Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 07.06.2023, sp. zn. 30 Cdo 1700/2023 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.1700.2023.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.1700.2023.1
sp. zn. 30 Cdo 1700/2023-78 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl pověřenou členkou senátu JUDr. Hanou Poláškovou Wincorovou v právní věci žalobce P. B. , nar XY, bytem v XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení částky 6 324 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 45 C 5/2023, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 2. 12. 2022, č. j. 5 Co 1195/2022-57, takto: Dovolací řízení se zastavuje. Odůvodnění: Okresní soud v Prachaticích jako soud prvního stupně usnesením ze dne 2. 9. 2022, č. j. 8 C 185/2021-49, zastavil řízení o dovolání proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 2. 2022, č. j. 5 Co 173/2022-23 (výrok I), a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II). Usnesením ze dne 2. 12. 2022, č. j. 5 Co 1195/2022-57, Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce podáním doručeným soudu prvního stupně dne 19. 1. 2023 včasné dovolání, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2022 (viz čl. II a XII zákona č. 286/2021 Sb.), dále jeno. s. ř.“. Obvodní soud pro Prahu 2, kterému byla věc po právní moci usnesení o vyslovení místní nepříslušnosti soudem prvního stupně postoupena, usnesením ze dne 14. 4. 2023, č. j. 45 C 5/2023-73, které bylo žalobci doručeno dne 2. 5. 2023, vyzval žalobce, aby si zvolil pro dovolací řízení zástupcem advokáta a jeho prostřednictvím podal řádné dovolání, a usnesením ze dne 14. 4. 2023, č. j. 45 C 5/2023-72, které bylo žalobci rovněž doručeno dne 2. 5. 2023, jej pak vyzval k zaplacení soudního poplatku za dovolání ve výši 4 000 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení. Současně jej poučil, že nebude-li ve stanovené lhůtě soudní poplatek zaplacen, bude dovolací řízení zastaveno s tím, že k zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Žalobce na tyto výzvy reagoval žádostí o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení, doručenou Obvodnímu soudu pro Prahu 2 dne 11. 5. 2023. Soudní poplatek z dovolání žalobce ve stanovené lhůtě ani později nezaplatil. Nejvyššímu soudu je z úřední činnosti známo, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, včetně opakovaně zamítaných návrhů na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků nepřípustných. Takové dlouhodobé a cílené počínání žalobce lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1882/2016, ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, nebo ze dne 4. 3. 2021, sp. zn. 27 Cdo 46/2021). Nejvyšší soud vzhledem k výše uvedenému má za nepochybné, že záměrem počínání žalobce při podání žádostí o osvobození od soudních poplatků za toto dovolání a ustanovení zástupce pro toto dovolací řízení je nikoliv sledování ochrany jím tvrzeného subjektivního práva (§1 o. s. ř.), nýbrž vyvolání procesních obtíží na straně soudu. Takový zneužívající procesní úkon žalobce pak dle §2 a §6 o. s. ř. nemůže požívat právní ochrany, a proto se k němu podle §41 odst. 3 o. s. ř. nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016). Podle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Podle §9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zjistí-li odvolací soud poté, co mu byla věc předložena k rozhodnutí o odvolání, že nebyl zaplacen poplatek splatný podáním odvolání, vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může odvolací soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty odvolací soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží. Obdobně se postupuje při řízení před dovolacím soudem. Podáním dovolání vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání, který činí podle položky 23 bodu 2 Sazebníku poplatků, který tvoří přílohu zákona o soudních poplatcích, 4 000 Kč, tímto okamžikem byl soudní poplatek též splatný [srov. §4 odst. 1 písm. c) a §7 odst. 1 věta první zákona o soudních poplatcích]. Protože žalobce nebyl od placení soudního poplatku z dovolání osvobozen, když k jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků dovolací soud nepřihlížel, jak je uvedeno výše, a soudní poplatek z dovolání nezaplatil ani v nové lhůtě určené mu soudem, Nejvyšší soud dovolací řízení zastavil podle §9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích, za použití §243f odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že dle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky právního zastoupení zásadně přednost zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sp. zn. 29 NSČR 6/2012, uveřejněné pod č. 57/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), otázkou nedostatku zastoupení žalobce v dovolacím řízení se Nejvyšší soud již nezbýval. Jelikož napadeným usnesením odvolacího soudu se řízení ve věci samé nekončí, ani nebylo řízení ve věci samé skončeno již předtím, nerozhodoval Nejvyšší soud o nákladech dovolacího řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). O nákladech řízení včetně tohoto dovolacího řízení rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se bude řízení u něho končit (§151 odst. 1 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 7. 6. 2023 JUDr. Hana Polášková Wincorová pověřená členka senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:06/07/2023
Spisová značka:30 Cdo 1700/2023
ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.1700.2023.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dovolání
Zastavení řízení
Podmínky řízení
Dotčené předpisy:§9 odst. 2 předpisu č. 549/1991 Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:08/09/2023
Podána ústavní stížnost sp. zn. IV.ÚS 2185/23
Staženo pro jurilogie.cz:2023-10-21