ECLI:CZ:NS:2018:7.TDO.1463.2017.1
sp. zn. 7 Tdo 1463/2017-29
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 14. března 2018 v neveřejném zasedání, o dovolání obviněného P. Š. , proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 7. 2017, sp. zn. 3 To 237/2017, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Jihlavě pod sp. zn. 13 T 53/2017, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
I
Rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 17. 5. 2017, sp. zn. 13 T 53/2017, byl obviněný P. Š. uznán vinným přečiny krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku (body ad 1 – 13 výroku o vině) a podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku (bod ad 14 výroku o vině), přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku. Podle §205 odst. 3 a §43 odst. 1 tr. zákoníku byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 36 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou. Dále mu byl podle §80 odst. 1, 2 a §43 odst. 1 tr. zákoníku uložen trest vyhoštění z území České republiky na 48 měsíců. Rovněž bylo rozhodnuto o uplatněných nárocích na náhradu škody.
Obviněný se výše uvedených přečinů dopustil tím, že:
1) v přesně nezjištěné době od 13:00 hod. dne 14. 12. 2016 do 5:00 hod. dne 15. 12. 2016 na volně přístupném parkovišti před domem na ulici N. K. v J. vnikl nezjištěným způsobem do zde zaparkovaného uzamčeného osobního motorového vozidla zn. Opel Corsa, které prohledal a odcizil odtud černou koženou brašnu s různým drobným nářadím povinné výbavy a dále ozdobný růženec a dále poškodil přední osvětlení interiéru vozidla a zástěnu zavazadlového prostoru, čímž způsobil poškozené A. K odcizením růžence škodu ve výši 500 Kč a poškozenému L. K. způsobil odcizením dalších věcí škodu ve výši 500 Kč a poškozením vozidla další škodu ve výši 600 Kč,
2) v přesně nezjištěné době od 13:50 hod. do 16:20 hod. dne 20. 12. 2016 ve společné garáži panelového domu na adrese B. v J. vnikl po rozbití okna levých zadních dveří do zde zaparkovaného uzamčeného osobního motorového vozidla zn. Mazda 2, které prohledal a odcizil odtud kempinkový stolek zn. Coleman a dvě přikrývky, čímž způsobil poškozené J. M. odcizením škodu ve výši 1 250 Kč a poškozením vozidla další škodu ve výši 1 340 Kč, a dále na stejném místě a ve stejné době odcizil ze schránky ve zdi bezpečnostní klíč od únikových dveří uvedeného domu, čímž způsobil poškozenému Společenství vlastníků jednotek pro bytový dům B., J. odcizením škodu ve výši nejméně 1 000 Kč,
3) v přesně nezjištěné době od 18:00 hod. dne 20. 12. 2016 do 6:50 hod. dne 21. 12. 2016 na parkovišti před domem na ulici S. v J. vnikl nezjištěným způsobem do zde zaparkovaného uzamčeného osobního motorového vozidla zn. Škoda Octavia, které prohledal a odcizil odtud externí navigaci zn. Dallas, čímž poškozené společnosti DK Power spol. s.r.o., IČ: 24785679 způsobil odcizením škodu ve výši 2 000 Kč,
4) v přesně nezjištěné době od 3:45 hod. do 6:25 hod. dne 3. 1. 2017 na parkovišti nad obchodním domem Billa na ulici T. L. v J. vnikl po rozbití okna pravých předních dveří do zde zaparkovaného uzamčeného osobního motorového vozidla zn. VW Passat Variant, které prohledal a odcizil odtud notebook zn. Lenovo, tablet zn. Lenovo a cestovní pas na jméno V. I. N., čímž způsobil poškozenému jménem V. I. N., odcizením věcí škodu ve výši 5 500 Kč a poškozenému majiteli vozidla jménem F. V. způsobil poškozením vozidla škodu ve výši 1 850 Kč,
5) v přesně nezjištěné době od 17:00 hod. do 17:30 hod. dne 3. 1. 2017 v prodejně Textile House na adrese M. n. v J. odcizil z volně odložené kabelky uložené v neuzamčené kanceláři dámskou červenou peněženku s finanční hotovostí 1 350 Kč, deseti stravenkami Sodexo, kartou na MHD a platební kartou České spořitelny, obě na jméno M. P., čímž způsobil poškozené M. P. škodu na odcizení ve výši 2 450 Kč, a dále ve stejné kanceláři odcizil na stole volně odložený mobilní telefon zn. Samsung v silikonovém pouzdře, včetně SIM karty, čímž způsobil poškozené N. H. škodu na odcizení ve výši 2 600 Kč,
6) v přesně nezjištěné době od 13:00 hod. dne 8. 1. 2017 do 6:30 hod. dne 9. 1. 2017 na volně přístupné komunikaci na ulici V. v J. vnikl po rozbití okna levých zadních dveří do zde zaparkovaného osobního motorového vozidla zn. Hyundai, které prohledal a odcizil odtud látkový kufr s různým lékařským vybavením, čímž způsobil poškozené společnosti Diecézní charita Brno, IČ: 44990260, odcizením škodu ve výši 4 000 Kč a poškozením vozidla další škodu ve výši 4 683 Kč,
7) v přesně nezjištěné době od 18:15 hod. dne 10. 1. 2017 do 6:50 hod. dne 11. 1. 2017 na ulici K. v J. vnikl nezjištěným způsobem do budovy obchodního centra PSJ a.s., kde následně vnikl nezjištěným způsobem do uzamčených sklepních prostor, které prohledal a odcizil nejméně dvě numerické klávesnice, dvě USB rozbočky, stolní počítač zn. Acer, myš, klávesnici, tiskárnu zn. Epson s kabelem a po vypáčení dvou trezorů odcizil finanční hotovost ve výši 300 Kč, následně prohledal ostatní patra budovy obchodního centra, kde nezjištěným způsobem vypáčil nejméně sedmery dveře, kdy místnosti prohledal a odcizil nejméně 35 klíčů, 16 zářivek zn. Philips a mycí prostředky, vše v celkové hodnotě 5 620 Kč, čímž způsobil poškozené firmě D. M., IČ: 61734063 odcizením škodu ve výši nejméně 1.750 Kč a poškozením trezorů škodu ve výši 14 000 Kč a poškozené společnosti PSJ a.s., IČ: 25337220, odcizením škodu ve výši 3 870 Kč a poškozením dveří další škodu ve výši 2 400 Kč,
8) v přesně nezjištěné době od 16:00 hod. dne 16. 1. 2017 do 6:00 hod. dne 17. 1. 2017 na volně přístupném parkovišti vedle domu na ulici U D. v J. vnikl nezjištěným způsobem do zde zaparkovaného uzamčeného osobního motorového vozidla zn. VW Passat, které prohledal a odcizil odtud gola sadu, čímž způsobil poškozenému M. M. odcizením škodu ve výši 500 Kč,
9) v přesně nezjištěné době od 16:00 hod. do 18:00 hod. dne 17. 1. 2017 na ul. Z. v J. vnikl do neuzamčené šatny v neuzamčené budově autoopravny, kde prohledal neuzamčené šatní skříňky a odcizil z nich černé triko, goretexové rukavice, černou lyžařskou bundu a jeden dozický klíč a dále prohledal neuzamčený sklad v půdních prostorách této budovy, kde vzal nejméně klíče od motocyklu zn. Yamaha a dva klíče FAB, čímž způsobil poškozenému M. K. odcizením trička škodu ve výši 400 Kč, poškozenému P. S. odcizením bundy a rukavic škodu ve výši 1 100 Kč a poškozenému J. P. odcizením klíčů škodu v přesně nezjištěné výši,
10) v přesně nezjištěné době od 22:30 hod. do 23:00 hod. dne 17. 1. 2017 na ulici N. B. v J. vnikl do bytového domu, kde prohledal chodbu ve společných prostorách domu a odcizil odtud pánské jízdní kolo zn. HaiBike, pánské kožené kalhoty, hnědý pánský svetr, černou pánskou mikinu a CD přehrávač zn. Sharp, čímž způsobil poškozenému D. N. odcizením kola škodu ve výši 14 000 Kč a poškozenému E. R. odcizením dalších věcí škodu ve výši ve výši 9 400 Kč,
11) v přesně nezjištěné době od 0:30 hod. do 7:00 hod. dne 18. 1. 2017 na ulici M. B. v J. nezjištěným způsobem vnikl do uzamčeného občerstvení Dönner Kebab, které prohledal a odcizil odtud finanční hotovost ve výši 2 000 Kč, záznamové zařízení zn. DVR Hikvision, pevný disk zn. WDP, dvě platební karty České spořitelny a.s., jednu na jméno A. A. a jednu na společnost CHICI GASTRO s.r.o., čímž způsobil poškozené společnosti CHICI GASTRO s.r.o., IČ: 05081653, odcizením škodu ve výši 5 900 Kč,
