ECLI:CZ:NS:2018:27.CDO.422.2018.1
sp. zn. 27 Cdo 422/2018-710
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Šukem v právní věci žalobce S. M. , proti žalovanému České republice – Městskému státnímu zastupitelství Brno , se sídlem v Brně, Polní 994/39, PSČ 639 00, o náhradu nemajetkové újmy ve výši 999.000.000.000 Kč, o žalobách pro zmatečnost podaných žalobcem proti usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. května 2015, č. j. 1 Co 83/2015-484, a ze dne 19. srpna 2015, č. j. 1 Co 113/2015-534, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 24 C 23/2007, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 8. srpna 2017, č. j. 1 Co 10/2017-669, takto:
Dovolací řízení se zastavuje .
Odůvodnění:
Žalobou pro zmatečnost ze dne 30. června 2015, doručenou soudu prvního stupně dne 2. července 2015, se žalobce domáhá zrušení usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 12. května 2015, č. j. 1 Co 83/2015-484, uplatňuje důvody zakotvené v §229 odst. 1 písm. e) a g), odst. 3 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“).
Žalobou pro zmatečnost ze dne 10. listopadu 2015, doručenou soudu prvního stupně dne 12. listopadu 2015, se žalobce domáhá zrušení usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. srpna 2015, č. j. 1 Co 113/2015-534, uplatňuje rovněž důvody zakotvené v §229 odst. 1 písm. e) a g), odst. 3 a 4 o. s. ř.
Krajský soud v Brně usnesením ze dne 1. prosince 2016, č. j. 24 C 23/2007-625, spojil řízení o obou výše označených žalobách pro zmatečnost (výrok I.), rozhodl o pokračování v řízení (výrok II.) a zamítl žádost žalobce o ustanovení zástupce (výrok III.).
Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalobce usnesením, č. j. 1 Co 10/2017-669, rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku III. potvrdil.
Žalobce podal proti posledně označenému usnesení odvolacího soudu dovolání, v němž požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce Mgr. Františka Drlíka.
Jelikož dovolatel nebyl při podání dovolání zastoupen advokátem, ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání (§241 o. s. ř.), Krajský soud v Brně jej usnesením ze dne 8. ledna 2018, č. j. 24 C 23/2007-698, doručeným dovolateli dne 11. ledna 2018, vyzval k odstranění nedostatku povinného zastoupení, a poučil jej, že nebude-li nedostatek povinného zastoupení odstraněn, bude dovolací řízení zastaveno.
Dovolatel na výzvu soudu reagoval opětovnou žádostí o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Nedostatek povinného zastoupení neodstranil.
Podle §241 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem (odstavec první věta první). Odstavec první citovaného ustanovení neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání (odstavec druhý písm. a/). Dovolání fyzické osoby musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a/, advokátem nebo notářem (odstavec čtvrtý).
Povinné zastoupení je zvláštní podmínkou dovolacího řízení týkající se dovolatele, jejíž nedostatek lze odstranit, avšak bez jejíhož splnění není možno vydat rozhodnutí, jímž se řízení končí. Podle §104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní k tomu soud vhodná opatření. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, soud řízení zastaví.
Podle §138 odst. 1 o. s. ř. může na návrh předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Podle §30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec první). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec druhý).
K žádosti dovolatele o osvobození od soudního poplatku pro dovolací řízení Nejvyšší soud uvádí, že dovolací přezkum rozhodnutí o žádosti účastníka o ustanovení zástupce, jenž má vyšetřit, zda mu uvedené osvobození náleží či nikoliv (podle §138 o. s. ř.), nemůže být podmiňován platbou soudního poplatku z dovolání, neboť takový postup by ve svém důsledku vedl k popření podstaty práva, jehož přiznání se účastník domáhá (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2014, sp. zn. 29 Cdo 1031/2014, uveřejněné pod číslem 73/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2014, sp. zn. 25 Cdo 4537/2014, jež jsou veřejnosti dostupná – stejně jako ostatní dále citovaná rozhodnutí – na webových stránkách Nejvyššího soudu). Vzhledem k tomu, že dovolatel není povinen uhradit soudní poplatek z podaného dovolání, je nadbytečné, aby Nejvyšší soud rozhodoval o této žádosti.
Otázku, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti uvedenému usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací, neboť (opětovné) posuzování této otázky soudem prvního stupně by vedlo k neukončenému řetězci rozhodnutí o (ne)ustanovení zástupce pro dovolací řízení (srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. dubna 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015, uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že nejsou splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů ve smyslu §138 a §30 o. s. ř. pro dovolací řízení, neboť dovolatel své právo uplatňuje zřejmě bezúspěšně.
O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva jde ve smyslu §138 odst. 1 o. s. ř. zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka, z toho, co je soudu známo z obsahu spisu, z jiné úřední činnosti nebo z toho, co je obecně známo, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku pak jde zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný. Účastník uplatňuje své právo svévolně podle §138 odst. 1 o. s. ř. tehdy, činí-li procesní úkony nikoliv v zájmu ochrany svých subjektivních práv, ale jen zlovolně (při vědomí, že tím svá práva neochrání a ani ochránit nechce) a se záměrem způsobit jinému škodu nebo jinou újmu, popřípadě alespoň procesní obtíže. [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, publikované pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. června 2015, sp. zn. 33 Cdo 5438/2014, ze dne 20. října 2015, sp. zn. 22 Cdo 286/2015, nebo ze dne 20. září 2016, sp. zn. 25 Cdo 2674/2016].
Odvolací soud uzavřel, že dovolateli nelze ustanovit zástupce, neboť nesplňuje předpoklady upravené v §138 odst. 1 o. s. ř.; obě žaloby pro zmatečnost jsou zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva a uplatňovány svévolně.
Závěr odvolacího soudu, podle něhož je žaloba pro zmatečnost podaná proti usnesení, č. j. 1 Co 83/2015-484, z důvodů podle §229 odst. 3 a 4 o. s. ř. nepřípustná, neboť označené usnesení nespadá pod žádné z těchto ustanovení, je v souladu se zněním označeného ustanovení a judikaturou Nejvyššího soudu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. září 2011, sp. zn. 21 Cdo 1166/2010, či ze dne 15. února 2007, sp. zn. 21 Cdo 1269/2006).
Jakkoliv je žaloba pro zmatečnost proti usnesení, č. j. 1 Co 83/2015-484, přípustná podle §229 odst. 1 písm. e) a g) o. s. ř., není ovšem důvodná. Z obsahu spisu se nepodává, že by některý ze soudců (JUDr. Pavla Kolářová, JUDr. Táňa Šimečková či JUDr. Ivan Šišma) byl vyloučen pro podjatost. Rovněž dovolatel netvrdil žádné skutečnosti, jež by nasvědčovaly tomu, že by jednání některého z výše uvedených soudců naplňovalo některé znaky trestného činu uvedené v trestním zákoníku (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. prosince 2003, sp. zn. 21 Cdo 960/2003, nebo ze dne 5. prosince 2013, sp. zn. 21 Cdo 215/2013).
Taktéž závěr odvolacího soudu, podle něhož nelze rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost napadnout opětovně žalobou pro zmatečnost, je v souladu s ustanovením §230 odst. 3 o. s. ř. a ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. října 2015, sen. zn. 21 ICdo 6/2015).
Rovněž lze přisvědčit odvolacímu soudu, podle něhož lze jednání dovolatele, kterým „neustále svéhlavě řetězí své žaloby a žádosti o ustanovení zástupce, třebaže jsou jeho požadavky (pokud jsou vůbec čitelné) opakovaně zamítány“ shledat za svévolné uplatňování práva ve smyslu §138 odst. 1 o. s. ř.
Jelikož je dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, není důvodné, aby pro dovolací řízení byl dovolateli ustanoven zástupce; je zřejmé, že by se jednalo o zbytečné vynakládání prostředků státu na to, aby bylo v dovolacím řízení při uplatňování zřejmě bezúspěšného práva zajištěno povinné zastoupení dovolatele.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit dovolateli advokáta pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu a kdy dovolatel neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud řízení o dovolání zastavil (§241b odst. 2, §104 odst. 2 a §243f odst. 2 o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a dále z části první, článku II bodu 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 2. května 2018
JUDr. Petr Šuk
předseda senátu