ECLI:CZ:NSS:2008:8.AFS.9.2008:37
sp. zn. 8 Afs 9/2008 - 37
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců JUDr. Petra Příhody a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobkyně JUDr. A. B.,
správkyně konkursní podstaty úpadce HK-INVEST spol. s r. o., proti žalovanému
Finančnímu ředitelství v Hradci Králové, Horova 17, 500 02 Hradec Králové, proti
rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 10. 2006, čj. 422/120/2005, v řízení o kasační stížnosti
žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 23. 11. 2007,
čj. 30 Ca 113/2006 - 16, o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,
takto:
Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti se zamítá .
Odůvodnění:
Spolu s kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne
23. 11. 2007, čj. 30 Ca 113/2006 - 16, žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) podala návrh,
aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Jelikož tento návrh
neodůvodnila, soud ji usnesením ze dne 30. 1. 2008 vyzval, aby tak učinila ve stanovené lhůtě.
Stěžovatelka v odůvodnění svého návrhu uvedla, že důvodem pro jeho podání je stav,
kdy dosud nebylo s konečnou platností rozhodnuto o podstatě problému, tj. o posouzení
směnek, o kterých úpadce účtoval před prohlášením konkursu. Protože dosud nebyl zrušen
ani potvrzen platební výměr ze dne 19. 7. 2001, čj. 59482/01/273910/6148, na zrušení daňové
ztráty, vychází správce daně i žalovaný z jeho platnosti a vydávají další platební výměry.
Také Krajský soud v Hradci Králové v kasační stížností napadeném rozsudku konstatoval,
že za dané situace správci daně nic nebránilo v tom, aby ve věci rozhodl o uložení daňové
povinnosti, neboť platební výměr je ze zákona vykonatelný a žaloba sama o sobě odkladný
účinek nemá. Žádost o odkladný účinek byl tak podán ve snaze zabránit vydávání dalších
rozhodnutí, která ve své podstatě závisí na rozhodnutí o otázce, zda úpadce správně či nesprávně
posoudil získání směnek jako nákup cenných papírů, či jako směnečnou pohledávku s možností
tvořit opravné položky. Stěžovatelka si netroufá tvrdit, že by výkon rozhodnutí znamenal
nenahraditelnou újmu. Je ale přesvědčena, je v zájmu věci, aby nebyla vydávána další rozhodnutí
ani další platební výměry na penále.
Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti k návrhu na přiznání odkladného účinku
nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud o návrhu na odkladný účinek kasační stížnosti uvážil
takto:
Podle §107 s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek; Nejvyšší správní soud
jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Přitom užije přiměřeně §73 odst. 2 až 4 s. ř. s. - podle
§73 odst. 2 s. ř. s. soud přizná odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky
rozhodnutí znamenaly pro žalobce (stěžovatele) nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného
účinku se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu
s veřejným zájmem. Podle §73 odst. 3 s. ř. s. se přiznáním odkladného účinku pozastavují
do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí.
Stěžejní hmotněprávní podmínkou, jejíž naplnění by vedlo ke zkoumání podmínek
zbývajících, je, zda z platebního výměru správce daně potvrzeného žalovaným plynou takové
právní následky, jež znamenají pro stěžovatelku nenahraditelnou újmu. Přitom nutno zdůraznit,
že pravidlem, které soudní řád správní jednoznačně stanoví, je, že kasační stížnost jako opravný
prostředek proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu nemá odkladný účinek. Přiznání
odkladného účinku tedy zákon chápe jako opatření zcela mimořádné, a to pro situace,
jež zákonodárce vyjádřil slovy o vzniku nenahraditelné újmy (nejedná se přitom pouze
o hypotetickou možnost vzniku újmy, nýbrž o následek, jenž nastává s nejvyšší mírou
pravděpodobnosti), neboť soudní řád správní stanoví, že jde o situaci, kdy „právní
následky … znamenají … nenahraditelnou újmu“.
Za nenahraditelnou újmu Nejvyšší správní soud například považoval reálnou hrozbu
úpadku a tedy i zániku stěžovatele coby subjektu práv; k tomu by v dané věci mohlo dojít,
pokud by stěžovatel byl povinen zaplatit daň z přidané hodnoty v takové výši, že by to mohlo
ohrozit samotné jeho podnikání (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2005,
čj. 2 Afs 77/2005 - 96, publikované pod č. 987/2006 Sb. NSS).
V souzené věci však k popsaným následkům dojít nemůže, neboť na majetek společnosti
HK-INVEST spol. s r. o. byl již v době vydání platebního výměru prohlášen konkurs (konkurs
byl prohlášen dne 7. 9. 2004 a platební výměr na daň z příjmů právnických osob za zdaňovací
období roku 2002 byl vydán dne 14. 9. 2004).
Citovaným platebním výměrem byla úpadci vyměřena daň z právnických osob
za zdaňovací období roku 2002. V daňovém přiznání za toto zdaňovací období úpadce vykázal
základ daně ve výši 235 756 613 Kč, zároveň však v téže výši uplatnil jako odčitatelnou položku
od základu daně daňovou ztrátu, což v konečném důsledku znamenalo základ daně ve výši 0 Kč.
Uplatněná daňová ztráta přitom zahrnovala část daňové ztráty z roku 1995, daňovou ztrátu
z roku 1996, 1997 a část daňové ztráty z roku 1999. Jelikož však daňová ztráta za rok 1999 byla
platebním výměrem ze dne 19. 7. 2001 zrušena, stanovil správce daně daňový základ odchylně
od daňového přiznání, a to v částce 206 743 000 Kč, a vyměřil daň ve výši 65 020 330 Kč.
Odvolání proti tomuto platebnímu výměru žalovaný zamítl.
Z provedené rekapitulace plyne, že vydání platebního výměru na daň z právnických osob
za zdaňovací období roku 2002 a žalobou napadeného rozhodnutí žalovaného, je ve své podstatě
důsledkem platebního výměru ze dne 19. 7. 2001, kterým byla zrušena daňová ztráta z příjmů
právnických osob za zdaňovací období roku 1999 a za toto období doměřena daň. A je zjevné,
že přiznání odkladného účinku právě projednávané kasační stížnosti nemůže zabránit vydávání
dalších platebních výměrů reagujících na dosud nezrušený – byť žalobou ve správním soudnictví
napadený – platební výměr ze dne 19. 7. 2001. Tohoto stavu by stěžovatelka mohla dosáhnout
toliko přiznáním odkladného účinku žalobě směřující proti rozhodnutí, kterým bylo zamítnuto
odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru ze dne 19. 7. 2001, která je v současné době
projednávána u Krajského soudu v Hradci Králové. Lze přitom poznamenat, že žádost
o odkladný účinek žaloby není vázána pouze na začátek žalobního řízení; žádnou lhůtu
pro její podání soudní řád správní nestanoví. A tak jak soudní řád správní počítá s tím, že důvody
pro přiznání odkladného účinku žaloby mohou v průběhu řízení odpadnout (srov. §73 odst. 4
s. ř. s.), nelze vyloučit, že podmínky pro přiznání odkladného účinku (§73 odst. 2 s. ř. s.) budou
naplněny právě až v pozdější fázi řízení.
Nicméně je třeba připustit, že i v návaznosti na dodatečný platební výměr dne 14. 9. 2004
by mohly být vydávány další platební výměry, např. na penále. Takový platební výměr však již byl
vydán (tento spor je u Nejvyššího správního soudu projednáván pod sp. zn. 8 Afs 77/2007 a není
o něm dosud rozhodnuto). Jiné platební výměry zřejmě již nelze očekávat. A i kdyby tomu
tak bylo, bylo by zapotřebí, aby stěžovatelka žádající odkladný účinek kasační stížnosti
tyto platební výměry blíže konkretizovala, resp. blíže uvedla, v čem má tvrzená nenahraditelná
újma spočívat. Samotná možnost vydání nějakého neurčitého platebního výměru takovou újmou
jistě není. Toho si je s ohledem na obsah odůvodnění návrhu ostatně vědoma i stěžovatelka.
Nejvyšší správní soud proto návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti
zamítl, neboť chyběla základní podmínka, a to vznik nenahraditelné újmy. Dalšími podmínkami
(dotčení nabytých práv třetích osob a veřejný zájem) se z procení ekonomie již nezabýval.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. března 2008
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu