ECLI:CZ:NS:2016:29.CDO.848.2016.1
sp. zn. 29 Cdo 848/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci navrhovatelů a) GRACE LMC, s. r. o. , se sídlem v Praze 7, Jankovcova 43/35, PSČ 170 00, identifikační číslo osoby 27382435, zastoupené JUDr. Jiřím Gajdarusem, advokátem, se sídlem v Praze 6, Synkovská 1327/6, PSČ 160 00, b) B. K. , c) Mgr. T. K. , a d) Ing. J. L. , všech zastoupených Mgr. Ing. Bohumilem Kaduchem, advokátem, se sídlem v Krnově, nám. Minoritů 2194/9, PSČ 794 01, za účasti společností 1) Karlovarské silnice, a. s. , se sídlem v Českých Budějovicích, Vrbenská 1821/31, PSČ 370 06, identifikační číslo osoby 45359041, a 2) STRABAG SE , se sídlem ve Villachu, Triglavstrasse 9, 9500 Republika Rakousko, obou zastoupených Mgr. Jiřím Kocíkem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Mánesova 881/27, PSČ 120 00, o přezkoumání přiměřenosti protiplnění, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 2301/2009, 13 Cm 2316/2009 o dovolání společností Karlovarské silnice, a. s. a STRABAG SE proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 13. srpna 2015, č. j. 7 Cmo 429/2013-283, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Karlovarské silnice, a. s. a STRABAG SE jsou povinny zaplatit navrhovatelce a) společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4.114 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.
Odůvodnění:
Usnesením ze dne 30. dubna 2013, č. j. 13 Cm 2301/2009-230, 13 Cm 2316/2009 Krajský soud v Českých Budějovicích určil, že výše přiměřeného protiplnění za jednu kmenovou listinnou akcii na majitele emitovanou společností Karlovarské silnice, a. s. o jmenovité hodnotě 1.000 Kč činí 1.260 Kč (výrok I.), uložil společnosti STRABAG SE zaplatit navrhovatelům B. K., Mgr. T. K. a Ing. J. L. přiměřené protiplnění ve výši specifikované ve výroku, a to spolu s úrokem z prodlení (výroky II. 1. až II. 3.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výroky III. až V.).
V záhlaví označeným usnesením Vrchní soud v Praze k odvolání společností Karlovarské silnice, a. s. a STRABAG SE (dále též jen „společnosti“) usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. a V. potvrdil, ve výroku III. je změnil co do výše náhrady nákladů řízení mezi společnostmi a navrhovatelkou a), jinak je potvrdil, ve výrocích II. 1. až II. 3. je změnil tak, že společnost STRABAG SE je povinna zaplatit B. K. 17.710 Kč, Mgr. T. K. 18.676 Kč a Ing. J. L. 9.660 Kč a ve zbývající části, jakož i ve výroku IV. je zrušil a v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení (výrok první) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok druhý).
Proti usnesení odvolacího soudu podaly společnosti dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z rozhodnutí vypočtených v §238a o. s. ř. a není přípustné ani podle §237 o. s. ř.
Dovolatelé totiž pouze brojí proti tomu, jak odvolací soud (jakož i soud prvního stupně) hodnotily provedené důkazy, aniž by Nejvyššímu soudu předkládaly jakoukoliv otázku hmotného či procesního práva, na jejímž řešení by napadené rozhodnutí spočívalo a jež by splňovala (dovolateli ohlášený) předpoklad přípustnosti dovolání (tedy, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu).
Samotné hodnocení důkazů přitom se zřetelem k zásadě volného hodnocení důkazů zakotvené v §132 o. s. ř. není uplatněním způsobilého dovolacího důvodu (§241a odst. 1 o. s. ř.) [srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. července 2005, sp. zn. 29 Odo 1058/2003, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2005, pod pořadovým číslem 145, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. prosince 2009, sp. zn. 20 Cdo 4352/2007, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. ledna 2011, sp. zn. 29 Cdo 4804/2009, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 12, ročník 2011, pod pořadovým číslem 176, jež jsou veřejnosti dostupné – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 – na webových stránkách dovolacího soudu; dále srov. v obdobných souvislostech za mnohé např. nález Ústavního soudu ze dne 6. ledna 1997, sp. zn. IV. ÚS 191/96, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 7, ročníku 1997, části I., pod pořadovým číslem 1, jenž je veřejnosti dostupný na webových stránkách Ústavního soudu].
Poukazují-li dovolatelé na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. dubna 2014, sp. zn. 25 Cdo 205/2013, přehlížejí, že v něm Nejvyšší soud posuzoval dovolací důvod vymezený §241a odst. 3 o. s. ř., ve znění účinném do 31. prosince 2012, jenž však dovolatelé nemají s účinností od 1. ledna 2013 k dispozici (srov. §241a odst. 1 o. s. ř.). Ostatně ani tento dovolací důvod se nepojil s každou námitkou účastníka ke zjištěnému skutkovému stavu a jeho prostřednictvím nebylo možné zpochybňovat hodnocení důkazů (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2014, sp. zn. 29 Cdo 3125/2012, a v něm citovanou judikaturu).
Pouze na okraj a bez vlivu na závěr o nepřípustnosti dovolání pak Nejvyšší soud podotýká, že odvolací soud (jakož i soud prvního stupně) postupovaly v souladu s §132 o. s. ř., jakož i ustálenou judikaturou k dokazování znaleckými posudky (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 21. října 2009, sp. zn. 22 Cdo 1810/2009, ze dne 3. února 2011, sp. zn. 22 Cdo 4532/2010, či ze dne 6. května 2016, sp. zn. 21 Cdo 1557/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. března 2016, sp. zn. 29 Cdo 4153/2015 či usnesení Ústavního soudu ze dne 12. ledna 2016, sp. zn. I. ÚS 1054/13).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 in fine o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. srpna 2016
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu