ECLI:CZ:NS:2018:30.ND.45.2018.1
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a Mgr. Víta Bičáka v exekuční věci oprávněné Smarty CZ a. s. se sídlem v Praze 1, Olivova 2096/4, proti povinnému M. C. , pro 130.120,- Kč, o určení místní příslušnosti, takto:
Věc, vedenou u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 74 EXE 3526/2017, projedná a rozhodne Okresní soud Plzeň-město.
Odůvodnění:
Okresní soud Plzeň-město usnesením ze dne 5. ledna 2018, č. j. 74 EXE 3526/2017-16, vyslovil svoji místní nepříslušnost a předložil věc podle §11 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) Nejvyššímu soudu České republiky (dále již „Nejvyšší soud“) k rozhodnutí o určení místně příslušného soudu.
V předmětné věci je vedeno řízení o návrhu na pověření soudního exekutora na provedení exekuce pro vymožení částky 130.120,- Kč.
Z obsahu exekučního spisu vyplývá, že v exekučním návrhu oprávněného a v exekučním titulu (trestní příkaz Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. září 2017, č. j. 4 T 47/2017-53) je povinný označen bydlištěm, jak je uvedeno v záhlaví tohoto usnesení.
Podle odůvodnění shora označeného rozhodnutí okresního soudu povinný nemá na území České republiky povolen pobyt a místo jeho pobytu se nepodařilo soudu zjistit. Jmenovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Z ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. vyplývá, že Nejvyšší soud může určit soud, který má věc projednat a rozhodnout v případě chybějících podmínek místní příslušnosti jen tehdy, jde-li o věc spadající do pravomoci českých soudů. Splnění podmínky pravomoci českých soudů pro rozhodnutí podle §11 odst. 3 o. s. ř. však Nejvyšší soud zkoumá toliko v případě, kdy je mu přímo předložen návrh na určení soudu, který věc projedná a rozhodne, a to společně s žalobou nebo jiným návrhem na zahájení řízení, tj. tehdy, jestliže řízení v dané věci před žádným z českých soudů dosud neprobíhá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. prosince 2013, sp. zn. 30 Nd 290/2013; všechna zde označená rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou veřejnosti přístupná na http://nsoud.cz ).
Oproti tomu, jestliže řízení ve věci již probíhá a procesní soud vysloví svou místní nepříslušnost a postupem podle §105 odst. 2 o. s. ř. věc předloží Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne, nemá Nejvyšší soud jinou možnost, než takový soud určit, aniž by sám mohl přezkoumávat, zda je podmínka pravomoci českých soudů v dané věci splněna. Ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. totiž odkazem na splnění podmínek §11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud.
Jinak řečeno, je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu dle §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. listopadu 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013).
Skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného.
Nejvyšší soud rozhodující podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. září 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud proto určil (§11 odst. 3 o. s. ř.) soudem příslušným k projednání a rozhodnutí věci Okresní soud v Plzni-městě, když s ohledem na požadavek hospodárnosti řízení není vhodné určit jako místně příslušný jiný soud, než ten, u kterého bylo řízení zahájeno a v jehož obvodu nadto bylo poslední známé bydliště povinného.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 28. března 2018
JUDr. Pavel Vrcha
předseda senátu