ECLI:CZ:NSS:2009:2.AS.39.2009:44
sp. zn. 2 As 39/2009 - 44
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce S. Š., proti
žalovanému Ministerstvu životního prostředí, se sídlem Praha 10, Vršovická 65, v řízení o
kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2009, č. j. 10 Ca
314/2008 - 26,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Rozhodnutím žalovaného ze dne 28. 7. 2008, č. j. 560/1679/2008, bylo zamítnuto
odvolání žalobce proti rozhodnutí České inspekce životního prostředí (dále jen „ČIŽP“) ze dne
23. 4. 2008, č. j. ČIŽP/46/OOL/SR01/0802570.009/08/HLL, kterým ČIŽP uložila žalobci
pokutu ve výši 2000 Kč podle §4 písm. d) zákona č. 289/1991 Sb., o České inspekci životního
prostředí a její působnosti v ochraně lesa, ve znění pozdějších předpisů, a toto rozhodnutí bylo
potvrzeno.
Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce u Krajského soudu v Brně žalobou, kterou
se domáhal jeho zrušení. Současně žalobce požádal o ustanovení bezplatného právního zástupce
a o zbavení povinnosti platit soudní poplatek. Svou žádost odůvodnil tím, že je evidován jako uchazeč
na úřadu práce, avšak již nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti, a jeho příjmy jsou tudíž
nulové. Krajský soud v Brně o tomto procesním návrhu nerozhodl a usnesením ze dne
21. 10. 2008, č. j. 29 Ca 207/2008 - 11, věc postoupil Městskému soudu v Praze jako soudu
místně příslušnému.
Městský soud zaslal žalobci dne 18. 12. 2008 formulář Potvrzení o osobních, majetkových
a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků (dále též jen „formulář“) podle §35 odst. 7
soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), přičemž ho upozornil, že nezašle-li jej vyplněný
do 2 týdnů ode dne doručení této výzvy, bude mít zato, že splnění zákonných předpokladů
pro osvobození od placení soudních poplatků nebylo prokázáno. Na základě této výzvy zaslal
žalobce městskému soudu dne 17. 1. 2009 vyplněný formulář datovaný dnem 30. 12. 2008. Ten
však městský soud nepovažoval za úplný, a proto žalobce dne 29. 1. 2009 vyzval, aby skutečnosti
ve formuláři uvedené doložil aktuálními listinami, a to ve lhůtě 10 dnů. Vzhledem k tomu,
že žalobce na výzvu nereagoval, vydal městský soud dne 31. 3. 2009 usnesení
č. j. 10 Ca 314/2008 - 26, kterým rozhodl, že se žalobce od placení soudních poplatků
neosvobozuje.
Městský soud v odůvodnění svého usnesení uvedl, že ačkoli byla žalobci výzva k doplnění
aktuálních listin prokazujících skutečnosti uvedené ve formuláři doručena dne 16. 2. 2009 a poté
znovu dne 16. 3. 2009 (v obou případech šlo o náhradní doručení cestou právní fikce dle §50c
odst. 4 občanského soudního řádu – pozn. NSS), žalobce na ně nereagoval. S odkazem na §36
odst. 3 s. ř. s., který mj. stanoví, že účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky, může
být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu osvobozen od soudních poplatků, městský soud
za této situace nepovažoval za prokázané, že žalobcovy sociální a majetkové poměry svědčí
o tom, že nemá dostatečné prostředky pro zaplacení soudního poplatku.
Proti tomuto usnesení brojil žalobce (dále jen „stěžovatel“) kasační stížností odkazující
na důvody uvedené v ustanovení §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s.
Stěžovatel v kasační stížnosti uvedl, že spolu se svou žádostí o osvobození od soudního
poplatku a ustanovení právního zástupce doložil potvrzení vydané Úřadem práce Brno – město
ze dne 14. 5. 2008. Na výzvu soudu potom vyplnil a odeslal také formulář, ve kterém se snažil
vylíčit své finanční možnosti co nejpodrobněji. Předpokládal, že doložení své majetkové situace
tak, jak je ve formuláři požadováno, již provedl v podané žádosti, a dodává, že už neví, jak jinak
má prokázat, že je nezaměstnaný. O tzv. aktuálním potvrzení od pracovního úřadu nebylo nikde
zmínky a žádná další výzva žalobci nebyla doručena. Stěžovatel uvádí, že se na jeho finančních
poměrech nic nezměnilo, na úřadu práce je stále evidován. V této souvislosti žádá městský soud,
aby sdělil, jaké konkrétní potvrzení si přeje a od koho. Z výše uvedených důvodů tak stěžovatel
navrhuje, aby Nejvyšší správní soud usnesení městského soudu zrušil a věc mu vrátil k novému
rozhodnutí.
Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení v rozsahu podané kasační stížnosti
(§109 odst. 2, věta před středníkem s. ř. s.) a z důvodů v ní uvedených (§109 odst. 3, věta
před středníkem s. ř. s.). Ve věci přitom rozhodl bez nařízení jednání za podmínek vyplývajících
z §109 odst. 1, věty první s. ř. s.
Ustanovení §36 odst. 3 s. ř. s. stanoví, že účastník, který doloží, že nemá dostatečné prostředky,
může být na vlastní žádost usnesením předsedy senátu osvobozen od soudních poplatků. Dospěje-li však soud
k závěru, že návrh zjevně nemůže být úspěšný, takovou žádost zamítne. Přiznané osvobození kdykoliv za řízení
odejme, popřípadě i se zpětnou účinností, jestliže se do pravomocného skončení řízení ukáže, že poměry účastníka
přiznané osvobození neodůvodňují, popřípadě neodůvodňovaly.
Jak vyplývá ze soudního spisu, stěžovatel skutečně k žádosti o osvobození od soudních
poplatků a o ustanovení bezplatného právního zástupce, tj. k podané žalobě, doložil fotokopii
potvrzení Úřadu práce Brno – město ze dne 14. 5. 2008. Jelikož však k zaslání vyplněného
formuláře, v němž stěžovatel opakovaně uvedl, že je jako uchazeč o zaměstnání evidován
na úřadu práce, došlo po více jak půl roce po podání žaloby, má Nejvyšší správní soud za zcela
opodstatněné, že městský soud požadoval zaslání aktuálního potvrzení o dalším trvání jeho
nezaměstnanosti, případně předložení dalších podkladů dokládajících jeho nepříznivou sociální
a majetkovou situaci (například obou soudních rozhodnutí, zmíněných v bodě 28. formuláře).
Na opakované soudní výzvy stěžovatel nereagoval ani zasláním aktuálního potvrzení úřadu práce,
ani např. dotazem, jaké jiné listiny má městský soud na mysli. Objektivně tak ani učinit nemohl,
neboť fyzicky ani jednu výzvu nepřevzal; to však na věci nic nemění, neboť z doručenek
založených ve spise se podává, že podmínky pro náhradní doručení byly splněny a fakt,
že se považují za doručené toliko fiktivně tak jde výlučně na vrub stěžovatele. Stěžovatel aktuální
potvrzení úřadu práce dodal, společně s dalšími dokumenty vztahujícími se k jím tvrzeným,
sociálním a majetkovým poměrům, až v řízení o kasační stížnosti. K obdobné situaci se již
v minulosti zdejší soud vyjádřil v tom směru, že „při podání návrhu na individuální osvobození
od soudních poplatků podle §36 odst. 3 s. ř. s. musí žalobce v žádosti o osvobození od soudních poplatků jednak
uvést, v čem spatřuje nedostatek prostředků, z nichž by měl zaplatit soudní poplatek, a jednak toto tvrzení
doložit.“; nelze přitom akceptovat, uvede-li stěžovatel tvrzení o nedostatku finančních prostředků
teprve v řízení o kasační stížnosti. Pak totiž „nelze vytýkat soudu I. stupně, že nevyhledával iniciativně
místo žalobce další okolnosti, jež by mohly charakterizovat jeho nedostatek prostředků.“ (rozsudek ze dne
30. 3. 2004, č. j. 1 Afs 5/2003 - 54, publikovaný pod č. 311/2004 Sb. NSS). Kromě toho byl
stěžovatel o následcích neuposlechnutí výzvy poučen, což koresponduje i se závěry rozsudku
zdejšího soudu ze dne 25. 1. 2005, č. j. 7 Azs 343/2004 - 50, publikovaného pod č. 537/2005 Sb.
NSS. Na straně městského soudu tak byly splněny podmínky pro zamítnutí žádosti a lze plně
souhlasit s jeho závěrem, že stěžovatel předpoklady pro osvobození od soudních poplatků
ani přes výzvy a poučení neprokázal.
Sluší v této souvislosti upozornit na ustálenou judikaturu, která dává městskému
soudu návod, jak dále ve věci postupovat. Například v rozsudku ze dne 19. 11. 2008,
č. j. 1 As 75/2008 - 77 (dostupném z http://www.nssoud.cz): Nejvyšší správní soud vyslovil,
že „zamítne-li Nejvyšší správní soud kasační stížnost proti usnesení krajského soudu o nepřiznání osvobození
od soudního poplatku, musí krajský soud po doručení kasační stížnosti žalobce v souladu s §9 odst. 1 zákona
č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, opětovně vyzvat k zaplacení soudního poplatku, určit mu k tomu
přiměřenou lhůtu a poučit ho o následcích nezaplacení.“ Stěžovateli se tak de facto zcela neuzavřela
možnost opětovně požádat o osvobození od soudního poplatku. Společně s podáním případné
nové žádosti by však bylo třeba, aby doložil nejen aktuální potvrzení úřadu práce, ale i další
dokumenty potvrzující skutečnosti, které uvedl ve formuláři (mezi jinými například ty, které
přiložil až k podané kasační stížnosti). Nejvyšší správní soud však upozorňuje, že o opakované
žádosti o osvobození od soudního poplatku v rámci jednoho řízení je soud povinen rozhodnout
jen v případě, že tato žádost obsahuje nové, dříve neuplatněné skutečnosti, zejména došlo-li
ke změně poměrů účastníka řízení (shodně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne
17. 6. 2008, č. j. 4 Ans 5/2008 - 65, nebo obdobně rozsudek téhož soudu ze dne 12. 5. 2008,
č. j. 3 Ads 43/2007 - 150, dostupné z http://www.nssoud.cz).
Nejvyšší správní soud tak uzavírá, že městský soud postupoval procesně zcela správně
a v souladu s příslušnými ustanoveními s. ř. s., a proto nezbývá, než kasační stížnost zamítnout
jako nedůvodnou (§110 odst. 1 in fine s. ř. s.).
O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení §60 odst. 1, věty
první s. ř. s., ve spojení s ustanovením §120 s. ř. s., dle kterého nestanoví-li tento zákon jinak,
má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem,
které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Vzhledem k tomu,
že stěžovatel byl v řízení o kasační stížnosti procesně neúspěšný, právo na náhradu nákladů řízení
mu nenáleží. Pokud jde o procesně úspěšného účastníka – žalovaného, v jeho případě nebylo
prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením nějaké náklady vznikly. Nejvyšší správní soud
proto v jeho případě rozhodl tak, že se mu právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 7. srpna 2009
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu