ECLI:CZ:NS:2017:3.TDO.578.2016.1
sp. zn. 3 Tdo 578/2016-38
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 29. 3. 2017 v neveřejném zasedání o dovolání, které podal obviněný Ing. J. T. proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. 11. 2015, č. j. 3 To 81/2015-3166, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, pod sp. zn. 53 T 8/2013, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 24. 6. 2015, č. j. 53 T 8/2013-3116, byl obviněný Ing. J. T. uznán vinným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku (tj. zákona č. 40/2009 Sb., účinného od 1. 1. 2010 /dále „tr. zákoník“/) na skutkovém základě že
jako předseda představenstva spol. WORLD Servis, a. s., se sídlem ve Zlíně, areál Svit 34. budova, nyní se sídlem Karviná, Fryštát, Masarykovo nám. 2457/10, IČO: 25620045, jednající od počátku v úmyslu zkrátit daň z přidané hodnoty za zdaňovací období měsíců leden 2008 až červenec 2008 tím způsobem, že za předmětná zdaňovací období v rozporu s ustanovením §21 odst. 1 a §36 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v tehdy platném znění, nezahrne do příslušných daňových přiznání veškerá uskutečněná zdanitelná plnění společností WORLD Servis, a. s., z uskutečněných obchodů,
1/ dne 26. 2. 2008 podal na Finanční úřad ve Zlíně daňové přiznání spol. WORLD Servis, a. s., k DPH za měsíc leden 2008, přičemž jako základ DPH za uskutečněná zdanitelná plnění v tuzemsku uvedl částku 853.466.275 Kč (řádek 210), z níž byla vyčíslena daň na výstupu ve výši 162.158.597 Kč, kdy základ daně na vstupu z přijatých zdanitelných plnění byl vyčíslen na částku 852.890.767 Kč, a daň na vstupu byla vyčíslena na částku 162.049.249 Kč (řádek 310), čímž vznikla vlastní daňová povinnost ve výši 109.348 Kč (řádek 753), přičemž však do uskutečněných zdanitelných plnění sloužících jako základ pro výpočet daně na výstupu nezahrnul veškeré vystavené faktury, neboť spol. WORLD Servis, a. s., jako dodavatel v měsíci lednu 2008 vystavila faktury na prodej zboží, převážně PHM
a) pro odběratele spol. OB Produkt, a. s., se sídlem Neubuz 156, IČO: 26511690;
b) pro odběratele spol. VS Petrol, s. r. o., se sídlem Praha 4, ul. Večerní 295/2, IČO: 26468590;
c) pro odběratele spol. TORROL logistic, s. r. o., se sídlem Přerov, Kojetínská 358-71;
d) pro odběratele fyzická osoba A. Z., se sídlem M., M. nám.;
e) pro odběratele spol. FUEL POOL Ltd, se sídlem 35 First Avenue N11 3NE, London, United Kingdom, IČ: 05652525;
f) pro odběratele spol. DIESEL POOL Ltd, se sídlem N2 OTJ, London, 29 Julian Close, United Kingdom, IČ: 05652528;
g) pro odběratele spol. UNICORN - čerpací stanice, a. s.
ačkoliv měl za povinnost do daňového přiznání k DPH za měsíc leden 2008 zahrnout veškeré shora uvedené faktury, jež vystavila spol. WORLD Servis, a. s., na základě uskutečněných obchodů, čímž by došlo ke zvýšení základu pro výpočet DPH za uskutečněná zdanitelná plnění - řádek 210 příslušného daňového přiznání - na částku 1.170.300.336 Kč a daň na výstupu by tak byla správně vyčíslena ve výši 222.359.143 Kč (řádek 730) a při zachování daně na vstupu by pak vlastní daňová povinnost spol. WORLD Servis, a. s., za měsíc leden 2008 představovala částku 60.309.894 Kč, po odečtení částky 109.348 Kč, jež je uvedena jako vlastní daňová povinnost na řádku 753 daňového přiznání, došlo shora uvedeným jednáním ke zkrácení a neodvedení daně z přidané hodnoty za měsíc leden 2008 ve výši minimálně 60.200.546 Kč,
2/ dne 27. 3. 2008 podal na Finanční úřad ve Zlíně daňové přiznání spol. WORLD Servis a.s. k DPH za měsíc únor 2008, přičemž jako základ DPH za uskutečněná zdanitelná plnění v tuzemsku uvedl částku 857.149.351 Kč, řádek 210), z níž byla vyčíslena daň na výstupu ve výši 162.858.381 Kč, kdy základ daně na vstupu z přijatých zdanitelných plnění byl vyčíslen na částku 856.499.617 Kč, a daň na vstupu byla vyčíslena na částku 162.734.929 Kč (řádek 310), čímž vznikla vlastní daňová povinnost ve výši 123.452 Kč, (řádek 753), přičemž však do uskutečněných zdanitelných plnění sloužících jako základ pro výpočet daně na výstupu nezahrnul veškeré vystavené faktury, neboť spol. WORLD Servis, a. s., jako dodavatel v měsíci únoru 2008 vystavila faktury na prodej zboží, převážně PHM
a) pro odběratele spol. OB Produkt, a. s., se sídlem Neubuz 156, IČO: 26511690;
b) pro odběratele spol. VS Petrol, s. r. o., se sídlem Praha 4, ul. Večerní 295/2, IČO: 26468590;
c) pro odběratele spol. TORROL logistic, s. r. o., se sídlem Přerov, Kojetínská 358-71;
d) pro odběratele fyzická osoba A. Z., se sídlem M., M. nám.;
e) pro odběratele spol. FUEL POOL Ltd, se sídlem 35 First Avenue N11 3NE, London, United Kingdom, IČ: 05652525;
f) pro odběratele spol. DIESEL POOL Ltd, se sídlem N2 OTJ, London, 29 Julian Close, United Kingdom, IČ: 05652528;
g) pro odběratele spol. UNICORN - čerpací stanice, a. s.
ačkoliv měl za povinnost do daňového přiznání k DPH za měsíc únor 2008 zahrnout veškeré shora uvedené faktury, jež vystavila spol. WORLD Servis, a. s., na základě uskutečněných obchodů, čímž by došlo ke zvýšení základu pro výpočet DPH za uskutečněná zdanitelná plnění - řádek 210 příslušného daňového přiznání - na částku 1.078.253.913 Kč a daň na výstupu by tak správně byla vyčíslena ve výši 204.868.331 Kč (řádek 730) a při zachování daně na vstupu by pak vlastní daňová povinnost spol. WORLD Servis, a. s., za měsíc únor 2008 představovala částku 42.133.402 Kč po odečtení částky 123.452 Kč, jež je uvedena jako vlastní daňová povinnost na řádku 753 daňového přiznání, čímž došlo ke zkrácení a neodvedení daně z přidané hodnoty za měsíc únor 2008 ve výši minimálně 42.009.950 Kč,
3/ dne 28. 4. 2008 podal na Finanční úřad ve Zlíně daňové přiznání spol. WORLD Servis, a. s., k DPH za měsíc březen 2008, přičemž jako základ DPH za uskutečněná zdanitelná plnění v tuzemsku uvedl částku 874.889.203 Kč (řádek 210), z níž byla vyčíslena daň na výstupu ve výši 166.228.956 Kč, kdy základ daně na vstupu z přijatých zdanitelných plnění byl vyčíslen na částku 874.301.572 Kč, a daň na vstupu byla vyčíslena na částku 166.117.304 Kč (řádek 310), čímž vznikla vlastní daňová povinnost ve výši 111.652 Kč (řádek 753), přičemž však do uskutečněných zdanitelných plnění sloužících jako základ pro výpočet daně na výstupu nezahrnul veškeré vystavené faktury, neboť spol. WORLD Servis, a. s., jako dodavatel v měsíci březnu 2008 vystavila faktury na prodej zboží, převážně PHM
a) pro odběratele spol. OB Produkt, a. s., se sídlem Neubuz 156, IČO: 26511690;
b) pro odběratele spol. VS Petrol, s. r. o., se sídlem Praha 4, ul. Večerní 295/2, IČO: 26468590;
c) pro odběratele spol. TORROL logistic, s. r. o., se sídlem Přerov, Kojetínská 358-71;
d) pro odběratele spol. TOTAL Česká republika, s. r. o., se sídlem Praha 9, Kolbenova 5a/882, IČO: 41189671;
e) pro odběratele spol. A+S, s. r. o., se sídlem Miroslav, Malinovského nám. 365/21, IČO: 25584553;
f) pro odběratele fyzická osoba A. Z., se sídlem M., M. nám.;
g) pro odběratele spol. FUEL POOL Ltd, se sídlem 35 First Avenue N11 3NE, London, United Kingdom, IČ: 05652525;
h) pro odběratele spol. DIESEL POOL Ltd, se sídlem N2 OTJ, London, 29 Julian Close, United Kingdom, IČ: 05652528;
ch) pro odběratele spol. UNICORN - čerpací stanice, a. s.
ačkoliv měl za povinnost do daňového přiznání k DPH za měsíc březen 2008 zahrnout veškeré shora uvedené faktury, jež vystavila spol. WORLD Servis a.s. na základě uskutečněných obchodů, čímž by došlo ke zvýšení základu pro výpočet DPH za uskutečněná zdanitelná plnění - řádek 210 příslušného daňového přiznání - na částku 1.414.622.714 Kč a daň na výstupu by tak správně byla vyčíslena ve výši 268.736.097 Kč (řádek 730) a při zachování daně na vstupu by pak vlastní daňová povinnost spol. WORLD Servis a.s. za měsíc březen 2008 představovala částku 102.618.793 Kč, po odečtení částky 111.652 Kč, jež je uvedena jako vlastní daňová povinnost na řádku 753 daňového přiznání, došlo shora uvedeným jednáním ke zkrácení a neodvedení daně z přidané hodnoty za měsíc březen 2008 ve výši minimálně 102.507.141 Kč,
4/ dne 27. 5. 2008 podal na Finanční úřad ve Zlíně daňové přiznání spol. WORLD Servis, a. s., k DPH za měsíc duben 2008, přičemž jako základ DPH za uskutečněná zdanitelná plnění v tuzemsku uvedl částku 898.742.182 Kč (řádek 210), z níž byla vyčíslena daň na výstupu ve výši 170.761.019 Kč, kdy základ daně na vstupu z přijatých zdanitelných plnění byl vyčíslen na částku 898.176.493 Kč, a daň na vstupu byla vyčíslena na částku 170.653.537 Kč (řádek 310), čímž vznikla vlastní daňová povinnost ve výši 107.482 Kč (řádek 753), přičemž však do uskutečněných zdanitelných plnění sloužících jako základ pro výpočet daně na výstupu nezahrnul veškeré vystavené faktury, neboť spol. WORLD Servis, a. s., jako dodavatel v měsíci dubnu 2008 vystavila faktury, na prodej zboží, převážně PHM
a) pro odběratele spol. OB Produkt, a. s., se sídlem Neubuz 156, IČO: 26511690;
b) pro odběratele spol. VS Petrol, s. r. o., se sídlem Praha 4, ul. Večerní 295/2, IČO: 26468590;
c) pro odběratele spol. TORROL logistic, s. r. o., se sídlem Přerov, Kojetínská 358-71;
d) pro odběratele spol. TOTAL Česká republika, s. r. o., se sídlem Praha 9, Kolbenova 5a/882, IČO: 41189671;
e) pro odběratele fyzická osoba A. Z., se sídlem M., M. nám.;
f) pro odběratele spol. FUEL POOL Ltd, se sídlem 35 First Avenue N11 3NE, London, United Kingdom, IČ: 05652525;
g) pro odběratele spol. DIESEL POOL Ltd, se sídlem N2 OTJ, London, 29 Julian Close, United Kingdom, IČ: 05652528;
h) pro odběratele spol. UNICORN - čerpací stanice, a. s.
ačkoliv měl za povinnost do daňového přiznání k DPH za měsíc duben 2008 zahrnout veškeré shora uvedené faktury, jež vystavila spol. WORLD Servis, a. s., na základě uskutečněných obchodů, čímž by došlo ke zvýšení základu pro výpočet DPH za uskutečněná zdanitelná plnění - řádek 210 příslušného daňového přiznání - na částku 1.295.661.154 Kč a daň na výstupu by tak byla správně vyčíslena ve výši 246.365.721 Kč (řádek 730) a při zachování daně na vstupu by pak vlastní daňová povinnost spol. WORLD Servis, a. s., za měsíc duben 2008 představovala částku 75.712.184 Kč, po odečtení částky 107.482 Kč, jež je uvedena jako vlastní daňová povinnost na řádku 753 daňového přiznání, došlo shora uvedeným jednáním ke zkrácení a neodvedení daně z přidané hodnoty za měsíc duben 2008 ve výši nejméně 75.604.702 Kč,
5/ dne 26. 6. 2008 podal na Finanční úřad ve Zlíně daňové přiznání spol. WORLD Servis, a. s., k DPH za měsíc květen 2008, přičemž jako základ DPH za uskutečněná zdanitelná plnění v tuzemsku uvedl částku 873.741.871 Kč (řádek 210) z níž byla vyčíslena daň na výstupu ve výši 166.010.960 Kč, kdy základ daně na vstupu z přijatých zdanitelných plnění byl vyčíslen na částku 873.153.250 Kč a daň na vstupu byla vyčíslena na částku 165.899.121 Kč (řádek 310), čímž vznikla vlastní daňová povinnost ve výši 111.839 Kč (řádek 753), přičemž však do uskutečněných zdanitelných plnění sloužících jako základ pro výpočet daně na výstupu nezahrnul veškeré vystavené faktury, neboť spol. WORLD Servis, a. s., jako dodavatel v měsíci květen 2008 vystavila faktury na prodej zboží, převážně PHM
a) pro odběratele spol. OB Produkt, a. s., se sídlem Neubuz 156, IČO: 26511690;
b) pro odběratele spol. VS Petrol, s. r. o., se sídlem Praha 4, ul. Večerní 295/2, IČO: 26468590;
c) pro odběratele spol. TORROL logistic, s. r. o., se sídlem Přerov, Kojetínská 358-71;
d) pro odběratele spol. TOTAL Česká republika, s. r. o., se sídlem Praha 9, Kolbenova 5a/882, IČO: 41189671;
e) pro odběratele spol. A+S, s. r. o., se sídlem Miroslav, Malinovského nám. 365/21, IČO: 25584553;
f) pro odběratele fyzická osoba A. Z., se sídlem M., M. nám.;
g) pro odběratele spol. FUEL POOL Ltd, se sídlem 35 First Avenue N11 3NE, London, United Kingdom, IČ: 05652525;
h) pro odběratele spol. DIESEL POOL Ltd, se sídlem N2 OTJ, London, 29 Julian Close, United Kingdom, IČ: 05652528;
ch) pro odběratele spol. UNICORN - čerpací stanice, a. s.
ačkoliv měl za povinnost do daňového přiznání k DPH za měsíc květen 2008 zahrnout veškeré shora uvedené faktury, jež vystavila spol. WORLD Servis, a. s., na základě uskutečněných obchodů, čímž by došlo ke zvýšení základu pro výpočet DPH za uskutečněná zdanitelná plnění - řádek 210 příslušného daňového přiznání - na částku 1.244.058.463 Kč a daň na výstupu by tak byla správně vyčíslena ve výši 236.371.140 Kč (řádek 730) a při zachování daně na vstupu by pak vlastní daňová povinnost spol. WORLD Servis, a. s., za měsíc květen 2008 představovala částku 70.472.019 Kč, po odečtení částky 111.839 Kč, jež je uvedena jako vlastní daňová povinnost na řádku 753 daňového přiznání, došlo shora uvedeným jednáním ke zkrácení a neodvedení daně z přidané hodnoty za měsíc květen 2008 ve výši nejméně 70.360.180 Kč,
6/ dne 28. 7. 2008 podal na Finanční úřad ve Zlíně daňové přiznání spol. WORLD Servis, a. s., k DPH za měsíc červen 2008, přičemž jako základ DPH za uskutečněná zdanitelná plnění v tuzemsku uvedl částku 869.345.227 Kč (řádek 210) z níž byla vyčíslena daň na výstupu ve výši 165.175.598 Kč, kdy základ daně na vstupu z přijatých zdanitelných plnění byl vyčíslen na částku 868.783.691 Kč a daň na vstupu byla vyčíslena na částku 165.068.905 Kč (řádek 310), čímž vznikla vlastní daňová povinnost ve výši 106.693 Kč, přičemž však do uskutečněných zdanitelných plnění sloužících jako základ pro výpočet daně na výstupu nezahrnul veškeré vystavené faktury, neboť spol. WORLD Servis a.s. jako dodavatel v měsíci červen 2008 vystavila faktury na prodej zboží, převážně PHM
a) pro odběratele spol. OB Produkt, a. s., se sídlem Neubuz 156, IČO: 26511690:
b) pro odběratele spol. VS Petrol, s. r. o., se sídlem Praha 4, ul. Večerní 295/2, IČO: 26468590:
c) pro odběratele spol. TORROL logistic, s. r. o., se sídlem Přerov, Kojetínská 358-71;
d) pro odběratele spol. TOTAL Česká republika, s. r. o., se sídlem Praha 9, Kolbenova 5a/882, IČO: 41189671;
e) pro odběratele spol. A+S, s. r. o., se sídlem Miroslav, Malinovského nám. 365/21, IČO: 25584553;
f) pro odběratele fyzická osoba A. Z., se sídlem M., M. nám.;
g) pro odběratele spol. FUEL POOL Ltd, se sídlem 35 First Avenue N11 3NE, London, United Kingdom, IČ: 05652525;
h) pro odběratele spol. DIESEL POOL Ltd, se sídlem N2 OTJ, London, 29 Julian Close, United Kingdom, IČ: 05652528;
ch) pro odběratele spol. UNICORN - čerpací stanice, a. s.
ačkoliv měl za povinnost do daňového přiznání k DPH za měsíc červen 2008 zahrnout veškeré shora uvedené faktury, jež vystavila spol. WORLD Servis, a. s., na základě uskutečněných obchodů, čímž by došlo ke zvýšení základu pro výpočet DPH za uskutečněná zdanitelná plnění - řádek 210 příslušného daňového přiznání - na částku 1.409.737.442 Kč a daň na výstupu by tak byla správně vyčíslena ve výši 267.798.925 Kč (řádek 730) a při zachování daně na vstupu by pak vlastní daňová povinnost spol. WORLD Servis, a. s., za měsíc červen 2008 představovala částku 102.730.020 Kč, po odečtení částky 106.693 Kč, jež je uvedena jako vlastní daňová povinnost na řádku 753 daňového přiznání, došlo shora uvedeným jednáním ke zkrácení a neodvedení daně z přidané hodnoty za měsíc červen 2008 ve výši nejméně 102.623.327 Kč,
7/ dne 26. 8. 2008 podal na Finanční úřad ve Zlíně daňové přiznání spol. WORLD Servis, a. s., k DPH za měsíc červenec 2008, přičemž jako základ DPH za uskutečněná zdanitelná plnění v tuzemsku uvedl částku 871.376.224 Kč (řádek 210) z níž byla vyčíslena daň na výstupu ve výši 165.561.489 Kč, kdy základ daně na vstupu z přijatých zdanitelných plnění byl vyčíslen na částku 870.838.421 Kč a daň na vstupu byla vyčíslena na částku 165.459.302 Kč (řádek 310), čímž vznikla vlastní daňová povinnost ve výši 102.187 Kč (řádek 753), přičemž však do uskutečněných zdanitelných plnění sloužících jako základ pro výpočet daně na výstupu nezahrnul veškeré vystavené faktury, neboť spol. WORLD Servis, a. s., jako dodavatel v měsíci červenec 2008 vystavila faktury na prodej zboží, převážně PHM
a) pro odběratele spol. OB Produkt, a. s., se sídlem Neubuz 156, IČO: 26511690;
b) pro odběratele spol. VS Petrol, s. r. o., se sídlem Praha 4, ul. Večerní 295/2, IČO: 26468590;
c) pro odběratele spol. TORROL logistic, s. r. o., se sídlem Přerov, Kojetínská 358-71;
d) pro odběratele fyzická osoba A. Z., se sídlem M., M. nám.;
e) pro odběratele spol. FUEL POOL Ltd, se sídlem 35 First Avenue N11 3NE, London, United Kingdom, IČ: 05652525;
f) pro odběratele spol. DIESEL POOL Ltd, se sídlem N2 OTJ, London, 29 Julian Close, United Kingdom, IČ: 05652528;
g) pro odběratele spol. UNICORN - čerpací stanice, a. s.
ačkoliv měl za povinnost do daňového přiznání k DPH za měsíc červenec 2008 zahrnout veškeré shora uvedené faktury, jež vystavila spol. WORLD Servis, a. s., na základě uskutečněných obchodů, čímž by došlo ke zvýšení základu pro výpočet DPH za uskutečněná zdanitelná plnění - řádek 210 příslušného daňového přiznání - na částku 1.883.956.629 Kč a daň na výstupu by tak byla správně vyčíslena ve výši 357.951.892 Kč (řádek 730) a při zachování daně na vstupu by pak vlastní daňová povinnost spol. WORLD Servis, a. s., za měsíc červenec 2008 představovala částku 192.492.590 Kč, po odečtení částky 102.187 Kč, jež je uvedena jako vlastní daňová povinnost na řádku 753 daňového přiznání, došlo shora uvedeným jednáním ke zkrácení a neodvedení daně z přidané hodnoty za měsíc červenec 2008 ve výši nejméně 192.390.403 Kč,
tedy shora popsaným jednáním byla českému státu, zastoupenému Finančním úřadem ve Zlíně, za období měsíců leden 2008 až červenec 2008 způsobena škoda ve výši nejméně 645.696.249 Kč“.
Za to byl obviněný podle §240 odst. 3 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání deseti let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 3 tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §73 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku mu byl uložen rovněž trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu a prokuristy v obchodních společnostech a družstvech na dobu deseti let.
O odvolání obviněného proti předmětnému rozsudku rozhodl ve druhém stupni Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 4. 11. 2015, č. j. 3 To 81/2015-3166, jímž je podle §256 tr. ř. jako nedůvodné zamítl. Rozsudek soudu prvního stupně tak nabyl právní moci dne 4. 11. 2015 (§139 odst. 1 písm. b/ cc/ tr. ř).
Shora citované rozhodnutí odvolacího soudu napadl obviněný Ing. J. T. následně dovoláním, v němž uplatnil důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.
V odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku obviněný (dovolatel) úvodem zrekapituloval dosavadní průběh řízení a poukázal na to, že soudy obou stupňů ve věci rozhodovaly již potřetí, když předchozí dva rozsudky soudu prvního stupně byly v odvolacím řízení zrušeny. Napadenému usnesení soudu druhého stupně i jemu předcházejícímu, nyní již pravomocnému odsuzujícímu rozsudku soudu prvního stupně opět vytkl zásadní vady „rovněž v oblasti skutkové a důkazní“. Přitom zdůraznil, že si je vědom právní úpravy dovolacích důvodů a „nedomáhá se revize skutkových zjištění ani důkazního řízení“. Zároveň však vyslovil názor, že „vady skutkových zjištění namítá výhradně prostřednictvím uplatněného dovolacího důvodu“ v tom rozsahu, v němž znamenají nesprávné právní posouzení věci, a to v rovinách absence naplnění obligatorních znaků skutkové podstaty trestného činu vzhledem k extrémnímu nesouladu mezi skutkovými zjištěními a výsledky důkazního řízení.
V uvedené souvislosti dovolatel soudu prvního stupně konkrétně vytkl, že dosud neučinil zjištění o tom, zda a v jakém rozsahu byla daň z přidané hodnoty na vstupu do státního rozpočtu odvedena prostřednictvím společnosti ČEPRO, a. s., popř. dalších obchodních společností. Stejně tak nebyl zjištěn konkrétní okruh dodavatelů společnosti WORLD Servis, a. s. K tomu dovolatel obsáhle citoval závěry z vypracovaného znaleckého posudku z oboru ekonomiky, s nimiž nesouhlasí. Nedostatky předmětného posudku spatřuje především ve skutečnosti, že přibraný znalec při stanovení daně na vstupu vycházel pouze z faktur přijatých společností WORLD Servis, a. s., a vydaných společností ČEPRO, a. s., které se nacházely ve spise, a musel připustit, že společnost WORLD Servis, a. s., mohla přijímat i další zdanitelná plnění, o kterých mu není nic známo. Závěry posudku tak podle jeho názoru nepředstavují náležitý podklad pro spolehlivé zjištění skutkového stavu. Dovolatel zdůraznil, že neexistuje právní důvod, proč by daň z přidané hodnoty („DPH“) na vstupu měla být uplatnitelná jen u zlomku faktur, které se shodou okolností podařilo zajistit policii. Dále namítl, že znalcem dovozená „správná“ daň na vstupu představuje výlučně DPH z ceny zboží, a nikoli, a to ani z části, DPH i ze spotřební daně. Naopak „správná“ daň na výstupu byla znalcem kalkulována včetně DPH ze spotřební daně s odůvodněním, že tento postup je povinný z důvodu „údajného“ prodeje zboží mimo daňový sklad. Takový prodej ovšem nebyl předmětem dokazování. Dovolatel dále dovodil, že hodnota zboží v přijatých fakturách, které byly nalezeny ve spise, je prakticky poloviční než hodnota zboží ve fakturách vydaných, které mu byly přičítány k tíži. Dostupné podklady tak bylo namístě hodnotit jako „pouhé torzo“. Soudům „se ztratila prakticky polovina zboží“. Na podkladě provedeného dokazování nebylo možno spolehlivě dovodit ani to, jakou hodnotu společnost WORLD servis, a. s., přidala (v rámci transakce nákup - prodej) k nakoupenému zboží a jaký tedy měl být základ výpočtu DPH. Nebylo postaveno najisto, zda šlo vůbec o „pozitivní bilanci“, která by zakládala povinnost společnosti odvést státu jakoukoli DPH, a nikoli o situaci, kdy mohla uplatňovat nadměrný odpočet. V návaznosti na tom dovolatel znovu citoval závěry znalce, podle nichž vzhledem k neexistenci příslušných podkladů nebylo možno zjistit, za kolik společnost WORLD Servis, a. s., nakoupila veškeré pohonné hmoty a za kolik je prodala, takže nelze jednoznačně „spárovat“ faktury na vstupu a na výstupu, a to i stran nákupu a následného prodeje zboží získaného z ČEPRO, a. s. Tato „důkazní nouze“ však podle dovolatele zcela znemožnila, aby bylo možno spolehlivě zjistit rozsah zkrácení daně z přidané hodnoty. Odvolacímu soudu pak vytkl, že v dovoláním napadeném rozhodnutí v podstatě popřel všechny závěry, které jako závazné formuloval ve svých předcházejících kasačních rozhodnutích. Tím porušil princip předvídatelnosti soudních rozhodnutí a významně zasáhl do práva dovolatele na obhajobu.
V další části dovolání obviněný v obecné rovině zdůraznil, že kladný závěr o naplnění všech obligatorních znaků trestného činu lze činit výhradně na základě skutkových závěrů formulovaných ve skutkové větě odsuzujícího rozsudku. To se v daném případě podle jeho názoru nestalo. Za východisko právních úvah o správném výpočtu zkrácené daně soudy označily to, zda ten který zdanitelný obchod byl učiněn uvnitř daňového skladu. Skutková věta výroku rozsudku však slovo „daňový sklad“ neobsahuje a v odůvodnění napadených rozhodnutí pak konkrétní skutková zjištění, zda určitý obchod byl realizován uvnitř daňového skladu, nejsou zmiňována. Sousloví „daňový sklad“ se vyskytuje pouze v úvahách znalce. Předmětem odborného znaleckého posouzení však mohou být pouze skutečnosti zjištěné soudem na základě provedeného dokazování. Právní úvahy týkající se aplikace mimotrestních norem totiž přísluší výlučně soudu. Vzhledem k absenci konkrétních skutkových zjištění v dané trestní věci proto byla podle dovolatele aplikace daňových předpisů (počínaje zohledněním daňových skladů) zcela vyloučena. Soudům zároveň vytkl, že klíčové právní úvahy citovaly jako úvahy znalce. Skutková věta odsuzujícího rozsudku ani jeho odůvodnění neobsahují žádné relevantní informace přijatých zdanitelných plněních a jejich hodnotě. Dovolatel uzavřel, že velmi strohá a povšechná zjištění soudů nelze subsumovat pod aplikovatelné mimotrestní i trestněprávní normy a že naplnění nezbytných obligatorních znaků skutkové podstaty zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby
podle §240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku v jeho jednání z nich nevyplývá.
Proto navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. 11. 2015, sp. zn. 3 To 81/2015, a řízení mu předcházející, včetně rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 24. 6. 2015, č. j. 53 T 8/2013-3116, podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil a podle §265l odst. 1 tr. ř. Krajskému soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
K podanému dovolání se v souladu s ustanovením §265h odst. 2 tr. ř. písemně vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), který úvodem připomněl, že obviněným uplatněný dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. slouží k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud spočívají v nesprávném právním posouzení skutku nebo v jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. V jeho rámci tak nelze vytýkat nesprávnost nebo neúplnost skutkových zjištění, popř. nesprávnost hodnocení důkazů soudy nižších stupňů. Nejvyšší soud je naopak v dovolacím řízení povinen vycházet ze skutkového stavu, jak jej zjistily soudy prvního a druhého stupně, a teprve v návaznosti na něm posuzovat správnost právního posouzení skutku. Dovolatel sice deklaroval svou znalost obsahu výše uvedeného dovolacího důvodu, ovšem těžiště jeho námitek - byť se v dovolání snažil tvrdit opak - směřovalo právě proti skutkovým zjištěním učiněným soudy, kdy zejména polemizoval se závěry znaleckého posudku z oboru ekonomie, odvětví účetní evidence. Výhrady dovolatele proti závěrům znaleckého posudku označil státní zástupce navíc za bezpředmětné i z věcného hlediska, když se zcela míjely se skutkovými zjištěními vymezenými ve výroku o vině. V uvedené souvislosti připomněl, že znalec vyčíslil celkový daňový únik na částku přesahující 1.620.137.737 Kč, tj. částkou cca trojnásobnou proti částce uvedené v dovoláním napadených rozhodnutích. Bylo tomu tak mimo jiné proto, že do základu DPH zahrnul i spotřební daň, když vycházel z toho, že prodeje pohonných hmot nebyly prováděny v režimu daňového skladu a že společnost WORLD Servis, a. s., vůbec nebyla provozovatelem takového skladu. Tato znalecká zjištění však podle poukazu státního zástupce nebylo možno promítnout do výroku o vině s ohledem na zákaz reformace in peius obsažený v ustanovení §264 odst. 2 tr. ř. Dovolatel tak mohl být uznán vinným trestnou činností jen v tom rozsahu, jaký mu byl přičítán v dřívějších stadiích řízení, kdy mimo jiné spotřební daň do základu DPH zahrnována nebyla. Podstata jednání vymezeného ve výroku o vině z rozsudku soudu prvního stupně spočívala nikoli v provádění obchodů mimo režim daňového skladu, ale v tom, že dovolatel některé prodeje pohonných hmot, tj. zdanitelná plnění, do daňových přiznání úmyslně vůbec nezahrnoval, snižoval tím základ daně a tím i daň na výstupu a vlastní daňovou povinnost. Pokud se týká daně na vstupu, bylo vycházeno z částek, které dovolatel uvedl v daňových přiznáních, když ze tzv. skutkových vět výroku vyplývá, že daňový únik byl vyčíslován „při zachování daně na vstupu“. Znalec přitom oproti dovolatelem vykázané částce DPH na vstupu ve výši 1.157.982.347 Kč dospěl na základě dohledaných dokladů pouze k částce 765.387.166 Kč. Ani k tomuto jeho zjištění tedy nebylo při vymezení skutku ve výroku o vině přihlíženo a i potud je skutková polemika dovolatele bezpředmětná. Státní zástupce je toho názoru, že pokud při neexistenci kompletního a pravdivého účetnictví společnosti WORLD Servis, a. s., (str. 9 - 10 rozhodnutí soudu prvního stupně) bylo pro účely vyčíslení daňového úniku vycházeno z částek daně na vstupu, jež uváděl v daňových přiznáních sám dovolatel, pak takový postup pravidlům formální logiky v žádném případě neodporoval. Naopak, pokud by dovolatel neuváděl v daňových přiznáních všechna přijatá zdanitelná plnění, snižoval by tím daň na vstupu a současně by tak fakticky zvyšoval svoji daňovou povinnost, což by odporovalo elementární logice chování kteréhokoli podnikatele a plátce DPH. Nelogické jsou pak podle státního zástupce i úvahy dovolatele o tom, že společnost WORLD Servis, a. s., žádnou daňovou povinnost mít nemusela a že jí dokonce mohl vzniknout nárok na nadměrný odpočet DPH, jestliže sám v příslušných daňových přiznáních přiznával vlastní daňovou povinnost, byť toliko v částkách cca 100.000 - 120.000 Kč za jednotlivá měsíční zdaňovací období; pokud tedy nyní označuje za neprokázané, že vůbec šlo o „pozitivní bilanci“, pak vlastně tvrdí, že zkresloval daňová přiznání ve svůj neprospěch.
V závěrečné části vyjádření státní zástupce znovu zopakoval, že naprostá většina námitek dovolatele směřuje do oblasti skutkových zjištění a zčásti se ani netýká skutkového základu soudních rozhodnutí, jak byl vyjádřen ve výroku o vině odsuzujícího rozsudku. Takové námitky formálně deklarovanému dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obsahově neodpovídají a nelze z nich dovodit ani existenci tzv. extrémního rozporu mezi provedenými důkazy a z nich vyvozenými skutkovými závěry. Námitky, jimiž by dovolatel vytýkal vadné právní posouzení skutkového stavu jako zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, jeho dovolání prakticky neobsahovalo, vyjma obecné výhrady, podle které ze skutkových zjištění nevyplývá naplnění všech znaků uvedeného zločinu. K ní pak státní zástupce konstatoval, že skutkové okolnosti vylíčené ve výroku o vině odsuzujícího rozsudku všem objektivním i subjektivním znakům zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku odpovídají. Jestliže byla akceptována daň na vstupu uváděná v daňových přiznáních samotným dovolatelem, nebylo důvodu, aby ve skutkových větách byly uváděny nějaké další údaje o přijatých zdanitelných plněních. Vzhledem k tomu, že soudy s ohledem na zákaz reformace in peius nepřevzaly do výroku o vině znalecké zjištění o výši daňového úniku ve výši cca jedné miliardy šesti set milionů Kč, nebylo nutné do něj promítnout ani s tím související zjištění, týkající se spotřební daně a obchodování mimo daňový sklad.
S ohledem na shora rekapitulované důvody státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl podané dovolání jako zjevně neopodstatněné a aby tak v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil v neveřejném zasedání. Souhlas s projednáním věci v neveřejném zasedání vyslovil i pro případ jiného než navrhovaného rozhodnutí ve smyslu §265r odst. 1 písm. c) tr. ř.
Předmětné vyjádření zaslal Nejvyšší soud dne 29. 4. 2016 obhájci dovolatele s upozorněním, že obviněný k němu může jeho prostřednictvím zaujmout vlastní stanovisko (tzv. repliku). Do nařízení neveřejného zasedání však eventuální další reakci z jeho strany neobdržel.
Obviněný Ing. J. T. je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroků rozhodnutí soudu, které se ho bezprostředně dotýkají. Dovolání bylo podáno v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě (§265e odst. 1 tr. ř.), prostřednictvím obhájce (§265d odst. 2 věta první tr. ř.) a současně splňuje formální a obsahové náležitosti předpokládané v ustanovení §265f odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) dále zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. Shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., neboť napadá rozhodnutí soudu druhého stupně ve věci samé, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek (odvolání) obviněného proti rozsudku soudu prvního stupně uvedenému v ustanovení §265a odst. 2 písm. a) tr. ř., kterým byl uznán vinným a byl mu uložen trest.
Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., bylo dále zapotřebí posoudit, zda konkrétní důvody, o které obviněný dovolání opírá, lze podřadit pod dovolací důvod podle ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., na který odkázal. Toto zjištění má zásadní význam z hlediska splnění podmínek pro provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (srov. §265i odst. 1, odst. 3 tr. ř.).
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. S poukazem na uvedený dovolací důvod se tedy není možné domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Zjištěný skutkový stav věci, kterým je dovolací soud vázán, je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. To znamená, že dovolací soud musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen ve výroku odsuzujícího rozsudku a rozveden v jeho odůvodnění, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav . Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3 tr. ř., §263 odst. 6, odst. 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě. Dovolací soud není obecnou třetí instancí zaměřenou na přezkoumání všech rozhodnutí soudů druhého stupně a samotnou správnost a úplnost skutkových zjištění nemůže posuzovat už jen z toho důvodu, že není oprávněn bez dalšího přehodnocovat provedené důkazy, aniž by je mohl podle zásad ústnosti a bezprostřednosti v řízení o dovolání sám provádět (srov. omezený rozsah dokazování v dovolacím řízení podle §265r odst. 7 tr. ř.). Pokud by zákonodárce zamýšlel povolat Nejvyšší soud jako třetí stupeň plného přezkumu, nepředepisoval by (taxativně) velmi úzké vymezení dovolacích důvodů (k tomu viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 5. 2004, sp. zn. IV. ÚS 73/03).
V posuzovaném případě sice dovolatel soudům vytkl nesprávnost právní kvalifikace stíhaného skutku jako zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku, ovšem obecně hmotněprávní námitku absence obligatorních znaků skutkové podstaty předmětného trestného činu v jeho jednání ve skutečnosti opřel výlučně o výhrady vůči způsobu, jakým soudy obou stupňů hodnotily výsledky ve věci provedeného dokazování. Svůj mimořádný opravný prostředek de facto založil na zpochybnění soudy učiněných skutkových závěrů soudů, zejména pak stran rozsahu, v němž zkrátil daňovou povinnost, a teprve v návaznosti na tom namítal existenci vady rozhodnutí předpokládané v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., spočívající v nesprávném právním posouzení skutku. Podaným mimořádným opravným prostředkem se tedy primárně domáhal zásadního přehodnocení (revize) soudy zjištěného skutkového stavu věci, tzn. že dovolání ve skutečnosti uplatnil na procesním (§2 odst. 5, odst. 6 tr. ř.) a nikoli hmotněprávním základě. Takové námitky ovšem pod dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. podřadit nelze.
Nejvyšší soud tento závěr učinil při akceptování názoru opakovaně vysloveného v judikatuře Ústavního soudu, podle nějž dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze vykládat formalisticky a restriktivně a v rámci jeho interpretace je třeba mít vždy na zřeteli především ústavně zaručená základní práva a svobody, tedy i právo na spravedlivý proces; tj. přihlížet i k závažným vadám řízení, které zakládají neústavnost pravomocného rozhodnutí. Těmito vadami je třeba rozumět např. opomenutí důkazu soudem nebo existenci extrémního rozporu mezi skutkovým stavem věci v soudy dovozované podobě a provedenými důkazy (k tomu srov. např. nálezy Ústavního soudu ve věcech sp. zn. I. ÚS 4/04 nebo sp. zn. III. ÚS 84/94 a přiměřeně též usnesení ve věci sp. zn. III. ÚS 3136/09). Takový flagrantní rozpor je ovšem dán jen tehdy, jestliže zásadní skutková zjištění v rozhodnutí zcela chybí vzhledem k absenci příslušných procesně účinných důkazů, popř. zjevně nemají žádnou vazbu na soudem deklarovaný obsah provedeného dokazování, či jsou dokonce zřetelným opakem toho, co bylo skutečným obsahem dokazování. Jestliže jsou vytýkána tato zásadní procesní pochybení, je třeba v konkrétní věci zároveň vyhodnotit, zda skutečně měla nebo alespoň mohla mít podstatný význam pro konečné hmotněprávní posouzení stíhaného jednání (skutku). Jedině za tohoto předpokladu lze připustit, že i skutkové námitky mohou být způsobilé založit dovolací přezkum.
Napadené usnesení odvolacího soudu ani řízení mu předcházející však žádnou z výše uvedených vad netrpí .
Z odůvodnění odsuzujícího rozsudku, splňujícího kritéria požadovaná ustanovením §125 odst. 1 tr. ř., především nelze dovodit, že by soud prvního stupně dospěl k dovolatelem zpochybňovaným skutkovým zjištěním po neobjektivním a nekritickém hodnocení provedených důkazů, zejména pak závěrů znaleckého posudku z oboru ekonomiky, odvětví účetní evidence, vypracovaného Ing. Petrem Janíčkem, DiS. pro účely upřesnění rozsahu daňové povinnosti společnosti WORLD Servis, a. s., za období měsíců leden - červenec roku 2008. Jejich obsah naopak náležitě vyhodnotil a poté přesvědčivě zdůvodnil (§125 odst. 1 tr. ř.), jaké skutečnosti vzal ve vztahu k projednávané trestné činnosti za prokázané. Úvahám, jimiž se vypořádal s obhajobou obviněného uplatňovanou od počátku trestního řízení, především pak s namítanou ztrátou kompletního účetnictví společnosti za rozhodné období, která podle dovolatele neumožňovala spolehlivé posouzení otázky jeho viny či neviny, nelze z hlediska principů formální logiky ničeho vytknout (viz zejména str. 22 až 25 shora odůvodnění rozsudku). V zásadě s totožnou skutkovou (procesní) argumentací obviněného, jakou uplatnil i v nyní projednávaném dovolání, se pak v rámci opětovného přezkumu (§254 odst. 1 tr. ř.) zabýval i odvolací soud. Pokud vůči příslušným skutkovým zjištěním soudu prvního stupně a na ně navazující právní kvalifikaci již neměl žádných výhrad, také on své stanovisko v tomto směru odůvodnil na str. 8 až 11 napadeného usnesení v souladu s požadavky zákona (§134 odst. 2 tr. ř.) a ústavně konformním způsobem. Nejvyšší soud tak nedospěl k závěru, že by dovolatelem zpochybňovaná skutková zjištění byla produktem nezákonného procesního postupu soudů nebo dokonce projevem jejich nepřípustné libovůle.
Mimo rámec dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. byla uplatněna též námitka, podle níž soudy obou stupňů spatřovaly podstatu trestné činnosti obviněného v nezahrnování spotřební daně za prodej pohonných hmot do deklarovaného základu DPH, aniž by přitom výrok o vině z rozsudku soudu prvního stupně obsahoval jakýkoliv popis tomu odpovídajících skutkových zjištění. Předmětné tvrzení zcela odhlíží od skutečnosti, že dovolateli nebylo odsuzujícím rozsudkem kladeno za vinu provádění zdanitelných obchodů mimo režim daňového skladu, nýbrž to, že některé prodeje pohonných hmot, tj. zdanitelná plnění, do daňových přiznání úmyslně vůbec nezahrnoval a tak snižoval základ daně a tím i daň na výstupu. Úvahy znalce Ing. Janíčka, DiS, podle nichž inkriminované prodeje pohonných hmot nebyly prováděny v režimu daňového skladu a do základu daně z přidané hodnoty tak měla být zahrnována i spotřební daň, soud prvního stupně do výroku o vině - při respektu k zásadě zákazu reformace in peius zakotvené v §264 odst. 2 tr. ř. - nijak nepromítl. Na tuto skutečnost ostatně výstižně poukázal i vyjadřující se státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství.
Ústava České republiky, Listina základních práv a svobod, popř. mezinárodněprávní smlouvy, kterými je Česká republika vázána, nijak neupravují právo na přezkum rozhodnutí o odvolání v rámci dalšího řádného či dokonce mimořádného opravného prostředku. Zákonodárce tak mohl z hlediska požadavků ústavnosti věcné projednání dovolání omezit v rovině jednoduchého práva stanovením jednotlivých zákonných dovolacích důvodů, jejichž existence je pro přezkum pravomocného rozhodnutí v dovolacím řízení nezbytná. Není-li existence dovolacího důvodu Nejvyšším soudem zjištěna, není dána ani jeho zákonná povinnost dovolání věcně projednat.
Kromě toho je třeba připomenout, že dovolatel je v souladu s §265f odst. 1 tr. ř. na jedné straně povinen odkázat v dovolání jednak na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) - l ) tr. ř., přičemž na straně druhé musí obsah konkrétně uplatněných dovolacích důvodů odpovídat důvodům předpokládaným v příslušném ustanovení zákona. V opačném případě nelze dovodit, že se dovolání opírá o důvody podle §265b odst. 1 tr. ř., byť je v něm na příslušné zákonné ustanovení formálně odkazováno.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než jsou uvedeny v §265b tr. ř. Protože ve věci obviněného Ing. J. T. dospěl k závěru, že dovolání nebylo podáno z důvodů stanovených zákonem, rozhodl v souladu s §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. o jeho odmítnutí, aniž by napadené rozhodnutí věcně přezkoumával podle kritérií uvedených v ustanovení §265i odst. 3 tr. ř. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání, aniž by k tomuto postupu bylo třeba souhlasu stran (srov. §265r odst. 1 písm. c/ tr. ř.).
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 29. 3. 2017
JUDr. Eduard Teschler
předseda senátu