ECLI:CZ:NSS:2011:2.AS.11.2011:236
sp. zn. 2 As 11/2011 - 236
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové
a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobkyně Mgr. J. P.,
zastoupené Mgr. Pavlem Šmídem, advokátem se sídlem Brno, Jaselská 23, proti žalovanému
Krajskému úřadu Jihomoravského kraje, se sídlem Brno, Žerotínovo nám. 3/5, za účasti osob
zúčastněných na řízení 1) M. Ř., 2) J. Ř., 3) Obce Dolní Věstonice, se sídlem Dolní Věstonice
67, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne
24. 8. 2010, č. j. 29 Ca 110/2008 - 136, o návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku
kasační stížnosti,
takto:
Kasační stížnosti žalobkyně se p ř i z n á v á odkladný účinek ve vztahu k rozsudku
Krajského soudu v Brně ze dne 24. 8. 2010, č. j. 29 Ca 110/2008 – 136. Až do skončení řízení
před Nejvyšším správním soudem se pozastavují účinky rozhodnutí Městského úřadu Mikulov
ze dne 10. 10. 2007, č. j. STU/070794/25/00/ALEL/005, ve spojení s rozhodnutím žalovaného
ze dne 19. 3. 2008, č. j. JMK 20784/2008, sp. zn. JMK 5140/2005/OÚPSŘ, jimiž bylo žalobkyni
nařízeno odstranění stavby „Sklad zahradního nářadí“ na pozemcích parc. č. X a X v k. ú. X.
Odůvodnění:
Rozhodnutím Městského úřadu Mikulov ze dne 10. 10. 2007,
č. j. STU/070794/25/00/ALEL/005, bylo žalobkyni nařízeno odstranění stavby „Sklad
zahradního nářadí“ na pozemcích parc. č. X a X v k. ú. X, provedené bez stavebního povolení.
Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, které žalovaný svým rozhodnutím ze dne
19. 3. 2008, č. j. JMK 20784/2008, sp. zn. JMK 5140/2005/OÚPSŘ, sp. zn. JMK
5140/2005/OÚPSŘ (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítl a rozhodnutí Městského úřadu
Mikulov potvrdil. Žalobkyně se žalobou podanou u Krajského soudu v Brně domáhala zrušení
rozhodnutí žalovaného. Krajský soud usnesením ze dne 23. 2. 2009, č. j. 29 Ca 110/2008 - 19,
přiznal žalobě odkladný účinek. Rozsudkem ze dne 24. 8. 2010, č. j. 29 Ca 110/2008 - 136, pak
žalobu zamítl.
Proti zamítavému rozsudku krajského soudu brojila žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“)
včas podanou kasační stížností. Následně doručila zdejšímu soudu návrh na přiznání odkladného
účinku kasační stížnosti, který posléze doplnila dalším podáním. Stěžovatelka uvedla, že ve věci
pravomocného rozhodnutí o odstranění stavby „Skladu zahradního náčiní“ již bylo na návrh
oprávněného vydáno Okresním soudem v Břeclavi usnesení ze dne 15. 10. 2010,
č. j. 15 E 159/2008 - 8, kterým byl nařízen výkon tohoto rozhodnutí. Proti tomuto usnesení
stěžovatelka podala odvolání z důvodu neurčitě stanoveného obsahu a rozsahu předmětu výkonu
rozhodnutí. Stěžovatelka návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti opřela především
o tvrzení, že může nastat situace, kdy bude kasační stížnosti vyhověno, nicméně předmětná
stavba již bude odstraněna; v tom spatřuje bezprostředně hrozící újmu jejím právům.
Dále uvedla, že přiznání odkladného účinku může mít dopady toliko do práv obce, na jejímž
pozemku stavba stojí; nejde přitom o dopad nepřiměřený. Naopak pokud by byla stavba
odstraněna a posléze by bylo deklarováno, že byla odstraněna v rozporu se zákonem, znamenalo
by to zásah do vlastnického práva stěžovatelky. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti není
rovněž dle stěžovatelky v rozporu s veřejným zájmem. Stěžovatelka považuje za nutné,
aby před odstraněním stavby bylo postaveno na jisto, zda byla předmětná stavba dodatečně
povolena či nikoliv.
Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nevyjádřil.
Osoby zúčastněné na řízení 1) a 2) k návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti uvedly, že návrh stěžovatelky je v rozporu s veřejným zájmem. Předmětná stavba
je postavena na pozemku, který není ve vlastnictví stěžovatelky a má sloužit jako veřejná místní
komunikace. Ve veřejném zájmu je, aby pozemek sloužil k účelu, ke kterému je určen,
což vzhledem k umístěné stavbě není možné. V návrhu stěžovatelky spatřují snahu
protahovat řízení.
Osoba zúčastněná na řízení 3) ve svém vyjádření uvedla, že je předmětná stavba
nepochybně postavena na cizím pozemku bez souhlasu jeho vlastníka, proto není dán žádný
důvod, proč by měl být kasační stížnosti přiznán odkladný účinek.
Podle §107 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) platí, že kasační stížnost nemá
odkladný účinek; Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení §73 odst. 2
až 4 s. ř. s. se užije přiměřeně. Podle §73 odst. 2 s. ř. s. lze odkladný účinek přiznat, jestliže by výkon
nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nenahraditelnou újmu, přiznání odkladného účinku
se nedotkne nepřiměřeným způsobem nabytých práv třetích osob a není v rozporu s veřejným zájmem.
Předně je třeba upozornit na mimořádnou povahu institutu odkladného účinku. Kasační
stížnost proti rozhodnutí soudu ve správním soudnictví není řádným opravným prostředkem,
u nějž by bylo možno odkladný účinek očekávat. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti
odnímá Nejvyšší správní soud před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky
pravomocnému rozhodnutí krajského soudu, na které je jinak třeba hledět jako na zákonné
a věcně správné, dokud není jako celek zákonným postupem zrušeno. Tento postup proto musí
být vyhrazen pro ojedinělé a výjimečné případy.
Nejvyšší správní soud dále podotýká, že nenahraditelná újma, která by stěžovatelce
při respektování právního názoru rozsudku krajského soudu mohla vzniknout, a jež je základní
podmínkou pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti (§107 s. ř. s. ve spojení s §73
odst. 2 s. ř. s.), musí představovat výjimečný a závažný stav, který již nelze v dalším běhu času
nijak odčinit (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 10. 2004, č. j. 6 Afs 25/2003 - 59,
všechna rozhodnutí zdejšího soudu jsou dostupná z http://www.nssoud.cz).
Nejvyšší správní soud po zvážení argumentů stěžovatelky dospěl k závěru, že podmínky
pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle §107 s. ř. s., ve spojení s §73 odst. 2
s. ř. s. jsou naplněny.
Nařízení odstranění stavby představuje typický případ, kdy by neprodlený výkon
rozhodnutí mohl pro stěžovatelku znamenat nenahraditelnou újmu, která je nevratná a kterou
by nebylo možné zhojit ani případným rozhodnutím kasačního soudu ve prospěch stěžovatelky.
Pokud by výkonem uvedeného rozhodnutí byla stavba skutečně fakticky odstraněna, nemělo
by již rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o věci samé žádný reálný význam a nemohlo
by stěžovatelce poskytnout jinou než pouze hypotetickou ochranu. Hrozba vzniku
nenahraditelné újmy stěžovatelce je zesílena o to více, že vykonávací řízení za účelem odstranění
stavby již bylo na návrh oprávněného Města Mikulov zahájeno a bylo vydáno rozhodnutí
o nařízení výkonu rozhodnutí, proti kterému se stěžovatelka odvolala. Z dosavadního průběhu
řízení pak nevyplynuly žádné skutečnosti, které by svědčily ve prospěch závěru, že by se přiznání
odkladného účinku dotklo konkrétních práv třetích osob anebo by jím byl dotčen veřejný zájem.
Argumentace osob zúčastněných na řízení 1) a 2) o tom, že pozemek, na němž stavba stojí,
má být užíván v souladu se svým účelem, tedy jako veřejná místní komunikace, nelze považovat
za tvrzení svědčící tom, že by se přiznání odkladného účinku dotklo jejich práv nebo bylo
v rozporu s veřejným zájmem; jejich argumentace se nese jen v obecné rovině a nijak neuvádí
konkrétní práva, která by byla přiznáním odkladného účinku dotčena.
Podmínky vymezené v §73 odst. 2 s. ř. s. byly tudíž splněny, a proto Nejvyšší správní
soud využil dobrodiní zákona a odkladný účinek kasační stížnosti přiznal. K tomu se dále
připomíná, že usnesení o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je svou podstatou
rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj nikterak předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé.
Podoba výroku tohoto usnesení vychází ze skutečnosti, že „odkladný účinek podle §107
soudního řádu správního může být v řízení o kasační stížnosti přiznán a působit nejen ve vztahu
k přezkoumávanému rozhodnutí krajského soudu (či jeho části), ale i přímo ve vztahu ke správnímu rozhodnutí
(či jeho části), k jehož přezkumu se dotyčné řízení před krajským soudem vedlo“. (usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 6.12. 2005, č. j. 2 Afs 77/2005 - 96, publikované pod č. 786/2006 Sb.).
V citovaném usnesení je taktéž uvedeno, že „je nutné v těchto výjimečných situacích (pozn.: když jsou
naplněny podmínky dle §73 odst. 2 s. ř. s.) po dobu trvání přezkumného soudního řízení výkon či případně
jiné právní následky správního rozhodnutí pozastavit, protože v opačném případě by samotné přezkumné řízení
soudní ztratilo podstatnou část svého základního smyslu, jímž je nepochybně bránit tomu, aby právní poměry osob
byly upraveny či ovlivněny nezákonnými rozhodnutími veřejné správy“ Nejvyšší správní soud, veden závěry
výše citovaného usnesení, tedy vymezil rozsah odkladného účinku tak, že jeho přiznáním
se pozastavují až do skončení řízení před Nejvyšším správním soudem účinky rozhodnutí
o odstranění stavby včetně napadeného rozhodnutí žalovaného.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 11. dubna 2011
JUDr. Miluše Došková
předsedkyně senátu