ECLI:CZ:NS:2023:8.TZ.62.2023.1
sp. zn. 8 Tz 62/2023-24
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 9. 8. 2023 v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Šámalové a soudců JUDr. Věry Kůrkové a JUDr. Jana Engelmanna stížnost pro porušení zákona podanou ministrem spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněné V. D. , proti usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Mladé Boleslavi ze dne 5. 4. 2023, č. j. 1 ZT 68/2023-13 , a rozhodl takto:
Podle §268 odst. 2 tr. ř. se vyslovuje , že usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Mladé Boleslavi ze dne 5. 4. 2023, č. j. 1 ZT 68/2023-13 , bylo učiněno na podkladě vadného postupu v řízení a byl v neprospěch obviněné porušen zákon v §143 odst. 1 tr. ř. a §148 odst. 1 písm. b) tr. ř.
Podle §269 odst. 2 tr. ř. se uvedené usnesení zrušuje a zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §270 odst. 1 tr. ř. se státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v Mladé Boleslavi přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I.
1. Stížnost pro porušení zákona č. j. MSP-327/2023-ODKA-SPZ/2 podaná ministrem spravedlnosti podle §266 odst. 1 tr. ř. ve prospěch obviněné V. D. směřuje proti usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Mladé Boleslavi ze dne 5. 4. 2023, č. j. 1 ZT 68/2023-13, která podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. jako opožděnou zamítla stížnost obviněné proti usnesení o zahájení trestního stíhání .
2. Ve stížnosti pro porušení zákona ministr spravedlnosti vyjádřil, že uvedený postup státní zástupkyně je vadný, protože stížnost obviněné nebyla opožděná. Poukázal na usnesení ze dne 23. 2. 2023, č. j. KRPS-259949-54/TČ-2022-010771-VH, jímž bylo zahájeno trestní stíhání obviněné pro návod podle §24 odst. 1 písm. b) k přečinu pomluvy podle §184 odst. 1, 2 tr. zákoníku. Obviněná toto usnesení převzala dne 14. 3. 2023, a dne 20. 3. 2023 bylo doručeno do datové schránky Mgr. Janu Varhaníkovi, LL.M. Blanketní stížnost proti tomuto usnesení obviněná podala dne 17. 3. 2023, prostřednictvím pošty ji odeslala dne 18. 3. 2023, a dne 21. 3. 2023 doručila stížnost též prostřednictvím obhájce, jíž obhájce odůvodnil podáním zaslaným do datové schránky dne 27. 3. 2023.
3. Ministr spravedlnosti poukázal na to, že podle odůvodnění jím napadeného usnesení státní zástupkyně, která o stížnosti rozhodovala, opožděnost shledala v tom, že obviněná stížnost datovanou dnem 17. 3. 2023 dala k přepravě poštovní službě až dne 18. 3. 2023, tedy po uplynutí zákonné lhůty k podání stížnosti, jíž počítala od okamžiku, kdy bylo usnesení o zahájení trestního stíhání zasláno obviněné, tj. od 14. 3. 2023. Podání učiněné obhájcem nebrala do úvahy, protože nejde o případ nutné obhajoby, kdy by po doručení usnesení o zahájení trestního stíhání obviněné a jejímu obhájci běžela třídenní lhůta pro podání stížnosti každému z nich samostatně. Obhájci podle státní zástupkyně nová lhůta k podání stížnosti po doručení usnesení dne 20. 3. 2023 běžet nezačala. Proto stížnost obviněné zamítla jako opožděnou podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř.
4. S poukazem na znění ustanovení §143 odst. 1 tr. ř. a §148 odst. 1 písm. b). tr. ř. ministr spravedlnosti tento postup považoval za vadný a učiněný v rozporu se zákonem v neprospěch obviněné. Poukázal na to, že obviněná si v době před zahájením trestního stíhání zvolila na základě plné moci dne 17. 1. 2023 jako potenciálního obhájce advokáta Mgr. Jana Varhaníka, LL.M. I když jí udělená plná moc trpěla formální nedokonalostí a zmocnění bylo vymezeno zcela obecně, jmenovaného advokáta zmocnila pro toto trestní řízení jako svého právního zástupce, a to bez ohledu na procesní postavení, v němž se v té době nacházela. Pro tento závěr svědčí i to, že policejní orgán při vydání usnesení o zahájení trestního stíhání bez dalšího jednal s advokátem Mgr. Janem Varhaníkem, LL.M., jako s obhájcem obviněné, a proto mu zaslal usnesení o zahájení trestního stíhání, aniž by na obviněné požadoval potvrzení platnosti plné moci udělené do protokolu o jejím vysvětlení. Obviněná tudíž měla obhájce již v době vydání usnesení o zahájení trestního stíhání, a proto, bez ohledu na skutečnost, že se nejednalo o nutnou obhajobu, musel být podle §160 odst. 2 tr. ř. opis usnesení o zahájení trestního stíhání doručen obviněné i jejímu obhájci. V takovém případě podle §143 odst. 1 tr. ř. běžela lhůta pro podání stížnosti od toho oznámení, které bylo provedeno nejpozději. Z tohoto důvodu, když usnesení o zahájení trestního stíhání bylo obviněné doručeno dne 14. 3. 2023 a jejímu obhájci dne 20. 3. 2023, lhůta pro podání stížnosti uplynula teprve dnem 23. 3. 2023, a proto stížnost podaná obviněnou dne 18. 3. 2023 a následně prostřednictvím obhájce dne 21. 3. 2023 nebyla opožděná.
5. S ohledem na uvedené skutečnosti ministr spravedlnosti zdůraznil, že státní zástupkyně vadně dovozovala, že když nejde o nutnou obhajobu, a obviněná si advokáta zvolila ještě v době před zahájením trestního řízení, nelze jej považovat pro další řízení za obhájce. Tyto závěry považoval za učiněné v rozporu s ustanoveními §143 odst. 1 tr. ř. a §148 odst. 1 písm. b) tr. ř., a to i při porušení ustanovení §2 odst. 1 tr. ř., protože došlo ke zkrácení práva obviněné na spravedlivý proces, v daném případě práva na objektivní věcné přezkoumání důvodnosti jejího trestního stíhání příslušným orgánem.
6. K problematice udělení plné moci právnímu zástupci již před zahájením trestního stíhání ministr spravedlnosti poukázal na názory plynoucí z dosavadní judikatury Nejvyššího soudu, podle níž plná moc udělená advokátovi v době před zahájením trestního stíhání zahrnující zmocnění i pro výkon obhajoby pro případ zahájení trestního stíhání proti osobě, která plnou moc udělila, má vůči orgánům činným v trestním řízení účinky i v době po zahájení trestního stíhání. Vzhledem k této skutečnosti již od okamžiku vydání usnesení o zahájení trestního stíhání má či nabývá právní zástupce dané osoby, proti které bylo trestní stíhání zahájeno, procesní postavení obhájce obviněného se všemi z toho plynoucími právy, včetně práva na doručení usnesení o zahájení trestního stíhání, což má za následek s tím spojené počítání lhůty pro podání stížnosti podle pravidla obsaženého v §143 odst. 1 tr. ř. (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2015, sp. zn. 7 Tz 56/2016 a rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2014, sp. zn. 5 Tz 9/2014 a ze dne 8. 1. 2014, sp. zn. 7 Tz 70/2013).
7. Z uvedených důvodů ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Mladé Boleslavi ze dne 5. 4. 2023, č. j. 1 ZT 68/2023-13, byl porušen zákon v neprospěch obviněné V. D. v ustanoveních §143 odst. 1 a §148 odst. 1 písm. b) tr. ř., aby s odkazem na §269 odst. 2 tr. ř. toto usnesení zrušil, a zároveň zrušil všechna rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a v souladu s §270 odst. 1 tr. ř. státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v Mladé Boleslavi přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
8. Pro případ, že by Nejvyšší soud dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky pro rozhodnutí o této stížnosti pro porušení zákona v neveřejném zasedání, s takovým postupem souhlasil.
II.
9. Nejvyšší soud doručil opis podané stížnosti pro porušení zákona Nejvyššímu státnímu zastupitelství, obviněné a jejímu obhájci s tím, že mají právo se k ní vyjádřit.
10. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství uvedl, že se s obsahem stížnosti pro porušení zákona ztotožňuje a argumentaci ministra spravedlnosti považuje za správnou. Z důvodů v ní uvedených vyjádřil, že by mělo být rozhodnuto v souladu se závěrečným návrhem předloženým ministrem spravedlnosti. Pro případ, že by Nejvyšší soud hodlal rozhodnout jiným způsobem, než uvedeným v §274 odst. 2 a 3 tr. ř., souhlasil státní zástupce s rozhodnutím v neveřejném zasedání.
11. Vyjádření státního zástupce bylo zasláno obhájci obviněné k případné replice, nicméně ten k němu, stejně jako ke stížnosti pro porušení zákona, do dne konání neveřejného zasedání žádné připomínky Nejvyššímu soudu neuvedl. Připomínky ke stížnosti pro porušení zákona nevznesla ani obviněná.
III.
12. Nejvyšší soud shledal, že podaná stížnost pro porušení zákona je přípustná podle §266 odst. 1 tr. ř., a proto přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost napadeného usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Mladé Boleslavi ze dne 5. 4. 2023, č. j. 1 ZT 68/2023-13, i řízení mu předcházející v rozsahu a z důvodů ve stížnosti pro porušení zákona uvedených.
13. Z obsahu připojeného spisu se podává, že usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství Středočeského kraje, Územního odboru Mladá Boleslav, Oddělení obecné kriminality ze dne 23. 2. 2023, č. j. KRPS-259949-54/TČ-2022-010771-VH, bylo zahájeno trestní stíhání obviněné pro návod podle §24 odst. 1 písm. b) k přečinu pomluvy podle §184 odst. 1, 2 tr. zákoníku. Obviněná dne 17. 1. 2023 v postavení osoby podezřelé ze spáchání trestného činu podala podle §158 odst. 6 tr. ř. vysvětlení. Tomuto úkonu byl přítomen advokát Mgr. Jan Varhaník, LL.M., jemuž obviněná udělila plnou moc, jíž naformulovala do úředního záznamu o podaném vysvětlení, a to ve znění „uděluji plnou moc k zastupování ve všech věcech a řízeních týkajících se skutků, který je předmětem vyšetřování, ať už jako poškozená nebo obviněná. Právní zástupce je oprávněn přijímat písemnosti navrhovaných důkazů, podávat podněty a návrhy důkazů jakožto činit i další právní prostředky potřebné či vhodné, včetně podání stížnosti“. Rovněž ze spisu plyne, že jiného advokáta si obviněná po zahájení trestního stíhání za obhájce nezvolila, a že trestní stíhání bylo v téže věci zahájeno pro skutek, ohledně něhož si obviněná v pozici osoby podávající vysvětlení právního zástupce zvolila [návod podle §24 odst. 1 písm. b) k přečinu pomluvy podle §184 odst. 1, odst. 2 tr. zákoníku].
14. Nejvyšší soud se neztotožnil s tím, že by právní zástupce zvolený osobou podávající vysvětlení podle §158 odst. 5 tr. ř. nemohl být považován za obhájce této osoby i v době, kdy proti ní bylo následně zahájeno trestní stíhání, pokud formulace takové plné moci, jíž zplnomocnila právního zástupce, umožňuje závěr, že tak ve stejné věci učinila i pro řízení proti ní vedené po zahájení trestního stíhání.
15. K tomu Nejvyšší soud připomíná, že podle §160 odst. 1 tr. ř. nasvědčují-li prověřováním podle §158 tr. ř. zjištěné a odůvodněné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba, rozhodne policejní orgán neprodleně o zahájení trestního stíhání této osoby jako obviněného, pokud není důvod k postupu podle §159a odst. 2 a 3, §159b odst. 1, 3 a 4 nebo §159c odst. 1 tr. ř. Obviněným je podle §32 tr. ř. ten podezřelý, proti němuž bylo zahájeno trestní stíhání. Podle §33 odst. 1 tr. ř. má obviněný kromě jiných právo zvolit si obhájce. Podle §35 odst. 1 tr. ř. může být obhájcem v trestním řízení jen advokát. Podle §158 odst. 5 tr. ř. má každý právo při podání vysvětlení na právní pomoc advokáta. Ten zde poskytuje pouze právní pomoc, nemá však oprávnění srovnatelná s obhájcem obviněného ve smyslu §41 tr. ř. (nemůže zasahovat do probíhajícího výslechu apod.).
16. V uvedené souvislosti je třeba brát do úvahy, že před zahájením trestního stíhání se provádějí úkony, které jsou součástí trestního řízení v téže věci, pro týž skutek (srov. §157 a násl. tr. ř.), a že trestní stíhání je součástí trestního řízení a jeho dílčím stádiem, byť stadiem nejdůležitějším, a je třeba pro zajištění obhajoby, příp. právního zastoupení vycházet z práva na právní pomoc zakotveného v §37 odst. 2 Listiny základních práv a svobody, že každý – bez ohledu na procesní postavení vyplývající z daného stadia řízení – má ústavně garantované právo na právní pomoc již od počátku řízení. Jde o obecné ustanovení, z něhož vychází i právo na obhajobu podle §40 odst. 3 Listiny (srov. nález Ústavního soudu ze dne 14. 10. 2010, sp. zn. I ÚS 2025/2010, bod 17.) Právní pomoc se vztahuje na všechny fáze řízení a nepochybně zahrnuje i právní pomoc při podávání opravných prostředků, jak vyslovil Ústavní soud v nálezu ze dne 29. 11. 2016, sp. zn. I. ÚS 630/2016, podle něhož „Z požadavku, aby ústavně zaručené právo na právní pomoc bylo naopak v praxi účinné, je nutno za této situace dovodit povinnost všech orgánů veřejné moci vykládat instituty podústavního práva při zohlednění základního práva na právní pomoc a způsobem, který toto právo respektuje a podporuje, a nikoliv tak, že jej v důsledku popírá“.
17. Promítnou-li se tato pravidla do sféry trestního řízení, má každý právo na právní pomoc již od počátku řízení, tzn. i v přípravném řízení, kdy ještě není obviněn, a nikoli až od počátku trestního stíhání teprve jako obviněný. Pro to, aby právní zástupce osoby podávající vysvětlení, zvolený podle §158 odst. 5 tr. ř., mohl být považován za jejího obhájce po zahájení trestního stíhání, je podstatným obsah plné moci, který je třeba vykládat v souladu s tím, co si smluvní strany ujednaly (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 1. 2014, sp. zn. 7 Tz 70/2013).
18. V přezkoumávané věci obviněná plnou moc udělila Mgr. Janu Varhaníkovi, LL.M., advokátu zapsanému v České advokátní komoře pod evidenčním číslem 16221 v průběhu podání vysvětlení podle §158 odst. 6 tr. ř. dne 17. 1. 2023 do záznamu o podaném vysvětlení. Uvedený úkon učinila již za jeho přítomnosti, a považovala ho za svého právního zástupce ve smyslu §158 odst. 5 tr. ř. V daném případě tudíž byl Mgr. Jan Varhaník, LL.M. v době, kdy bylo proti obviněné zahájeno trestní stíhání advokátem a ve smyslu §35 odst. 1 tr. ř. mu nic nebránilo, aby byl obhájcem v trestním řízení. Vše svědčí pro to, že si jej V. D. zvolila, a to na základě jí udělené plné moci v přípravném řízení i pro řízení po zahájení trestního stíhání.
19. Obsah jí udělené plné moci dosvědčuje rozsah zmocnění obhájce, protože udělila „plnou moc k zastupování ve všech věcech a řízeních týkajících se skutků, který je předmětem vyšetřování, ať už jako poškozená nebo obviněná…“. Podle znění tohoto ujednání je zjevné, že jde o smlouvu o poskytování právních služeb (srov. §1 až 3 a §20 a 22 zákona č. 85/1996 Sb., zákon o advokacii), jíž uzavřela obviněná a jmenovaný advokát. Text tohoto ujednání svědčí o tom, že je právní zastoupení vymezeno pro tutéž trestní věc, v níž bylo podáváno vysvětlení a v níž proti obviněné bylo zahájeno trestní stíhání. Rozsah právního zastoupení byl rovněž stanoven dostatečně zřejmě i pro řízení, které navazovalo po fázi přípravného řízení, o čemž svědčí ujednání, že se uděluje „ve všech věcech a řízeních týkajících se skutků, který je předmětem vyšetřování, ať už jako poškozená nebo obviněná“.
20. Na základě uvedeného lze dojít k závěru, že Mgr. Jan Varhaník, LL.M., byl na podkladě plné moci ze dne 17. 1. 2023 zvoleným obhájcem obviněné i pro stadium trestního řízení poté, co policejní orgán zahájil její trestní stíhání, a tedy byl zvoleným obhájcem obviněné podle §37 tr. ř., protože dosah zmocnění překračoval rámec řízení před policejním orgánem, neboť se sice tohoto řízení týkal obecně, avšak bylo v něm vymezeno, že se vztahuje i na situaci, kdy by došlo k obvinění V. D. Z těchto důvodů policejní orgán důvodně jednal s Mgr. Janem Varhaníkem, LL.M., jako s obhájcem obviněné.
21. Z hlediska běhu lhůt v této trestní věci je třeba z obsahu spisu v souladu se stížností pro porušení zákona zdůraznit, že obviněná převzala usnesení o zahájení trestního stíhání dne 14. 3. 2023 a Mgr. Janu Varhaníkovi, LL. M., bylo doručeno datovou schránkou dne 20. 3. 2023, o čemž svědčí doručenky založené ve spise. Obviněnou podané vyhotovení stížnosti bylo předáno k poštovní přepravě dne 18. 3. 2023 [srov. §60 odst. 4 písm. a) tr. ř.], a dne 21. 3. 2023 podala prostřednictvím obhájce další blanketní stížnost, doručenou datovou schránkou, která byla obhájcem odůvodněna podáním zaslaným dne 27. 3. 2023.
22. Podle §143 odst. 1 tr. ř. se stížnost podává u orgánu, proti jehož usnesení stížnost směřuje, a to do tří dnů od oznámení usnesení (§137 tr. ř.); jestliže se usnesení oznamuje jak obviněnému, tak i jeho opatrovníku nebo obhájci, běží lhůta od toho oznámení, které bylo provedeno nejpozději.
23. V posuzované věci policejní orgán zcela správně usnesení o zahájení trestního stíhání doručoval jak obviněné, tak i jejímu v té době již zvolenému obhájci Mgr. Janu Varhaníkovi, LL.M. Usnesení o zahájení trestního stíhání bylo ve smyslu §143 odst. 1 tr. ř. později doručeno obhájci, neboť k doručení došlo dne 20. 3. 2023 (pondělí). Od tohoto data bylo třeba počítat třídenní stížnostní lhůtu, jejíž poslední den připadal na 23. 3. 2023 (čtvrtek). Pokud byla stížnost obviněnou v blanketní formě podána již dne 18. 3. 2023, a byla později odůvodněna, byla podána včas.
24. Nejvyšší soud na podkladě výše uvedených skutečností a úvah přisvědčil stížnosti pro porušení zákona, že usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Mladé Boleslavi ze dne 5. 4. 2023, č. j. 1 ZT 68/2023-13 , bylo vadně postupováno v řízení předcházejícím jeho vydání a zákon byl porušen v neprospěch obviněné v §143 odst. 1 tr. ř. a §148 odst. 1 písm. b) tr. ř., protože byly zcela nesprávnými úvahy státní zástupkyně, jimiž odůvodnila svůj závěr, že jde o opožděnou stížnost, a že lhůta podle §143 odst. 1 tr. ř. běží od pozdějšího doručení pouze v případě, kdy se jedná o nutnou obhajobu ve smyslu §36 a násl. tr. ř. Taková úvaha nemá žádnou oporu v trestním řádu, a nelze ani tvrdit, že se za obhájce ve smyslu §143 odst. 1 tr. ř. nepovažuje advokát, jemuž udělil plnou moc podezřelý jako osoba, proti které dosud nebylo zahájeno trestní stíhání.
25. Nesprávnost tohoto názoru Nejvyšší soud výše vysvětlil, a lze jen dodat, že ustanovení §143 odst. 1 tr. ř. vymezuje podmínky lhůty a místa podání stížnosti zcela obecně, aniž by limitovalo či podmiňovalo právo podat stížnost existencí např. nutné obhajoby, jak vadně dovozovala státní zástupkyně v posuzované věci. Proto v případě, kdy dokonce státní zástupkyně v přezkoumávaném usnesení označovala Mgr. Jana Varhaníka, LL.M., za obhájce obviněné, avšak lhůtu podle §143 odst. 1 tr. ř. počítala pouze od okamžiku doručení usnesení o zahájení trestního stíhání obviněné dne 14. 3. 2023, ačkoli obhájci bylo doručeno až dne 20. 3. 2023 (tedy později než obviněné), a stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání zamítla jako opožděnou podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř., porušila zákon v citovaných ustanoveních a postupovala v rozporu s nimi.
IV.
26. Ze všech těchto důvodů Nejvyšší soud přisvědčil stížnosti pro porušení zákona a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.
27. Věc se z uvedených důvodů vrací státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství v Mladé Boleslavi k novému projednání a rozhodnutí, a proto je třeba zmínit, že podle §270 odst. 4 tr. ř. je orgán, jemuž byla věc přikázána, vázán právním názorem, který vyjádřil v tomto rozsudku Nejvyšší soud, a že vyslovil, že zákon byl porušen v neprospěch obviněné, a proto nemůže v novém řízení dojít ke změně rozhodnutí v její neprospěch (§273 tr. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. 8. 2023
JUDr. Milada Šámalová
předsedkyně senátu