ECLI:CZ:NSS:2006:6.AZS.403.2005
sp. zn. 6 Azs 403/2005 - 57
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady
Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci
žalobkyně: V. T. T. T., zastoupena Mgr. Matúšem Bónou, advokátem, se sídlem
Novobranská 14, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3,
poštovní přihrádka 21/OAM, Praha 7, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku
Krajského soudu v Ostravě č. j. 24 Az 385/2004 - 27 ze dne 14. 10. 2004,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá.
II. Žádný z účastníků nem á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) kasační stížností napadá rozsudek Krajského
soudu v Ostravě č. j. 24 Az 385/2004 - 27 ze dne 14. 10. 2004, kterým byla zamítnuta
její žaloba proti rozhodnutí žalovaného č. j. OAM - 2030/VL - 20 - 05 - 2004 ze dne
4. 6. 2004, jímž nebyl stěžovatelce podle §12, §13 odst. 1 a 2 a §14 zákona č. 325/1999 Sb.,
o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších
předpisů (dále jen „zákon o azylu“), udělen azyl a jímž bylo zároveň vysloveno,
že se na stěžovatelku nevztahuje překážka vycestování podle §91 téhož zákona.
Kasační stížnost byla podána opakovaně poté, co Nejvyšší správní soud zamítl
předchozí kasační stížnost téže stěžovatelky proti témuž rozsudku Krajského soudu v Ostravě;
Nejvyšší správní soud o ní rozhodl rozsudkem č. j. 6 Azs 538/2004 - 43 ze dne 18. 8. 2005,
který nabyl právní moci dne 23. 9. 2005. Tato skutečnost je již sama o sobě důvodem
pro odmítnutí kasační stížnosti podle §46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád
správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), za použití §120 s. ř. s.,
neboť projednání věci brání překážka věci rozhodnuté.
Druhým samostatným důvodem pro odmítnutí kasační stížnosti by byla její logická
opožděnost. Podle §106 odst. 2 věty první s. ř. s. musí být kasační stížnost podána do dvou
týdnů po doručení rozhodnutí. Podle věty poslední téhož ustanovení nelze zmeškání lhůty
k podání kasační stížnosti prominout. Z obsahu soudního spisu vedeného krajským soudem
vyplývá, že rozsudek krajského soudu byl stěžovatelce doručen dne 18. 11. 2004 a kasační
stížnost, o níž by měl nyní Nejvyšší správní soud rozhodnout, byla podána dne 10. 11. 2005.
Odmítnutí kasační stížnosti pro opožděnost by bylo samostatným důvodem podle §46 odst. 1
písm. b) s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.
Za stěžovatelku podal kasační stížnost advokát Mgr. Matúš Bóna, ten však ani k výzvě
Nejvyššího správního soudu nedoložil, že je oprávněn stěžovatelku v řízení o kasační stížnosti
zastupovat. Plnou moc, k jejímuž předložení byl vyzván dne 17. 1. 2006, nedoložil
ve stanovené lhůtě ani po jejím uplynutí, nereagoval ani žádným jiným způsobem. Nejvyšší
správní soud tu má však za prokázané, že kasační stížnost samotnou podal uvedený advokát
na základě pokynu stěžovatelky, a tedy nelze na kasační stížnost pohlížet jako na podání
učiněné neoprávněnou osobou odlišnou od účastníka řízení před soudem, jehož rozhodnutí
má být přezkoumáváno; toliko je třeba mít za jednoznačné, že stěžovatelka není v řízení
zastoupena. Za shora uvedené situace, kdy jiný způsob rozhodnutí Nejvyššího správního
soudu než usnesení o odmítnutí kasační stížnosti nepřicházel v úvahu, nepoučoval soud
stěžovatelku o povinném zastoupení advokátem, nevyzýval ji k tomu, aby si advokáta zvolila,
a kasační stížnost odmítl přes absenci povinného zastoupení.
Byla-li kasační stížnost odmítnuta, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů
řízení (§60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s.).
Poučení: Proti tomuto usnesení nej sou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 2. března 2006
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu