ECLI:CZ:NSS:2012:KONF.98.2011:15
sp. zn. Konf 98/2011 - 15
USNESENÍ
Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Pavla Pavlíka,
JUDr. Romana Fialy, JUDr. Milady Tomkové, JUDr. Pavla Vrchy a JUDr. Marie Žiškové,
rozhodl o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 219
(adresa pro doručování: poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025), na rozhodnutí kompetenčního
sporu mezi ním, Okresním soudem v Karlových Varech a Krajským soudem v Plzni,
a dalších účastníků sporu vedeného u Okresního soudu v Karlových Varech
pod sp. zn. 18 C 76/2011, o 5000 Kč s příslušenstvím: žalobkyně Hypnos spol. s r. o.,
IČ 26692562, se sídlem v Průhonicích, Školní 189, okres Praha -západ, zastoupená Mgr. Ing.
Gabrielou Milotovou, advokátkou se sídlem v Ostravě-Mariánské Hory, Daliborova 648/38,
a žalované PhDr. I. V.,
takto:
I. P ř í s l u š n ý vydat rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Karlových
Varech pod sp. zn. 18 C 76/2011, o zaplacení 5000 Kč s příslušenstvím, je soud.
II. Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 9. 2011 čj. 10 Co 217/2011 - 33 a usnesení
Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 6. 4. 2011, čj. 18 C 76/2011 - 26,
se zrušují .
Odůvodnění:
Podáním doručeným dne 28. 11. 2011 zvláštnímu s enátu zřízenému podle zákona
č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, navrhl Český telekomunikační
úřad tomuto senátu rozhodnutí sporu o pravomoc podle ustanovení §1 odst. 1 písm. a) zákona
č. 131/2002 Sb., který vznikl mezi ním, Okresním soudem v Karlových Varech a Krajským
soudem v Plzni ve věci žaloby o zaplacení částky 5000 Kč s příslušenstvím.
Z předloženého spisu vyplynuly následující skutečnosti:
Žalovaná uzavřela dne 5. 12. 2006 s žalobkyní (dříve EuroStar Praha spol. s r. o.)
Smlouvu o poskytnutí akčního balíčku. Ve smyslu čl. II., bod 2.3 této Smlouvy byl žalované
poskytnut akční balíček obsahující movité věci – DVD Přehrávač a DVD disky –
za zvýhodněných podmínek v ceně 5000 Kč a 400 Kč v souvislosti s uzavřením Smlouvy
o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací (dále jen „Účastnická
smlouva“) se společností Telefónica Czech Republic, a. s., kterou současně žalobkyně jménem
tohoto operátora uzavřela s žalovanou. Tyto movité věci poskytla žalobkyně žalované svým
vlastním jménem a na svůj vlastní účet. Poskytnutí movitých věcí za zvýhodněných podmínek
bylo Smlouvou o poskytnutí akčního balíčku vázáno na dodržení sjednané délky trvání
Účastnické smlouvy, která byla v tomto konkrétním případě uzavřena na dobu dvou let. Konečně
žalobkyně téhož dne přijala rovněž jménem společnosti Telefónica Czech R epublic, a. s., „žádost
o změnu“ spočívající ve změně programu služeb ze služby O2 Bronz na O2 B ronz Max. Součástí
Smlouvy o poskytnutí akčního balíčku byly Všeobecné obchodní podmínky společnosti EuroStar
Brno spol. s r. o. (dále jen „Všeobecné obchodní podmínky“). Podle článku 10.1. Všeobecných
obchodních podmínek se žalovaná zavázala zdržet se veš kerého jednání či opomenutí, jehož
následkem by bylo ukončení Účastnické smlouvy před dobou jejího trvání, tj. zejména se zavázala
zdržet se veškerého jednání či opomenutí, které by znamenalo por ušení Účastnické smlouvy,
ale i jiného jednání či opomenutí, které sice není porušením Účastnické smlouvy, ale jehož
důsledkem bude ukončení Účastnické smlouvy před sjednanou dobou trvání. Článek 10.2.
Všeobecných obchodních podmínek stanovil, že poruší-li žalovaná svou povinnost uvedenou
v článku 10.1., je povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 5000 Kč. Smluvní pokuta
je splatná dnem následujícím po dni, kdy žalobkyně obdrží od operátora oznámení o zániku
Účastnické smlouvy. Za oznámení o zániku Účastnické smlouvy ze strany operátora se považuje
zejména uvedení telefonního čísla žalované v soupisu deaktivovaných čísel, které žalobkyně
od operátora obdrží v rámci vyúčtování provize.
Dne 20. 1. 2018 bylo žalobkyni oznámeno, že došlo k zániku Účastnické smlouvy
pro protiprávní jednání či opomenutí žalované. O tom podle žalobkyně svědčí potvrzení
společnosti Josef KVAPIL a. s., která je přímým smluvním pa rtnerem společnosti Telefónica
Czech Republic, a. s. V souladu s článkem 10.2. Všeobecných obchodních podmínek nastala
splatnost smluvní pokuty dne 21. 1. 2008, na což ovšem žalovaná nereflektovala.
Žalobkyně zaslala žalované dne 28. 12. 2010 upomínku před podáním žaloby, v níž
ji vyzvala k zaplacení dlužné smluvní pokuty, úroků z dlužné částky a nákladů. Vzhledem k tomu,
že žalovaná ani poté dobrovolně částku neuhradila, podala žalobkyně dne 10. 1. 2011 žalobu
k okresnímu soudu v níž se domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit částku
5000 Kč s příslušenstvím, včetně nákladů řízení.
Okresní soud v Karlových Varech usnesením ze dne 6. 4. 2011, č j. 18 C 76/2011 - 26,
rozhodl o zastavení řízení (výrok I.) s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena
Českému telekomunikačnímu úřadu (výrok II.); současně rozhodl o nákladech řízení a vrácení
soudního poplatku (výrok III. – IV.). V odůvodnění konstatoval, že kdykoli za řízení přihlíží
k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé. Podle §129 odst. 1
věta první zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích) rozhoduje Český telekomunikační
úřad záležitosti týkající se rozhodování sporů mezi osobou vykonávající komunikační činnost
podle §7 na straně jedné a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, pokud se spor týká
povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Pro případ nesplnění povinností
žalované byla sjednána smluvní pokuta v souladu s ust. §545 občanského zákoníku. V tomto
konkrétním případě se jedná o nezaplacenou smluvní pokutu za porušení smlouvy o poskytování
služeb elektronických komunikací. S odkazem na rozhodnutí zvláštního senátu
sp. zn. Konf 27/2008 proto okresní soud dovodil, že k rozhodnutí ve věci má pravomoc pouze
Český telekomunikační úřad.
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 20. 9. 2011,
čj. 10 Co 217/2011 - 33, usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 6. 4. 2011,
čj. 18 C 76/2011 - 26, potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Ztotožnil se se soudem
prvního stupně, že předmětná smluvní pokuta je spojena s porušením povinnosti, o které přísluší
rozhodnout správnímu úřadu.
Český telekomunikační úřad (navrhovatel) následně podal zvláštnímu senátu návrh
k rozhodnutí negativního kompetenčního sporu. Uvedl, že pro naplnění pravomoci Českého
telekomunikačního úřadu rozhodovat spor musí být kumulativně naplněny dvě podmínky: jedná
se o spor mezi osobou vykonávající telekomunikační činnost na s traně jedné a účastníkem,
resp. uživatelem na straně druhé (osobnostní vymezení sporu), a spor se týká povinností
uložených zákonem o elektronických komunikacích nebo na jeho základě (věcné vymezení).
Konstatuje, že v daném případě žalobkyně nesplňuje podmínku osobnostního vymezení sporu,
neboť není osobou vykonávající komunikační činnost podle §7 zákona o elektronických
komunikacích, neboť ve vztahu k Telefónica Czech Republic, a. s. je účastníkem. Stejně tak
žalovaná ve vztahu k žalobkyni nesplňuje charakteristiku účastníka ani uživatele služby
elektronických komunikací [dle §2 písm. a) a b) zákona o elektronických komunikacích ].
Žalobkyně ani žalovaná nejsou ani osobami, na něž by byla postoupena pohledávka zákonem
vymezených osob (poskytovatele služby či účastníka, eventuálně uživatele služby). Není splněn
ani věcný předpoklad pro rozhodnutí sporu, kdy podstatou sporu je porušení povinnosti
stanovené Všeobecnými podmínkami žalobkyně a smlouvou o poskytnutí akčního balíčku (jejím
předmětem je poskytnutí movitých věcí za zvýhodněných podmínek) a nikoliv povinnosti
stanovené zákonem o elektronických komunikacích nebo na jeho základě. Jedná se proto o spor
vyplývající z občanskoprávního vztahu mezi žalobkyní a žalovanou, k jehož rozhodování
má pravomoc Okresní soud v Karlových Varech.
Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi správním úřadem a obecným soudem
se zvláštní senát řídil následující úvahou:
Okresní soud v Karlových Varech v předcházejícím soudním řízení popřel svou
pravomoc věc rozhodnout (jeho rozhodnutí potvrdil i odvolací soud) a rovněž navrhovatel
popírá svou pravomoc ve věci rozhodnout poté, co mu byla věc postoupena; zvláštní senát
konstatuje, že se v posuzované věci jedná o negativní (záporný) kompetenční spor, k jehož
projednání a rozhodnutí je povolán zákonem č. 131/2002 Sb.
Při posouzení věci samé zvláštní senát konstatoval, že z formulace V šeobecných
obchodních podmínek jednoznačně plyne, že se jedná o sankci peněžité povahy za nesplnění
smluvní povinnosti, jejíž výše je v daném případě předem dohodnuta konkrétní částkou. Jedná
se tedy o smluvní pokutu: jak správně poznamenal okresní soud i navrhovatel, při posuzování
pravomoci k rozhodování sporů na úseku elektronických komunikací, jejichž předmětem je právě
nárok na smluvní pokutu, je nutné především vycházet z charakteru povinnosti, která byla
porušena. Vztah mezi porušenou povinností a nárokem na smluvní pokutu je totiž vztahem
příčiny a následku, které nelze posuzovat odděleně; existence porušení povinnosti je přitom
určující pro existenci nároku na smluvní pokutu, nikoliv obráceně. O smluvní pokutě tedy bude
rozhodovat ten orgán, který je podle zákona příslušný k rozhodování sporů o porušení
povinnosti, za něž je smluvní pokuta vymáhána (usnesení zvláštníh o senátu ze dne 9. 9. 2008,
čj. Konf 27/2008 - 7, publikované pod č. 1738/2009 Sb. NSS). Zvláštní senát z tohoto úhlu
posoudil pravomoc navrhovatele k rozhodování předloženého případu.
Navrhovatel (též „Úřad“) je zřízen podle §3 zákona o elektronických komunikacích jako
ústřední správní úřad pro výkon státní správy ve věcech stanovených tímto zákonem, včetně
regulace trhu a stanovování podmínek pro podnikání v oblasti elektronických komunikací
a poštovních služeb. Ustanovení §108 odst. 1 písm. g) zákona o elektronických komunikacích
zakládá pravomoc Úřadu rozhodovat ve sporech tam, kde tak st anoví tento zákon; pravidla
pro rozhodování účastnických sporů obsahuje zákon v §129 odst. 1: „Úřad rozhoduje spory
mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě
uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká
povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě. Úřad rovněž rozhoduje spory
v případech, kdy na straně osoby vykonávající komunikační činnost (§7) nebo účastníka,
popřípadě uživatele, došlo ke změně na jinou osobu, zejména z důvodu postoupení pohledávky,
převzetí dluhu, přistoupení k závazku.“ Jak správně uvedl navrhovatel, podle ustáleného výkladu
zvláštního senátu (srov. např. usnesení ze dne 14. 9. 2009, čj. Konf 38/2009 - 12, publikované
pod č. 1994/2010 Sb. NSS) je třeba současného naplnění d vou podmínek k tomu, aby byla dle
výše citovaných pravidel první věty §129 odst. 1 založena pravomoc navrhovatele rozhodnout
účastnický spor.
První podmínkou je osobní předpoklad spočívající jednak na straně osoby, která musí
vykonávat komunikační činnost, jíž se podle ustanovení §7 odst. 1 zákona o elektronických
komunikacích rozumí „a) zajišťování sítí elektronických komunikací, b) poskytování služeb
elektronických komunikací, c) provozování přístrojů dle §73 citovaného zákona“. Osoba
účastníka musí splňovat charakteristiku stanovenou §2 písm. a) zákona o elektronických
komunikacích („účastníkem se rozumí každý, kdo uzavřel s podnikatelem poskytujícím veřejně
dostupné služby elektronických komunikací smlouvu na poskytování těchto služeb“), popřípadě
osoba uživatele musí splňovat charakteristiku stanovenou §2 písm. b) zákona o elektronických
komunikacích („uživatelem se rozumí každý, kdo využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu
elektronických komunikací“); veřejně dostupnou službou elektronických komunikací se dle §2
písm. o) cit. zákona rozumí „služba elektronických komunikací, z jejíhož využívání není nikdo
předem vyloučen“. Podle druhé věty §129 odst. 1 zákona o elektr onických komunikacích
je pravomoc navrhovatele rozhodnout spor založena rovněž v případech, ve kterých sice budou
účastníky osoby odlišné od osob uvedených ve větě první téhož ustanovení, k jejich účastenství
však dojde na základě změny závazku v osobě věřitele či dlužníka; to vše za předpokladu, že spor
mezi původními účastníky sporu byl oprávněn rozhodnout navrhovatel.
Druhou nezbytnou podmínkou je věcný předpoklad, jenž vychází z ustanovení „pokud
se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě“.
Pokud jde o první, osobní, předpoklad, z výpisů vycházejících z databáze navrhovatele
a z obchodního rejstříku je zřejmé, že žalobkyně není osobou vykonávající komunikační činnost.
Takový charakter nepropůjčuje žalobkyni ani Smlouva o poskytnutí akčního balíčku, na jejímž
základě žalovaná obdržela movité věci za zvýho dněnou cenu (jejím předmětem tedy nebyla žádná
z činností uvedených v §7 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích), ani Účastnická
smlouva či žádost o změnu B, neboť v těchto případech jednala žalobkyně jako přímý zástupce
společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a. s., a z těchto ujednání jí tudíž vůči žalované žádná
práva a povinnosti nevznikly (srov. §22 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník).
Rovněž osoba žalované nenaplňuje ve vztahu k žalobkyni charakteristiku účastníka ani
uživatele podle §2 písm. a) a b) zákona o elektronických komunikacích. O žalované by bylo lze
hovořit jako o účastníku jen ve vztahu ke společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a. s., s níž
uzavřela Účastnickou smlouvu, jejímž předmětem bylo poskytování služeb elektronických
komunikací sítí O2. Žalobkyně ani žalovaná nejsou ani osobami, na než by byla postoupena
pohledávka osob splňujících charakteristiku osoby vykonávající telekomunika ční činnost,
resp. účastníka či uživatele. Již první předpoklad pravomoci navrh ovatele není splněn.
Ani u druhého – věcného – předpokladu se zvláštní senát nedomnívá, že by došlo k jeho
naplnění. Ačkoliv rozhodující orgán bude muset v daném případě jako předběžnou otázku
posoudit, zda se žalovaná dopustila jednání či opomenutí, kter é vedlo k ukončení Účastnické
smlouvy, podstatou sporu je porušení povinnosti stanovené Všeobecnými obchodními
podmínkami a Smlouvou o poskytnutí akčního balíčku, nikoliv povinnosti stanovené smlouvou
o poskytování služeb elektronických komunikací (Účastnickou smlouvou). Předmětem Smlouvy
o poskytnutí akčního balíčku přitom je poskytnutí movité věci za zvýhodněných podmínek,
nikoliv činnosti specifikované v §7 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích. Porušenou
povinností, jež je sankcionována smluvní pokutou, tudíž není povinnost stanovená zákonem
o elektronických komunikacích nebo na jeho základě. Lze tak uzavřít, že v posuzovaném případě
není dán osobní ani věcný předpoklad pravomoci Českého telekomunikačního úřadu spor
rozhodnout; pravomoci soudů se tedy tato věc nevymyká, neboť podle §7 odst. 1 o. s. ř. soudy
rozhodují „spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskopr ávních, pracovních, rodinných
a obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.“
Zvláštní senát z uvedených důvodů vyslovil, že k rozhodnutí o věci je dána pravomoc
soudu (§5 odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb., výrok I.). Zvláštní senát podle §5 odst. 3 zákona
č. 131/2002 Sb. zruší rozhodnutí, kterým strana kompetenčníh o sporu popřela svou pravomoc
o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci
uvedené v návrhu na zahájení řízení v její pravomoci. Dalším výrokem proto zvláštní senát zrušil
usnesení okresního soudu a krajského soudu.
Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle §5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb.
závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní
orgány [§4 odst. 1 písm. a) s. ř. s.] i soudy. Dále tedy bude Okresní soud v Karlových Varech
pokračovat v řízení o podané žalobě.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 20. března 2012
JUDr. Michal Mazanec
předseda zvláštního senátu