ECLI:CZ:NS:2018:33.CDO.653.2018.1
sp. zn. 33 Cdo 653/2018-199
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně Pražská energetika, a.s. , se sídlem v Praze 10, Na Hroudě 1492/4 (identifikační číslo osoby 601 93 913), proti žalované J. H. , o 12.590 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 9 C 85/2013, o dovolání žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 9. 2017, č.j. 72 Co 374/2017-169, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 9 usnesením ze dne 14. 7. 2017, č.j. 9 C 85/2013-162, zamítl návrh žalované na přiznání osvobození od soudních poplatků.
Usnesením ze dne 27. 9. 2017, č.j. 72 Co 374/2017-169, Městský soud v Praze rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil, neboť žalovaná ani k výzvě soudu nedoložila, že splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků podle §138 odst. 1 občanského soudního řádu.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadla žalovaná dovoláním, které není přípustné.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném do 29. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.; dále jen „o.s.ř.“).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o.s.ř.).
Podle §241a odst. 1 o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o.s.ř.).
Účastník řízení je povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti o přiznání osvobození od soudních poplatků. Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků byla Nejvyšším soudem zdůrazněna v celé řadě rozhodnutí (srov. např. usnesení z 19. 6. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, z 18. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, z 29. 4. 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015, důvody usnesení Ústavního soudu z 3. 2. 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16).
Odvolací soud při posouzení návrhu na osvobození od soudních poplatků ze shora uvedených rozhodnutí vycházel; závěru, podle kterého žádosti žalované o přiznání osvobození od soudních poplatků není možné v poměrech dané věci vyhovět, neboť žalovaná ani k výzvě soudu nedoložila, že splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků, nelze nic vytknout.
Odkaz dovolatelky na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 33 Cdo 2446/2013, není případný, jelikož zde byla řešena odlišná procesní situace.
Nepředložila-li dovolatelka k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu §237 o.s.ř., Nejvyšší soud je odmítl (§243c odst. 1 o.s.ř.).
O nákladech dovolacího řízení nebylo rozhodnuto, neboť nejde o rozhodnutí, jímž se řízení končí (srov. ustanovení §151 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 5. 2018
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu