ECLI:CZ:NS:2023:7.TDO.671.2023.1
sp. zn. 7 Tdo 671/2023-252
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání dne 9. 8. 2023 o dovolání obviněného J. J. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, podaném proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 2. 2023, sp. zn. 4 To 31/2023, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 61 T 31/2021, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného J. J. odmítá .
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 12. 2022, č. j. 61 T 31/2021-213, byl obviněný J. J. uznán vinným zločinem loupeže podle §173 odst. 1 tr. zákoníku, a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání osmnácti měsíců. Dále bylo rozhodnuto o náhradě škody.
2. Odvolání obviněného, kterým napadl rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu, bylo usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 2. 2023, č. j. 4 To 31/2023-235, podle §253 odst. 1 tr. ř. zamítnuto jako opožděně podané a současně bylo rozhodnuto podle §61 odst. 1 tr. ř. o zamítnutí žádosti obviněného o navrácení lhůty k podání opravného prostředku.
3. Obviněný podal proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem dovolání. Výrok o zamítnutí odvolání napadl s odkazem na důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. m) tr. ř. v jeho první alternativě. Uvedl, že splnil všechny podmínky pro navrácení lhůty podle §61 odst. 1 tr. ř. Odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2002, sp. zn. 3 Tdo 932/2002, a ze dne 19. 9. 2012, sp. zn. 5 Tdo 946/2012, s tím, že v posledních dnech lhůty (předposlední den) pro podání odvolání nastalo závažné onemocnění jeho dcery, která byla v život ohrožujícím stavu a musela být uvedena do umělého spánku. To obviněný doložil zprávou o její pracovní neschopnosti, neboť jiné doklady nebyly v danou chvíli k dispozici. Za irelevantní považuje argument, že v době onemocnění dcery uplynulo z odvolací lhůty již šest dní. Nepopírá, že jeho dcera je již zletilá, ale i tak jde o jeho přímého potomka a popsaný stav u ní je nepochybně nečekanou vážnou událostí v rodině ve smyslu citované judikatury. Obviněný pak v souladu s §61 odst. 1 tr. ř. bezodkladně podal odvolání. Neztotožnil se ani s argumentem odvolacího soudu, že neunesl důkazní břemeno, neboť mimo uvedené zprávy soudu sdělil kontakt na ošetřující lékařku dcery, kterou v případě pochybností mohl odvolací soud kontaktovat ve smyslu §2 odst. 5 tr. ř. Závěrem dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení zrušil a Krajskému soudu v Ústí nad Labem aby přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
4. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství v písemném vyjádření k dovolání obviněného uvedl, že souhlasí s argumentací odvolacího soudu. Posledním dnem lhůty byl 19. leden 2023, odvolání bylo podáno dne 26. 1. 2023. Obviněný nedoložil podklady odůvodňující důležitost důvodů zmeškání lhůty k podání odvolání. Státní zástupce poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2012, sp. zn. 5 Tdo 946/2012, s tím, že podmínky pro navrácení lhůty vymezené judikaturou splněny nebyly. Připomněl, že odvolání je datováno dnem 18. 1. 2023. obviněný byl tedy v průběhu odvolací lhůty natolik procesně bdělý, že přes nastalou situaci své odvolání, byť bez odůvodnění, sepsal již předposlední den odvolací lhůty, který se navíc shoduje s počátkem dočasné pracovní neschopnosti jeho dcery. Závěrem svého vyjádření státní zástupce navrhl, aby bylo dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř.
5. Nejvyšší soud shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., bylo podáno obviněným jako oprávněnou osobou podle §265d odst. 1 písm. c) tr. ř., prostřednictvím obhájce podle §265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě a na místě podle §265e tr. ř. a s obsahovými náležitostmi podle §265f odst. 1 tr. ř., avšak je zjevně neopodstatněné.
6. Podle §265b odst. 1 písm. m) tr. ř. v první alternativě lze dovolání podat, jestliže bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) až g), aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí. V podstatě jde o zamítnutí nebo odmítnutí opravného prostředku bez meritorního (věcného) přezkoumání napadeného rozhodnutí. Tomuto dovolacímu důvodu obviněným uplatněné námitky sice odpovídají, nelze jim však přisvědčit.
7. Obviněný k žádosti o navrácení lhůty obviněný přiložil zprávu o dočasné pracovní neschopnosti vydanou Českou správou sociálního zabezpečení. Z té vyplynulo pouze tolik, že B. J., nar. XY, byla od 18. 1. 2023 v pracovní neschopnosti. Jako ošetřující lékař je uvedena Fakultní nemocnice v XY – M. J., ale jako místo pobytu XY, tedy adresa, na které se nachází obytný dům. Tato zpráva nijak nedosvědčuje skutečnosti tvrzené obviněným.
8. Do žádosti o navrácení lhůty obviněný prostřednictvím obhájce uvedl, že lékařskou zprávu nemá momentálně k dispozici a jakmile ji bude mít, soudu ji doloží. To se nestalo a obviněný se k tomu ani ve svém dovolání nijak nevyjádřil. V žádosti současně zmínil telefonní číslo na M. J., která měla informace potvrdit. Tuto lékařku odvolací soud nekontaktoval, přičemž jeho postupu nelze nic vytknout. Obecně sice není vyloučeno, aby si soud ve výjimečných případech opatřoval informace telefonicky. Typickým příkladem je rozhodování o předběžných opatřeních týkajících se nezletilých dětí v civilním řízení, kde je lhůta pro rozhodnutí soudu velmi krátká a opatřování písemných podkladů často složité, k čemuž ještě přistupuje vysoká důležitost zájmu dítěte. To je ovšem diametrálně odlišná situace od posuzované věci. Žádost o navrácení lhůty, kterou obviněný podal 26. 1. 2023, byla soudem prvního stupně odvolacímu soudu předložena dne 31. 1. 2023, přičemž odvolací soud nařídil neveřejné zasedání na den 15. 2. 2023. Do této doby obviněný stihl prostřednictvím svého obhájce doplnit podané blanketní odvolání, nedoložil však žádné důkazy k důvodům zmeškání lhůty ani nedoplnil aktuální informace o zdravotním stavu své dcery. Pokud by za takové situace odvolací soud měl telefonicky kontaktovat M. J. a požadovat od ní informace o zdravotním stavu dospělé svéprávné osoby, o které navíc ani nevede žádné řízení, není jasné, na základě čeho by tak měl podle obviněného učinit. Odvolací soud se ke spisovému materiálu dostal teprve po pěti dnech od podání žádosti o navrácení lhůty, během kterých se zdravotní stav B. J. pochopitelně mohl zlepšit, přičemž za takové situace by samozřejmě nebylo možné žádat informace o jejím zdravotním stavu bez jejího souhlasu. I pokud by byla ještě ve stavu umělého spánku, bylo by nutno se zabývat otázkou, zda a v jakém rozsahu by lékařka byla oprávněna takové informace poskytnout.
9. Uvedení telefonního čísla nelze považovat za důkazní prostředek způsobilý k prokázání obviněným tvrzených skutečností. Obviněný sám ani prostřednictvím obhájce, který jej v průběhu trestního řízení na základě plné moci obhajoval, tvrzené skutečnosti nedoložil. Proto není ani nutno blíže se zabývat tím, že by se bez dalšího nejednalo o důležité důvody ve smyslu §61 odst. 1 tr. ř.
10. Lze uzavřít, že procesní podmínky stanovené zákonem pro zamítnutí odvolání jako opožděně podaného podle §253 odst. 1 tr. ř. byly splněny. Odvolací soud nepochybil ani tím, že zamítl žádost obviněného o povolení navrácení lhůty k podání odvolání. Pracovní neschopnost příbuzného bezesporu není sama o sobě důležitým důvodem ve smyslu §61 odst. 1 tr. ř. Dovolání obviněného je proto z hlediska dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. m) tr. ř. v jeho první alternativě zjevně neopodstatněné. Nejvyšší soud je proto podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. odmítl. V souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. 8. 2023
JUDr. Josef Mazák
předseda senátu