ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.2105.2023.1
sp. zn. 30 Cdo 2105/2023-141
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce P. B. , narozeného XY, bytem v XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 6 429 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 17 C 214/2020, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 1. 2021, č. j. 62 Co 32/2021-40, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce (dále též „dovolatel“) se žalobou domáhal zaplacení částky 6 429 000 Kč jako náhrady škody a zadostiučinění za vzniklou zdravotní a psychickou újmu.
Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 31. 12. 2020, č. j. 17 C 214/2020-33, zastavil řízení (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) napadeným usnesením k odvolání žalobce potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II), když se ztotožnil se soudem prvního stupně v závěru o zastavení řízení bez předchozí výzvy žalobce k odstranění nedostatku podmínky řízení podle §104 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobce si je nepochybně vědom nutnosti předběžného uplatnění nároku u příslušného úřadu a navíc již byl o této povinnosti poučen v řadě jiných řízení, která na základě stovek obdobně neurčitých podání jako v této věci proti žalované po celé České republice vede. Za tohoto stavu by trvání na výzvě k odstranění nedostatku podmínky řízení spočívající v absenci předběžného uplatnění nároku u žalované bylo neefektivním, formalistickým a neúčelným postupem znamenajícím pouze bezdůvodné protahování řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce, zastoupený opatrovníkem J. K., advokátem (který byl zproštěn funkce opatrovníka usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 24. 11. 2022, č. j. 17 C 214/2020-115, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 6. 3. 2023, č. j. 62 Co 59/2023-126), v celém rozsahu, včasné dovolání, aniž zaplatil soudní poplatek za dovolání.
Podáním dovolání ze dne 12. 4. 2021 vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. §4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů], který činí podle položky 23 bodu 2 Sazebníku poplatků 4 000 Kč.
Opětovné vyzývání žalobce k zaplacení soudního poplatku za dovolání považoval Nejvyšší soud za nadbytečné, neboť ze spisu je zřejmé, že žalobce byl již v předmětném řízení vyzýván k zaplacení soudního poplatku za podané dovolání, přičemž usnesením ze dne 17. 6. 2022, č. j. 17 C 214/2020-106, soud prvního stupně nepřiznal žalobci osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení. Toto usnesení bylo potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne 3. 5. 2023, č. j. 62 Co 299/2022-137. Dle Nejvyššího soudu tak lze vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté výzvy byly objektivně způsobilé zprostředkovat dovolateli povinnost zaplacení soudního poplatku za dovolací řízení, proto se jeví setrvání na požadavku vždy nové a stále stejné výzvy postupem neefektivním a formalistickým (srov. podobně usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, a ze dne 13. 6. 2013, sp. zn. IV. ÚS 1775/13).
Protože žalobce nezaplatil soudní poplatek za dovolání, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce proti napadenému usnesení podle §9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, zastavil.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 8. 2023
Mgr. Vít Bičák
předseda senátu