ECLI:CZ:NSS:2006:6.AZS.131.2006:46
sp. zn. 6 Azs 131/2006 - 46
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava
Hnízdila a soudců JUDr. Brigity Chrastilové, JUDr. Jaroslava Hubáčka, JUDr. Milady
Tomkové a JUDr. Ludmily Valentové v právní věci žalobce: Ch. Ch., zastoupen
Mgr. Lilianou Vochalovou, advokátkou, se sídlem Praha 2, nám. I. P. Pavlova 3, proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Praha 7, poštovní přihrádka 21/OAM,
Nad Štolou 3, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 5. 2005, č. j. OAM - 283/VL - 10 - C07
- 2005, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové
ze dne 28. 2. 2006, č. j. 28 Az 58/2005 – 26,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nem á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Stěžovatel brojí včasnou kasační stížností proti shora označenému rozsudku krajského
soudu, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného, jímž stěžovateli nebyl
udělen azyl podle ustanovení §12, §13 odst. 1, 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu
a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění účinném ke dni
rozhodování žalovaného (dále jen „zákon o azylu“), a nebyly na něj vztaženy ani překážky
vycestování ve smyslu §91 téhož zákona.
Kasační stížnost podal účastník řízení, z něhož napadené rozhodnutí krajského soudu
vzešlo (§102 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen „s. ř. s.“), byla
podána včas (§106 odst. 2 s. ř. s.). Stěžovatel v kasační stížnosti uplatňuje důvody kasační
stížnosti ve smyslu ustanovení §103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. Konkrétně tvrdí,
že se soud při posuzování rozhodnutí žalovaného nezabýval tím, zda správní orgán postupoval
v řízení tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Krajský soud
podle stěžovatele také řádně nezkoumal, zda v jeho případě nejsou dány podmínky podle §14
zákona o azylu, tedy podmínky zvláštního zřetele hodné k udělení azylu z humanitárních
důvodů. Stěžovatel v kasační stížnosti uvedl, že se obává návratu do vlasti, neboť mu hrozí
trestní stíhání pro žhářství (v důsledku neopatrnosti založil požár, při němž vznikla škoda
ve výši 160 000 jüanů). Vzhledem k tomu, že zákon o azylu v ustanovení §14 blíže
nevymezuje, co míní oněmi důvody zvláštního zřetele hodnými, výklad tohoto pojmu závisí
na uvážení správního orgánu, které měl krajský soud řádně přezkoumat. Podle názoru
stěžovatele mu nebylo řádně žalovaným vysvětleno, proč důvody, které uvedl v žádosti o azyl
(hrozba trestního stíhání pro žhářství), nejsou takovými důvody, přičemž krajský soud pouze
konstatoval závěry žalovaného.
Po konstatování přípustnosti kasační stížnosti se Nejvyšší správní soud ve smyslu
ustanovení §104a s. ř. s. zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně
přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Pokud by tomu tak nebylo, musela by být podle
citovaného ustanovení odmítnuta jako nepřijatelná. Zákonný pojem „přesah vlastních zájmů
stěžovatele“, který je podmínkou přijatelnosti kasační stížnosti, představuje typický neurčitý
právní pojem, jehož výklad provedl Nejvyšší správní soud již ve svém usnesení ze dne
26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39. O přijatelnou kasační stížnost se podle tohoto usnesení
může jednat v následujících typových případech:
1) Kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či nebyly plně
řešeny judikaturou Nejvyššího správního soudu.
2) Kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou dosavadní judikaturou řešeny
rozdílně. Rozdílnost v judikatuře přitom může vyvstat na úrovni krajských soudů i v rámci
Nejvyššího správního soudu.
3) Kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikatorní odklon, tj. Nejvyšší správní
soud ve výjimečných a odůvodněných případech sezná, že je namístě změnit výklad určité
právní otázky, řešené dosud správními soudy jednotně.
4) Další případ přijatelnosti kasační stížnosti bude dán tehdy, pokud by bylo v napadeném
rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad
do hmotně právního postavení stěžovatele.
O zásadní právní pochybení se v konkrétním případě může jednat především tehdy,
pokud:
a) Krajský soud ve svém rozhodnutí nerespektoval ustálenou a jasnou soudní judikaturu
a nelze navíc vyloučit, že k tomuto nerespektování nebude docházet i v budoucnu.
b) Krajský soud v jednotlivém případě hrubě pochybil při výkladu hmotného či procesního
práva.
Po posouzení předložené kasační stížnosti z hlediska výše naznačených kritérií
Nejvyšší správní soud konstatuje, že stěžovatel argumentuje jednak kasačním důvodem
zakotveným v ustanovení §103 odst. 1 písm. a), b) s. ř. s. a namítá, že rozsudek krajského
soudu je stižen vadou řízení spočívající v tom, že správní orgán při svém rozhodnutí vyšel
z neúplně zjištěného skutkového stavu. Vedle toho stěžovatel namítá, že správní orgán
nevyhodnotil a dalším dokazováním nepodpořil indicie vedoucí k tomu, že by stěžovatel mohl
být osobou, u níž lze uvažovat o udělení azylu z humanitárních důvodů ve smyslu ustanovení
§14 zákona o azylu a svůj závěr sdostatek neodůvodnil. K těmto důvodům kasační stížnosti
ve vztahu k důvodu zamítnutí stěžovatelovy žádosti o azyl žalovaným může Nejvyšší správní
soud pouze podotknout, že otázkou dokazování a rozsahu zjišťování skutkového stavu
v azylovém řízení ve skutkově obdobných případech, jako je jeho, se zabýval obšírně
již ve své předchozí judikatuře. Za všechny je možné odkázat zejména na rozsudek
Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2003, č. j. 5 Azs 22/2003 - 41 (www.nssoud.cz).
Pokud jde o rozhodování správního orgánu o udělení azylu z humanitárních důvodů, dává
dostatečnou odpověď na stěžovatelovy námitky rovněž dosavadní judikatura správních soudů,
za všechny buďte jmenovány např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 1. 2004,
č. j. 5 Azs 47/2003 - 48 (www.nssoud.cz), či rozsudek č. j. 6 Azs 5/2006 – 46 ze dne
29. 6. 2006 (www.nssoud.cz), co se týče otázky míry přezkumu správního uvážení
lze jmenovat např. rozsudek ze dne 20. 7. 2006, č. j. 6 Azs 13/2006 - 38.
Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje tedy
dostatečnou odpověď na námitky podávané v kasační stížnosti a krajský soud se prima facie
v napadeném rozsudku neodchyluje od výkladu předmětných ustanovení podaného
v citovaných rozhodnutích. Nejvyšší správní soud neshledal ani žádný jiný z výše
vymezených důvodů pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání. Za těchto okolností
Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje
vlastní zájmy stěžovatele. Shledal ji proto ve smyslu ustanovení §104a s. ř. s. nepřijatelnou
a odmítl ji.
O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení §60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož
žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byl návrh odmítnut.
Poučení: Proti tomuto usnesení nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 13. prosince 2006
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu