ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.1895.2016.1
sp. zn. 30 Cdo 1895/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce A. Ž., proti žalované České republice – Ministerstvu financí, se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, o náhradu nemajetkové újmy ve výši 800 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 26 C 63/2015 (dříve u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 31 C 401/2014), o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 5. 2015, č. j. 30 Co 155/2015-50, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Napadeným usnesením odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně, který žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků a zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce pro dovolací řízení proti usnesení odvolacího soudu ze dne 25. 11. 2014, č. j. 30 Co 466/2014-26.
Odvolací soud uzavřel, že v případě dovolání žalobce nesplňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků, tedy ani pro ustanovení zástupce, protože se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva.
Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce včasným dovoláním.
Nejvyšší soud usnesením ze dne 5. 5. 2016, č. j. 30 Cdo 1895/2016-85, dovolatele vyzval, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta, a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 5. 2015, č. j. 30 Co 155/2015-50, s tím, že nebude-li do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Usnesení bylo žalobci doručeno dne 17. 5. 2016.
Ve vztahu k nyní projednávanému dovolání žalobce na tuto výzvu následně reagoval svým přípisem ze dne 31. 5. 2016, zástupce si však nezvolil.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen „o. s. ř.“
Podle §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).
Podle §138 odst. 1 o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsou ve smyslu §30 o. s. ř. splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví. Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že v řízení o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů a byl-li dovolatel předtím řádně vyzván (v řízení o dovolání proti onomu usnesení) k odstranění tohoto nedostatku, je to důvodem pro zastavení dovolacího řízení (§104 odst. 2, §241 a §241b odst. 2 o. s. ř.) (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sp. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 78/2015; rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou též dostupná na www.nsoud.cz ). Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že tímto usnesením velkého senátu občanského a obchodního kolegia došlo ke sjednocení dosavadní nejednotné praxe jednotlivých tříčlenných senátů, a to postupem podle §20 zákona o soudech a soudcích.
O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku pak jde zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 67/2014).
Dovolací řízení ve věci určení místní příslušnosti soudu prvního stupně již bylo pravomocně ukončeno usnesením Nejvyššího soudu ze dne 2. 3. 2016, č. j. 30 Cdo 4622/2015-78, kterým bylo dovolání žalobce odmítnuto jako nepřípustné, přičemž v dovolacím řízení byl žalobce posléze zastoupen advokátem na základě plné moci.
V této věci, tedy v řízení o ustanovení zástupce pro již skončené dovolací řízení, se tak ze strany žalobce nadále jedná o svévolné uplatňování práva, neboť ani zrušení napadaného rozhodnutí nemůže na právním postavení žalobce ničeho změnit, když svoji žádost o osvobození od soudního poplatku a ustanovení zástupce pro dovolací řízení podal výslovně ve vazbě na povinné zastoupení advokátem v dovolacím řízení (§241 odst. 1 o. s. ř.). Nejvyšší soud proto shledal, že nejsou naplněny předpoklady dle §138 a §30 o. s. ř. pro ustanovení zástupce pro ochranu žalobcových zájmů v dovolacím řízení.
V situaci, kdy dovolatel přes výzvu neodstranil nedostatek povinného zastoupení a kdy ani Nejvyšší soud nedospěl k závěru, že je důvod ustanovit dovolateli advokáta pro řízení o dovolání, Nejvyšší soud podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání žalobce zastavil.
Protože se tímto rozhodnutím řízení nekončí, bude i o náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popř. odvolacího soudu.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 17. října 2016
Mgr. Vít Bičák
pověřený člen senátu