ECLI:CZ:NS:2016:29.NSCR.99.2016.1
MSPH 96 INS 18974/2015
sp. zn. 29 NSČR 99/2016-A-36
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v insolvenční věci dlužníka EMOZIONI ITALIANE s. r. o. v likvidaci, se sídlem v Praze 9, Jandova 208/8, PSČ 190 00, identifikační číslo osoby 28 48 59 21, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 96 INS 18974/2015, o insolvenčním návrhu dlužníka, o dovolání dlužníka zastoupeného JUDr. Milošem Profousem, advokátem, se sídlem v Praze 1, V jámě 699/1, PSČ 110 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. února 2016, č. j. MSPH 96 INS 18974/2015, 3 VSPH 345/2016-A-26, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 24. února 2016, č. j. MSPH 96 INS 18974/2015, 3 VSPH 345/2016-A-26, k odvolání dlužníka (EMOZIONI ITALIANE s. r. o. v likvidaci) potvrdil usnesení ze dne 30. prosince 2015, č. j. MSPH 96 INS 18974/2015-A-21, jímž Městský soud v Praze (dále jen „insolvenční soud“) – odkazuje na ustanovení §108 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) – zastavil insolvenční řízení pro nezaplacení zálohy ve výši 45.000,- Kč.
Odvolací soud – vycházeje z ustanovení §1 insolvenčního zákona – uzavřel, že „insolvenční řízení může mít smysl jedině za předpokladu, že v majetkové podstatě existuje majetek, z něhož by mohly být (…) alespoň částečně uspokojeny pohledávky věřitelů. Nemá-li dlužník majetek použitelný pro účely insolvenčního řízení, nedává zákon žádného podkladu pro jeho další pokračování“. Současně doplnil, že v případě, kdy likvidátor dlužníka nebude schopen uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení, insolvenční soud řízení zastaví a likvidátor dokončí likvidaci mimo rámec insolvenčního řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal dlužník dovolání, které má za přípustné podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), namítaje, že soudy nižších stupňů nesprávně vyložily ustanovení §108 insolvenčního zákona, a požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu a insolvenčního soudu zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.
Podle dovolatele lze v poměrech dané věci [kdy dlužník v době sepisu insolvenčního návrhu (ani době sepisu dovolání) neměl žádné finanční prostředky ani majetek, ze kterého by zálohu na náklady insolvenčního řízení zaplatil], pokračovat v insolvenčním řízení, i když neuhradil zálohu na náklady insolvenčního řízení.
Dovolání dlužníka, které mohlo být přípustné jen podle ustanovení §237 o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
Učinil tak proto, že dovolání (posuzováno podle jeho obsahu − §41 odst. 2 o. s. ř.) neobsahuje žádný údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v ustanovení §237 o. s. ř. považuje za splněné (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013 a ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněná pod čísly 80/2013 a 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013 a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, jakož i usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14, ze dne 24. června 2014, sp. zn. IV. ÚS 1407/14, ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. IV. ÚS 266/14, ze dne 12. srpna 2015, sp. zn. IV. ÚS 3548/14 a ze dne 3. února 2016, sp. zn. I. ÚS 891/15).
V poměrech dané věci dovolatel dovozuje přípustnost dovolání (jen) z toho, že odvolací soud rozhodl (podle jeho názoru) nesprávně, zaměňuje tak přípustnost dovolání s jeho důvodností.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 30. srpna 2016
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu