ECLI:CZ:NS:2023:6.PZO.4.2023.1
6 Pzo 4/2023-
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 31. 8. 2023, návrhy V. F. a Jaroslava Zelinky , nar. 19. 11. 1970, trvale bytem Štolcova 799/56, 618 00 Brno-Černovice, na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudce Městského soudu v Brně ze dne 22. 6. 2018, sp. zn. V 24-2/2018, a příkazu k prodloužení doby odposlechu soudce Krajského soudu v Brně ze dne 19. 10. 2018, sp. zn. V 29-2/2018, v trestní věci vedené Policií ČR, Městským ředitelstvím policie Brno, 2. oddělením hospodářské kriminality, pod sp. zn. KRPB-129933/TČ-2019–060282-SOD, a podle §314n odst. 1 tr. ř. rozhodl, takto:
Příkazem soudce Městského soudu v Brně k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 22. 6. 2018, sp. zn. V 24-2/2018, a příkazem soudce Krajského soudu v Brně k prodloužení doby odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 19. 10. 2018, sp. zn. V 29-2/2018, nebyl porušen zákon.
Odůvodnění:
1. Nejvyššímu soudu byly doručeny návrhy V. F. a Jaroslava Zelinky (dále též jen „navrhovatelé“) na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu (dále jen „příkaz k odposlechu“) vydaném soudcem Městského soudu v Brně dne 22. 6. 2018, sp. zn. V 24-2/2018, jímž byl podle §88 odst. 1, 2 tr. ř. přikázán odposlech a záznam telekomunikačního provozu telefonních stanic užívaných V. F., Jaroslavem Zelinkou a P. M., a příkazu k odposlechu soudcem Krajského soudu v Brně ze dne 19. 10. 2018, sp. zn. V 29-2/2018, jímž byla podle §88 odst. 1, 2, 4 tr. ř. prodloužena doba trvání odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mobilní telefonní stanice, jejímž uživatelem byl V. F.
2. Navrhovatelé úvodem zmiňují, že jim byla ze strany policejního orgánu doručena (V. F. dne 6. 2. 2023 a Jaroslavu Zelinkovi dne 2. 2. 2023) vyrozumění ze dne 27. 1. 2023, č. j. KRPB-129933-136/TČ-2019-060282-SOD, jejichž obsahem byla informace o nařízeném odposlechu podle §88 odst. 8 tr. ř. s poučením, že mají právo podat ve lhůtě šesti měsíců od doručení vyrozumění k Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti vydaného soudního příkazu, přičemž tohoto práva využili.
3. Navrhovatelé dále popisují průběh řízení v dané věci s tím, že jejich výhrady jsou mířeny především k činnosti celních orgánů, které o nařízení odposlechů usilovaly, ačkoliv si musely být vědomy, že nemají oporu ve skutkových okolnostech dané věci ani v textu zákona. Příkazy k odposlechům byly vydány nikoliv v souvislosti s předmětným trestním řízením, nýbrž v souvislostí s jinou činností společnosti Celní jednatelství Zelinka s.r.o. (dále spol. CJZ) týkající se tzv. EVA folií. Tyto fólie měly původně podléhat sazbě cla ve výši 6,5 %, jak navrhovateli Zelinkovi na jeho dotaz sdělilo Celní ředitelství Ústí nad Labem dne 7. 6. 2011. Nicméně od data 1. 1. 2012 již platilo, že dané fólie umožňují jejich zařazení pod sazbu cla ve výši 0 %. Navrhovatel Zelinka se o této změně dozvěděl až 20. 12. 2012, a tudíž požádal Celní úřad pro Jihomoravský kraj o vrácení cla odvedeného za EVA fólie, čemuž bylo vyhověno rozhodnutím Celního úřadu pro Jihomoravský kraj ze dne 10. 1. 2013. Po tomto rozhodnutí byly dané fólie zařazovány pod celní sazbu 0 %. Toto zařazení bylo přitom potvrzeno závaznou informací vydanou v Německu dne 21. 2. 2012 platnou pro celé území EU. Až dne 4. 5. 2018 podala Celní správa ČR, GŘC, Odbor pátrání Brno, podnět k podání návrhu na vydání příkazu k odposlechu, a to dříve, než k EVA fóliím zahájil celní kontrolu. K odebrání vzorků EVA fólií došlo dne 7. 8. 2018, kdy následně Celně technická laboratoř sepsala dva protokoly o jejich zkoušce ze dne 15. 8. 2018. Celní úřad pro Jihomoravský kraj poté na základě těchto protokolů vydal stanovisko, že EVA fólie byly správně zařazeny pod sazbu cla ve výši 0 %, kdy tento závěr poté potvrdil i Celní úřad ČR, GŘC, oddělení Podpory celního řízení a Celní úřad ČR, GŘC, oddělení Následných kontrol. I přes uvedené dne 11. 10. 2018 podala Celní správa ČR, GŘC, odbor Pátrání Brno podnět k vydání příkazu k prodloužení odposlechů. Kontrola po propuštění přitom byla ukončena, aniž by došlo k doměření cla.
4. Z poskytnutého shrnutí vyplývá, že již při prvním návrhu na vydání příkazu k odposlechu bylo zřejmé, že EVA fólie jsou proclívány zcela v souladu s rozhodnutím Celního úřadu pro Jihomoravský kraj o vrácení odvedeného cla a se závaznou informací vydanou v Německu. Nadto, byla porušena subsidiarita odposlechů, když si celní úřad mohl důkazy zajistit i jiným způsobem, kupř. dřívějším odebráním vzorků EVA fólií, což ostatně nakonec učinil. Ani z úkonů a rozhodnutí, na jejichž základě byly odposlechy provedeny, nelze zjistit, jaké informace si orgány činné v trestním řízení nemohly opatřit jinak. Usnesení o zahájení trestního stíhání v předmětné věci byla založena výlučně na provedených odposleších, které však nebyly provedeny v souvislosti s tímto trestním řízením, ale v rámci kauzy „EVA fólie“, ve které bylo pravomocně rozhodnuto tak, že se spol. CJZ při proclení fólií nedopustila žádného pochybení. To, že EVA fólie byly proclívány správně s nulovou sazbou cla, bylo po vydání příkazu k odposlechům opakovaně potvrzováno na různých stupních celní správy. Namísto toho, aby byly odposlechy v souladu s §88 odst. 3 tr. ř. ukončeny, tak byly tyto prodlouženy. Skutečnost, že to byly celní orgány, kdo nesprávně zjistil skutkový stav a vyvodil z něj chybné právní závěry, byla postavena najisto i rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2023, č. j. 8 Afs 199/2021-90. Navrhovatelé tedy závěrem navrhují, aby Nejvyšší soud přezkoumal zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a ve smyslu §314m tr. ř. vyslovil porušení zákona.
5. K návrhům se vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), který uvedl, že oba návrhy jsou obsahově totožné. Pokud je navrhovateli dovozováno, že odposlech pořízený v jiné trestní věci není použitelný v jejich trestní věci, pak jejich návrh v tomto směru je nepřípustný. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2022, sp. zn. 4 Pzo 15/2022, předmětem přezkumu podle §314 l tr. ř. nemůže být skutečnost, že k výsledkům odposlechu bylo přihlíženo v jiném trestním řízení. V odkazovaném rozhodnutí Nejvyššího soudu je rovněž uvedeno, že ani důkazní hodnota pořízeného odposlechu není předmětem daného přezkumu. Předmětem přezkumu dále nemůže být otázka, zda byly soudu celními orgány poskytnuty bezvadné podklady, neboť je nutné vycházet ze skutečností známých soudu v době vydání příkazu. Podstatné je, že na základě podkladů opatřených celní správnou se podezření ze spáchání trestného činu, u kterého je stanovena horní hranice trestní sazby osm let, jevilo jako reálné. To, že se podezření nakonec nepotvrdila, nemá vliv na zákonnost vydaného příkazu, neboť soud o tom tehdy nemohl vědět. Ostatně i navrhovatelé uvádějí, že svoje námitky nesměřují proti činnosti policejního orgánu nebo státního zástupce, ale pouze vůči aktivitě celních orgánů. Pokud nemají výhrady proti postupu státního zástupce, tím spíše je nemohou mít ve vztahu k postupu soudu. V bodě 12. příkazu k odposlechu soud rozvedl, proč nelze informace důležité pro trestní řízení opatřit jinak, vysvětlil nezbytnost zásahu do soukromí navrhovatelů a splnil i další zákonem stanovené náležitosti.
6. Ze shora uvedených důvodů státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podle §314 odst. 1 tr. ř. rozhodl tak, že příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Městského soudu v Brně ze dne 22. 6. 2018 zákon porušen nebyl.
7. Nejvyšší soud se předně věnoval tomu, zda jsou v posuzované věci splněny zákonné podmínky pro přezkoumání zákonnosti vydaných příkazů k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu (resp. jeho prodloužení).
8. Podle §88 odst. 8 tr. ř. státní zástupce nebo policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předseda senátu soudu prvého stupně po pravomocném skončení věci, informuje o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu osobu uvedenou v odstavci 2, pokud je známa. Informace obsahuje označení soudu, který vydal příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, délku trvání odposlechu a datum jeho ukončení. Součástí informace je poučení o právu podat ve lhůtě šesti měsíců ode dne doručení této informace Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Předseda senátu soudu prvního stupně podá informaci bezodkladně po pravomocném skončení věci, státní zástupce, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem podle §174a tr. ř. a policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí státním zástupcem podle §174 odst. 2 písm. e) tr. ř.
9. Z citovaného ustanovení §88 odst. 8 tr. ř. vyplývá, že informace o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu se odposlouchávané osobě poskytuje až po pravomocném skončení věci, v níž byl příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydán. V předmětné věci k jejímu pravomocnému skončení došlo dne 6. 12. 2022 uběhnutím třídenní lhůty k podání stížnosti poškozeným proti usnesení o odložení věci podle §159a odst. 1 tr. ř. Navrhovateli F. byla daná informace doručena dne 6. 2. 2023 a navrhovateli Zelinkovi dne 2. 2. 2023, přičemž jejich návrhy na přezkum příkazů k odposlechu byly Nejvyššímu soudu doručeny dne 28. 3. 2023. Byl tudíž naplněn zákonný požadavek podání předmětných návrhů na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ve lhůtě 6 měsíců od doručení informace o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu odposlouchávané osobě podle §88 odst. 2 tr. ř. Z příkazů k odposlechům přitom vyplývá, že návrhy byly podány uživateli odposlouchávaných telefonních stanic a je tak naplněn i požadavek vyplývající z §314 l odst. 1 tr. ř. ve spojení s §88 odst. 2, 8 tr. ř., neboť se jedná o osoby oprávněné iniciovat řízení o přezkumu příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
10. Následně Nejvyšší soud přistoupil k přezkoumání vydaných příkazů z hlediska námitek uplatněných v podaných návrzích, ohledně nichž lze podotknout, že jsou zcela totožné. Úvodem je vhodné připomenout pro projednávanou věc relevantní obecná východiska pro posouzení zákonnosti příkazu k odposlechu a jeho provedení. Nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu podle §88 odst. 1 tr. ř. lze pouze
· je-li vedeno trestní řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, nebo pro vyjmenované trestné činy,
· pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány skutečnosti významné pro trestní řízení (takový důvodný předpoklad možno vyvodit např. z povahy trestné činnosti, která vyžaduje častou komunikaci pachatele nebo ze samotného faktu, že podezřelý velmi často komunikuje s dalšími podezřelými osobami), a
· nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené (a to zpravidla pokud není možné předpokládat, že k usvědčení pachatelů postačují „běžné“ důkazní prostředky, jelikož jejich provádění by mohlo vést k vyzrazení, a tedy i zmaření probíhajícího prověřování). Tímto je v souladu se zásadou přiměřenosti a zdrženlivosti vymezenou v §2 odst. 4 tr. ř. vyjádřena tzv. subsidiarita použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
11. Ustanovení §88 odst. 2 tr. ř. stanoví, že odposlech a záznam telekomunikačního provozu nařizuje předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce v obligatorní písemné podobě. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu přitom musí obsahovat:
a) uživatelskou adresu či zařízení (včetně telefonního čísla),
b) osobu uživatele, pokud je její totožnost známa,
c) dobu, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce,
d) konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu, včetně doby jeho trvání, odůvodňují,
e) účel odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, jakož i odůvodnění, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo proč by bylo jinak jeho dosažení podstatně ztížené,
f) ve fázi před zahájením trestního stíhání rovněž odůvodnění neodkladnosti nebo neopakovatelnosti úkonu ve smyslu §160 odst. 4 tr. ř. [srov. Šámal, P. a kol. Trestní řád I. §1 až 156. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2012, str. 1196, 1207; Musil. J., Kratochvíl, V., Šámal, P. a kol. Kurs trestního práva. Trestní právo procesní. Praha: C. H. Beck, 2007, str. 369; Draštík, A., Fenyk, J. a kol. Trestní řád. Komentář. I. díl (§1 až 179h). Praha: Wolters Kluwer, a. s., 2017, str. 802-804].
K příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného soudcem Městského soudu v Brně dne 22. 6. 2018, sp. zn. V 24-2/2018 (dále „příkaz k odposlechu“)
12. Nejvyšším soudem byly pro účely posouzení zákonnosti daného příkazu k odposlechu od Generálního ředitelství cel vyžádány spisové materiály (vedené pod sp. zn. GŘC-293/TČ-2018-835120) k trestní věci, v níž byly odposlechy povoleny a provedeny. Z uvedených podkladů a spisu Policie ČR, která vedla danou věc pod sp. zn. KRPB-129933/TČ-2019-060282-SOD, bylo zjištěno, že trestní řízení bylo vedeno pro podezření ze spáchání zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku. Navrhovatel V. F. vystupoval jako osoba podezřelá ze spáchání tohoto trestného činu a navrhovatel Jaroslav Zelinka byl jednatelem společnosti podezřelé z jeho spáchání. Trestní zákoník stanoví za uvedený trestný čin horní hranici trestní sazby trestu odnětí svobody na osm let, a je tak splněna podmínka obsažená v §88 odst. 1 tr. ř., podle níž je možné vydat příkaz k odposlechu mj. pokud je vedeno trestní řízení pro zločin, se zákonem stanovenou horní hranicí trestní sazby na úrovni nejméně osmi let.
13. Ze spisu vedeného Policií ČR vyplývá, že příkaz k odposlechu vydal soudce Městského soudu v Brně dne 22. 6. 2018, pod sp. zn. V 24-2/2018. Tento písemně vydaný příkaz obsahuje konkretizaci telefonních stanic, jež měly být odposlouchávány i jejich uživatelů, přičemž je v něm stanovena doba odposlechu trvající 4 měsíce (od 22. 6. 2018 do 22. 10. 2018) i poskytnuto odůvodnění. V tomto rozsahu tudíž lze konstatovat dodržení zákonných kritérií stanovených §88 odst. 2 tr. ř.
14. Ačkoliv odůvodnění je v právě přezkoumávaném příkazu k odposlechu obsaženo, je nutné zabývat se jeho kvalitou ve výše naznačených oblastech. Nutno poznamenat, že Nejvyšší soud si je vědom toho, že raná fáze trestního řízení, jakou nepochybně fáze prověřování je, slouží k objasnění a prověřování skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin. Podezření z trestné činnosti v tomto stadiu nemusí (a ani nemůže) být prokázáno v takové míře jako v dalších stadiích trestního řízení. Na druhou stranu, pokud je řízení vedeno pouze na základě důvodného podezření, musí být v odůvodnění příkazu k odposlechu vyloženo, o jaké indicie se takový závěr opírá, resp. příkaz musí být založen na relevantních podkladech, z nichž lze dovodit důvodné podezření ze spáchání trestného činu, pro nějž se řízení vede. Zároveň musí být alespoň v minimální míře uvedeno, jaké skutečnosti významné pro trestní řízení mají být zjištěny, a z čeho je to vyvozováno (nález Ústavního soudu ze dne 23. 5. 2007, sp. zn. II. ÚS 615/06). Z hlediska ústavně chráněných základních práv je nepřípustné, aby zahájení úkonů k objasňování a prověřování skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, podle §158 odst. 3 tr. ř., např. ve formě odposlechů, bylo zneužíváno jako prostředku k teprve dodatečnému opatřování podkladů pro tento postup, tj. samotné důvodnosti podezření.
15. Při posuzování kvality odůvodnění příkazu k odposlechu je nutné vycházet ze stavu poznatků orgánů činných v trestním řízení k datu vydání příkazu, ze kterých soudce vycházel. S ohledem na brzkou fázi trestního řízení, v níž byl daný příkaz vydán, je možné označit jeho odůvodnění za dostačující. Soudce vycházel především ze zjištění, že ve 160 případech dovozu EVA fólií zastupoval, a to do prosince 2015, jejich příjemce formou nepřímého zastoupení Jaroslav Zelinka, a poté, rovněž formou nepřímého zastoupení, společnost Celní jednatelství Zelinka s.r.o., v níž působili oba navrhovatelé. Jaroslav Zelinka konkrétně jako jednatel a V. F. jako odborník na sazební zařazování zboží. Uživatelem třetí odposlouchávané telefonní stanice byl P. M., který se měl v rámci prověřované činnosti zabývat problematikou původu zboží. O výše uvedeném zařazení EVA fólií pod sazbu cla ve výši 6,5 % přitom měl mít zmíněný nepřímý zástupce informaci, neboť disponoval stanoviskem k sazebnímu zařazení zboží tuto výši cla deklarujícím. Zohledněno bylo i to, že Celní jednatelství Zelinka, s.r.o. bylo držitelem osvědčení oprávněného hospodářského subjektu, což znamená, že propouštění zboží probíhá zjednodušeně, kdy není fyzicky předkládáno celnímu úřadu. Za účel odposlechů bylo označeno zjištění rozsahu trestné činnosti a podílu jednotlivých pachatelů na ní. Nemožnost spolehlivého opatření těchto informací jiným způsobem byla odůvodněna skutečností, že by muselo pravděpodobně dojít ke kontaktování výrobce, dopravce a příjemce zboží, což by vedlo k informování potenciálních pachatelů o prověřování jejich trestné činnosti. V tomto ohledu je zdůrazněno, že EVA fólie jsou při jejich zpracování při výrobě fotovoltaických panelů nevratně zničeny a ověření správnosti jejich zařazení pod příslušnou sazbu cla, kupř. skrze odebrání a odbornou analýzu vzorků, by bylo podstatně ztíženo, pakliže byl jejich příjemce upozorněn na prověřování podezření z páchání trestné činnosti.
16. Z uvedeného je zřejmé, že v odůvodnění příkazu k odposlechu byly vyloženy indicie poukazující na důvodné podezření o páchané trestné činnosti. Rovněž bylo odkázáno na typ poznatků, které měly být skrze odposlechy zjištěny s logickým vyložením, proč by jiný postup v dané fázi trestního řízení mohl vést ke zmaření jeho účelu, resp. z jakého důvodu je nutné přistoupit právě k odposlechům, místo využití jiných procesních postupů k opatření důkazů. S ohledem na kontext výše vyložených informací byl odůvodněn i v příkazu obsažený závěr, že provedení odposlechů je neopakovatelný a neodkladný úkon ve smyslu §160 odst. 4 tr. ř.
17. Pokud navrhovatelé namítají, že nebyla respektována subsidiarita odposlechů, pak je krom výše odkazovaných skutečností o potenciálním zmaření prověřování, možné odkázat i na spis, který si Nejvyšší soud vyžádal od Generálního ředitelství cel, které danou věc vedlo pod sp. zn. GŘC-293/TČ-2018-835120 (dále jen „spis GŘC“), jehož obsahem je mj. poznatek o obstrukčním jednání Celního jednatelství Zelinka, s.r.o. v rámci celního řízení, kdy po žádosti celních orgánů o předložení informací a dokumentů ke kontrolovanému zboží jmenovaná společnost okamžitě žádá o neúměrné prodlužování lhůt a odmítá předložit důkazní prostředky týkající se kontrolovaného zboží dříve než v rámci odvolacího řízení. Z tohoto důvodu tedy nelze orgánům činným v trestním řízení vytknout, že dospěly k závěru o nutnosti přistoupení k odposlechu, aby byl řádně zadokumentován rozsah trestné činnosti a účasti jednotlivých osob na ní.
18. Navrhovatelé dále prezentují řadu námitek, kterými napadají především okamžiku vydání příkazu k odposlechu předcházející činnost celního orgánu vedoucího trestní řízení (dále „policejní orgán“), kdy oba výslovně uvádějí, že jejich výhrady nesměřují proti činnosti státního zástupce či soudce, který odposlechy povolil. Tyto námitky však nelze přezkoumávat v řízení podle §314 l tr . ř. a násl., neboť předmětem tohoto řízení je pouze příkaz k odposlechu samotný, případně otázka zákonnosti jeho provedení, jak vyplývá z formulace §314n a §314m tr. ř. Pouze nad rámec nutného tedy Nejvyšší soud uvede následující. Policejní orgán neměl v době podání podnětu k navržení příkazu k odposlechu k dispozici vzorky daných EVA fólií, aby mohl zkoumat jejich vlastnosti a případnou možnost toho kterého tarifního zařazení. Nadto obecně ke správnému tarifnímu zařazení EVA fólií existovala pluralita protichůdných závazných informací, kdy podle některých měly být EVA fólie zařazovány pod sazbu cla ve výši 6,5 % a podle jiných pod 0 %. V tomto směru je nutné odkázat na skutečnost, že problematika zařazení EVA fólií pod správnou sazbu cla je poměrně složitá. Z průběhu řízení, resp. spisu vyžádaného od Generálního ředitelství cel, je přitom zřejmé, že se policejní orgán snažil problém zařazení EVA fólií pod různé sazby cla vyřešit žádostí ve smyslu §8 odst. 1 tr. ř. směřovanou Generálnímu ředitelství cel, oddělení GŘC 073 – mezinárodní spolupráce a skrze toto oddělení i žádostí o informace směřované celním orgánům SRN (č. l. 65 spisu GŘC). Z uvedeného vyplývá nepřípadnost tvrzení navrhovatelů, že podněty policejního orgánu k navržení příkazu k odposlechu byly lživé a vykonstruované. Pro prověřovací fází trestního řízení je typické, že v něm činné orgány teprve opatřují poznatky vedoucí k posílení podezření o páchané trestné činnosti, nebo k jeho vyvrácení. I pokud tedy došlo k jistému zmatení ohledně toho, pod jakou sazbu cla mají být v této věci dovážené EVA fólie zařazeny, nelze z toho dovozovat libovůli či zlý úmysl policejního orgánu, natožpak nezákonnost příkazu k odposlechu, při jehož vydání soudce vycházel ze stavu poznatků mu předložených orgány konajícími prověřování.
19. Navrhovatelé dále podotýkají, že policejní orgán konající prověřování měl podle §88 odst. 3 tr. ř. průběžně vyhodnocovat stav řízení a při zjištění, že netrvají důvody pro odposlech, tento měl okamžitě ukončit a bezodkladně o tom písemně informovat soudce, který daný příkaz vydal, a státního zástupce, a nikoliv podněcovat prodloužení odposlechů. Je skutečností, že policejní orgán v předmětné trestní věci měl ke dni 11. 10. 2018, tj. ve chvíli podání podnětu k návrhu státního zástupce na prodloužení odposlechu, k dispozici protokoly o zkoušce odebraného zboží – EVA fólií a k tomu i stanovisko Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, Oddělení 20 – Podpory celního řízení (viz úřední záznam ze dne 24. 9. 2018 - č. l. 15 až 29 spisu GŘC). Podle těchto stanovisek mělo být zařazení EVA fólií pod celní sazbu ve výši 0 % správné. Vzhledem k výše zmíněné nejednoznačnosti problematiky zařazování EVA fólií pod jednotlivé sazby cla po obdržení zmíněných stanovisek policejní orgán oslovoval i celní orgány ze SRN, jak je uváděno shora. Tento postup měl zřejmě vést k objasnění daných nesrovnalostí a postavení na jisto, že dané zařazení EVA fólií vyplývající z odkazovaných stanovisek Celního úřadu pro Jihomoravský kraj je skutečně správné. Odpověď celních orgánů ze SRN přitom měl policejní orgán po urgenci (č. l. 269 spisu GŘC) k dispozici až 25. 4. 2019 (č. l. 543 spisu GŘC) a její překlad po dni 16. 5. 2019 (č. l. 572 spisu GŘC). Tedy jak po vydání příkazu k odposlechu, tak i po vydání příkazu k jeho prodloužení.
20. Nadto navrhovatelé opomínají, že v rámci realizace původně nařízených odposlechů byly zjištěny poznatky, že navrhovatel F. komunikuje s A. K. ohledně dodávek obuvi pro ASPIRE SPORTS, s.r.o., ohledně níž má být deklarována rovněž nižší sazba cla v rozporu s vydanými stanovisky k sazebnímu zařazení zboží. Obsahem telefonních hovorů rovněž měla být domluva obou jmenovaných osob na obstrukčních jednáních, které měly mít za účel zcela zhatit řádné vyměření cla. Za období 2016 tak v době prodloužení odposlechu mohl celní únik činit více než 500.000 Kč. Orgány činné v trestním řízení (celní orgány) tudíž neměly důvod pro aplikaci §88 odst. 3 tr. ř., neboť skrze prověřování trestné činnosti vztahující se k EVA fóliím dospěly k podezření, že v podstatě stejným modem operandi dochází alespoň částečně stejnými osobami ke krácení cla u jiného zboží. Vhodno připomenout, že v prověřovací fázi trestního řízení se neuplatňuje zásada obžalovací a z ní vyplývající nutnost zachování totožnosti skutku, ta musí být v zásadě dána až mezi skutkem, pro který je zahajováno trestní stíhání, podána obžaloba a pro nějž je jeho pachatel odsouzen. Pokud tedy došlo k rozšíření či částečné změně zaměření prověřovací fáze trestního řízení, a tudíž i nařízených, resp. prodloužených odposlechů, nelze to považovat za pochybení. Z uvedeného vyplývá i nepřípadnost tvrzení navrhovatelů, že odposlechy byly původně nařízeny v jiné věci, než ve které byly prodlouženy. Úkony trestního řízení byly zahájeny kvůli podezření z páchání trestné činnosti vztahující se k EVA fóliím a na základě výsledků prověřování mj. skrze odposlechy došlo v rámci stejné trestní věci k obrácení pozornosti na jinou komoditu (dováženou obuv), skrze níž vzniklo podezření o spáchání trestné činnosti, která by byla právně kvalifikována rovněž jako trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Oba aspekty předmětného podezření byly prověřovány Generálním ředitelstvím cel – odbor pátrání Brno, oddělení odhalování celních podvodů pod jednou spisovou značkou GŘC-293/TČ-2018-835120 (před předáním věci policejnímu orgánu příslušnému konat vyšetřování podle §162 odst. 1 tr. ř.).
K příkazu k prodloužení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného soudcem Krajského soudu v Brně dne 19. 10. 2018, sp. zn. V 29-2/2018 (dále „příkaz k prodloužení odposlechu“)
21. Pokud jde o příkaz k prodloužení odposlechu, pak je nutné uvést, že návrh na jeho přezkum je oprávněn podat pouze navrhovatel F., jelikož pouze on byl uživatelem odposlouchávané telefonní stanice podle §314 l odst. 1 tr. ř. ve spojení s §88 odst. 2, 8 tr. ř., ohledně které byl odposlech prodloužen. Nadto oba navrhovatelé příkaz k prodloužení odposlechu spíše zmiňují, aniž by přímo proti němu vznášeli nějaké konkrétní výhrady. I tento příkaz ovšem splňuje výše popsané zákonné požadavky.
22. Jedná se o soudcem Krajského soudu v Brně písemně vydaný příkaz v rámci trestního řízení vedeného pro zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, jehož horní hranice trestní sazby činí 8 let. Daná skutková podstata by přitom byla naplňována, i kdyby bylo dále prověřováno pouze podezření z trestné činnosti vztahující se k obuvi (viz výše), neboť podle v té době platné právní úpravy obsažené v §138 odst. 1 tr. zákoníku byl rozsah zkrácení daně, poplatku a podobné platby alespoň ve výši 500.000 Kč rozsahem značným, jak vyžaduje §240 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku.
23. Z příkazu k prodloužení odposlechu přitom vyplývá i to, že skrze pokračování odposlechů mají být získány skutečnosti významné pro trestní řízení, a že sledovaného účelu nelze dosáhnout jinak, resp. v odůvodnění tohoto příkazu jsou zmíněny skutkové okolnosti, které jeho vydání opodstatňují. Ve vztahu k prověřovanému podezření ohledně spáchání zločinu prostřednictvím nakládání s EVA fóliemi je toto v podstatě odvozováno z předchozího příkazu k odposlechu s tím, že dalšími odposlechy by mohla být dokumentace této trestné činnosti (jejího rozsahu a podílu jednotlivých osob na ní) kompletnější. Jak je uvedeno výše, i přes stanoviska Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, policejní orgán nebyl přesvědčen o správném zařazení EVA fólií pod danou sazbu cla. Za tímto účelem prováděl další šetření až do roku 2019 (kupř. dotazem na celní orgány SRN k výkladu závazných informací o sazebním zařazení zboží), což je spíše projevem procesní důkladnosti než nesprávného postupu policejního orgánu.
24. Primárním účelem pro prodloužení odposlechů však podle odůvodnění daného příkazu je získání skutečností významných stran odkrývání podezření týkajícího se uvádění nižších sazeb cla v případě obuvi dovážené pro ASPIRE SPORTS, s.r.o. Z odůvodnění je rovněž zřejmé, že prověřovaná trestná činnost má konspirativní povahu, neboť navrhovatel F. a A. K. se „… domlouvají na přípravě obstrukčních jednání při prováděné kontrole, aby došlo k co největšímu prodloužení lhůt a následně vzhledem k uplynutí tříleté zákonné lhůty k zániku práva na doměření celního dluhu, který by vyplýval z výsledku prováděné kontroly. F. s K. se domlouvají na průběhu a způsobu provedení takových úkonů, které by měly vést k nemožnosti doměřit celní dluh a činit takové kroky, aby se celní úřad fyzicky nedostal k předmětné obuvi …“. Lze tudíž dovodit, že další provádění odposlechů mělo mít stejně jako v případě EVA fólií význam stran podílu různých osob na trestné činnosti, jejím rozsahu a objasnění způsobu jejího páchání obecně. Vzhledem k tomu, že domluva na těchto jednáních, majících za účel zmaření řádného vyměření cla, probíhala telefonicky, byl odůvodněn i závěr, že daného účelu nelze efektivně dosáhnout jinak, případně by použití jiných postupů k opatřování důkazů mohlo vést k vyzrazení daného prověřování. Příkaz dále obsahuje vymezení telefonní stanice i osoby uživatele (V. F.) a doba prodloužení odposlechu je stanovena na 4 měsíce, tedy v rozsahu přípustném podle §88 odst. 4 tr. ř.
25. Co se týká kvality odůvodnění neodkladnosti nebo neopakovatelnosti úkonu ve smyslu §160 odst. 4 tr. ř., neboť příkaz k prodloužení odposlechu byl vydán před zahájením trestního stíhání (k němuž ve výsledku v dané věci ani nedošlo), je třeba podotknout, že toto bylo pojato poněkud stroze s konstatováním, že se jedná o neodkladný nebo neopakovatelný úkon. V návaznosti na předchozí pasáže odůvodnění, resp. na odůvodnění původního příkazu k odposlechu, však takto prezentovaný závěr obstojí.
26. Jak z judikatury Nejvyššího soudu (např. usnesení ze dne 3. 3. 2020, sp. zn. 4 Pzo 2/2020), tak z judikatury Ústavního soudu (např. usnesení ze dne 26. 3. 2009, sp. zn. I. ÚS 3108/08, jehož závěry lze vztáhnout i na příkazy k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu) vyplývá, že smyslem a účelem povinnosti vyložit věcné důvody pro neodkladnost nebo neopakovatelnost úkonu je zaručit transparentnost trestního řízení a jeho kontrolovatelnost, tj. zajistit náležitou přezkoumatelnost těchto úkonů ex post (srov. obdobně usnesení Ústavního soudu pod sp. zn. III. ÚS 1033/07). Smyslem a účelem požadavku existence protokolu o provedení neodkladného či neopakovatelného úkonu, jak to vyplývá z ustanovení §160 odst. 4 in fine tr. ř., je především vytvoření prostoru pro předestření věcných důvodů pro neodkladnost a neopakovatelnost úkonu v protokolu. Tím se zdůrazňuje povinnost uvést v protokolu o provedení neodkladného či neopakovatelného úkonu, na základě jakých skutečností byl úkon za neodkladný nebo neopakovatelný považován (tato povinnost by byla vyvoditelná z trestního řádu i bez takové výslovné úpravy).
27. Z vyloženého přístupu k posuzování neodkladnosti nebo neopakovatelnosti a příp. absence náležitého odůvodnění plyne, že když při následné kontrole a po zvážení všech souvislostí lze konstatovat, že věcné důvody pro neodkladnost či neopakovanost úkonu byly splněny, pak neexistence zdůvodnění sama o sobě – byť je vadou řízení – nedosahuje takové roviny, aby byla sama o sobě důvodem pro rušení příslušných meritorních rozhodnutí, resp. vyslovení nezákonnosti příkaz k odposlechu. Jde totiž ve své podstatě o vadu toliko formální, bez vlivu na věcnou správnost provedení neodkladného či neopakovatelného úkonu. Takový právní názor je projevem v judikatuře Ústavního soudu (ale i Nejvyššího soudu) deklarované doktríny materiálního právního státu. Tím méně pak – z logiky věci – může dosahovat ústavně právní intenzity neexistence pouze formálních náležitostí protokolu o provedení neodkladného úkonu. Zde je vhodné odkázat na plenární nález Ústavního soudu ze dne 7. 5. 2014, sp. zn. Pl. ÚS 47/13, v němž Ústavní soud shledal, že neodkladnost, resp. neopakovatelnost provedené domovní prohlídky (v posuzovaném případě obdobně odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu) je zřejmá ze spisového materiálu a z okolností případu a je tak v daném případě možné dovodit věcné důvody pro takový postup, není absence výslovného označení daného úkonu za neodkladný nebo neopakovatelný pochybením, dosahujícím ústavněprávní intenzity. Naopak, v případě, že by jinak formálně bezvadně vyjádřená neodkladnost a neopakovatelnost domovní prohlídky (tedy i příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu) nebyla v konkrétním případě řádně věcně odůvodněna, znamenal by takový úkon porušení základního práva. S takovými závěry se Nejvyšší soud ztotožňuje a zastává názor, že je lze aplikovat rovněž na přezkum zákonnosti příkazu k odposlechu či jeho prodloužení.
28. Okolnosti věci prezentované v odůvodnění příkazu k prodloužení odposlechu, resp. ty obsažené ve spisu, jednoznačně vypovídaly o neodkladnosti nařízení odposlechu. Prověřovaná činnost totiž jak v případě EVA fólií, tak v případě obuvi dovážené ASPIRE SPORTS, s.r.o., obsahovala zastírané jednání, jehož součástí bylo telefonické plánování obstrukčních postupů k získání nezákonných celních výhod, které probíhalo okamžitě, ještě před zahájením trestního stíhání. Pokud tedy v příkazu k prodloužení odposlechu nebyla vyhrazena část jeho odůvodnění syntéze těchto, v něm jinak obsažených, poznatků s otázkou neodkladnosti a neopakovatelnosti úkonu, nelze z toho dovozovat, že byl takový příkaz vydán v rozporu se zákonem.
29. Konečně třeba poznamenat, že na kladné posouzení výše popsaných zákonných kritérií pro nařízení odposlechu či jeho prodloužení, nemá vliv ani to, že se daná podezření ve výsledku nepotvrdila a věc byla odložena podle §159a odst. 1 tr. ř. Vyplývá to z již zmiňované povahy prověřovací fáze trestního řízení, tedy toho, že na počátku každého přípravného řízení, zejména pak ve věcech tzv. hospodářské kriminality, je prokázaných skutečností minimum, přičemž pohledem pozdějšího nepotvrzení prověřovaných podezření nelze bez dalšího hodnotit dřívější příkaz k odposlechu. Soudci rozhodující o nařízení odposlechu či jeho prodloužení v době vydání daných příkazů logicky nemohli vědět, zda budou prověřovaná podezření prokázána a rozhodovali na základě podkladů, z nichž se předmětná podezření jevila jako podložená (za zohlednění probíhající fáze trestního řízení).
30. S ohledem na shora uvedené závěry lze tedy konstatovat, že zákonem vymezené předpoklady pro povolení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu byly v přezkoumávané věci splněny. Proto po prostudování předloženého spisového materiálu a s ohledem na výše uvedená zjištění Nejvyšší soud dospěl k závěru, že příkazem soudce Městského soudu v Brně k nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 22. 6. 2018, sp. zn. V 24-2/2018, a příkazem soudce Krajského soudu v Brně, jímž byl prodloužen odposlech a záznam telekomunikačního provozu, ze dne 19. 10. 2018, sp. zn. V 29-2/2018, zákon porušen nebyl , což ve svém rozhodnutí podle §314n odst. 1 tr. ř. vyslovil.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný (§314n odst. 2 tr. ř.).
V Brně dne 31. 8. 2023
JUDr. Ivo Kouřil
předseda senátu