Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12.12.2013, sp. zn. 21 Cdo 603/2013 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2013:21.CDO.603.2013.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2013:21.CDO.603.2013.1
sp. zn. 21 Cdo 603/2013 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jiřího Doležílka a soudců JUDr. Mojmíra Putny a JUDr. Ljubomíra Drápala v právní věci žalobce STAVUS, a. s . se sídlem v Příbrami V - Zdaboři, Poštovní č. 6, IČO 45148121, zastoupeného JUDr. Dagmar Říhovou, advokátkou se sídlem v Příbrami VII, 28. října č. 184, proti žalované J. T. , zastoupené JUDr. Markétou Sládkovou, advokátkou se sídlem v Praze 4 - Kamýku, Cílkova č. 638/26, o určení neúčinnosti právního úkonu, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 10 C 100/2010, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 4. prosince 2012 č. j. 23 Co 115/2011-185, takto: I. Dovolání žalované se odmítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Dagmar Říhové, advokátky se sídlem v Příbrami VII, 28. října č. 184. Stručné odůvodnění (§243c odst. 2 o. s. ř.): Dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 4. 12. 2012 č. j. 23 Co 115/2011-185, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Příbrami ze dne 23. 9. 2010 č. j. 10 C 100/2010-69, jímž bylo určeno, že darovací smlouva uzavřená mezi žalovanou a Ing. M. T. dne 22. 7. 2009 s právními účinky vkladu ke dni 22. 7. 2009, na základě které se stala žalovaná „vlastnicí jedné ideální poloviny nemovitostí: budovy čp. stojící na parcele č. p. st. 64 v části obce L., parcely č. p. st. 64, parcely č. p. 12/5, parcely č. p. 13/1, zapsaných na LV č. 33 pro k. ú. L. a obec H. u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram a dále bytové jednotky č. 351/5 v části obce P. VII v budově sestávající z č. p. - bytový dům na stavebních parcelách č. st. 1236, st. 1237, st. 1238, st. 1239 spolu s podílem ve výši 829/28100 na společných částech bytového domu č. p. na stavebních parcelách č. st. 1236, st. 1237, st. 1238, st. 1239 a s podílem ve výši 829/28100 na stavebních parcelách č. st. 1236, st. 1237, st. 1238, st. 1239 zapsané na LV č. 8414 a LV č. 6016 pro k. ú. B. H., obec P. u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram“, je vůči žalobci právně neúčinná, a jímž byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 15.880,- Kč k rukám advokátky JUDr. Dagmar Říhové, a kterým bylo rozhodnuto, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení 17.240,- Kč k rukám advokátky JUDr. Dagmar Říhové, není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád [ve znění účinném do 31. 12. 2012, neboť dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán před 1. 1. 2013 (srov. Čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) - dále jeno. s. ř.“], protože ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí ve věci samé, které by odvolací soud zrušil, a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť závěry odvolacího soudu vycházejí ze závazného právního názoru dovolacího soudu (vysloveného v této věci v rozsudku ze dne 11. 9. 2012 č. j. 21 Cdo 3654/2011-164) a jsou v souladu s ustálenou judikaturou soudů (k úmyslu dlužníka zkrátit věřitele srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012 sp. zn. 21 Cdo 720/2011 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2013 sp. zn. 21 Cdo 2905/2012 a k „náležité pečlivosti“ osoby dlužníkovi blízké k poznání dlužníkova úmyslu zkrátit odporovaným právním úkonem věřitele srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 5. 2001 sp. zn. 21 Cdo 1912/2000, který byl uveřejněn pod č. 35 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2002, nebo odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2006 sp. zn. 30 Cdo 653/2006), a rozsudek odvolacího soudu proto nemá po právní stránce zásadní význam. Protože dovolání žalované proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné, Nejvyšší soud České republiky je - aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c) o. s. ř. odmítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., neboť dovolání žalované bylo odmítnuto, a žalovaná je proto povinna nahradit žalobci náklady potřebné k uplatňování práva. Při rozhodování o výši náhrady nákladů řízení dovolací soud přihlédl k tomu, že výše odměny má být určena podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem (§151 odst. 2 část věty první před středníkem o. s. ř.), neboť nejde o přiznání náhrady nákladů řízení podle ustanovení §147 nebo §149 odst. 2 o. s. ř. a ani okolnosti případu v projednávané věci neodůvodňují, aby bylo postupováno podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (§151 odst. 2 část věty první za středníkem o. s. ř.). Vyhláška č. 484/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), která upravovala sazby odměny advokáta stanovené paušálně pro řízení v jednom stupni, však byla nálezem Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2013 č. 116/2013 Sb. dnem 7. 5. 2013 zrušena. Nejvyšší soud České republiky za této situace určil pro účely náhrady nákladů dovolacího řízení paušální sazbu odměny pro řízení v jednom stupni s přihlédnutím k povaze a okolnostem projednávané věci a ke složitosti (obtížnosti) právní služby poskytnuté advokátem ve výši 2.500,- Kč. Kromě této paušální sazby odměny advokáta vznikly žalobci náklady spočívající v paušální částce náhrady výdajů ve výši 300,- Kč (srov. §13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Vzhledem k tomu, že zástupkyně žalobce, advokátka JUDr. Dagmar Říhová, osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům, které žalobci za dovolacího řízení vznikly, rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 588,- Kč (§137 odst. 3, §151 odst. 2 věta druhá o. s. ř.). Žalovaná je povinna náhradu nákladů dovolacího řízení v celkové výši 3.388,- Kč žalobci zaplatit k rukám advokátky, která žalobce v tomto řízení zastupovala (§149 odst. 1 o. s. ř.), do 3 dnů od právní moci usnesení (§160 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 12. prosince 2013 JUDr. Jiří Doležílek předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:12/12/2013
Spisová značka:21 Cdo 603/2013
ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:21.CDO.603.2013.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Odporovatelnost
Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění do 31.12.2012
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:01/06/2014
Podána ústavní stížnost sp. zn. II.ÚS 674/14
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-13