ECLI:CZ:NSS:2012:NAO.21.2012:34
sp. zn. Nao 21/2012 - 34
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Milady
Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Kateřiny Šimáčkové v právní věci žalobce:
L. K., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu
376/1, Praha 2, proti rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 2. 8. 2011, č.
j. MSK 34473/2011, o námitce podjatosti vznesené žalobcem proti soudkyni Krajského soudu v
Ostravě JUDr. Bohuslavě Drahošové,
takto:
Soudkyně Krajského soudu v Ostravě JUDr. Bohuslava Drahošová není vyloučena
z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Ostravě
pod sp. zn. 38 Ad 60/2011.
Odůvodnění:
[1] Žalobce žalobou ze dne 11. 8. 2011 brojí proti rozhodnutí Krajského úřadu
Moravskoslezského kraje ze dne 2. 8. 2011, č. j. MSK 34473/2011, kterým bylo změno
rozhodnutí Magistrátu města Ostravy ze dne 26. 1. 2011, č. j. 7002/2011/OOA, jímž byla žalobci
uložena povinnost vrátit přeplatek na dávce pomoci v hmotné nouzi – doplatek na bydlení
za měsíce červen 2007 až březen 2009.
[2] Podáním ze dne 16. 2. 2011 žalobce vznesl námitku podjatosti vůči soudkyni Krajského
soudu v Ostravě JUDr. Bohuslavě Drahošové a domáhal se, aby předmětný spor rozhodoval
jiný soudce, neboť tuto soudkyni žalobce nepovažoval za nestrannou, protože rozhodovala
v jeho neprospěch v jiných sporech vedených žalobcem.
[3] Věc byla v souladu s ustanovením §8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), předložena k rozhodnutí Nejvyššího správního
soudu.
[4] Soudkyně Krajského soudu v Ostravě JUDr. Bohuslava Drahošová se k návrhu
na její vyloučení vyjádřila tak, že nemá osobní vztah k věci ani k účastníkům řízení, proto se necítí
být v dané věci podjatou.
[5] Podle ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí
věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán
důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli
na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení.
Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[6] Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v ustanovení čl. 36
odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských
práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce.
Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování
a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát
(ustanovení čl. 1 odst. 1 Ústavy).
[7] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení §8 s. ř. s. představuje
výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím,
že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (ustanovení čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv
a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je zásadně dána, a postup, kterým je věc
odnímána soudu příslušnému a přikázána soudu, resp. soudci jinému, je nutno chápat
jako postup výjimečný. Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí
přidělené věci jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout
v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 - 16, dostupné na www.nssoud.cz).
[8] Žalobce námitku podjatosti soudkyně Krajského soudu v Ostravě založil na skutečnosti,
že tato soudkyně rozhodovala jinou jeho věc v jeho neprospěch.
[9] Nejvyšší správní soud konstatuje, že nestrannost soudce se zkoumá jednak
ze subjektivního a jednak z objektivního hlediska. Subjektivní kritérium vypovídá o osobním
přesvědčení soudce, objektivní naproti tomu svědčí o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky
vylučující jakékoliv legitimní pochybnosti v tomto ohledu. V dané věci bylo subjektivní
stanovisko žalobce skutečně podnětem k tomu, aby se Nejvyšší správní soud podjatostí soudkyně
Krajského soudu v Ostravě JUDr. Bohuslavy Drahošové zabýval. Subjektivní náhled jmenované
soudkyně, jak vyplývá z jejího vyjádření, svědčí o tom, že se za podjatou v souzené věci
nepovažuje.
[10] Z hlediska objektivního má při posuzování námitky podjatosti v této věci klíčový význam
ustanovení §8 odst. 1 s. ř. s., věta třetí, podle níž „důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti,
které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“. Uvedená
námitka žalobce proto nemůže být shledána důvodnou, neboť okolnosti spočívající v postupu
a rozhodování soudkyně Krajského soudu v Ostravě JUDr. Bohuslavy Drahošové ve věcech
žalobcem vedených u Krajského soudu v Ostravě nemohou být důvodem pro její vyloučení.
Jak Nejvyšší správní soud poznamenal v usnesení ze dne 22. 7. 2009, č. j. Nao 48/2009 - 162,
(dostupném na www.nssoud.cz), „dřívější rozhodování soudců, které se autoritativně vyslovilo k právům
a povinnostem žalobkyně, nezpůsobuje jejich podjatost, jakkoli mohlo být pro žalobkyni nepříznivé.
Právě v rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost, a nesouhlas žalobkyně s právními závěry,
které soudce dříve vyslovil, je při hodnocení otázek podjatosti nevýznamný. Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě
lze; k tomu však slouží opravné prostředky (jsou-li přípustné), event. ústavní stížnost, nikoli námitka podjatosti“.
Z těchto důvodů nemůže tvrzení žalobce, že soudkyně Krajského soudu v Ostravě
JUDr. Bohuslava Drahošová rozhodla v jiných věcech žalobce v jeho neprospěch, založit
jakékoliv pochybnosti o její nepodjatosti. Z ustanovení §8 odst. 1 věta třetí s. ř. s. totiž vyplývá,
že okolnosti spočívající v procesním postupu jmenované soudkyně v jiných věcech žalobce
nemohou být důvodem pro její vyloučení.
[11] Nejvyšší správní soud dále zkoumal poměr jmenované soudkyně k projednávané věci.
Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem
na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem
než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům
či jejich zástupcům - kromě vztahů příbuzenských a obdobných vztahů - mohou vzniknout
i tehdy, je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak zjevně
nepřátelský.
[12] V projednávané věci však žádný z těchto důvodů ze spisového materiálu nebyl zjištěn.
Nelze dovodit, že by soudkyně Krajského soudu v Ostravě JUDr. Bohuslava Drahošová žalobce
jakýmkoliv způsobem znevýhodňovala či poškozovala. Ani sama soudkyně si není vědoma
přímého poměru k věci nebo k účastníkům, jak vyplývá z jejího vyjádření k námitce podjatosti.
Jmenovaná soudkyně výslovně uvádí, že k projednávané věci ani k účastníkům žádný osobní
vztah nemá. Nepodílela se rovněž na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu
ani v předchozím soudním řízení.
[13] Vzhledem k tomu, že žalobcem uvedená skutečnost nemůže být ve smyslu ustanovení
§8 odst. 1 s. ř. s. důvodem pro vyloučení soudce, a jiné skutečnosti žalobce netvrdí, rozhodl
Nejvyšší správní soud, že soudkyně Krajského soudu v Ostravě JUDr. Bohuslava Drahošová
není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Ostravě
pod sp. zn. 38 Ad 60/2011.
[14] K označení žalovaného správního orgánu Nejvyšší správní soud uvádí, že od 1. 1. 2012
došlo k podstatné změně v organizaci správních orgánů rozhodujících o dávkách v oblasti
sociálního zabezpečení. Prvostupňovým orgánem se stal Úřad práce České republiky a působnost
správního orgánu II. stupně přešla na Ministerstvo práce a sociálních věcí. Žalovaným správním
orgánem se proto v souladu s ustanovením §69 s. ř. s. stalo Ministerstvo práce a sociálních věcí,
na něhož přešla působnost správního orgánu II. stupně v oblasti dávek v hmotné nouzi.
Poučení: Proti tomuto usnesení ne jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. května 2012
JUDr. Milada Tomková
předsedkyně senátu