ECLI:CZ:NS:2023:22.CDO.1841.2023.1
sp. zn. 22 Cdo 1841/2023-403
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobců a) F. V., b) L. K., obou zastoupených JUDr. Radomírem Šimáčkem, advokátem se sídlem v Klatovech, Vídeňská 9, proti žalovaným 1) V. L., 2) D. L., oběma zastoupeným JUDr. Pavlem Ungrem, advokátem se sídlem v Plzni, Harantova 511/14, o určení vlastnictví k pozemku, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. 5 C 68/2018, o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 1. 2. 2023, č. j. 61 Co 167/2022-348, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovaným oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení 3 630 Kč k rukám zástupce žalovaných JUDr. Pavla Ungra, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
1. Okresní soud v Klatovech (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 23. 2. 2022, č. j. 5 C 68/2018-222, určil, že žalobci a žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky pozemkové parcely číslo XY v k. ú. XY vytvořené geometrickým plánem soudního znalce Ing. Václava Kellnera ze dne 31. 1. 2018, číslo 62 – 58/2017, oddělením z pozemkové parcely číslo XY v k. ú. XY, a to žalobci každý co do jedné ideální čtvrtiny vzhledem k celku a žalovaní co do jedné ideální poloviny vzhledem k celku (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výroky II - III) a státu (výrok IV).
2. Krajský soud v Plzni (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalovaných rozsudkem ze dne 1. 2. 2023, č. j. 61 Co 167/2022-348, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů mezi účastníky (výrok II rozsudku odvolacího soudu) a státu (výrok III rozsudku odvolacího soudu).
3. Proti rozsudku odvolacího soudu podávají žalobci dovolání, jehož přípustnost opírají o §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a v němž uplatňují dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci ve smyslu §241a odst. 1 o. s. ř. Vytýkají odvolacímu soudu, že se jednostranně přiklonil k závěrům znaleckého posudku doc. Ing. Václava Čady, CSc., ze dne 2. 6. 2022, přičemž odvolací soud dostatečně neodůvodnil, z jakého důvodu považuje „za chybný“ znalecký posudek Ing. Václava Kellnera ze dne 31. 1. 2018. Podle dovolatelů „je chybný“ právě znalecký posudek doc. Ing. Václava Čady, CSc., jelikož znalec neprováděl žádné zaměření v terénu, pouze „rekonstruoval výpočty na podkladě rekonstrukce volné měřičské přímky ze ZPMZ č. 3 z roku 1976“ a takovýto postup nezaručuje přesnost a je v rozporu s §75 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální vyhláška“). Současně měl odvolací soud zohlednit pokojný stav a pokojnou držbu ve smyslu §1028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), jestliže nejméně do roku 2014 bylo možné po sporném pozemku projíždět. Dále namítají, že „přetvoření hranic pozemků ať již v rámci obnovy katastrálního operátu či jiným způsobem“ mělo vliv na změnu jejich vlastnického práva. Navrhují, aby dovolací soud změnil rozhodnutí odvolacího soudu tak, že potvrdí rozsudek soudu prvního stupně, popřípadě, aby zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
4. Žalovaní nepovažují dovolání za přípustné a uvádí, že žalobci pouze polemizují se skutkovými závěry a hodnocením důkazů odvolacím soudem. Odkazují na relevantní judikaturu dovolacího soudu zabývající se hodnocením rozdílných znaleckých posudků a navrhují, aby dovolací soud dovolání odmítl.
5. Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
6. Podle §241a odst. 1 – 3 o. s. ř. dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.
7. K otázce hodnocení „různých podkladů pro stanovení hranic a rozlohy pozemků“:
8. V této části dovolání dovolatelé přes namítané nesprávné právní posouzení věci polemizují se skutkovým stavem zjištěným odvolacím soudem. Dovolatelé se vymezují proti skutkovým zjištěním, která soud učinil na základě vypracovaného znaleckého posudku, a uvádí svůj náhled na hodnocení důkazů. Tím však nerozporují nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem, ale napadají zjištěný skutkový stav věci. Dovolací soud je zjištěným skutkovým stavem věci vázán a nemůže jej přezkoumávat. Námitka, že soud chybně akceptoval nesprávné závěry podávající se ze znaleckého posudku doc. Ing. Václava Čady, CSc., představuje tvrzené pochybení při zjišťování skutkového stavu věci (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2009, sp. zn. 22 Cdo 5155/2008, toto a dále uvedená rozhodnutí Nejvyššího soudu dostupná na www.nsoud.cz ).
9. Důkaz znaleckým posudkem podléhá volnému hodnocení důkazů ve smyslu §132 o. s. ř. Toto hodnocení je věcí nalézacích soudů. I dřívější judikatura připouštěla možnost jeho přezkoumání v řízení o dovolání jakožto mimořádném opravném prostředku jen v případě, že je v rozporu s pravidly logického myšlení či s obecnou zkušeností, tedy jestliže je zjevně nepřiměřené (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 3. 2. 2011, sp. zn. 22 Cdo 4532/2010, ze dne 23. 8. 2012, sp. zn. 22 Cdo 2128/2010).
10. Znalecký posudek je jedním z důkazních prostředků, který soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle §132 o. s. ř., od jiných se však liší tím, že odborné závěry v něm obsažené nepodléhají hodnocení soudem. Soud hodnotí přesvědčivost posudku co do jeho úplnosti ve vztahu k zadání, logické odůvodnění jeho závěrů a soulad s ostatními provedenými důkazy. Hodnocení důkazu znaleckým posudkem tedy spočívá v posouzení, zda závěry posudku jsou náležitě odůvodněny, zda jsou podloženy obsahem nálezu, zda bylo přihlédnuto ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat, zda závěry posudku nejsou v rozporu s výsledky ostatních důkazů a zda odůvodnění znaleckého posudku odpovídá pravidlům logického myšlení. Z uvedeného vyplývá, že soud při hodnocení důkazu znaleckým posudkem nemůže přezkoumávat věcnou správnost odborných závěrů znalce (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 4. 2002, sp. zn. 25 Cdo 583/2001, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2018, sp. zn. 22 Cdo 6023/2017).
11. V projednávané věci vyšel soud prvního stupně při vytýčení průběhu hranic mezi pozemky parc. č. XY, XY, XY a XY ze znaleckého posudku Ing. Václava Kellnera. Odvolací soud dokazování doplnil o znalecký posudek doc. Ing. Václava Čady, CSc., přičemž závěry těchto znaleckých posudků byly v rozporu. Odvolací soud provedl při jednání konaném dne 11. 1. 2023 (č. l. 300 a násl.) výslech obou znalců a jejich vzájemnou konfrontaci. Na základě takto provedeného dokazování (a hodnocení jednotlivých důkazů) se přiklonil k závěrům znaleckého posudku vypracovaného doc. Ing. Václavem Čadou, CSc.
12. Z uvedeného je zřejmé, že odvolací soud se zjišťováním skutkového stavu věci řádně zabýval a náležitě odůvodnil, proč se přiklonil k závěrům znaleckého posudku doc. Ing. Václava Čady, CSc, jakými úvahami se při hodnocení znaleckého posudku řídil a proč jeho závěry považuje za správné a řádně odůvodněné (a to i v porovnání se znaleckým posudkem zpracovaným Ing. Václavem Kellnerem).
13. Namítají-li dovolatelé, že znalecký posudek doc. Ing. Václava Čady, CSc., je v rozporu s ustanoveními katastrální vyhlášky, ani z takové námitky nevyplývá právní otázka, která by mohla založit přípustnost dovolání. I v tomto případě jde ve skutečnosti o polemiku se skutkovými zjištěními, neboť tvrdí-li znalec, že bylo možno „zrekonstruovat měřičskou přímku pro ZPMZ 3 a v tomto směru též vycházel ze ZPMZ 55, kdy bylo provedeno šetření a nové měření katastrálním úřadem“, nezpochybňuje tím zákonná pravidla stanovení měření na identické body (dovolatel zmiňuje §75 katastrální vyhlášky), nýbrž vyjadřuje odborný názor, že „byl schopen měřičskou přímku číselně zrekonstruovat a nepotřeboval používat vyhledávané identické body, na které by se transformovala grafická mapa evidence nemovitostí“.
14. Z uvedeného je zřejmé, že postup soudů nižších stupňů na základě hodnocení znaleckého posudku je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, a proto není dovolání v této části podle §237 o. s. ř. přípustné.
15. K otázce zohlednění pokojného stavu a pokojné držby ve smyslu §1028 o. z.:
16. Na této otázce není rozhodnutí odvolacího soudu založeno, přičemž aplikace §1028 o. z. je v řešené věci vyloučena.
17. Podle §1028 o. z. jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení.
18. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 1. 12. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4071/2016, přijal a odůvodnil závěr, že „žaloba na ‚určení sporné hranice‘ mezi pozemky, o které žalobce tvrdí, že ji lze objektivně zjistit, avšak existuje spor o její průběh mezi účastníky, je zvláštním případem žaloby na určení vlastnického práva žalobce; soud za použití pravidel pro dokazování ve sporném řízení zkoumá, kudy vede sporná hranice, a pokud zjistí, že žalobcova tvrzení jsou správná, žalobě vyhoví, jinak ji zamítne. […] Jde o řízení o vydání deklaratorního rozhodnutí, jehož smyslem je určení skutečných hmotněprávních vztahů tak, jak byly zjištěny ke dni vyhlášení rozhodnutí soudu. Naopak žaloba podle §1028 o. z. se opírá o tvrzení, že skutečný průběh hranice nelze zjistit a žádá se o její nové vymezení či stanovení.“ Současně v usnesení ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 22 Cdo 4127/2016, Nejvyšší soud uvedl, že „podmínkou pro vyhovění žalobě podle §1028 tedy je, že hranice opravdu nelze zjistit. Zjistí-li se, že hranici lze objektivně určit (zjistit, kudy vede), nebudou splněny podmínky pro její stanovení a žalobu bude třeba zamítnout.“
19. Z ustálené rozhodovací praxe (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4822/2014) dále vyplývá, že samotná subjektivní pochybnost o průběhu sporné hranice (kterou může soud objektivně za pomoci znalce, příp. dalším dokazováním zjistit) neumožňuje její určení podle poslední pokojné držby ve smyslu §1028 o. z.; v takovém případě je třeba žádat o určení vlastnictví ke sporné části pozemku.
20. V nyní projednávané věci (v rozsahu žalobního petitu) účastníci průběh samotné hranice pozemku nezpochybňují, liší se pouze v názoru na to, kdo je vlastníkem sporného pozemku. Hranice pozemkové parcely je objektivně zjistitelná; vymezená geometrickým plánem. Zda lze průběh určité hranice v terénu zjistit či nikoliv, je otázkou skutkovou; skutkovými zjištěními učiněnými v nalézacím řízení je dovolací soud vázán.
21. K otázce změny vlastnického práva na základě obnovy katastrálního operátu:
22. Ani na řešení této právní otázky není rozhodnutí odvolacího soudu založeno.
23. Obnova katastrálního operátu nemá vliv na hmotněprávní vztahy k nemovitosti a nemůže měnit vlastnictví k nim [srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 1. 2005, sp. zn. 22 Cdo 1840/2003, či SPÁČIL, J., a kol. Občanský zákoník III. Věcná práva (§976–1474). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 190.]. Jinými slovy řečeno i v případech, ve kterých je hranice mezi pozemky objektivně zjistitelná a soud určuje vlastnické právo ke sporné části pozemku, nemá obnova katastrálního operátu vliv na hmotněprávní vztahy k nemovitostem a rozhodnutí soudu deklaruje vlastnické právo účastníků řízení vyplývající z hmotněprávních vztahů.
24. V řešené věci odvolací soud ve vztahu k digitalizaci katastru nemovitostí v exponované oblasti uvedl (bod 18), že „odlišnost hranice byla naměřena až v další části parcely č. XY – pokračování cesty, což je již mimo místo, kde se nachází sporný pozemek, takže pro rozhodování v této věci je zjištěná odlišnost bez významu.“
25. Odvolací soud uzavřel, že sporný pozemek parc. č. XY v k. ú. XY byl v minulosti součástí pozemku parc. č. XY, nikoliv pozemku parc. č. XY, jak se domnívali žalobci. Tedy nebyl v minulosti ve spoluvlastnictví všech účastníků, nýbrž ve vlastnictví právních předchůdců žalobce a) a bez ohledu na to, zda právní předchůdci žalobce a) následně převedli vlastnické právo ke spornému pozemku žalovaným, či nikoliv, žalobní návrh tak, jak byl uplatněn v řešené věci, není důvodný.
26. Z výše uvedeného plyne, že rozhodnutí odvolacího soudu je založeno na právních otázkách, při jejichž řešení se odvolací soud neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. Dovolání tak není podle §237 o. s. ř. přípustné, a proto jej Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
27. V souladu s §243f odst. 3 větou druhou o. s. ř. neobsahuje rozhodnutí o náhradě nákladů dovolacího řízení odůvodnění.
28. Nesplní-li žalobci povinnost jim uloženou tímto usnesením, mohou se žalovaní domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 10. 2023
Mgr. David Havlík
předseda senátu