Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.10.2012, sp. zn. 21 Cdo 1134/2012 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2012:21.CDO.1134.2012.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2012:21.CDO.1134.2012.1
sp. zn. 21 Cdo 1134/2012 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců Mgr. Davida Havlíka a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně A. Š. , zastoupené JUDr. Emilem Jančou, advokátem se sídlem v Praze 6 - Břevnově, Sartoriova č. 60/12, proti žalovanému Ing. T. K. , jako správci konkursní podstaty úpadce Bytové družstvo Kavčí skála Říčany se sídlem v Říčanech, Pujmanové č. 1775, IČO 00472719, zastoupenému JUDr. Martinem Vlčkem, CSc., advokátem se sídlem v Praze 2, Anglická č. 4, o vyloučení věci ze soupisu majetku patřícího do konkursní podstaty úpadce, o žalobě pro zmatečnost a žalobě na obnovu řízení podaných žalobkyní proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. července 2005 č.j. 8 Cmo 58/2005-17 a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. ledna 2005 č.j. 30 Cm 252/2000-11, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 46 Cm 189/2005, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. prosince 2011 č.j. 11 Cmo 141/2009-106, takto: I. Dovolání žalobkyně se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o.s.ř.): Dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1.12.2011 č.j. 11 Cmo 141/2009-106, kterým bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13.11.2008 č.j. 46 Cm 189/2005-33 ve výroku, jímž byla zamítnuta žaloba pro zmatečnost, není přípustné podle ustanovení §238a odst. 1 písm. b), §238a odst. 2 a §237 odst. 1 písm. b) o.s.ř., neboť ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost, které by odvolací soud zrušil. Dovolání nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §238a odst. 1 písm. b), §238a odst. 2 a §237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., neboť nejde o rozhodnutí, které by mělo ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Závěr odvolacího soudu, že usnesení, kterým Vrchní soud v Praze potvrdil usnesení Městského soudu v Praze o zastavení řízení podle ustanovení §111 odst. 3 o.s.ř., není rozhodnutím ve věci samé a nelze ho tak napadnout žalobou pro zmatečnost podle ustanovení §229 odst. 3 o.s.ř., je v souladu s právním názorem vyjádřeným v usnesením Nejvyššího soudu ze dne 6.9.2011 č.j. 21 Cdo 1166/2010-91. To, že usnesení o zastavení řízení není usnesením ve věci samé, i když se jím řízení končí, vyplývá také z důvodů usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.9.1997 sp.zn. 2 Cdon 439/97, uveřejněného pod č. 53 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1998, z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28.3.2002 sp. zn. 29 Odo 205/2002, uveřejněného pod č. 102 v časopise Soudní judikatura, roč. 2002, nebo z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8.12.2011 sp.zn. 30 Cdo 1166/2011, a je tak v souladu s ustálenou judikaturou. Napadené usnesení proto nemůže mít po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení §237 odst. 3 o.s.ř. Přípustnost dovolání nemohou založit ani ostatní námitky, jimiž žalobkyně napadá postup Městského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze v řízení o vyloučení bytové jednotky žalobkyně ze soupisu majetku patřícího do konkurzní podstaty úpadce Bytové družstvo Kavčí skála Říčany. Otázky postupu soudů v řízení o vyloučení bytové jednotky ze soupisu majetku patřícího do konkurzní podstaty ani otázky správnosti a zákonnosti rozhodnutí o zastavení tohoto řízení totiž v napadeném rozhodnutí vrchního soudu nebyly řešeny. Na těchto otázkách tedy nelze vystavět přípustnost dovolání, neboť tyto otázky nebyly určující pro napadené rozhodnutí vrchního soudu. Významnou pro napadené rozhodnutí byla pouze otázka přípustnosti žaloby pro zmatečnost podané proti nemeritornímu rozhodnutí odvolacího soudu, kterou (jak je shora uvedeno) odvolací soud posoudil v souladu s ustálenou judikaturou. Protože dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobkyně - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o.s.ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., neboť žalovanému, kterému by žalobkyně byla povinna nahradit náklady, v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 26. října 2012 JUDr. Ljubomír Drápal předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/26/2012
Spisová značka:21 Cdo 1134/2012
ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:21.CDO.1134.2012.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§243b odst. 5 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Podána ústavní stížnost sp. zn. IV. ÚS 193/13
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-02