ECLI:CZ:NS:2018:25.CDO.5394.2017.1
sp. zn. 25 Cdo 5394/2017-490
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Ivy Suneghové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce: L. N. , zastoupený Mgr. Janem Novotným, advokátem se sídlem v Praze 1, Bílkova 132/4, proti žalované: R. S. , advokátka se sídlem v Praze 2, Krokova 827/2, zastoupená Mgr. Kateřinou Galbovou, advokátkou se sídlem v Praze 13, Jeremiášova 1422/7b, o náhradu škody ve výši 2 060 235 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 11 C 317/2014, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 6. 2017, č. j. 14 Co 156/2017-407, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 4 rozsudkem ze dne 24. 11. 2016, č. j. 11 C 317/2014-331, zamítl žalobu o zaplacení 2 060 235 Kč s příslušenstvím a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Žalobce se v řízení domáhal náhrady škody, kterou mu měla způsobit žalovaná v souvislosti s výkonem advokacie, a to ve výši 100 000 Kč představující cenu obchodního podílu, která žalobci nebyla uhrazena, ve výši 777 235 Kč za zboží odvezené z provozovny žalobce společností Famade Prague s.r.o., 450 000 Kč za vybavení prodejny odvezené stejnou společností, 200 000 Kč představující hodnotu nájmu nebytových prostor, 27 000 Kč za poškození kotle, 40 000 Kč za poškození dveří, 40 000 Kč za poškození alarmu, 165 000 Kč za odcizenou hotovost z trezoru, vše při vniknutí do prodejny uvedenou společností a 145 000 Kč za vybavení prodejny, které mělo být podle dohody uhrazeno uvedenou společností, ušlý zisk ve výši 116 000 Kč.
K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 23. 6. 2017, č. j. 14 Co 156/2017-407, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé do částky 1 844 235 Kč s příslušenstvím, zrušil jej ohledně částky 216 000 Kč s příslušenstvím (představující cenu obchodního podílu 100 000 Kč a ušlý zisk 116 000 Kč) a ve výroku o náhradě nákladů řízení a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Shledal věcně správným závěr soudu prvního stupně o nedostatku příčinné souvislosti mezi tvrzenou škodou ve výši 1 844 235 Kč a výkonem advokacie žalovanou. Byť žalovaná porušila zákon o advokacii tím, že převzala zastoupení žalobce, ač již poskytovala právní služby MUDr. Skopovému (společníku Famade Prague s.r.o.), jehož zájmy byly v rozporu se zájmy žalobce, její jednání nebylo v příčinné souvislosti se škodou v hodnotě zboží odvezeného z provozovny žalobce společností Famade Prague s.r.o., v hodnotě vybavení prodejny odvezeného stejnou společností, škodou spočívající v poškození věcí a v odcizení hotovosti z trezoru.
Proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání s odůvodněním, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky příčinné souvislosti mezi jednáním žalované a vzniklou škodou, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe, a současně tvrdil, že tato otázka je rozhodována rozdílně. Žalobce namítal, že odpovědnost za škodu a tedy i příčinnou souvislost je u advokátů třeba posuzovat přísněji, žalovaná dostatečně nehájila jeho zájmy, jednala přímo proti němu, škodu vzniklou odcizením věcí z prodejny způsobila žalovaná vypracováním nerealizovatelné smlouvy o prodeji podniku. V důsledku této smlouvy byl umožněn vstup do prodejny novému vlastníkovi podniku a bylo umožněno odvezení zboží, otevření trezoru a poškození vybavení prodejny. V případě smlouvy o prodeji podniku se může jednat o nepřímý následek, který se může projevit právě v odpovědnosti za škodu. Žalobce poukázal na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1919/08, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1946/2000, 25 Cdo 4009/2014, 25 Cdo 1946/2000. Fakt, že je otázka řešena rozdílně, dovodil žalobce z rozporu mezi jím uváděnými rozhodnutími a judikaturou citovanou odvolacím soudem (stanovisko Nejvyššího soudu ČSSR sp. zn. Cpj 87/70, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 267/2005 nebo 32 Cdo 2749/2007). Žalobce navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí v potvrzujícím výroku o věci samé zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Žalovaná považuje napadené rozhodnutí za správné a navrhla zamítnutí podaného dovolání.
Nejvyšší soud posoudil dovolání, vzhledem k datu napadeného rozhodnutí, podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 29. 9. 2017 (čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb. – dále jen „o. s. ř.“) a jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) shledal, že bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení (§240 odst. 1 o. s. ř.), řádně zastoupeným advokátem ve smyslu §241 o. s. ř., avšak není podle §237 o. s. ř. přípustné z níže vyložených důvodů.
Odpovědnost advokáta podle §24 odst. 1 věty první zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, za pochybení při výkonu advokacie je odpovědností bez zřetele na zavinění (tzv. objektivní odpovědnost), která je založena na současném splnění předpokladů, jimiž jsou výkon advokacie, vznik škody a příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody. Pochybení advokáta nemusí být jedinou příčinou vzniku škody, stačí, je-li jen jednou z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, jenž má být odškodněn, avšak musí jít o příčinu podstatnou, tedy hlavní a rozhodující příčinu vzniklé majetkové újmy na straně poškozeného.
Posouzení existence příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním škůdce a vznikem škody je otázkou skutkovou nikoli právní (např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. 21 Cdo 300/2001, a ze dne 6. 11. 2007, sp. zn. 25 Cdo 3334/2006, publikované pod C 1025 a C 5514 v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck). Příčinná souvislost se nepředpokládá, nýbrž musí být prokázána, a v tomto směru jde tedy o otázku skutkových zjištění; v řízení o náhradu škody se zjišťuje, zda protiprávní úkon škůdce, případně právem kvalifikovaná okolnost a vzniklá škoda na straně poškozeného jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku.
Žalobce dovozuje vznik škody ze skutečnosti, že žalovaná zpracovala „nerealizovatelný“ návrh smlouvy o prodeji podniku. Rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového závěru, že žalobce neprokázal, že by žalovanou zmocnil k sepisu smlouvy o prodeji podniku a že by žalovaná za obsah smlouvy odpovídala, ale ani případné porušení povinností žalovanou při sepisu smlouvy nemělo za následek vznik škody v provozovně žalobce. Jednání v provozovně žalobce (odvoz vybavení a zboží, poškození vybavení, odcizení hotovosti) se dopustil MUDr. Skopový, popř. společnost Famade. Zjištěné skutkové okolnosti nejsou předmětem dovolacího přezkumu (§241a odst. 1 o. s. ř.).
Právním posouzením příčinné souvislosti je stanovení, mezi jakými okolnostmi má být existence vztahu příčiny a následku zjišťována, případně zda a jaké okolnosti jsou způsobilé tento vztah vyloučit (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. 25 Cdo 915/2005). Po právní stránce odvolací soud v tomto směru nepochybil, neboť šlo o otázku příčinné souvislosti mezi konkrétním pochybením žalované při výkonu advokacie a škodou vzniklou v provozovně žalobce popsanou výše. Jeho rozhodnutí v otázce právního posouzení příčinné souvislosti není odchýlením od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, právní názory prezentované v rozhodnutích, na něž dovolatel odkazuje, jsou zcela obecné principy zjišťování příčinné souvislosti, a nejde ani o právní otázku rozhodovanou rozdílně. Ve všech žalobcem poukazovaných rozhodnutích šlo o řešení vztahu příčiny a následku, ovšem vždy na zcela odlišném skutkovém základu. V otázce, mezi jakými okolnostmi má být existence vztahu příčiny a následku zjišťována, si žalobcem uváděná rozhodnutí neodporují.
Ze shora uvedeného vyplývá, že z pohledu uplatněného dovolacího důvodu nejsou předpoklady přípustnosti dovolání podle §237 o. s. ř. splněny. Nejvyšší soud proto postupoval podle §243c odst. 1 věty první o. s. ř. a dovolání žalobce jako nepřípustné odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodnuto, neboť rozsudek soudu prvního stupně byl odvolacím soudem částečně zrušen včetně výroku o nákladech řízení a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení, v němž soud rozhodne i o nákladech tohoto dovolacího řízení (§151 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. dubna 2018
JUDr. Robert Waltr
předseda senátu