ECLI:CZ:NSS:2011:KONF.2.2011:12
sp. zn. Konf 2/2011 - 12
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka
JUDr. Romana Fialy, JUDr. Michala Mazance, JUDr. Milady Tomkové a JUDr. Marie Žiškové,
rozhodl o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 219
(adresa pro doručování: poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025) na rozhodnutí kompetenčního
sporu mezi ním a Okresním soudem ve Trutnově a dalších účastníků sporu vedeného
u Okresního soudu v Trutnově pod sp. zn. 108 C 37/2010, o zaplacení 2345 Kč s příslušenstvím:
žalobce „N_SYS s.r.o.“, se sídlem Úpice, Žižkova č. 89, IČ 25254405, a žalovaného J. E.,
takto:
I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Trutnově
pod sp. zn. 108 C 37/2010, o zaplacení 457 Kč s příslušenstvím, je soud .
II. Usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 18. 5. 2010, čj. 108 C 37/2010 - 20,
se v tomto rozsahu zrušuje .
Odůvodnění:
Návrhem doručeným dne 25. 1. 2011 se Český telekomunikační úřad domáhal,
aby zvláštní senát rozhodl spor o pravomoc vzniklý ve smyslu §1 odst. 1 písm. a) zákona
č. 131/2002 Sb. mezi ním a Okresním soudem v Trutnově ve věci žaloby vedené u tohoto soudu
pod sp. zn. 108 C 37/2010 o zaplacení 2345 Kč s příslušenstvím.
Z předložených spisů vyplynuly následující skutečnosti:
Dne 10. 2. 2010 podal žalobce k Okresnímu soudu v Trutnově žalobu na zaplacení
2345 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že uzavřel se žalovaným dne 21. dubna 2009 Smlouvu
o poskytování služeb, podle které žalovaný využíval internetové služby (datové služby).
Na základě smlouvy pak žalovanému zaslal tři faktury na celkovou částku 2345 Kč. Žalovaný
však tuto částku ani na výzvu neuhradil.
Okresní soud v Trutnově usnesením ze dne 18. 5. 2010, čj. 108 C 37/2010 - 20, řízení
zastavil s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena Českému telekomunikačnímu
úřadu. V odůvodnění uvedl, že podle ustanovení §129 odst. 1 zákona o elektronických
komunikacích rozhoduje ČTÚ spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§7)
na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu
kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho
základě. Podle §7 odst. 1 o. s. ř. v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy
spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných
a z obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.
Podle §103 o. s. ř. kdykoliv za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky,
za nichž může rozhodnout ve věci samé. Podle §104 odst. 1 o. s. ř. jde-li o takový nedostatek
podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví, nespadá-li věc do pravomoci soudů
nebo má-li předcházet jiné řízení, soud postoupí věc po právní moci usnesení o zastavení řízení
příslušnému orgánu. Vzhledem k výše uvedenému uzavřel, že rozhodování o nárocích plynoucích
z porušení povinnosti platit cenu za poskytnuté telekomunikační služby proto nepřísluší soudu,
nýbrž správnímu úřadu. Protože nedostatek pravomoci soudu představuje takový nedostatek
podmínky řízení, který nelze odstranit, bylo nutné řízení zastavit. Usnesení soudu prvního stupně
nabylo právní moci dne 22. 6. 2010.
Český telekomunikační úřad poté podal návrh zvláštnímu senátu k rozhodnutí
negativního kompetenčního sporu. Uvedl, že spor je veden jednak o ceny vyúčtované za služby
elektronických komunikací ve výši 1888 Kč (datové služby a poplatek za připojení) jednak o cenu
vyúčtovanou za instalační materiál ve výši 457 Kč. V tomto případě se podle jeho názoru nejedná
o cenu za službu elektronických komunikací ve smyslu zákona o elektronických komunikacích;
jedná se zřejmě o soukromoprávní vztah mezi žalobcem a žalovaným ze smlouvy kupní
ve smyslu ustanovení §588 násl. občanského zákoníku. Odkazuje na usnesení zvláštního senátu
čj. Konf 47/2008 - 6 ze dne 9. 9. 2008, ve kterém zvláštní senát mimo jiné konstatoval,
že při prodeji movité věci, nejde o poskytování služby elektronických komunikací ve smyslu §2 písm. n) zákona
o elektronických komunikacích, ale o běžný soukromoprávní vztah z kupní smlouvy. Rozhodování v této věci
zákon Českému telekomunikačnímu úřadu nesvěřuje; je tu založena obecná pravomoc soudu
ve věci rozhodnout (§7 odst. 1 o. s. ř.). Navrhl, aby zvláštní senát rozhodl, že příslušný vydat
rozhodnutí ve výše uvedeném rozsahu je soud.
Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním úřadem a obecným soudem
se zvláštní senát řídil následující úvahou:
S účinností od 1. ledna 2003 se postupuje při kladných nebo záporných kompetenčních
sporech o pravomoc nebo věcnou příslušnost vydat rozhodnutí podle zákona č. 131/2002 Sb.,
o rozhodování některých kompetenčních sporů.
Podle §129 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně
některých souvisejících zákonů (dále také jen „zákon o elektronických komunikacích“), Český
telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“) rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační
činnost (§7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem, na straně druhé, na základě
návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem
nebo na jeho základě.
Komunikačními činnostmi podle §7 zákona o elektronických komunikacích jsou
a) zajišťování sítí elektronických komunikací, b)poskytování služeb elektronických komunikací,
c) provozování přístrojů.
Podle §2 písm. k) se rozumí veřejnou telefonní sítí síť elektronických komunikací,
která slouží k poskytování veřejně dostupných telefonních služeb a která umožňuje mezi
koncovými body sítě přenos mluvené řeči, jakož i jiných forem komunikace, jako je faksimilní
a datový přenos.
Podle §2 písm. n) je službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná
za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických
komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných
pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí
obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled
nad obsahem přenášených sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací;
nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu
signálů po sítích elektronických komunikací.
V předmětné věci se však o takovouto službu nejedná. Žalobce dodal žalovanému
instalační materiál včetně konkrétních součástí. Při pouhém prodeji movité věci nicméně nejde
o poskytování služby elektronických komunikací ve smyslu §2 písm. n), nýbrž o běžný
soukromoprávní vztah z kupní smlouvy. Rozhodování v této věci zákon Úřadu nesvěřuje,
nýbrž je tu založena obecná pravomoc soudu o věci rozhodnout (§7 odst. 1 o. s. ř.).
Proto zvláštní senát rozhodl, že věc, týkající se zaplacení instalačního materiálu, projedná
a rozhodne soud (§9 odst. 1 o. s. ř).
Zvláštní senát podle §5 odst. 3 zákona č. 131/2002 Sb. zruší rozhodnutí, kterým strana
kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí
zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení
v její pravomoci. Dalším výrokem proto zvláštní senát zrušil usnesení Okresního soudu
v Trutnově ze dne 18. 5. 2010, čj. 108 C 37/2010 - 20, a to v rozsahu, v němž toto usnesení
odporovalo výroku, jímž byla kompetence určena.
Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle §5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb.
závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní
orgány [§4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Dále bude tedy Okresní soud v Trutnově pokračovat
v původním řízení o podané žalobě.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 15. dubna 2011
JUDr. Pavel Vrcha
předseda zvláštního senátu