12) v přesně nezjištěné době od 20:15 hod. do 20:30 hod. dne 18. 1. 2017 na ulici S. v J. vnikl nezjištěným způsobem do chodby anglické školy Lite, kde vzal z botníku volně odloženou dámskou kabelku, ve které byla dámská peněženka s finanční hotovostí 1 500 Kč, osobními doklady a dvěma platebními kartami Fio banky a M-Bank, vše na jméno V. H., a dále notebook zn. Apple MacBook Air, čímž způsobil poškozené V. H. odcizením finanční hotovosti a dokladů škodu ve výši 2 200 Kč a poškozené společnosti LITE Jihlava, o.p.s., IČ: 29188016, odcizením notebooku škodu ve výši 16 800 Kč,
13) v přesně nezjištěné době od 23:00 hod. dne 21. 1. 2017 do 1:00 hod. dne 22. 1. 2017 v restauraci J. p. na terasách na ulici H. v J. vzal z barové židle volně odloženou pánskou černou tašku, ve které byly nejméně mobilní telefon zn. Lenovo A 5000 s příslušenstvím, powerbanka, červená peněženka s finanční hotovostí ve výši 300 Kč, osobními doklady a platební kartou M-Bank, dále svazek patnácti klíčů a modrý diář, čímž způsobil poškozenému P. S. odcizením škodu ve výši 3 200 Kč,
14) v přesně nezjištěné době od 21:00 hod. do 22:30 hod. dne 27. 1. 2017 na ul. K. v J. vešel do volně přístupného hotelu Milenium, kde se ukryl a počkal až do uzavření vstupních dveří hotelu, tento následně prohledal a z prostoru recepce vzal notebook zn. Asus, tablet EET a klíče, kterými otevřel uzamčenou zásuvku stolu, ze které vzal příruční pokladnu s finanční hotovostí 715 Kč, načež pokladnu zanechal ve sklepě hotelu a poté se nechal z uzamčeného hotelu recepční pustit ven, čímž způsobil poškozené A. M. odcizením notebooku škodu ve výši 5 000 Kč a poškozené L. K., IČ: 75294885, odcizením tabletu EET a finanční hotovosti škodu ve výši 10 615 Kč.
Proti tomuto rozhodnutí podal obviněný odvolání , které bylo usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 19. 7. 2017, č. j. 3 To 237/2017-687, jako nedůvodné zamítnuto podle §256 tr. ř.
II
Proti rozhodnutí soudu druhého stupně podal obviněný dovolání opírající se o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. Namítl, že nebyly splněny podmínky pro uložení trestu vyhoštění. Nebyla naplněna podmínka, že trest vyhoštění lze uložit v případě, že to „vyžaduje bezpečnost lidu nebo majetek nebo jiný obecný zájem“. Jeho jednání nebylo takové intenzity, aby výše uvedené bylo ohroženo. Byl odsouzen za přečiny, u nichž se z větší části jedná o bagatelní trestné činy a jak plyne z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2014, sp. zn. 7 Tdo 1216/2014, nelze za bagatelní trestnou činnost uložit trest vyhoštění občanovi Evropské unie. Porušení shledává i v případě obecných zásad pro ukládání trestu, uvedených v §39 odst. 1 tr. zákoníku a trest vyhoštění za neproporcionální k povaze spáchaných trestných činů. Trest by navíc neplnil výchovný účel, jelikož vzhledem k délce pobytu v České republice, má všechny známé, přátele i zázemí v České, nikoli Slovenské republice. Rovněž má v České republice družku, se kterou chce uzavřít manželství, kdy v souvislosti s výkonem trestu vyhoštění by byl od partnerky odloučen a tím by bylo zasáhnuto do jeho práva na rodinný život garantované v čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a v čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Dále by bylo porušeno jeho právo uzavřít manželství, garantované v čl. 11 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. V doplnění dovolání pak uvedl, že mu nebyl dán dostatečný prostor pro vyjádření u soudu nalézacího ani odvolacího. Má za to, že provedené důkazy byly nedostatečné a nebylo přihlédnuto k polehčujícím okolnostem, tedy k tíživé životní situaci a k drogové závislosti v době páchání trestné činnosti. Své životní hodnoty přehodnotil a podstoupil odvykací léčbu.
Obviněný proto navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 7. 2017, č. j. 3 To 237/2017-687, a jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Jihlavě ze dne 17. 5. 2017, č. j. 13 T 53/2017-634, a vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření k dovolání obviněného uvedl, že obviněný brojí proti uloženému trestu. Tyto námitky lze uplatnit v rámci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. h) a l) tr. ř. v případě, že byl uložen trest, který zákon nepřipouští, nebo trest ve výměře mimo trestní sazbu. Jiná pochybení nelze namítat prostřednictvím žádného dovolacího důvodu. Námitky obviněného, ze kterých dovozuje porušení zásad vyplývajících z §39 odst. 1 a násl. tr. zákoníku je třeba označit za irelevantní. Tuto argumentaci nelze podřadit pod žádný z dovolacích důvodů. Námitky, že trest vyhoštění je nepřípustný pro nesplnění nezbytných zákonných podmínek jsou uplatněny formálně relevantně, avšak nejsou důvodné. Byly splněny všechny podmínky pro uložení trestu vyhoštění. Obviněný je recidivistou, kterého od páchání trestné činnosti na území České republiky neodradil ani vykonaný trest odnětí svobody. Svou trestnou činností ohrozil majetkové zájmy mnoha lidí. Nešlo ani o bagatelní trestnou činnosti, naopak. Trest vyhoštění plní v tomto případě i výchovnou funkci, jelikož je možné, že dočasný zákaz pobytu na území České republiky přiměje obviněného k obratu v jeho antisociálním smýšlení. Pokud jde o námitky stran porušení práva na soukromý a rodinný život, pak tyto nepůsobí velmi přesvědčivě s ohledem na krátkodobost partnerského vztahu. Nelze dovodit ani existenci extrémního nesouladu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními. Proto státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl jako zjevně neopodstatněné a souhlasil, aby ve věci bylo rozhodnuto v neveřejném zasedání.
III
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř.], bylo podáno obviněným jako osobou oprávněnou prostřednictvím obhájce [§265d odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.). Dovolání má obligatorní náležitosti dovolání stanovené v §265f odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud shledal, že dovolání obviněného je zjevně neopodstatněné. Vycházel přitom z následujících skutečností.
Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, který na rozdíl od odvolání není možné podat z jakéhokoli důvodu, ale jen z některého z důvodů uvedených v §265b odst. l písm. a) až l) tr. ř. Podání dovolání z jiného důvodu je vyloučeno. Přitom nestačí, aby zákonný dovolací důvod byl jen formálně deklarován. Uplatněné námitky mu musí odpovídat svým obsahem. Nejvyšší soud je vázán vymezením dovolacího důvodu a jeho odůvodněním.
Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. h) tr. ř. je dán tehdy, jestliže obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen trest ve výměře mimo trestní sazbu stanovenou v trestním zákoně na trestný čin, jímž byl uznán vinným. Z hlediska výměry trestu je tedy dán v případě, jestliže obviněnému je uložen trest, který je mimo stanovenou trestní sazbu, a to jak ve vyšší výměře, tak v nižší. Rovněž nelze kumulovat tresty v rozporu se zákonem (například trest odnětí svobody vedle trestu domácího vězení nebo trestu obecně prospěšných prací). Obviněný v souvislosti s tímto dovolacím důvodem namítl nenaplnění formálních podmínek toliko pro uložení trestu vyhoštění. Argumentoval především dlouhou dobou, kterou pobývá na území České republiky, nulovým zázemím na území Slovenské republiky a konečně rovněž partnerským vztahem na území České republiky.
Námitky, které obviněný uplatil, jsou sice pod daný důvod podřaditelné, avšak Nejvyšší soud shledal, že jsou zjevně neopodstatněné.
V dané věci je třeba primárně posoudit, zda byl obviněnému uložen trest vyhoštění v souladu se zákonem. Trest vyhoštění lze podle §80 tr. zákoníku uložit pachateli, který není občanem České republiky a vyžaduje to bezpečnost lidí, majetku nebo jiný obecný zájem.
Podle §80 odst. 2 tr. zákoníku lze trest vyhoštění uložit na dobu jednoho až deseti let, případně na neurčito.
Podle §80 odst. 3 trestního zákoníku soud trest vyhoštění neuloží, jestliže
a) se nepodařilo zjistit státní příslušnost pachatele,
b) pachateli byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle jiného právního předpisu,
c) pachatel má na území České republiky povolen trvalý pobyt, má zde pracovní a sociální zázemí a uložení trestu vyhoštění by bylo v rozporu se zájmem na spojování rodin,
d) hrozí nebezpečí, že pachatel bude ve státě, do kterého by měl být vyhoštěn, pronásledován pro svoji rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, příslušnost k určité sociální skupině, politické nebo náboženské smýšlení, nebo jestliže by vyhoštění vystavilo pachatele mučení či jinému nelidskému nebo ponižujícímu zacházení anebo trestu,
e) pachatel je občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem bez ohledu na státní příslušnost a má na území České republiky povolen trvalý pobyt anebo je cizincem s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta na území České republiky podle jiného právního předpisu, neshledá-li vážné důvody ohrožení bezpečnosti státu nebo veřejného pořádku,
f) pachatel je občanem Evropské unie a v posledních 10 letech nepřetržitě pobývá na území České republiky, neshledá-li vážné důvody ohrožení bezpečnosti státu, nebo
g) pachatelem je dítě, které je občanem Evropské unie, ledaže by vyhoštění bylo v jeho nejlepším zájmu.
Soud prvního stupně v odůvodnění svého rozsudku na straně 9 a 10 pečlivě odůvodnil, proč obviněnému uložil rovněž trest vyhoštění. Lze shrnout, že ač se jedná o občana Evropské unie, je na místě tento trest uložit s ohledem na skutečnost, že se trestné činnosti na území České republiky dopouští opakovaně. Nejvyšší soud dále dodává, že obviněný u hlavního líčení dne 17. 5. 2017 uvedl, že na území České republiky pobývá od roku 2013, kdy do Ú. n. L. přišel za prací. Rovněž uvádí, že má na Slovensku rodinu, komunikuje s matkou a jeho bratr má stavební firmu. Nelze tedy říci, že by na území České republiky pobýval natolik dlouhodobě, že by při vyhoštění na území Slovenské republiky neměl žádnou šanci vést řádný život, tak jak uvádí ve svém dovolání.
Nelze rovněž přehlédnout fakt, že už 1. 8. 2013 došlo k jeho prvnímu odsouzení v České republice. Z opisu Rejstříku trestů vyplývá, že na území Slovenské republiky se od roku 2008 do roku 2012 opakovaně dopouštěl majetkové trestné činnosti, za kterou mu byly ukládány výchovné i nepodmíněné tresty odnětí svobody. Uvedl, že na našem území pobývá od roku 2013 a lze říct, že od roku 2013 do 2015 konstantně páchá trestnou činnost na území České republiky a předtím na území Slovenska. Následně byl rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 6. 2015 odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 20 měsíců. Tento trest vykonal dne 29. 10. 2016 a prvního skutku z aktuálního odsouzení se dopustil již 14. 12. 2016, tedy pouhý měsíc a půl po výkonu trestu odnětí svobody. Ani nepodmíněný trest tak zjevně nesplnil svou funkci a jedinou cestou, jak ochránit společnost a zájmy České republiky, je zamezit mu v pobytu na našem území.
