ECLI:CZ:NSS:2008:9.AS.39.2008:80
sp. zn. 9 As 39/2008 - 80
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana
Malíka a soudců Mgr. Daniely Zemanové a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci
žalobce: AGROTOL s.r.o., se sídlem Vrbová Lhota 21, okres Kolín, zastoupeného
JUDr. Ludmilou Špitálskou, advokátkou se sídlem Nám. T. G. M. čp. 1130/III,
Poděbrady, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní
správy, se sídlem Vršovická 65, Praha 10, proti rozhodnutím žalovaného
ze dne 28. 11. 2005, č. j. 550/791/OVSS-VI/05-Záb, a ze dne 2. 12. 2005,
č. j. 550/790/OVSS-VI/05-Záb, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku
Městského soudu v Praze ze dne 21. 11. 2007, č. j. 7 Ca 91/2006 – 57,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Včas podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení
shora označeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“),
kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti shora uvedeným rozhodnutím Ministerstva
životního prostředí (dále též „správní orgán“).
V kasační stížnosti stěžovatel pouze poukázal na odůvodnění rozhodnutí
městského soudu s tím, že na rozdíl od tohoto soudu pokuty uložené mu správním
orgánem považuje za nepřiměřeně vysoké. Svou kasační stížností proto sleduje odstranění
tvrdosti rozhodnutí správních orgánů a navrhuje, aby Nejvyšší správní soud „zrušil
rozhodnutí ČIŽP v Hradci Králové 5/OP/8479/05/Hj/431 a 5/OP/8480/05/Hj/432
a věc mu vrátil k novému projednání“.
Protože kasační stížnost neobsahovala zákonem stanovené náležitosti, Městský
soud v Praze usnesením ze dne 13. 2. 2008, č. j. 7 Ca 91/2006 – 65, stěžovatele vyzval,
aby ve lhůtě jednoho měsíce ode dne doručení tohoto usnesení doplnil kasační stížnost
ve smyslu ustanovení §103 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního,
v platném znění (dále jen „s. ř. s.“), a uvedl, v jakém rozsahu a z jakých důvodů
rozhodnutí soudu napadá. Dále byl stěžovatel poučen, že jestliže ve stanovené lhůtě
nebude výzvě soudu vyhověno, kasační stížnost nebude doplněna a nebude možno
pro tento nedostatek v řízení pokračovat, soud řízení o takovém podání usnesením
odmítne v souladu s §37 odst. 5 s. ř. s.
Z předloženého soudního spisu vyplynulo, že shora označené usnesení městského
soudu bylo zástupkyni stěžovatele doručeno dne 3. 3. 2008. V podání ze dne 25. 4. 2008
(viz č. l. 72 spisu), doručeném městskému soudu dne 28. 4. 2008, zástupkyně stěžovatele
doplnila plnou moc pro zastupování stěžovatele v kasačním řízení a uvedla, že „z důvodu
nemoci jednatele stěžovatele a její bude požadované doplnění stížnosti zasláno dne
28. 4. 2008“. Nejvyšší správní soud konstatuje, že dosud takto učiněno nebylo.
Nejvyšší správní soud v rozhodnutí rozšířeného senátu ze dne 20. 12. 2005,
č. j. 2 Azs 92/2005 - 58, publikovaném pod č. 835/2006 Sb. NSS, uvedl, že „žalobce
je povinen vylíčit, jakých konkrétních nezákonných kroků, postupů, úkonů, úvah, hodnocení či závěrů
se měl správní orgán vůči němu dopustit v procesu vydání napadeného rozhodnutí či přímo rozhodnutím
samotným, a rovněž je povinen ozřejmit svůj právní náhled na to, proč se má jednat o nezákonnost.
Právní náhled na věc se přitom nemůže spokojit toliko s obecnými odkazy na určitá ustanovení zákona
bez souvislosti se skutkovými výtkami.“ Citované závěry Nejvyššího správního soudu
je přitom možno plně aplikovat i na podání kasační stížnosti směřující proti rozhodnutí
městského soudu. V dané věci kasační stížnost požadavky vyjádřené v uvedeném
rozhodnutí nesplňuje, neboť neobsahuje konkrétní právní ani skutkové okolnosti,
z nichž stěžovatel dovozuje nezákonnost napadeného rozsudku městského soudu.
Podle §37 odst. 5 s. ř. s. předseda senátu usnesením vyzve podatele k opravě
nebo odstranění vad podání a stanoví k tomu lhůtu. Nebude-li podání v této lhůtě
doplněno nebo opraveno a v řízení nebude možno pro tento nedostatek pokračovat, soud
řízení o takovém podání usnesením odmítne, nestanoví-li zákon jiný procesní důsledek.
O tom musí být podatel ve výzvě poučen.
Kasační stížnost nesplňuje náležitosti pro to, aby na jejím základě bylo možné
napadené rozhodnutí městského soudu věcně přezkoumat. Podanou kasační stížností
se tedy Nejvyšší správní soud nemohl zabývat, neboť v ní nebyl dán rozsah přezkumu
rozhodnutí městského soudu. Nejvyšší správní soud není povinen ani oprávněn
sám vyhledávat možné důvody nezákonnosti rozhodnutí městského soudu
(obdobně srovnej usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 1. 2006,
č. j. 3 Ads 2/2006 - 202, uveřejněné na www.nssoud.cz). Vzhledem k tomu, že kasační
stížnost stěžovatele obsahuje vady, které prostřednictvím své zástupkyně ani přes výzvu
soudu ve stanovené lhůtě neodstranil, Nejvyšší správní soud kasační stížnost
podle ustanovení §37 odst. 5 s. ř. s., ve spojení s §120 s. ř. s., odmítl.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení §60 odst. 3, větu první,
s. ř. s., ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo
na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. července 2008
JUDr. Radan Malík
předseda senátu