ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.420.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 420/2017
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Pavlíka a soudců JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Bohumila Dvořáka, Ph.D., LL.M., v právní věci žalobce P. B. , proti žalované Oblastní nemocnici Náchod a.s., IČO 26000202, se sídlem v Náchodě, Purkyňova 446, o zaplacení částky 3.000.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 10 C 179/2015, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 14. prosince 2016, č. j. 19 Co 331/2016-62, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění
(§243f odst. 3 o.s.ř.):
Okresní soud v Náchodě (dále též „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 3. října 2016, č. j. 10 C 179/2015-48, zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku ze žaloby podle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a rozhodl o náhradě nákladů řízení.
Krajský soud v Hradci Králové (dále též „odvolací soud“) usnesením ze dne 14. prosince 2016, č. j. 19 Co 331/2016-62, rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.
Žalobce podal proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu dovolání, aniž by byl zastoupen advokátem. Uvedl, „ že podání dovolání je jen pouhou formalitou, neboť věc je již řešena v rámci odškodňování podle zákona č. 82/1998 Sb.“
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) přihlédl k čl. II bodu 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od. 1. ledna 2014.
Podle §241 odst. 1 věty první o.s.ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatel fyzická osoba, která má právnické vzdělání [§241 odst. 2 písm. a) o.s.ř.]. Podle odstavce 4 téhož ustanovení dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem nebo notářem. Povinné zastoupení je tak zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle §104 odst. 2 o.s.ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.
V předmětné věci již Nejvyšší soud v rámci projednání dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 29. září 2015, č. j. 19 Co 297/2015-20, vydal usnesení dne 15. června 2016, č. j. 30 Cdo 5052/2015-38, ve kterém sám zhodnotil (poté co byl žalobce vyzván, aby si pro podání dovolání zvolil zástupcem advokáta), zda jsou eventuelně splněny podmínky pro ustanovení zástupce pro dovolací řízení žalobci se závěrem, že nejsou dány předpoklady ustanovit dovolateli zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání z důvodu zřejmě bezúspěšného uplatňování práva.
Pokud nyní žalobce napadá dovoláním usnesení odvolacího spisu ze dne 14. prosince 2016, č. j. 19 Co 331/2016-62, pak z procesního spisu vyplývá, že soud prvního stupně sice žalobce nevyzval ke splnění podmínky povinného zastoupení podle §241 odst. 1 o. s. ř. s poučením o procesním následku, který nastane, nebude-li žalobce v dovolacím řízení zastoupen advokátem (zastavení dovolacího řízení), nicméně z rozhodovací činnosti je Nejvyššímu soudu známo, že v jiných soudních sporech žalobce byl soudem opakovaně ke splnění této podmínky vyzýván (např. ve věcech vedených Nejvyšším soudem pod sp. zn. 30 Cdo 4014/2016, sp. zn. 30 Cdo 3499/2016, sp. zn. 30 Cdo 1966/2016, sp. zn. 30 Cdo 3867/2016). Nad to, jak již bylo vyloženo výše, i v této nyní projednávané věci byl již žalobce vyzýván a poučen o povinném zastoupení advokátem v dovolacím řízení v souvislosti s jeho dovoláním proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 29. září 2015, č. j. 19 Co 297/2015-20. Je proto opodstatněné presumovat, že žalobci je bezpečně známo, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem, jinak není splněna podmínka zákonem vyžadovaného zastoupení advokátem a v takovém případě bude dovolací řízení zastaveno.
K tomu je vhodné připomenout následující závěry, k nimž dospěl Ústavní soud České republiky např. ve svém usnesení ze dne 8. srpna 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13: „...i v řízeních o ústavních stížnostech jiných stěžovatelů v situacích, kdy byli stěžovatelé již mnohokrát v minulosti Ústavním soudem poučeni o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost, a nedostáli zejména požadavku povinného zastoupení advokátem....odmítal taková podání pro neodstranění vad, aniž by stěžovatele opakovaně vyzýval k jejich odstranění...V této souvislosti uváděl, že je na soudu, aby učinil opatření k odstranění tohoto nedostatku (vady); vyvodit vůči navrhovateli nepříznivé procesní důsledky (odmítnutí návrhu) pak lze tehdy, jestliže se uvedený nedostatek odstranit nezdaří. Ústavní soud však byl na základě výše uvedených skutečností nucen ve věcech takových stěžovatelů opakovaně konstatovat, že v řízení o ústavní stížnosti není ve vztahu k požadavku právního zastoupení poučení nevyhnutelnou podmínkou, jestliže se stěžovateli takového poučení dostalo ve zcela identických případech předchozích. V takové situaci se jeví setrvání na požadavku poučení dalšího pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým. Ústavní soud má za to, že obdobnou argumentaci lze použít i na podmínku povinného zastoupení v řízení před Nejvyšším soudem. Pakliže byl stěžovatel v řízení před Nejvyšším soudem v minulosti opakovaně poučován o nutnosti advokátního zastoupení, jeví se další lpění na poučení v konkrétním případě jako neúčelné.“
Z uvedeného plyne, že přes opatření provedená soudem prvního stupně dovolatel nesplnil zákonem stanovenou podmínku dovolacího řízení ve smyslu §241 odst. 1 věty první a odst. 4 o.s.ř. Dovolací soud proto řízení o dovolání zastavil (§241b odst. 2 část věty před středníkem a §104 odst. 2 věta třetí o.s.ř.).
Ve výroku o náhradě nákladů dovolacího řízení se odkazuje na ustanovení §243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 8. března 2017
JUDr. Pavel Pavlík
předseda senátu