ECLI:CZ:NS:2017:29.CDO.5055.2017.1
sp. zn. 29 Cdo 5055/2017-49
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Gemmelem v právní věci žalobce M. O. , zastoupeného JUDr. Janou Bodlákovou, advokátkou, se sídlem v Karlových Varech, Cihelní 71/14, PSČ 360 06, proti žalovaným 1) J. S. a 2) J. Š. , o zaplacení částky 100.000,- Kč s postižními právy ze směnky, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 47 Cm 106/2017, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. července 2017, č. j. 2 Cmo 187/2017-28, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze k odvolání žalobce usnesením ze dne 12. července 2017, č. j. 2 Cmo 187/2017-28, potvrdil usnesení ze dne 20. června 2017, č. j. 47 Cm 106/2017-21, jímž Krajský soud v Praze zamítl návrh žalobce na osvobození od soudních poplatků.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
Učinil tak proto, že dovolání (posuzováno podle jeho obsahu - §41 odst. 2 o. s. ř.) neobsahuje žádný údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v ustanovení §237 o. s. ř. považuje za splněné (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013 a ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněná pod čísly 80/2013 a 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013 a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, jakož i usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14, ze dne 24. června 2014, sp. zn. IV. ÚS 1407/14, ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. IV. ÚS 266/14, ze dne 12. srpna 2015, sp. zn. IV. ÚS 3548/14 a ze dne 3. února 2016, sp. zn. I. ÚS 891/15).
Již v R 4/2014 přitom Nejvyšší soud ozřejmil, že:
„Má-li být dovolání přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř. proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde a od které ‚ustálené rozhodovací praxe’ se řešení této právní otázky odvolacím soudem odchyluje.“
V usnesení sp. zn. 29 Cdo 2488/2013 (v R 4/2014 citovaném), pak Nejvyšší soud vysvětlil, že:
„Dovolací námitka, že ‚vyřešená právní otázka v této věci má být dovolacím soudem posouzena jinak’, není způsobilým vymezením přípustnosti dovolání.
Spatřuje-li dovolatel přípustnost dovolání v tom, že ‚dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak’, musí být z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit.“
Nad rámec shora uvedeného Nejvyšší soud doplňuje, že ani pravomocné rozhodnutí, jímž soud žalobci nepřiznal osvobození od soudních poplatků (§138 o. s. ř.), nebrání tomu, aby v další fázi řízení (v řízení o odvolání žalobce proti usnesení ze dne 25. září 2017, č. j. 47 Cm 106/2017-36, kterým Krajský soud v Praze řízení pro nezaplacení soudního poplatku zastavil), odvolací soud posoudil, zda je žalobce osvobozen od soudních poplatků podle ustanovení §11 odst. 2 písm. písm. n) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2015, sen. zn. 29 ICdo 88/2015, včetně judikatury zmíněné v jeho důvodech.
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když – jak je zřejmé z obsahu spisu – rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 22. listopadu 2017
JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu