ECLI:CZ:NS:2012:8.TDO.183.2012.1
sp. zn. 8 Tdo 183/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 11. dubna 2012 o dovolání, které podal obviněný J. O., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. 61 To 243/2011, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 4 T 132/2009, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání obviněného J. O. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 15. 2. 2011, sp. zn. 4 T 132/2009, byl obviněný J. O. uznán vinným trestným činem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §148 odst. 1, 3 písm. c) tr. zák., kterého se podle skutkových zjištění dopustil tím, že
jako zástupce společnosti Yassawa Group, s. r. o., se sídlem P., K. (nyní P., V.) [dále jen „společnost Yassawa], jednající na základě generální plné moci ze dne 22. 2. 2004, v době od 14. 5. 2004 do 5. 11. 2004 dovezl do České republiky z USA a SRN celkem 12 motorových vozidel, přičemž při celním řízení předkládal v úmyslu snížit clo a daň z přidané hodnoty padělané nabývací doklady, v nichž uvedl nižší pořizovací cenu, než byla skutečná, a to
u Celního úřadu P., se sídlem P., K H. deklaroval následující automobily:
1) Chrysler Town & Country, dovezený z USA, kdy k celnímu řízení zmocnil celního deklaranta D. K. podnikajícího pod firmou D. K.-C.-D. S., jemuž předal falešnou fakturu datovanou 6. 4. 2004, kde byla jako dodavatel uvedena společnost A. T. USA Inc. a cena 7 000,- USD, tuto fakturu předložil deklarant dne 14. 5. 2004 jako doklad o kupní ceně a celním úřadem byl vyměřen celní dluh v celkové výši 59. 491,40 Kč, z čehož clo činilo19.253,-Kč a DPH 40.238,40 Kč, přestože podle originální faktury ze dne 25. 3. 2004 bylo vozidlo zakoupeno od společnosti W. I. USA, Inc. za 15 000,- USD, a takto došlo ke zkrácení cla o 22.003,- Kč a DPH o 45.986,70 Kč, tedy celkem byly povinné platby zkráceny o 67.989,70 Kč,
2) Porsche Cayenne, dovezený z USA, kdy k celnímu řízení zmocnil celního deklaranta D. K. podnikajícího pod firmou D. K.-C.-D. S., jemuž předal falešnou fakturu datovanou 2. 4. 2004, kde byla jako dodavatel uvedena společnost A. T. USA Inc. a cena 35.000,-USD, tuto fakturu předložil deklarant dne 4. 6. 2004 jako doklad o kupní ceně a celním úřadem byl vyměřen celní dluh v celkové výši 288.037,40 Kč, z čehož clo činilo 93.093,- Kč a DPH 194.944,40 Kč, přestože podle originální faktury ze dne 23. 3. 2004 bylo vozidlo zakoupeno od společnosti W. I. USA, Inc. za 60.000,- USD, a takto došlo ke zkrácení cla o 66.495,- Kč a DPH o 138.974,60 Kč, tedy celkem byly povinné platby zkráceny o 205.469,60 Kč,
3) Lexus LX 470, dovezený ze SRN, kdy k celnímu řízení zmocnil celního deklaranta D. K. podnikajícího pod firmou D. K.-C.-D. S., jemuž předal pozměněnou fakturu ze dne 12. 5. 2004, kde byla jako dodavatel uvedena společnost R. C. B.+W. GbR a cena 54.500,- USD, tuto fakturu předložil deklarant dne 8. 7. 2004 jako doklad o kupní ceně a celním úřadem byl vyměřen celní dluh v celkové výši 444.812,60 Kč, z čehož clo činilo 143.799,- Kč a DPH 301.013,60 Kč, přestože podle originální faktury bylo za vozidlo zaplaceno 64.500,- USD, a takto došlo ke zkrácení cla o 26.385,- Kč a DPH o 55.144,70 Kč, tedy celkem byly povinné platby zkráceny o 81.529,70 Kč,
4) Infiniti FX 45, dovezený z USA, kdy dne 9. 8. 2004 předložil jako doklad o kupní ceně falešnou fakturu datovanou 2. 4. 2004, kde byla jako dodavatel uvedena společnost A. T. USA Inc. a jako kupující J. H., cena 25.000,- USD, přičemž od J. H. si nechal podepsat plnou moc k proclení vozidla, přestože tento ve skutečnosti vozidlo nekoupil, celním úřadem byl vyměřen celní dluh v celkové výši 197.553,- Kč, z čehož clo činilo 63.933,- Kč a DPH 133.620,-Kč, přestože podle originální faktury ze dne 26. 3. 2004 bylo vozidlo zakoupeno od společnosti W. I. USA, Inc. přímo obviněným za 42.100,- USD, a takto došlo ke zkrácení cla o 43.730,- Kč a DPH o 91.395,- Kč, tedy celkem byly povinné platby zkráceny o 135.125,- Kč,
5) Chrysler Town & Country, dovezený z USA, kdy dne 10. 8. 2004 předložil jako doklad o kupní ceně falešnou fakturu, kde byla jako dodavatel uvedena společnost A. T. USA Inc. a cena 8.000,-USD, celním úřadem byl vyměřen celní dluh v celkové výši 63.598,- Kč, z čehož clo činilo 20.459,- Kč a DPH 43.139,- Kč, přestože podle originální faktury ze dne 15. 6. 2004 bylo vozidlo zakoupeno od společnosti W.I. USA, Inc. za 15.500,- USD, a takto došlo ke zkrácení cla o 19.180,- Kč a DPH o 40.085,- Kč, tedy celkem byly povinné platby zkráceny o 59.265,- Kč,
6) Infiniti FX 35, dovezený z USA, kdy dne 12. 8. 2004 předložil jako doklad o kupní ceně falešnou fakturu datovanou 20. 4. 2004, kde byla jako dodavatel uvedena společnost A. T. USA Inc. a cena 29.600,- USD, celním úřadem byl vyměřen celní dluh v celkové výši 234.283,- Kč, z čehož clo činilo 75.697,-Kč a DPH 158.586,- Kč, přestože podle originální faktury ze dne 30. 6. 2004 bylo vozidlo zakoupeno od společnosti W. I. USA, Inc. za 42.600,- USD, a takto došlo ke zkrácení cla o 33.244,- Kč a DPH o 69.481,- Kč, tedy celkem byly povinné platby zkráceny o 102.725,- Kč,
7) Chrysler Town & Country, dovezený z USA, kdy dne 24. 8. 2004 předložil jako doklad o kupní ceně falešnou fakturu datovanou 4. 5. 2004, kde byla jako dodavatel uvedena společnost A. T. USA Inc., jako kupující E. R., přestože ta ve skutečnosti vozidlo nekoupila, cena 10.000,- USD, přičemž předložil padělanou moc k celnímu řízení, celním úřadem byl vyměřen celní dluh v celkové výši 80.019,- Kč, z čehož clo činilo 25.773,- Kč a DPH 54.246,- Kč, přestože podle originální faktury ze dne 4. 6. 2004 bylo vozidlo zakoupeno od společnosti W. I. USA, Inc. za 17.300,- USD, a takto došlo ke zkrácení cla o 18.469,- Kč a DPH o 38.599,- Kč, tedy celkem byly povinné platby zkráceny o 57.068,- Kč,
8) Hummer H2, dovezený z USA, kdy dne 30. 8. 2004 předložil jako doklad o kupní ceně falešnou fakturu datovanou 2. 4. 2004, kde byla jako dodavatel uvedena společnost A.T. USA Inc. a cena 26.500,- USD, celním úřadem byl vyměřen celní dluh v celkové výši 210.404,- Kč, z čehož clo činilo 67.969,-Kč a DPH 142.435,- Kč, přestože podle originální faktury ze dne 24. 3. 2004 bylo vozidlo zakoupeno od společnosti W. I. USA, Inc. za 45.500,-USD, a takto došlo ke zkrácení cla o 48.589,- Kč a DPH o 101.550,- Kč, tedy celkem byly povinné platby zkráceny o 150.139,- Kč,
