ECLI:CZ:NSS:2009:6.ADS.37.2009:48
sp. zn. 6 Ads 37/2009 - 48
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové
a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: S. M.,
proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor sociálních věcí, se sídlem
Jeremenkova 40a, Olomouc, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 8. 2005,
č. j. KUOK/24241/05/OSV - DS/7025/SD - 161, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti
usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 15. 1. 2009, č. j. 38 Cad 24/2005 - 33,
takto:
I. Kasační stížnost se zamít á .
II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti ne přiznáv á .
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou dne 6. 2. 2009 se žalobce S. M. (dále jen „stěžovatel“) domáhá
zrušení shora označeného usnesení, kterým mu Krajský soud v Ostravě ustanovil zástupcem pro
řízení o žalobě advokáta JUDr. Petra Jaška, se sídlem Hlavní tř. 7, Šumperk.
Žalobou podanou u Krajského soudu v Ostravě dne 24. 8. 2005 se stěžovatel domáhal
zrušení výše označeného rozhodnutí žalovaného. Žalovaný jím zamítl odvolání stěžovatele
proti rozhodnutí Městského úřadu v Zábřehu ze dne 28. 6. 2005, č. j. Soc/552/4512/2005/Dv,
jímž nebyla stěžovateli přiznána dávka sociální péče. Stěžovatel požádal v řízení o žalobě
o ustanovení zástupce, a to advokáta JUDr. Víta Vohánky z Prahy, který jej zastupuje
v obdobných řízeních. K výzvě soudu předložil dne 22. 5. 2008 vyplněný formulář potvrzení
o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, kde uvedl, že nemá žádný příjem z výdělečné
činnosti ani ze sociálního zabezpečení, ve společném jmění manželů vlastní rodinný dům a má
vyživovací povinnost ke své manželce, která je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání Úřadu
práce v Zábřehu.
Krajský soud jeho žádosti částečně vyhověl; napadeným usnesením (výrok I.)
mu ustanovil zástupcem pro řízení JUDr. Petra Jaška, advokáta, se sídlem Hlavní tř. 7, Šumperk,
neboť stěžovatel splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků podle ust. §35 odst. 8
zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“).
Stěžovatel napadl usnesení Krajského soudu v Ostravě kasační stížností. Navrhl, aby bylo
usnesení krajského soudu zrušeno a aby mu soud ustanovil namísto usnesením ustanoveného
zástupce JUDr. Petra Jaška advokáta JUDr. Víta Vohánku, se sídlem Na Zámecké 457/5, Praha.
Dále uvedl, že JUDr. Vohánka a JUDr. Milan Janíček jej již v této věci v soudním řízení zastupují.
Stěžovatel je osobou oprávněnou k podání kasační stížnosti podle ust. §102 s. ř. s.,
kasační stížnost podal včas (ust. §106 odst. 1 s. ř. s.) a uplatňuje v ní přípustné důvody
podřaditelné pod ustanovení §103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Podle §105 odst. 2 s. ř. s. musí být
účastník pro řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem, nemá-li sám vysokoškolské
vzdělání nebo jej osoba s takovým vzděláním zastupuje. Ovšem v řízení o kasační stížnosti,
v níž stěžovatel brojí proti rozhodnutí o ustanovení (či neustanovení) právního zástupce
by bylo nelogické na naplnění této podmínky řízení trvat, protože by se jednalo
o řetězení téhož problému (k tomu srov. ustálenou judikaturu NSS, z poslední doby
např. 9 As 43/2007 - 77, www.nssoud.cz), Nejvyšší správní soud proto tento nedostatek pominul
a v řízení pokračoval. Kasační stížnost je tedy přípustná. Nejvyšší správní soud přezkoumal
napadené usnesení krajského soudu z hlediska uplatněných námitek, jakož i ve smyslu ust. §109
odst. 3 s. ř. s., a po posouzení věci dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná.
Podle ust. §35 odst. odst. 8 s. ř. s. navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl
osvobozen od soudních poplatků, a je-li to třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu
na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát; hotové výdaje zástupce
a odměnu za zastupování v takovém případě platí stát.
Smyslem tohoto ustanovení je poskytnutí faktické a odborně fundované ochrany práv
osobě, která splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků, a u níž je takové ochrany
třeba. Zmíněné ustanovení ovšem garantuje právě a pouze poskytnutí odborného zastoupení
některou z osob s právnickým vzděláním, jíž může být i advokát, nezakládá v žádném
případě právo na ustanovení konkrétního zástupce, kterého osoba navrhující ustanovení zástupce
ve svém návrhu označuje.
Zákon soudu nestanoví žádná kritéria pro výběr ustanovených zástupců z řad advokátů,
úvaha soudu je tak v tomto směru zcela volná. Soud může přihlédnout k návrhu stěžovatele,
který žádá o ustanovení konkrétního advokáta, pokud je takový návrh shledán dostatečně
důvodným, učinit tak však nemusí. V probíhajícím řízení však stěžovatel v žalobě navrhl,
aby mu byl ustanoven zástupcem advokát z Prahy, JUDr. Vít Vohánka, který jej již v řízení
zastupuje. Krajský soud v Ostravě v napadeném usnesení ustanovil zástupce z řad advokátů,
který má sídlo v obvodu tohoto krajského soudu a též v městě blízkém bydlišti stěžovatele.
Za tohoto stavu, uváží-li soud, že v rámci zastoupení stěžovatele přichází v úvahu nahlížení
do soudního spisu, event. i do správního spisu, který se po dobu řízení před soudem nachází
u tohoto soudu, pak není řešením nelogickým ustanovit stěžovateli zástupce z obvodu soudu,
kde je řízení vedeno. Proto Nejvyšší správní soud neshledal v napadeném usnesení krajského
soudu žádných vad a kasační stížnost je tedy nedůvodná.
Stěžovatel v kasační stížnosti poukazuje na skutečnost, že při vydání napadeného
usnesení se krajský soud neřídil rozsudkem Nejvyššího správního soudu z 15. 2. 2006,
č. j. 3 Ads 88/2005 - 54. Tuto námitku neshledal Nejvyšší správní soud důvodnou,
neboť v citovaném rozhodnutím sice byl stěžovateli ustanoven soudem advokát se sídlem
v Praze, ale důvodem byla skutečnost, že řízení vedl v prvním stupni Městský soud v Praze. Je
tedy zřejmé, že krajský soud se nikterak neodchýlil od citovaného rozsudku Nejvyššího správního
soudu, neboť ustanovil zástupce se sídlem ve svém soudním obvodu, nadto ještě i se sídlem
v blízkosti bydliště stěžovatele.
Ze všech uvedených důvodů Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost nedůvodnou
a jako takovou ji podle ust. §110 odst. 1 s. ř. s. zamítl.
O nákladech řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle ust. §60
odst. 1 s. ř. s. ve spojení s ust. §120 s. ř. s. Stěžovatel neměl ve věci úspěch, nemá proto právo
na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ze zákona (§60 odst. 1 ve spojení s §120 s. ř. s.).
Žalovaný měl ve věci úspěch, nevznikly mu však náklady řízení o kasační stížnosti přesahující
rámec jeho běžné úřední činnosti. Soud mu proto právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. března 2009
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu