ECLI:CZ:NSS:2011:4.ADS.17.2011:67
sp. zn. 4 Ads 17/2011 - 67
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové
a soudců JUDr. Jiřího Pally a JUDr. Marie Turkové v právní věci žalobkyně: R. B., zast. JUDr. Jiřím
Ondrouškem, advokátem, se sídlem Senovážné náměstí 978/23, Praha 1, proti žalovanému: Krajský
úřad Ústeckého kraje, se sídlem Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, zast. Mgr. Vlastimilem
Škodou, advokátem, se sídlem Řetězová 2, Děčín, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti
rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 10. 2010, č. j. 42 Cad 23/2009 - 35,
takto:
Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 10. 2010, č. j. 42 Cad 23/2009 – 35,
se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Žalovaný rozhodnutím ze dne 5. 11. 2008, č. e. 177994/2008, č. j. 3214/SZ/2008- 3, zamítl
odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce v Litoměřicích ze dne 9. 9. 2008,
č. j. 7451/4/LTA-1/7, jímž byla ode dne 1. 8. 2008 odejmuta dávka státní sociální podpory přídavek
na dítě nezletilé oprávněné osobě S. D., nar. X. Dále žalovaný rozhodnutím ze dne 5. 11. 2008, č. e.
177995/2008, č. j. 3214/SZ/2008-4, zamítl odvolání žalobkyně a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce
v Litoměřicích ze dne 9. 9. 2008, č. j. 7451/4/LTA -2/8, jímž byla ode dne 1. 8. 2008 odejmuta dávka
státní sociální podpory přídavek na dítě nezletilé op rávněné osobě S. A., nar. X. Konečně žalovaný
rozhodnutím ze dne 5. 11. 2008, č. e. 178011/2008, č. j. 3214/SZ/2008-5, zamítl odvolání žalobkyně
a potvrdil rozhodnutí Úřadu práce v Litoměřicích ze dne 9. 9. 2008, č. j. 4367/8/LTA/2, jímž byla
žalobkyni ode dne 1. 8. 2008 odejmuta dávka státní sociální podpory sociální příplatek.
Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 20. 10. 2010, č. j. 42 Cad 23/2009 - 35,
žalobu proti těmto rozhodnutím žalovaného jako nedůvodnou zamítl.
Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) v zákonem stanovené lhůtě
kasační stížnost. V ní mimo jiné namítla, že krajský soud rozhodl o žalobě bez nařízení jednání,
ačkoliv v podání ze dne 30. 6. 2009 s takovým projednáním věci výslovně nesouhlasila.
Z tohoto důvodu rovněž nepodala repliku k vyjádření žalovaného k žalobě. Proto navrhla,
aby Nejvyšší správní soud rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 10. 2010,
č. j. 42 Cad 23/2009 - 35, zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti k této námitce uvedl, že mu není známo,
kdy stěžovatelka obdržela výzvu soudu k vyjádření se k možnosti rozhodnutí o žalobě bez nařízení
jednání. Přesto však nepochybuje, že krajský soud v tomto směru postupoval striktně podle §51
odst. 1 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).
Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s §109 odst. 2 a 3 s. ř. s.,
podle nichž byl vázán rozsahem a důvody, jež byly stěžovatelkou v kasační stížnosti uplatněny. Přitom
shledal vadu, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé a která brání posouzení
dalších procesních a věcných námitek obsažených v kasační stížnosti. Tuto vadu řízení před soudem
lze podřadit pod důvod kasační stížnosti uvedený v §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. a Nejvyšší správní
soud by k ní podle §109 odst. 3 téhož zákona musel přihlédnout z úřední povinnosti, i kdyby nebyla
v kasační stížnosti výslovně namítnuta.
Krajský soud totiž rozhodl o žalobě proti shora uvedeným rozhodnutím žalovaného
bez jednání, ačkoliv k tomu nebyly splněny podmínky uvedené v §51 odst. 1 s. ř. s. Žalovaný
sice výslovně souhlasil s rozhodnutím o věci samé bez jednání a stěžovatelka s tímto postupem podle
§51 odst. 1 věty druhé s. ř. s. vyjádřila konkludentní souhlas. Dne 4. 6. 2009 totiž obdržela
výzvu, aby se vyjádřila, zda-li souhlasí s rozhodnutím o věci samé bez nařízení jednání.
V zákonné dvoutýdenní lhůtě na výzvu nereagovala, takže se mělo za to, že s projednáním
věci bez ústního jednání souhlasila, když byla o takovém následku své nečinnosti ve výzvě výslovně
poučena. Nicméně v podání ze dne 30. 6. 2009 stěžovatelka výslovně uvedla, že nesouhlasí
s rozhodnutím o věci bez nařízení jednání. Proto bylo nutné vycházet z toho, že svůj předchozí
souhlas s takovým projednáním žaloby vzala zpět a požadovala, aby o ní bylo rozhodnuto při ústním
jednání. Stejný závěr Nejvyšší správní soud vyslovil i v rozsudku ze dne 27. 7. 2006,
č. j. 2 Azs 216/2005 - 50, který je dostupný na www.nssoud.cz. V něm se totiž uvádí, že „pokud marně
uplyne dvoutýdenní zákonná lhůta podle §51 odst. 1 s. ř. s., neznamená to, že by účastník řízení pozbyl práva
požadovat nařízení jednání k projednání věci. Pokud svůj nesouhlas s takovým postupem účastník řízení soudu sdělí
do doby, než je o žalobě rozhod nuto, je nutné vycházet z toho, že s projednáním věci bez nařízení jednání nesouhlasí.“
Podání ze dne 30. 6. 2009, ve kterém stěžovatelka vyjádřila nesouhlas s rozhodnutím
o věci samé bez nařízení jednání, krajský soud přehlédl. Tuto skutečnost přitom zmínil sám krajský
soud v předkládací zprávě k rozhodnutí o kasační stížnosti. V důsledku tohoto pochybení rozhodl
dne 20. 10. 2010 o věci samé bez jednání, čímž stěžovatelce znemožnil se k ní vyjádřit také ústní
formou za přítomnosti samosoudce, a reagovat na předchozí podání žalovaného i na jeho slovně
vznesené argumenty. Přitom jen takový postup mohl být za dané procesní situace v souladu
se zásadou ústnosti a bezprostřednosti řízení ve správním soudnictví a vést k vydání zákonného
rozhodnutí soudu o věci samé.
S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti dospěl Nejvyšší správní soud k závěru,
že kasační stížnost je důvodná, a proto podle §110 odst. 1 věty první s. ř. s. napadený rozsudek zrušil
a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. V něm bude krajský soud podle §110 odst. 3 s. ř. s.
vázán právním názorem, který byl vysloven v tomto zrušovacím rozhodnutí. V novém rozhodnutí
krajský soud podle §110 odst. 2 věty první s. ř. s. rozhodne i o náhradě nákladů řízení o této kasační
stížnosti.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 17. května 2011
JUDr. Dagmar Nygrínová
předsedkyně senátu