ECLI:CZ:NS:2017:33.CDO.3857.2016.1
sp. zn. 33 Cdo 3857/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce M. J. , podnikatele nezapsaného v obchodním rejstříku, se sídlem v Kladně - Kročehlavy, Ostravská 3072 (identifikační číslo 668 60 636), zastoupeného Mgr. Pavlem Pospíšilem, advokátem se sídlem v Mohelnici, Okružní 591/10, proti žalované AUTHORIA, s.r.o. , se sídlem v Olomouci, Univerzitní 232/16 (identifikační číslo osoby 277 28 439), zastoupené JUDr. Lenkou Vidovičovou, LL.M., advokátkou se sídlem v Olomouci, Zámečnická 497/3a, o 644.536,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 19 C 104/2014, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 10. 3. 2016, č.j. 12 Co 482/2015-338, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 1. 10. 2015, č.j. 19 C 104/2014-303, jímž Okresní soud v Olomouci zamítl žalobu, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení 644.536,- Kč s příslušenstvím, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Dovolání, kterým žalobce napadl rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jen „o.s.ř.“).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o.s.ř.).
Podle §241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o.s.ř.).
Závěr odvolacího soudu, že žalobce nebyl v postavení spotřebitele ve smyslu §52 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (viz §3028 zákona č. 89/2012 Sb., dále jen „obč. zák.“), a že na právní vztah účastníků nelze použít příslušná ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, vychází z konstantní judikatury Nejvyššího soudu a z odborné komentářové literatury. Spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti, jinak řečeno, jedná za účelem osobní potřeby ve smyslu spotřeby. Pro odpověď na otázku, zda osoba uzavírající smlouvu s dodavatelem je v postavení spotřebitele, je rozhodující především účel jednání takové osoby v konkrétním smluvním vztahu (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 22. 7. 2015, sp. zn. 33 Cdo 7/2014, ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 23 Cdo 1835/2012, a ze dne 5. 8. 2008, sp. zn. 28 Cdo 864/2008, dále Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník, Komentář I, 2. vydání, Praha: C. H. Beck, 2009, str. 466 a násl.). Žalobce – podnikatel v oboru činnosti „práce v lese“ nezapsaný v obchodním rejstříku – netvrdil (a neprokazoval), že si kolový traktor VALTRA pořizoval jako spotřebitel mimo rámec svého podnikání, a taková skutečnost se nepodává ani z obsahu spisu.
Odkaz dovolatele na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 5. 2007, sp. zn. 2 As 85/2006, a Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2003, sp. zn. 30 Cdo 2033/2002, není případný. V obou těchto rozhodnutích je řešena primárně otázka povahy finančního leasingu, případně jeho možného podřazení (za splnění určitých podmínek) pod spotřebitelský úvěr.
Nepředložil-li dovolatel k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu §237 o.s.ř., Nejvyšší soud je odmítl (§243c odst. 1 o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 16. března 2017
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu