Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.08.2023, sp. zn. 33 Cdo 2308/2023 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2023:33.CDO.2308.2023.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2023:33.CDO.2308.2023.1
sp. zn. 33 Cdo 2308/2023-292 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Václavem Dudou ve věci žalobce P. R. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o žalobách pro zmatečnost proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 27. 4. 2018, č. j. 58 Co 147/2018-69, ze dne 30. 10. 2018, č. j. 58 Co 363/2018-79, a ze dne 24. 11. 2020, č. j. 58 Co 376/2020-200, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 58 Co 147/2018, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 8. 2022, č. j. 58 Co 147/2018-257, a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 2. 2023, č. j. 4 Co 230/2022-269, takto: I. Řízení o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 8. 2022, č. j. 58 Co 147/2018-257, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 2. 2023, č. j. 4 Co 230/2022-269, se zastavují . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 1. 2. 2023, č. j. 4 Co 230/2022-269, potvrdil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 8. 2022, č. j. 58 Co 147/2018-257, jímž byly odmítnuty žaloby pro zmatečnost ze dne 22. 10. 2022, ze dne 7. 1. 2019 a ze dne 1. 3. 2021. Žalobce (dále též „dovolatel“) podal dovolání proti usnesením jak odvolacího soudu tak i Městského soudu v Praze ze dne 10. 8. 2022, č. j. 58 Co 147/2018-257, při jehož podání ovšem nebyl zastoupen advokátem, ani nedoložil, že má sám právnické vzdělání [§241 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jeno. s. ř.“)]; součástí dovolání byla i žádost o osvobození od placení soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů. Řízení o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 8. 2022, č. j. 58 Co 147/2018-257, Nejvyšší soud podle §104 odst. 1 o. s. ř. zastavil, jelikož dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně podat nelze (není dána funkční příslušnost soudu k projednání takového dovolání – srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Ustanovení §241 o. s. ř., které upravuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanoví §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Podle §241b odst. 2 o. s. ř. platí, že není-li splněna podmínka uvedená v §241, postupuje se obdobně podle §104 odst. 2; to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání podle §238 přípustné. Podle §104 odst. 2 o. s. ř. jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví (v případě neodstranění nedostatku podmínky uvedené v §241 o. s. ř. viz též §241b odst. 3 věta třetí a §243c odst. 3 věta třetí o. s. ř.). Nejvyššímu soudu je z jeho činnosti známo, že žalobce dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu opakovaným podáváním neurčitých, popřípadě nedůvodných žalob, přičemž po zahájení řízení podává mimořádné množství vesměs neodůvodněných procesních podání, včetně opakovaně zamítaných návrhů na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, jakož i opravných prostředků včetně opravných prostředků nepřípustných. Takové dlouhodobé a cílené počínání žalobce lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. III. ÚS 480/06, či ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. III. ÚS 2791/08, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1882/2016, ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 1417/2016, ze dne 4. 3. 2021, sp. zn. 27 Cdo 46/2021, nebo ze dne 13. 9. 2022, sp. zn. 30 Cdo 2424/2022). Má-li zneužití práva účastníkem podobu jeho procesního úkonu a není-li stanoveno jiné řešení, pak se k němu ve shodě s §41a odst. 3 o. s. ř. jako k nepřípustnému nebude přihlížet [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2017, sp. zn. 32 Cdo 5201/2017, ze dne 24. 5. 2018, sp. zn. 29 NSČR 81/2018, ze dne 30. 8. 2018, sp. zn. 29 NSČR 104/2017, ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016, a Lavický, Petr. §2 (Předmět právní úpravy; zákaz zneužití). In: Lavický, P. a kol. Občanský soudní řád /§1 až 250l/., Řízení sporné. Praktický komentář . 1. vydání. Praha: Wolters Kluwer. 2016. 1116 s. ISBN 978-80-7478-986-1. str. 9n. marg. č. 6]. Vzhledem k výše uvedenému má Nejvyšší soud za nepochybné, že účelem jednání žalobce při podávání žádostí o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce je nikoliv ochrana jím tvrzeného subjektivního práva (§1 o. s. ř.), nýbrž vyvolávání procesních obtíží na straně soudu. Takový zneužívající procesní úkon žalobce pak podle §2 a §6 o. s. ř. nemůže požívat právní ochrany, a proto se k němu podle §41 odst. 3 o. s. ř. nepřihlíží (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Nd 159/2016). Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce právně zastoupen a ani neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení, nejsou tak splněny podmínky pro pokračování v řízení o jeho dovolání. V situaci, kdy dovolací soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, a kdy žalobce neodstranil nedostatek povinného zastoupení – ač byl s následky srozuměn – dovolací soud řízení o dovolání zastavil (§241b odst. 2, §104 odst. 2 o. s. ř.). Výrok o nákladech dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 31. 8. 2023 JUDr. Václav Duda předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/31/2023
Spisová značka:33 Cdo 2308/2023
ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:33.CDO.2308.2023.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Zastoupení povinné [ Zastoupení ]
Dotčené předpisy:§241 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:11/06/2023
Staženo pro jurilogie.cz:2023-11-12