního soudu v Kladně podali obviněný J. M. a spoluobviněný A. P. odvolání, o nichž rozhodl Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 25. 1. 2011, sp. zn. 10 To 591/2010, a to tak, že z podnětu odvolání spoluobviněného A. P. napadený rozsudek ve vztahu k tomuto zrušil podle §258 odst. 1 písm. e) tr. ř. ve výroku o trestu a za podmínek §259 odst. 3 tr. ř. při nezměněném výroku o vině nově uložil trest odnětí svobody. Odvolání obviněného J. M. odvolací soud podle zamítl §256 tr. ř.
II.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal obviněný J. M. prostřednictvím svého obhájce dovolání (č. l. 1399 – 1400a) opírající se o výslovně uvedený dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., maje za to, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Obviněný namítl, že soudy při rozhodování o vině za spáchání přečinu podílnictví podle §214 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku nevycházely jen ze skutečností, které byly probrány v hlavním líčení a neopíraly se jen o důkazy, které strany předložily a provedly, tak jak je stanoveno v §220 odst. 2 tr. ř. Domnívá se, že ani v jednom z uvedených bodů rozsudku soudu prvního stupně, ve kterých se mu klade za vinu spáchání přečinu podílnictví, nebyl proveden žádný důkaz, který by prokazoval, že by tento přečin spáchal. Uvedl, že k naplnění subjektivní stránky trestného činu podílnictví podle §214 tr. zákoníku je třeba, aby pachatel znal všechny skutkové okolnosti rozhodné pro závěr, že čin spáchaný jinou osobou, kterým byla věc uvedená v tomto ustanovení získána, je trestným činem. Při převedení více věcí, které byly získány trestným činem spáchaným jinou osobou, nelze jednotlivé věci sčítat. V této souvislosti obviněný namítl, že ani v jednom případě nebylo prokázáno, že by hodnota jednotlivých věcí, které převzal nebo koupil od J. B. dosahovala částky 50.000,- Kč, tj. větší hodnoty ve smyslu ustanovení §214 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Dále odmítl s odkazem na svou výpověď ze dne 21. 6. 2010 závěr soudu o tom, že by od J. B. převzal sadu 13 ks dvouvařičů v hodnotě 92.820,- Kč.
Na základě výše uvedených námitek obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) napadený rozsudek Krajského soudu v Praze ve vztahu k jeho osobě zrušil a přikázal tomuto soudu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Opis dovolání obviněného byl předsedou senátu soudu prvního stupně za podmínek §265h odst. 2 tr. ř. zaslán k vyjádření Nejvyššímu státnímu zastupitelství České republiky , které jej obdrželo dne 26. 4. 2011. Přípisem ze dne 16. 5. 2011 Nejvyšší státní zastupitelství oznámilo, že využívá svého oprávnění podle §265h odst. 2 tr. ř. a nebude se k podanému dovolání věcně vyjadřovat. Současně vyslovilo výslovný souhlas s tím, aby ve věci Nejvyšší soud České republiky rozhodl za podmínek uvedených v ustanovení §265r odst. 1 tr. ř. v neveřejném zasedání, a to i ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. Na tomto místě je třeba připomenout, že vyjádření nejvyššího státního zástupce k dovolání obviněného či naopak vyjádření obviněného k dovolání nejvyššího státního zástupce není podmínkou pro projednání podaného dovolání a zákon v tomto směru nestanoví žádnou lhůtu, jejíhož marného uplynutí by dovolací soud byl povinen vyčkat.
III.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání. Přitom dospěl k následujícím závěrům:
Dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. 1. 2011, sp. zn. 10 To 591/2010, je ve vztahu k obviněnému J. M. přípustné z hlediska ustanovení §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku, kterým byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest. Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání (pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se jej bezprostředně dotýká). Dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř., podal prostřednictvím svého obhájce, tedy v souladu s ustanovením §265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanovením.
Nejvyšší soud se proto dále zabýval otázkou opodstatněnosti obviněným uplatněného dovolacího důvodu.
Protože dovolání je možné učinit pouze z důvodů uvedených v §265b tr. ř., bylo nutno posoudit, zda obviněným J. M. vznesené námitky naplňují jím uplatněný zákonem stanovený dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
V rámci dovolacího důvodu dle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je možno namítat, že skutek, jak byl v původním řízení soudem zjištěn, byl nesprávně kvalifikován jako určitý trestný čin, ačkoliv šlo o jiný trestný čin nebo nešlo o žádný trestný čin. Vedle těchto vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též jiné nesprávné hmotně právní posouzení, jímž se rozumí právní posouzení jiné skutkové okolnosti, která má význam z hlediska hmotného práva. Z dikce ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. přitom vyplývá, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním namítat toliko vady právní (srov. např. názor vyslovený v usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 73/03, sp. zn. II. ÚS 279/03, sp. zn. IV. ÚS 449/03). Nejvyšší soud tedy není oprávněn v dovolacím řízení přezkoumávat postup soudů nižších stupňů při dokazování a hodnocení důkazů, ale vychází toliko z konečných skutkových zjištění učiněných soudy nižších stupňů a v návaznosti na tato stabilizovaná skutková zjištění posuzuje správnost aplikovaného hmotně právního posouzení. Tato skutková zjištění nemůže změnit, a to jak na základě případného doplnění dokazování, tak i v závislosti na jiném hodnocení v předcházejícím řízení provedených důkazů. Nejvyšší soud v řízení o dovolání není jakousi třetí instancí přezkoumávající skutkový stav věci v celé šíři, neboť těžiště dokazování leží v řízení před soudem prvního stupně, jehož skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat toliko soud odvolací prostředky k tomu určenými zákonem (např. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 412/02, III. ÚS 732/02).
Ze skutečností blíže rozvedených v předcházejících odstavcích tedy vyplývá, že východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. jsou v pravomocně ukončeném řízení stabilizovaná skutková zjištění vyjádřená v popisu skutku v příslušném výroku rozhodnutí ve věci samé, popř. i další soudem (soudy) zjištěné okolnosti relevantní z hlediska norem hmotného práva (především trestního, ale i jiných právních odvětví).
V posuzované věci však uplatněné dovolací námitky obviněného směřují částečně do oblasti skutkových zjištění, neboť obviněný soudům vytýká nesprávné hodnocení důkazů (kdy konkrétně poukazuje na svou vlastní výpověď učiněnou dne 21. 6. 2010) a vadná skutková zjištění (námitka, že od J. B. nepřevzal 13 ks dvouvařičů v hodnotě 92.820,- Kč, resp. námitka týkající se počtu těchto vařičů), když prosazuje vlastní hodnotící úvahy ve vztahu k provedeným důkazům (obecná námitka, že tvrzené skutečnosti z provedených důkazů nevyplývají) a vlastní verzi skutkového stavu věci (námitka, že od J. B. nikdy nepřevzal nebo nekoupil věci, jejichž hodnota by byla minimálně 50.000,- Kč, a co se týče dvouvařičů, převzal 3 krabice, tedy 6 dvouvařičů, a nikoli 13 kusů). Z uvedených skutkových (procesních) výhrad pak vyvozuje závěr o nesprávném právním posouzení skutku a jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Při posuzování, zda je oprávněné tvrzení dovolatele o existenci dovolacího důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je dovolací soud vždy vázán konečným skutkovým zjištěním, které ve věci učinily soudy prvního a druhého stupně. Kdyby měl dovolací soud dospět k jinému závěru ohledně předmětného skutku, jak se toho v konečném důsledku ve svém dovolání domáhá obviněný, musel by zásadním způsobem modifikovat zmíněná rozhodná skutková zjištění, k nimž dospěly soudy obou stupňů, resp. od nich odhlédnout. Takový způsob rozhodnutí však není v dovolacím řízení možný ani přípustný, jak již výše Nejvyšší soud zdůraznil.
Formulace dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., který obviněný J. M. uplatnil, znamená, že předpokladem jeho existence je nesprávná aplikace hmotného práva, ať již jde o hmotně právní posouzení skutku nebo o hmotně právní posouzení jiné skutkové okolnosti. Provádění důkazů, včetně jejich hodnocení a vyvozování skutkových závěrů z důkazů, ovšem neupravuje hmotné právo, ale předpisy trestního práva procesního, zejména pak ustanovení §2 odst. 5, odst. 6, §89 a násl., §207 a násl. a §263 odst. 6, odst. 7 tr. ř. Jestliže tedy obviněný namítl nesprávnost právního posouzení skutku a jiné nesprávné hmotně právní posouzení, ale tento svůj názor ve skutečnosti dovozoval především z tvrzeného nesprávného hodnocení důkazů a vadných skutkových zjištění, pak soudům nižších stupňů nevytýkal vady při aplikaci hmotného práva, nýbrž porušení procesních ustanovení. Porušení určitých procesních ustanovení sice může být rovněž důvodem k dovolání, nikoli však podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., ale jen v případě výslovně stanovených jiných dovolacích důvodů [zejména podle §265b odst. 1 písm. a), b), c), d), e), f) a l ) tr. ř.], (viz přiměř. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2007, sp. zn. 5 Tdo 22/2007).
Pod deklarovaný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze však podřadit námitku týkající se výše způsobené škody, kterou směřoval toliko k trestnému činu podílnictví podle §214 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Obviněný v rámci námitky uvedl, že v žádném bodě nedosáhla hodnota jednotlivých věcí částky 50.000,- Kč, tj. větší hodnoty. Přestože při převedení více věcí, které byly získány trestným činem spáchaným jinou osobou, nelze jednotlivé věci sčítat, byl v bodu 4 a) rozsudku uznán vinným (mimo jiného), že na sebe za úplatu od J. B. převedl 13 kusů indukčních dvouvařičů v celkové hodnotě 92.820,- Kč.
Trestného činu podílnictví podle §214 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku se dopustí ten, kdo ukryje, na sebe nebo jiného převede anebo užívá věc nebo jinou majetkovou hodnotu, která byla získána trestným činem spáchaným na území České republiky nebo v cizině jinou osobou nebo jako odměna za něj, spáchá-li takový čin ve vztahu k věci nebo jiné majetkové hodnotě, která má větší hodnotu.
Objektem trestného činu podílnictví je cizí majetek. Předmětem útoku je cizí věc získaná trestným činem. Není rozhodné, jakým trestným činem byla věc získána. Zpravidla půjde o majetkový trestný čin, ale může to být i trestný čin nemajetkové povahy (např. přijímání úplatku ve smyslu §331 tr. zákoníku). Věc musí být získána trestným činem jiné osoby než podílníka. Může jít o jakoukoli věc, např. peníze, včetně peněžních prostředků na účtu, alkoholické nápoje, cigarety, cenné papíry, včetně zaknihovaných cenných papírů, nebo jakoukoli jinou majetkovou hodnotu, např. pohledávku.
Ze zákonných znaků trestného činu podílnictví podle §214 tr. zákoníku “ukryje, na sebe nebo jiného převede anebo užívá“ vyplývá, že pachatel tohoto trestného činu musí s předmětem útoku (cizí věcí, která byla získána trestným činem spáchaným jinou osobou) určitým způsobem nakládat, případně mít nad ní určitou dispoziční moc. Užíváním se rozumí disponování s věcí za účelem využití její užitné hodnoty. Převedením na sebe nebo na jiného pak podílník získává dispoziční moc nad věcí, která byla získána trestným činem, a směřuje k realizaci užitku z věci ať už pro sebe, nebo pro jiného. Věc může být převedena např. darem, koupí, směnou. Převedení se může stát jak bezplatně, tak i za úplatu. Převedením je i další převod, tj. od překupníka na dalšího překupníka. Je nerozhodné, z jakého důvodu podílník převedl na sebe věc získanou trestným činem spáchaným jinou osobou, např. přijal ji na úhradu své pohledávky, kterou měl vůči pachateli původního trestného činu (srov. R 42/1971). Jedná se o převedení s vědomím nebo se souhlasem osoby, která má takovou věc u sebe. Pokud by jednání, jímž dochází k převodu dispoziční moci na podílníka, bylo samo trestným činem proti majetku, nejde o podílnictví, ale o příslušný jiný trestný čin (krádež podle §205 tr. zákoníku, podvod podle §209 tr. zákoníku, loupež podle §173 tr. zákoníku, vydírání podle §175 tr. zákoníku apod.). Odměnou za trestný čin je jakákoli materiální výhoda ve formě věci nebo jiné majetkové hodnoty, kterou získal pachatel základního (hlavního) trestného činu, tedy osoba rozdílná od podílníka.
Po subjektivní stránce se vyžaduje úmysl (srov. §13 odst. 2 tr. zákoníku). Postačí i úmysl eventuální. K naplnění subjektivní stránky trestného činu podílnictví podle §214 tr. zákoníku je třeba, aby pachatel znal všechny skutkové okolnosti rozhodné pro závěr, že čin spáchaný jinou osobou, kterým byla věc uvedená v tomto ustanovení získána, je trestným činem.
Okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby podle písm. a) je spáchání podílnictví ve vztahu „k věci nebo jiné majetkové hodnotě větší hodnoty“. Věc nebo jiná majetková hodnota větší hodnoty je taková věc nebo hodnota, jejíž hodnota činí nejméně 50.000,- Kč, což plyne z ustanovení §138 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku, poněvadž se na určení hodnoty věci nebo jiné majetkové hodnoty vztahuje obdobně výkladové pravidlo pro určení výše škody. Při podílnictví ve vztahu k více věcem nebo jiným majetkovým hodnotám není možné hodnotu jednotlivých věcí či majetkových hodnot sčítat (arg. „ve vztahu k věci nebo jiné majetkové hodnotě…“). Za jednu věc se ovšem považuje věc hromadná, např. jídelní servis, sbírka poštovních známek, zařízení bytu, pokud tvoří účelový, stylový či architektonický celek, sklad zboří apod. Pokud jde o zavinění k této okolnosti, postačí ve smyslu §17 písm. b) tr. zákoníku nedbalost (srovnej Šámal, P. a kol. Trestní zákoník 1. §140 až 421. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, str. 1926 - 1932).
Nutno předeslat, že obviněným uplatněnou námitkou se již zabýval odvolací soud, neboť obviněný totožnou argumentaci uplatnil v podaném odvolání. Odvolací soud zcela správně uvedl, že „ obžalovaný tuto trestnou činnost spáchal za účinnosti nového trestního zákoníku a ve výkladových stanoviscích k němu se rozšiřujícím způsobem změnil i výklad pojmu věci větší hodnoty (t.j. nad 50.000,- Kč), pokud jde o tzv. soubory (ústředním bodem námitek obžalovaného M. je to, že v případě podílnictví hodnoty jednotlivých věcí nelze sčítat). Příkladmo lze uvést, že dříve se za jednu věc považovala jedna série poštovních známek, nyní již celá sbírka známek. Pokud tedy jen v tomto bodě (4a/ rozsudku) obžalovaný převzal mimo jiných věcí i sadu 13 ks dvouvařičů v hodnotě 92.820,- Kč, pocházející evidentně z jednoho místa od jednoho majitele, již to samo o sobě postačuje k závěru, že obžalovaný spáchal podílnictví ve vztahu k věci mající větší hodnotu. Námitky obžalovaného proti vyšší právní kvalifikaci proto nemohou obstát “ (str. 6 napadeného rozsudku). S daným závěrem odvolacího soudu se Nejvyšší soud ztotožňuje. V dané věci je třeba vycházet ze stabilizovaných skutkových zjištění učiněných soudy ve věci, tedy, že obviněný na sebe za úplatu od J. B. převedl 13 kusů indukčních dvouvařičů, tedy sadu 13 kusů, jejíž hodnota byla znalcem stanovena na částku 92.820,- Kč.
Jak již bylo řečeno, Nejvyšší soud není oprávněn v dovolacím řízení přezkoumávat postup soudů nižších stupňů při dokazování a hodnocení důkazů, ani skutková zjištění nemůže změnit, neboť těžiště dokazování leží v řízení před soudem prvního stupně, jehož skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat toliko soud odvolací. Pokud nalézací soud po náležitém hodnocení důkazů dospěl k závěru, že obviněný svým jednáním pod body 4 a), 4 b), 6 a), 6 b), 6 c), 6 d), 6 e), 6 f) a 6 h) rozsudku naplnil znaky skutkové podstaty přečinu podílnictví podle §214 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a s právní kvalifikací se ztotožnil i odvolací soud, nelze danému závěru ničeho vytknout.
O námitkách proti skutkovým zjištěním soudů (týkajících se počtu indukčních vařičů a z toho se odvíjející výše škody) by bylo možné - s ohledem na zásady vyplývající z jeho základního práva na spravedlivý proces - uvažovat pouze za předpokladu, že by tu byl extrémní rozpor mezi zjištěním soudů a provedenými důkazy (viz např. nálezy Ústavního soudu ve věcech sp. zn. I. ÚS 4/04, sp. zn. III. 84/94). S ohledem na výše uvedené však obviněným uplatněná námitka o extrémním nesouladu mezi skutkovými zjištěními učiněnými orgány činnými v trestním řízení a provedenými důkazy, na jejímž základě může výjimečně Nejvyšší soud zasáhnout do skutkového základu rozhodnutí napadeného dovoláním, neobstojí. Extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními soudů a provedenými důkazy spočívá zejména v tom, že skutková zjištění soudů nemají vůbec žádnou vazbu na obsah důkazů, jestliže skutková zjištění soudů nevyplývají z důkazů při žádném z logicky přijatelných způsobů jejich hodnocení, jestliže skutková zjištění soudů jsou pravým opakem toho, co je obsahem důkazů, na jejichž podkladě byla tato zjištění učiněna, apod.
V posuzovaném případě se o žádný extrémní rozpor mezi skutkovými zjištěními Okresního soud v Kladně, která se stala podkladem napadeného rozhodnutí Krajského soudu v Praze na straně jedné a provedenými důkazy na straně druhé rozhodně nejedná. Skutková zjištění soudů mají jasnou obsahovou návaznost na provedené důkazy. Soudy obou stupňů založily svá rozhodnutí na náležitém rozboru výsledků dokazování v dané věci a právní kvalifikaci odůvodnily zjištěným skutkovým stavem věci, který vzaly při svém rozhodování v úvahu. Z příslušné části odůvodnění rozsudku jasně vyplývá, jaké skutečnosti soud vzal za prokázané, o které důkazy svá skutková zjištění opřel a jakými úvahami se při hodnocení provedených důkazů řídil. Odvolací soud pak k odvolání obviněného celou věc řádně přezkoumal, a to ve vztahu k výše uvedenému přečinu, a dospěl k závěru, že skutek pod bodem 4 a) byl posouzen řádně, a tedy se tak plně ztotožnil s odůvodněním rozsudku soudu nalézacího. Z odůvodnění rozhodnutí je rovněž patrno, jak se soud vypořádal s obhajobou obviněného a jakými právními úvahami se řídil, když posuzoval prokázané skutečnosti podle příslušných ustanovení zákona.
IV.
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne , jde-li o dovolání zjevně neopodstatněné. S ohledem na shora stručně (§265i odst. 2 tr. ř.) uvedené důvody Nejvyšší soud v souladu s citovaným ustanovením zákona dovolání obviněného J. M. odmítl . Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 27. července 2011
Předseda senátu:
JUDr. Petr Š a b a t a