Nadto lze zmínit, že se jedná o osobu, která nemá na území České republiky trvalý pobyt, nemá stálé zaměstnání, nemá zde děti ani příbuzné. S družkou udržuje vztah od propuštění z výkonu trestu, tedy do doby zadržení tři měsíce. Nejedná se tedy o žádný dlouhodobý vztah, na který by bylo nutné brát zřetel s ohledem na podmínky uložení trestu vyhoštění.
Pokud obviněný ve svém dovolání uvádí, že trest vyhoštění nelze uložit za tzv. bagatelní delikty a poukazuje konkrétně na přečin krádeže podle §205 odst. 1 tr. zákoníku, pak Nejvyšší soud neshledal ani jeden z útoků obviněného bagatelním deliktem. Bagatelním činem je takový protiprávní čin, který sice naplňuje znaky trestného činu uvedené v trestním zákoně, nicméně nedosahuje takové společenské škodlivosti, aby bylo nutné jej trestat v intencích trestního práva. S ohledem na tyto činy byla do našeho právního řádu v §12 odst. 2 tr. zákoníku zakotvena zásada subsidiarity trestní represe. Podle trestního zákoníku je trestným činem takový protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v tomto zákoně (§13 odst. 1 tr. zákoníku). Zásadně platí, že každý protiprávní čin, který vykazuje všechny znaky uvedené v trestním zákoníku, je trestným činem a je třeba vyvodit trestní odpovědnost za jeho spáchání. Tento závěr je však v případě méně závažných trestných činů korigován použitím zásady subsidiarity trestní represe ve smyslu §12 odst. 2 tr. zákoníku, podle níž trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. Společenská škodlivost není zákonným znakem trestného činu, neboť má význam jen jako jedno z hledisek pro uplatňování zásady subsidiarity trestní represe ve smyslu §12 odst. 2 tr. zákoníku. Společenskou škodlivost nelze řešit v obecné poloze, ale je ji třeba zvažovat v konkrétním posuzovaném případě u každého spáchaného méně závažného trestného činu, u něhož je nutné ji zhodnotit s ohledem na intenzitu naplnění kritérií vymezených v §39 odst. 2 tr. zákoníku, a to ve vztahu ke všem znakům zvažované skutkové podstaty trestného činu a dalším okolnostem případu. Úvaha o tom, zda jde o čin, který s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe není trestným činem z důvodu nedostatečné společenské škodlivosti případu, se uplatní za předpokladu, že posuzovaný skutek z hlediska spodní hranice trestnosti neodpovídá běžně se vyskytujícím trestným činům dané skutkové podstaty. Kritérium společenské škodlivosti případu je doplněno principem „ultima ratio“, z kterého vyplývá, že trestní právo má místo pouze tam, kde jiné prostředky z hlediska ochrany práv fyzických a právnických osob jsou nedostatečné, neúčinné nebo nevhodné (viz stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2013, sp. zn. Tpjn 301/2012, publikované pod č. 26/2013 Sb. rozh. tr.). Princip „ultima ratio“ je jedním z principů, jímž se z ústavního hlediska řídí aplikace trestního práva. Trestní represe je krajním prostředkem ochrany zájmů, které byly činem dotčeny. Nelze však přehlédnout skutečnost, že obviněnému je ukládán úhrnný trest za více trestných činů, některých v kvalifikovaných skutkových podstatách, kterých se dopustil celkem čtrnácti skutky. Pokud obviněný ve svém dovolání odkazuje na fakt, že byl odsouzen za přečin krádeže podle §205 odst. 1 tr. zákoníku, pak žádný z projednávaných skutků nebyl posouzen toliko jako tento trestný čin v daném odstavci. Nelze tak uvažovat o tom, že by se jednalo byť o jediný bagatelní trestný čin.
S ohledem na výše uvedené pak Nejvyšší soud shledal, že trest vyhoštění uložený obviněnému na dobu 48 měsíců je trestem zákonným a důvodným a neexistuje žádná formální překážka jeho uložení na straně obviněného. Proto jeho dovolání podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl, neboť je zjevně neopodstatněné.
Nejvyšší soud tak učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. března 2018
JUDr. Michal Mikláš
předseda senátu