9) Lexus RX 330, dovezený ze SRN, kdy k celnímu řízení zmocnil celního deklaranta D. K. podnikajícího pod firmou D. K.-C.-D. S., jemuž předal padělanou fakturu datovanou 13. 8. 2004, kde byla jako dodavatel uvedena společnost R. C. B.+W. GbR a cena 40.000,- USD, tuto fakturu předložil deklarant dne 2. 9. 2004 jako doklad o kupní ceně a celním úřadem byl vyměřen celní dluh v celkové výši 316.100,- Kč, z čehož clo činilo 102.144,- Kč a DPH 213.956,- Kč, přestože dle originální faktury ze dne 14. 8. 2004 bylo za vozidlo zaplaceno 50 000,- USD, a takto došlo ke zkrácení cla o 25.536,- Kč a DPH o 53.370,20 Kč, tedy celkem byly povinné platby zkráceny o 78.906,20 Kč,
u Celního úřadu P., se sídlem Ř., logistický terminál N. deklaroval automobily:
10) Porsche Cayenne, dovezený z USA, kdy jednáním při celním řízení pověřil P. T., jemuž předal falešnou fakturu datovanou 1. 7. 2004, kde byla jako dodavatel uvedena společnost A. T. USA Inc. a cena 67.300,- USD, tuto fakturu předložil P. T. dne 30. 9. 2004 jako doklad o kupní ceně, přičemž celní deklaraci podepsal dle instrukcí obžalovaného jménem jednatelky společnosti Yassawa H. M., celním úřadem byl vyměřen celní dluh v celkové výši 531.609,90 Kč, z čehož clo činilo 171.858,- Kč a DPH 359.751,90 Kč, přestože podle originální faktury ze dne 1. 7. 2004 bylo vozidlo zakoupeno od společnosti W. I. USA, Inc. za 77.300,- USD, a takto došlo ke zkrácení cla o 25.536,- Kč a DPH o 53.370,30 Kč, tedy celkem byly povinné platby zkráceny o 78.906,30 Kč,
11) Infiniti FX 35, dovezený z USA, kdy jednáním při celním řízení pověřil P. T., jemuž předal falešnou fakturu datovanou 22. 7. 2004, kde byla jako dodavatel uvedena společnost A. T. USA Inc. a cena 35.200,- USD, tuto fakturu předložil P. T. dne 30. 9. 2004 jako doklad o kupní ceně, přičemž celní deklaraci podepsal podle instrukcí obviněného jménem jednatelky společnosti Yassawa H. M., celním úřadem byl vyměřen celní dluh v celkové výši 278.321,- Kč, z čehož clo činilo 89.887,- Kč a DPH 188.434,-Kč, přestože dle originální faktury ze dne 22. 7. 2004 bylo vozidlo zakoupeno od společnosti W. I. USA, Inc. za 47.250,- USD, a takto došlo ke zkrácení cla o 30.771,- Kč a DPH o 64.311,- Kč, tedy celkem byly povinné platby zkráceny o 95.082,- Kč,
12) Porsche Cayenne, dovezený z USA, kdy jednáním při celním řízení pověřil P. T., jemuž předal falešnou fakturu datovanou 11. 8. 2004, kde byla jako dodavatel uvedena společnost A. T. USA Inc. a cena 37.250,- USD, tuto fakturu předložil P. T. dne 5. 11. 2004 jako doklad o kupní ceně, přičemž celní deklaraci podepsal podle instrukcí obžalovaného jménem jednatelky společnosti Yassawa H. M., celním úřadem byl vyměřen celní dluh v celkové výši 288.453,- Kč, z čehož clo činilo 93.166,- Kč a DPH 195.287,-Kč, přestože podle originální faktury ze dne 11. 8. 2004 bylo vozidlo zakoupeno od společnosti W. I. USA, Inc. za 47.250,- USD, a takto došlo ke zkrácení cla o 25.011,- Kč a DPH o 52.273,- Kč, tedy celkem byly povinné platby zkráceny o 77.284,- Kč,
v součtu tak zkrátil clo o 384.949,- Kč a DPH o 804.540,50 Kč, a u obou těchto povinných plateb jejich zkrácením neuhradil celkem částku 1,189.489,50 Kč.
Za tento trestný čin byl obviněný odsouzen podle §148 odst. 3 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání tři a půl roku, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. zařazen do věznice s ostrahou. Podle §35 odst. 2 tr. zák. byl současně zrušen výrok o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 18. 5. 2010, sp. zn. 51 T 139/2007, a výrok o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 27. 1. 2009, sp. zn. 1 T 6/2008, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Rovněž bylo rozhodnuto podle §228 odst. 1 tr. ř. o povinnosti obviněného uhradit Celnímu úřadu P., N., Ř. škodu ve výši 81.590,- Kč.
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. 61 To 243/2011, z podnětu odvolání podaného obviněným podle §258 odst. 1 písm. e), f), odst. 2 tr. ř. zrušil uvedený rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o trestu a ve výroku o náhradě škody. Podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněnému při nezměněném výroku o vině uložil podle §148 odst. 3 tr. zák. za použití §35 odst. 2 tr. zák. souhrnný trest odnětí svobody v trvání dva a půl roku, pro jehož výkon jej podle §39a odst. 3 tr. zák. zařadil do věznice s dozorem. Podle §35 odst. 2 tr. zák. zrušil rovněž výrok o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 18. 5. 2010, sp. zn. 51 T 139/2007, a výrok o trestu z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 27. 1. 2009, sp. zn. 1 T 6/2008, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené výroky obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím obhájce JUDr. Romana Anděla s odkazem na dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolání. Obviněný především konstatoval, že se nedopustil jednání, jež je mu kladeno za vinu, resp. že jednání, kterého se dopustil, není možné kvalifikovat jako trestněprávně relevantní. Ve vztahu ke skutkům popsaným pod body 1), 2), 4) až 8), 10) až 12) zopakoval svoji dosavadní obhajobu založenou na tvrzení, že důvodem pro snížení kupní ceny dovezených vozidel oproti ceně, za kterou je koupil od společnosti W. A., je skutečnost, že ve prospěch této společnosti propadla v deseti případech záloha složená původními zájemci o koupi. Za této situace, kdy zájemci o koupi od realizace obchodu odstoupili, byl obviněný nucen v krátké době doplatit kupní cenu vozidel. Pokud by tak neučinil, prodávající by vozidla prodal pod cenou a po něm by požadoval rozdíl v ceně sjednané a ceně prodejem dosažené. Jelikož byl přesvědčen o tom, že nemůže v České republice vozidla, která nakoupil jako fyzická osoba, také jako fyzická osoba prodat, rozhodl se prodat je „papírově“ zpět do USA své vlastní společnosti A. T. USA Inc., která je následně za ponížené ceny prodala (opět jen „papírově“) společnosti Yassawa, a ta poté konečným odběratelům, z jejichž peněz byl hrazen doplatek kupních cen vozidel ve prospěch společnosti W. A. Ke snížení kupní ceny byl tedy donucen okolnostmi, kdy motivem jeho jednání byla snaha zamezit vzniku odpovědnosti za škodu vůči zahraničnímu obchodnímu partnerovi a realizovat obchod tak, aby na jeho straně došlo k co nejmenším ztrátám. Kategoricky popřel, že by jeho jednání bylo vedeno snahou krátit DPH a clo. Zdůraznil rovněž, že faktury vystavené společností A. T. USA Inc. jsou fakturami skutečnými, pravými a nikoli padělanými, nadto jsou vystaveny jím coby osobou oprávněnou jednat jménem této společnosti. Pokud jde o skutky vymezené pod body 3) a 9), uvedl, že rozdíl v cenách zde byl způsoben administrativní chybou při fakturaci, jež byla důsledkem hektičnosti situace a obchodně nesnadného vyjednávání o ceně. Jakmile byla tato chyba zjištěna, rozdíl v DPH a clu doplatil. Podle názoru dovolatele není ničím vysvětlen ani nesoulad mezi skutkovými zjištěními obecných soudů v návaznosti na rozhodnutí soudu odvolacího. Má za to, že obžalobou nebyla prokázána objektivní stránka trestného činu, ani spolehlivě zjištěna škoda. Za nevyhodnocenou pokládá také subjektivní stránku trestného činu z hlediska odpovídající míry zavinění, které je nezbytnou podmínkou trestní odpovědnosti u úmyslného trestného činu. V právním posouzení shledal rovněž absenci materiálního znaku ve smyslu §3 odst. 4 tr. zák. a pohnutky, která je podle něj pouze předpokládána, aniž by byla skutkově a důkazně podložena.
V závěru dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadený rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. 61 To 243/2011, zrušil a vrátil věc tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí, případně aby sám ve věci rozhodl a zprostil jej obžaloby.
Státní zástupce působící u Nejvyššího státního zastupitelství svého oprávnění vyjádřit se k podanému dovolání ve smyslu §265h odst. 2 tr. ř. nevyužil.
Nejvyšší soud České republiky jakou soud dovolací (dále jen „Nejvyšší soud“) poté, co shledal, že dovolání obviněného je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. a), h) tr. ř., bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.), zkoumal, zda obviněným označený dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. byl uplatněn v souladu se zákonnými podmínkami, neboť dovolání lze podat jen z důvodů taxativně uvedených v §265b tr. ř., a zda je toto dovolání opodstatněné.
Podle ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. lze dovolání podat, jestliže rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení, z čehož plyne, že ve vztahu ke zjištěnému skutku je možné dovoláním vytýkat výlučně vady právní, tedy to, že skutek, jak byl soudem zjištěn, byl nesprávně právně kvalifikován jako trestný čin, ačkoli o trestný čin nejde, nebo jde o jiný trestný čin, než kterým byl obviněný uznán vinným. Předmětem přezkumu ve smyslu dikce tohoto dovolacího důvodu mohou být jen otázky dotýkající se právního posouzení věci, a proto na jeho podkladě nelze přezkoumávat a hodnotit správnost a úplnost skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno, ani prověřovat úplnost provedeného dokazování a správnost hodnocení důkazů ve smyslu ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř., poněvadž tato činnost soudu spočívá v aplikaci ustanovení procesních, nikoliv hmotně právních. Vedle vad, které se týkají právního posouzení skutku, lze vytýkat též „jiné nesprávné hmotně právní posouzení“. Rozumí se jím zhodnocení otázky, která nespočívá přímo v právní kvalifikaci skutku, ale v právním posouzení jiné skutkové okolnosti mající význam z hlediska hmotného práva. Současně platí, že obsah konkrétně uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle §265b tr. ř., přičemž nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.
Citovaný dovolací důvod tudíž nelze dovozovat s poukazem na nesprávná skutková zjištění nebo na nesouhlas s hodnocením důkazů. Obsah konkrétně uplatněných námitek, tvrzení i právních názorů, o něž je v dovolání opírána existence určitého dovolacího důvodu, musí skutečně věcně odpovídat zákonnému vymezení takového dovolacího důvodu podle §265b tr. ř. Pouze formální poukaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů nestačí, neboť dovolací důvod musí být v dovolání skutečně obsahově tvrzen a odůvodněn konkrétními vadami, které jsou dovolatelem spatřovány v právním posouzení skutku, jenž je vymezen v napadeném rozhodnutí, a teprve v návaznosti na takové tvrzené a odůvodněné hmotně právní pochybení lze vytýkat i nesprávná skutková zjištění (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 9. 2004, sp. zn. II. ÚS 279/2003).
Nejvyšší soud je tak zásadně povinen vycházet ze skutkového zjištění soudu prvního stupně a na podkladě tohoto skutkového stavu zvažuje hmotně právní posouzení, přičemž skutkové zjištění soudu prvního stupně nemůže změnit, a to jak na základě případného doplňování dokazování, tak i v závislosti na jiném hodnocení v předcházejícím řízení provedených důkazů (srov. přiměřeně usnesení Ústavního soudu např. ve věcech sp. zn. I. ÚS 412/02, III. ÚS 732/02, II. ÚS 760/02, III. ÚS 282/03, IV. ÚS 449/03).
Z obsahu podaného dovolání je patrné, že obviněný citovaný dovolací důvod v souladu s jeho zákonnými podmínkami nenaplnil, protože výhrady obviněného se odvíjejí od jiných skutkových okolností, než které soudy zjistily a ve svých rozhodnutích je popsaly. Obviněný se ve vztahu k dokladům tj. fakturám u automobilů dovezených z USA, po celou dobu trestního řízení hájil tím, že tyto faktury, jež předložil celním úřadům, jsou těmi, za něž vozidla nakoupil a vysvětloval k tomu svou verzi, z jakých důvodů tomu tak bylo. V zásadě lze shrnout, že tato jeho obhajoba je postavena na tvrzení, že k tomu, aby celním úřadům předal jiné než skutečné faktury, za něž vozidla nakoupil, byl veden nevýhodností obchodních poměrů, k nimiž se zřetelem na jeho podnikatelské aktivity došlo. Touto svou argumentací se snažil změnit skutkově zjištěnou okolnost, že faktury, jež předložil, byly falešnými podklady, odlišnými od těch, na jejichž základě uvedené automobily v USA skutečně zakoupil. Závěry, které soudy za účelem vyvrácení takto obviněným uplatňované obhajoby učinily, vyšly z obsáhlého dokazování, jímž byla tato obviněným uváděná tvrzení vyvrácena. Ohledně faktur u vozidel dovezených ze SRN [body 3) a 9)] obviněný tvrdil, že rozdíl v DPH a clu vznikl v důsledku administrativní chyby při fakturaci, ač taková skutková okolnost prokázána nebyla, ale naopak podle výsledků provedeného dokazování obviněný předložené faktury zfalšoval.
Vzhledem k tomu, že teprve z výsledků provedeného dokazování soudy zjistily skutečný stav věci, jejž popsaly ve skutkových zjištěních zcela rozdílně oproti tomu, čeho se v rámci svého dovolání domáhá obviněný, je nutné námitky popsané v podaném dovolání, považovat za výhrady proti skutkovému stavu věci, a nikoliv za výhrady právní povahy, jak vyžaduje ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
Jestliže obviněný uváděl, že v nedostatečně zjištěném skutku není potřebný podklad pro závěr o subjektivní stránce, o požadovaném stupni společenské nebezpečnosti nebo podstatný z hlediska nedodržení zásad „ultima ratio“, nestaví tyto výhrady na tom, co soudy objektivně zjistily, ale vychází pro uvedené výhrady jen ze své vlastní shora popsané verze průběhu činu a okolností, za nichž podle něj k němu došlo. Proto i tyto výhrady, byť samy o sobě mají hmotně právní povahu, nejsou namítány v souladu s označeným dovolacím důvodem, ale obviněný je vytýká výhradně na podkladě své změněné podoby skutkových zjištění, ze které vychází a v níž uvedené vady spatřuje. Protože se obviněný prvotně domáhal změny skutkových zjištění, a jen formálně zmínil vady právní, aniž by je odůvodnil konkrétními výhradami spatřovanými v právním posouzení skutku, jenž je vymezen v napadeném rozhodnutí, uvedený dovolací důvod, ale ani žádný jiný z dovolacích důvodů uvedených v §265b odst. 1 písm. a) až l ) tr. ř. nenaplnil.
I přes tento závěr považuje Nejvyšší soud za vhodné nad rámec podaného dovolání zmínit, že skutková zjištění, jež soudy učinily, jsou výsledkem dokazování, které bylo provedeno zcela v souladu se všemi zásadami vymezenými v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. řádu. Soudy přitom všechny své závěry jak skutkové, tak i právní v potřebné míře a dostatečně vysvětlily v odůvodnění svých rozhodnutí. Proto jen pro úplnost lze zmínit, že na podkladě správně provedeného dokazování byl zjištěn skutkový stav věci a tento popsán v bodech 1) až 12) rozsudku soudu prvního stupně, jehož podstata spočívala v zásadě v tom, že obviněný jako zástupce společnosti Yassawa, jednající na základě generální plné moci, v době od 14. 5. 2004 do 5. 11. 2004 dovezl z USA a SRN do České republiky celkem 12 motorových vozidel, přičemž při celním řízení předkládal v úmyslu snížit clo a DPH padělané nebo fingované nabývací doklady, v nichž uvedl pořizovací cenu nižší, než byla skutečná. Tím došlo k následku v podobě zkrácené daně z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) ve výši 384.949,- Kč a cla ve výši 804.540,50 Kč, celkem tedy zkrácení povinných plateb ve výši 1,189.489,50 Kč, tj. značné škody ve smyslu kritérií obsažených v ustanovení §89 odst. 11 tr. zák., též jednání obviněného.
Uvedené skutkové okolnosti dávají dostatečný podklad pro závěr, že obviněný zkrátil clo i daně. Clem je povinná platba stanovená právními předpisy, odlišná od daní a poplatků a vybíraná v přímé souvislosti s dovozem nebo vývozem zboží, když dovozním clem se rozumí clo vybírané při dovozu zboží. Daň je zákonem stanovená peněžitá částka, kterou fyzická nebo právnická osoba odvádějí ze svých příjmů (příp. na základě majetkových převodů nebo jiných zákonem stanovených skutečností) do veřejných rozpočtů, a to v zákonem stanovené výši a ve stanovených lhůtách.
Rovněž není pochyb o tom, že obviněný uvedené povinné platby na clu i DPH zkrátil, protože jednal tak, že v důsledku jeho činu mu jako poplatníkovi bylo vyměřeno nižší clo i DPH, a to ve výši 1.189.489,50 Kč, tj. značné škody, přesahující částku 500.000,- Kč (§89 odst. 11 tr. zák.).
Na základě těchto skutečností lze jen stručně shrnout, že orgány činné v trestním řízení pro výpočet výše cla i DPH dodržely všechny předepsané zákonné podmínky a postupy. Současně je třeba zmínit, že závěry, k nimž obecné soudy dosud činné v této trestní věci dospěly a jež jsou ve vztahu k výši zkráceného cla a DPH uvedeny v rozsudečném výroku, jsou opřeny o řádně provedené důkazy, na jejichž základě byly zjištěny skutečnosti rozhodné pro výpočet dovozního cla i DPH, tj. částek, které měl obviněný za dovezené zboží uhradit. Obviněný však v souladu se zákonem nepostupoval a k proclení předložil faktury obsahující lživé údaje v podobě výrazně nižších částek, než jaké v cizině za automobily skutečně prodávajícím zaplatil. Soudy přitom důsledně respektovaly podmínky, jež jsou pro tyto účely stanoveny Nařízením rady EHS č. 2913/92 ze dne 12. 10. 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, podle jehož čl. 29 se celní hodnotou dováženého zboží rozumí hodnota transakce, to je cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena za zboží prodané pro vývoz na celní území Společenství, případně upravená podle článků 32 a 33 nařízení. Cenou, která byla nebo má být za zboží skutečně zaplacena, se rozumí celková platba, která byla nebo má být uskutečněna mezi prodávajícím a kupujícím ve prospěch prodávajícího za dovážené zboží; zahrnuje veškeré platby, které kupující uskutečnil nebo má uskutečnit jako podmínku prodeje dováženého zboží prodávajícímu nebo třetí osobě k uspokojení závazku prodávajícího. Platba nemusí být učiněna v penězích. Tato tedy zahrnuje veškeré platby uskutečněné nebo ty, jež se mají uskutečnit jako podmínka prodeje dováženého zboží (srov. konkrétně čl. 29 bod 1. a 3. cit. nařízení).
Soudy postupovaly v souladu s touto právní úpravou, a proto pro výpočet cla a následně i stanovení DPH, vycházely z faktur, za které obviněný předmětné automobily zakoupil od původních prodejců v USA a v SRN, a nikoliv z těch, které obviněný v rozporu se svými povinnostmi předložil celnímu orgánu v České republice za účelem vyměření cla. Tyto skutečnosti soud prvního stupně zjistil především ze zajištěných originálů faktur, z nichž vyplývá skutečná cena obviněným dovážených automobilů. Tatáž skutečnost je nadto prokazována také na základě cen, za které obviněný předmětná vozidla následně prodával. Pro stručnost je proto možné odkázat na správné a pochybnosti nevzbuzující odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně obsažené zejména na jeho stranách 9 až 11. Odvolací soud, jenž se s těmito jeho závěry ztotožnil, ve svém rozhodnutí na stranách 3 až 4 zdůraznil, že i za situace, že by skutečně v uvedených případech figurovaly nějaké propadnuvší zálohy, nebyl žádný legální a ospravedlnitelný důvod, aby o ně obviněný snížil cenu vozidel pro účely celního řízení v České republice. I takováto záloha by byla součástí pořizovací ceny skutečně původně dohodnuté mezi prodávajícím a kupujícím, kterou společnost prodávající předmětné automobily za ně reálně dostala zaplacenu. Odvolací soud rovněž akcentoval, že cena vozidla vyjadřuje přiměřeným způsobem jeho hodnotu, jež je z hlediska dovozního cla a DPH jedinou rozhodnou a relevantní skutečností a jako taková nemůže být ponižována o jakési blíže nespecifikované propadlé zálohy s hodnotou vozidla nesouvisející.
Uvedené skutečnosti svědčí o tom, že jednání obviněného bylo cílené, vědomé a chtěné, a proto není pochyb o tom, že jednal v přímém úmyslu ve smyslu §4 písm. a) tr. zák., se záměrem clo i DPH zkrátit, tedy neuhradit je ve výši jak stanoví zákon. Rovněž je třeba zdůraznit, že povaha činu a výše podvodně zkrácených povinných plateb je jednoznačně kriminálním činem, na který je nutné aplikovat normy trestního práva. Zásada subsidiarity trestní represe a ultima ratio, jíž se obviněný domáhal, v tomto případě nemá žádné místo (srov. k tomu např. nález Ústavního soudu pod sp. zn. II. ÚS 372/03, I. ÚS 4/04, I. ÚS 558/01, I. ÚS 69/06).
Ze všech těchto skutečností lze tedy jen stručně a nad rámec podaného dovolání shrnout, že obviněný byl v souladu se zákonem uznán vinným trestným činem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §148 odst. 1, 3 písm. c) tr. zák., protože ve větším rozsahu zkrátil daň a clo a způsobil takovým činem značnou škodu.
S ohledem na výše uvedené závěry, podle nichž obviněný označený dovolací důvod nenaplnil, rozhodl Nejvyšší soud tak, že obviněný dovolání podal mimo jím označený dovolací důvod, a proto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. dovolání obviněného J.O. odmítl.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 11. dubna 2012
Předsedkyně senátu:
JUDr. Milada Šámalová