ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.5054.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 5054/2017-169
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce M. K., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro budoucí řízení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 32 Nc 10148/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 1. 2017, č. j. 15 Co 623/2016-148, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Usnesením Městského soudu v Praze (dále jen „odvolací soud“) ze dne 8. 2. 2016, č. j. 15 Co 64/2016-90, bylo odmítnuto odvolání žalobce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 4. 5. 2015, č. j. 32 Nc 10148/2014-69, který rozhodl, že návrh navrhovatele na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce k ochraně jeho zájmů ze dne 15. 10. 2014 se zamítá. Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání (to bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 13. 9. 2017, č. j. 30 Cdo 1575/2017-163), v němž opětovně požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení advokáta pro dovolací řízení.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 29. 9. 2016, č. j. 32 Nc 10148/2014-134, rozhodl, že žádost navrhovatele o osvobození od placení soudních poplatků a ustanovení zástupce k ochraně jeho zájmů pro dovolací řízení se zamítá.
Odvolací soud k odvolání žalobce napadeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné, když se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalobce dosud nesdělil, a to ani přes výzvu, základní náležitosti skutkových okolností ve věci samé, není proto zřejmé, čeho a na jakém základě se žalobou domáhá, což znemožňuje posoudit otázku možného svévolného či zřejmě bezúspěšného uplatňování práva ze strany žalobce. Vzhledem k tomu u žalobce nejsou splněny zákonem předepsané podmínky pro přiznání osvobození od soudních poplatků ve smyslu §138 odst. 1 o. s. ř. a pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle §30 odst. 2 o. s. ř.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, ve kterém zároveň opětovně požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb. a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Ačkoli žalobce nebyl vyzván, aby si pro podání dovolání proti napadenému usnesení zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání, je nutno konstatovat, že z rozhodovací činnosti je dovolacímu soudu známo, že v téměř shodných sporech byl žalobce opakovaně ke splnění této podmínky vyzýván, a žalobce tudíž musí být obeznámen s tím, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem (k tomu srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014). Nejvyšší soud má tak za to, že práva žalobce nebyla ohrožena a že poučení o náležitém zastoupení se žalobci opakovaně dostalo.
Nejvyšší soud považuje za přiléhavý názor odvolacího soudu o zřejmě bezúspěšném uplatňování práva. O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. Pro závěr, zda jde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva ve smyslu ustanovení §138 odst. 1 o. s. ř., platí v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení vždy shodná hlediska (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 67/2014). Nadto, jak vyplývá již z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 9. 2017, sp. zn. 30 Cdo 1575/2017, dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 2. 2016, č. j. 15 Co 64/2016-90, není přípustné a z toho důvodu bylo také dovolání již dříve odmítnuto.
Protože žalobce nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků podle §138 odst. 1 o. s. ř., z důvodů, které vyplývají z napadeného usnesení, nesplňuje ani podmínku pro ustanovení zástupce z řad advokátů podle §30 o. s. ř.
V situaci, kdy žalobce neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. prosince 2017
Mgr. Vít Bičák
pověřený člen senátu