ECLI:CZ:NS:2020:20.CDO.3098.2020.1
sp. zn. 20 Cdo 3098/2020-619
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné M. W. , narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Hanou Sayehovou, advokátkou se sídlem v Ostravě, Sokolská třída 1925/49, proti povinné U., se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupené Mgr. Petrem Vaňkem, advokátem se sídlem v Ostravě, Sokolská třída 936/21, k vymožení povinnosti zajistit dodávku tepla, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 51 EXE 11224/2012, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 6. 2020, č. j. 66 Co 669/2019-586, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
1. Krajský soud v Ostravě v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 15. 8. 2019, č. j. 51 EXE 11224/2012-550, kterým Okresní soud v Ostravě zamítl návrh povinné ze dne 25. 11. 2013 na zastavení exekuce (výrok I.) a uložil povinné zaplatit České republice na nákladech řízení částku 31 465,10 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení na účet Okresního soudu v Ostravě (výrok II.). Exekuce byla nařízena k vymožení povinnosti povinné zajistit dodávku tepla do bytu č. 5 v domě č. p. XY na náměstí XY v XY a povinná tvrdila, že povinnost splnila tím, že do bytu obývaného oprávněnou dodala čtyři elektrické přímotopy. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že povinnost splněna nebyla, což vyplynulo nejprve z odborného vyjádření soudního znalce prof. Ing. Karla Skokanského, CSc. (dodané radiátory nejsou schopny z hlediska krytí tepelných ztrát vytopit byt oprávněné a elektroinstalace je pro potřebu požadovaného elektrického příkonu pro přímotopné vytápění naprosto nevyhovující), a dále ze znaleckého posudku soudního znalce Ing. Ivana Vališe (dodané přímotopy nejsou určeny pro trvalé vytápění objektů, vzhledem k vysoké ceně elektrické energie není způsob vytápění pomocí elektrických přímotopů způsobem obvyklým a není pro daný účel vhodný, použitelný výkon dodaných přímotopů je malý a neumožňuje pokrytí tepelných ztrát bytu; jeden ze čtyř dodaných přímotopů byl nefunkční, vzhledem k malému proudovému zatížení jističe je možné použít pouze dva přímotopy o 4 kW, a to za podmínek, že nebudou zapojeny společně na jeden zásuvkový okruh a současně nebude spuštěn jiný spotřebič jako elektrická trouba sporáku, pračka nebo varná konvice).
2. Odvolací soud uvedl, že z provedených důkazů jednoznačně vyplývá, že povinnou byl zvolen způsob zcela neodpovídající tomu, aby byla schopna zajistit splnění vymáhané povinnosti. Stav elektroinstalace je nevyhovující a limituje zajištění odpovídajícího vytápění prostřednictvím elektrické energie. Z důvodu specifických podmínek v bytě není možné ani současně použít všechny dodané elektrické přímotopy, ale pouze dva z nich, a to navíc bez možnosti použít další elektrické spotřebiče. Instalovaný výkon přímotopů dosahuje pouze části požadovaného výkonu tak, aby pokryl vypočtenou tepelnou ztrátu, a přímotopy jsou konstruovány pouze pro přitápění a občasný provoz, nikoli k trvalému vytápění bytu. K námitkám povinné proti vypracovanému znaleckému posudku se znalec odpovídajícím způsobem vyjádřil. Samotná nepřítomnost povinné při prohlídce bytu nemůže mít za následek nesprávnost závěrů znaleckého posudku. Další důkazní návrhy povinné (výslech svědkyně užívající nájemní byt ve stejném domě, výslech zaměstnankyně povinné, dotaz na společnost Veolia k možnosti obnovení dodávek tepla) odvolací soud považoval za nadbytečné a irelevantní pro vyhodnocení, zda povinnost uložená exekučním titulem byla splněna či nikoliv.
3. Povinná v dovolání namítá, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu při řešení otázky právní moci a vykonatelnosti exekučního titulu. Uvedla, že exekuční titul nikdy nenabyl právní moci, protože jí doposud nebyl řádně doručen. Nalézací řízení, v němž byl exekuční titul vydán, bylo vedeno za situace, kdy povinné nebyl ustanoven opatrovník. Řízení bylo zahájeno dne 30. 10. 2008, soud prvního stupně rozhodl ve věci dne 22. 10. 2010 a odvolací soud jeho rozsudek (exekuční titul) potvrdil dne 8. 11. 2011. Povinná přitom v období od 25. 4. 2008 do května 2013 neměla jednatele ani jinou oprávněnou osobu, která by jejím jménem jednala. Jednatel povinné P. N. byl na základě soudního rozhodnutí vymazán z funkce jednatele z důvodu, že byl pravomocně uznán vinným pro trestný čin vydírání, následně však byla povolena obnova řízení a P. N. byl obžaloby zproštěn. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 12. 4. 2018, sp. zn. 21 Cdo 2646/2016, uzavřel, že princip materiální publicity zápisů statutárního orgánu právnické osoby do obchodního rejstříku neplatí ve vztahu k posouzení otázky, kdo je v občanském soudním řízení oprávněn jednat za právnickou osobu před soudem; došlo-li k ukončení výkonu funkce jednatele, nesmí za právnickou osobu vystupovat v řízení před soudem, i když (zatím) nedošlo k zápisu změny do obchodního rejstříku. Dovolatelka poukázala na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 5. 2020, č. j. 20 Cdo 1071/2020-836, a ze dne 5. 5. 2020, č. j. 20 Cdo 1071/2020-838, jimiž dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu, která byla vydána v rámci exekučního řízení s totožným právním stavem, týkajícího se totožných účastníků jako v projednávané věci, k vymožení povinnosti obnovení dodávek (vody, tepla) do téhož bytu.
4. Povinná dále namítá, že došlo k porušení rovnosti stran nesprávným postupem znalce, kdy povinná nebyla k prohlídce bytu přizvána, aby se mohla k jednotlivým skutečnostem, které byly znalcem posuzovány, vyjádřit. Znalec sice na námitky povinné písemně reagoval, ale až poté, co již přijal své znalecké závěry. Navíc znalec hodnotil ekonomické otázky, které mu hodnotit nepříslušely, a povinná nesouhlasí se znalcem v otázce využití přímotopů, které jsou zcela běžným hlavním zdrojem vytápění.
5. Konečně povinná uvedla, že se soudy nevypořádaly se skutečností spočívající v jednání povinné směřujícím k zajištění náhradního ubytování pro oprávněnou. Technický stav domu je velmi špatný a již nyní téměř nedovoluje splnění povinnosti, která je exekučně vymáhána. Dům musí projít delší dobu trvající a velmi nákladnou generální opravou, aby bylo reálné uvažovat o obnovení dodávek vody i tepla v domě, a byty musí být pro účel rekonstrukce uvolněny. Povinná se na oprávněnou obrátila s návrhem na poskytnutí náhradního bydlení, což oprávněná setrvačně odmítá. Soudy se vůbec nezabývaly úvahou, že za určitých podmínek je ze strany pronajímatele oprávněné požadovat po nájemci, aby dočasně byt uvolnil, a v dané situaci nelze po pronajímateli požadovat ani splnění povinností, které jsou vůči němu exekučně vymáhány. Tímto nastíněným právním problémem se dovolací soud dosud ve své judikatuře nezabýval. Povinná navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
6. Oprávněná ve vyjádření k dovolání uvedla, že povinná není aktivně legitimována k podání dovolání, neboť vlastnictví domu bylo převedeno na společnost 1. Reality Tradeslav, s. r. o., identifikační číslo osoby 27768066, s právními účinky vkladu ke dni předcházejícímu dni podání dovolání. Dále uvedla, že povinná již dříve napadla exekuční titul žalobou pro zmatečnost z důvodu, že neměla v určitou dobu jednatele, přičemž žaloba pro zmatečnost byla pravomocně zamítnuta (odmítnuto bylo i dovolání a ústavní stížnost). Navrhla, aby dovolací soud řízení o dovolání zastavil.
7. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 2. 2019, dále jen „o. s. ř.“.
8. Dovolání není přípustné.
9. Rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá na vyřešení otázky nevykonatelnosti exekučního titulu z důvodu, že nebyl povinné řádně doručen. Odvolací soud (a ani soud prvního stupně) se touto otázkou nezabýval, neboť povinná odpovídající námitku nevznesla ani v návrhu na zastavení exekuce ze dne 25. 11. 2013 (či v průběhu řízení před soudem prvního stupně), ani v odvolacím řízení. V návrhu na zastavení exekuce, o němž bylo rozhodováno v tomto řízení, stejně jako v odvolání povinná toliko tvrdila, že exekuce má být zastavena proto, že oprávněné dodala elektrické přímotopy, čímž svou povinnost uloženou exekučním titulem splnila.
10. Namítá-li dovolatelka, že oprávněné nabízela náhradní bydlení a že v daném případě je požadavek pronajímatele, aby nájemce uvolnil byt pro účely rekonstrukce, oprávněný, není tato otázka předmětem probíhajícího exekučního řízení. Exekučním titulem je soudní rozhodnutí, jímž byla povinné uložena povinnost zajistit dodávky tepla do bytu obývaného oprávněnou, a dovolatelka uvedenou námitkou v podstatě rozporuje výsledek nalézacího řízení (resp. předjímá výsledek případného řízení týkajícího se vyklizení bytu). Přezkum věcné správnosti exekučního titulu, jímž je soudní rozhodnutí, však není v exekučním řízení v zásadě přípustný [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2002, sp. zn. 20 Cdo 554/2002 (uveřejněné pod číslem 62/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 8. 2008, sp. zn. 20 Cdo 4548/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. 20 Cdo 742/2013].
11. V této souvislosti Nejvyšší soud připomíná, že odmítne-li oprávněná poskytnout povinnému součinnost, která je nezbytná k provedení exekuce (ke splnění vymáhané povinnosti), může se jednat o natolik rušivou okolnost při provádění exekuce, že v jejím důsledku musí být exekuce pro nepřípustnost zastavena ve smyslu §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. [srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 3. 2004, sp. zn. 20 Cdo 689/2003 (uveřejněného pod číslem 49/2005 Sbírky soudních rozhodnutí stanovisek), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2006, sp. zn. 20 Cdo 1932/2005, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 20 Cdo 72/2011, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2012, sp. zn. 20 Cdo 3011/2011, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2000, sp. zn. 21 Cdo 2949/99]. V projednávané věci však povinná odpovídající skutečnost netvrdila, neuvedla, co jí konkrétně brání ve splnění povinnosti, případně zda a jakou nezbytnou součinnost po oprávněné požadovala. Z jejích tvrzení v průběhu řízení nevyplývá, že by bytovou náhradu oprávněné nabízela právě z důvodu, že je třeba byt dočasně vyklidit pro zajištění obnovení dodávek tepla, ale naopak jako jistou alternativu k nároku, jejž oprávněné přisoudil exekuční titul. Námitku, že technický stav domu již téměř nedovoluje splnění vymáhané povinnosti a je nutné uvolnit byty pro účel rekonstrukce, povinná poprvé vznesla až v dovolání, a v dovolacím řízení k ní proto nelze přihlédnout (srov. §241a odst. 6 o. s. ř.).
12. Námitky týkající se údajného nesprávného postupu znalce a jeho závěrů ve znaleckém posudku nejsou samy o sobě způsobilé založit přípustnost dovolání, neboť dovolatelka jimi tvrdí existenci vady řízení, resp. rozporuje skutková zjištění soudu. Nesprávně zjištěný skutkový stav není přípustným dovolacím důvodem (tím je pouze nesprávné právní posouzení věci – viz §241a odst. 1 o. s. ř.) a k případným vadám řízení, které by mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, je dovolací soud oprávněn přihlédnout pouze v případě, že je dovolání přípustné (§242 odst. 3 o. s. ř.).
13. Nejvyšší soud proto postupoval podle §243c odst. 1 o. s. ř. a dovolání odmítl.
14. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. 11. 2020
JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu