ECLI:CZ:NSS:2012:NAD.14.2012:17
sp. zn. Nad 14/2012 - 17
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky
Matyášové, Ph.D. a soudců JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. a JUDr. Ludmily Valentové v právní
věci žalobce: J. K., proti žalovanému: předseda Městského soudu v Praze, se sídlem Spálená
2, Praha 2, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu vedeném u Městského
soudu v Praze pod sp. zn. 8 A 16/2012, o návrhu Městského soudu v Praze na přikázání věci
jinému než místně příslušnému krajskému soudu,
takto:
Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 8 A 16/2012 se p ř i k a z u j e
Krajskému soudu v Praze.
Odůvodnění:
Dne 6. 2. 2012 podal žalobce u Městského soudu v Praze žalobu na ochranu
proti nečinnosti správního orgánu podle §79 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní
(dále jen „s. ř. s.“). Nečinnost žalobce spatřuje v tom, že žalovaný doposud nerozhodl o jeho
stížnosti ze dne 6. 10. 2011 na postup při vyřizování žádosti žalobce o poskytnutí informací.
Žalobce se konkrétně domáhá toho, aby soud žalovanému uložil povinnost rozhodnout
o zmíněné stížnosti ze dne 6. 10. 2011 do tří dnů od doručení rozsudku.
Městský soud v Praze následně svým přípisem ze dne 20. 3. 2012 věc podle §9 odst. 1
s. ř. s. předložil Nejvyššímu správnímu soudu k rozhodnutí o návrhu na přikázání věci jinému
než místně příslušnému krajskému soudu. Městský soud odůvodnil svůj návrh tím, že v dané věci
je jako žalovaný v žalobě označen předseda Městského soudu v Praze; skutečnost, že by o žalobě
rozhodovali soudci téhož soudu, by tedy dle názoru městského soudu mohla zavdat důvodné
pochybnosti o jejich nepodjatosti.
Městský soud předtím poskytl účastníkům řízení možnost vyjádřit se k návrhu delegace
věci v souladu s §9 odst. 3 s. ř. s. Přípisem ze dne 22. 2. 2012, č. j. 8 A 16/2012 - 8, je vyzval,
aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy vyjádřili k tomu, kterému soudu má být věc přikázána.
Na uvedenou výzvu reagoval žalobce podáním ze dne 27. 2. 2012, v němž sice neuvádí,
kterému soudu by měla být věc přikázána, nicméně z jeho vyjádření vyplývá, že s přikázáním věci
jinému než místně příslušnému krajskému soudu souhlasí, neboť má za to, že soudci Městského
soudu v Praze jsou vůči jeho osobě podjatí. Žalovaný se k návrhu na přikázání věci nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud shledal předmětný návrh důvodným.
Podle §9 odst. 1 s. ř. s. Nejvyšší správní soud přikáže věc jinému než místně příslušnému
krajskému soudu, jestliže pro vyloučení soudců specializovaných senátů místně příslušného soudu
nelze sestavit senát.
Shodnou otázkou se Nejvyšší správní soud zabýval již v rozsudku ze dne 30. 9. 2005,
č. j. 4 As 14/2004 - 70, v němž přezkoumával rozhodnutí Městského soudu v Praze vydané
v řízení o žalobě proti rozhodnutí místopředsedy téhož soudu. V tomto rozsudku Nejvyšší
správní soud uvedl následující: „Postavení soudců ve vztahu k místopředsedovi soudu, u něhož sami působí,
kdy takový místopředseda může v zákonem stanovených případech vykonávat ve vztahu ke jmenovaným soudcům
úkoly státní správy, by mohlo zavdat objektivní pochybnost o nepodjatosti těchto soudců, a to tím spíše,
že vyloučení soudce z projednávání a rozhodování ve věci má být založeno nikoliv na skutečně prokázané
podjatosti, ale je dáno již tehdy, jestliže lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti“. Nejvyšší správní soud tedy
dospěl v tehdy posuzované věci k závěru, že bylo možné mít pochybnosti o nepodjatosti soudců
příslušného specializovaného senátu pro věci správního soudnictví Městského soudu v Praze,
neboť přezkoumávali rozhodnutí místopředsedy soudu, u něhož sami působí.
Citovaný závěr lze bez pochyby analogicky uplatnit i v nyní posuzované věci, kdy žalobce
podal u místně příslušného Městského soudu v Praze žalobu na ochranu proti nečinnosti
správního orgánu, kterým má podle žaloby být právě předseda tohoto soudu.
S ohledem na uvedené tedy Nejvyšší správní soud přikázal shora označenou věc
k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Praze (§9 odst. 1 s. ř. s.), neboť jde o soud, jenž
má sídlo nejblíže k místně příslušnému Městskému soudu v Praze. Přikázáním předmětné věci
Krajskému soudu v Praze tedy bude nejlépe vyhověno kritériím rychlosti a hospodárnosti řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 18. dubna 2012
JUDr. Lenka Matyášová
předsedkyně senátu