ECLI:CZ:NSS:2012:NAO.31.2012:13
sp. zn. Nao 31/2012 - 13
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila
a soudkyň JUDr. Kateřiny Šimáčkové a JUDr. Milady Tomkové v právní věci žalobkyně: Z. P.,
proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, proti
rozhodnutí žalované ze dne 20. 1. 2012, č. j. X, o námitce podjatosti vznesené žalobkyní proti
soudkyni Krajského soudu v Brně JUDr. Miladě Haplové,
takto:
Soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Milada Haplová n e ní vyloučena
z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 34 Ad 11/2012.
Odůvodnění:
I. Dosavadní průběh řízení
[1] Žalobou podanou u Krajského soudu v Brně žalobkyně brojila proti rozhodnutí žalované
ze dne 20. 1. 2012, č. j. X, kterým žalovaná rozhodla ve věci námitek žalobkyně proti rozhodnutí
žalované ze dne 19. 10. 2011, č. j. X, o starobním důchodu.
[2] Řízení o této žalobě vede Krajský soud v Brně pod sp. zn. 34 Ad 11/2012, který přípisem
ze dne 6. 3. 2012 informoval účastníky řízení o tom, že podle platného rozvrhu práce Krajského
soudu v Brně má být daná věc projednána a rozhodnuta samosoudkyní JUDr. Miladou
Haplovou. Zároveň soud poučil účastníky řízení o možnosti namítnout podjatost soudce, soudní
osoby, tlumočníka nebo znalce s tím, že tato námitka musí být účastníkem uplatněna do jednoho
týdne ode dne, kdy se o důvodech podjatosti dozvěděl, přičemž zjistí-li důvod podjatosti
při jednání, musí jej účastník uplatnit při tomto jednání; k později uplatněným námitkám
se nepřihlíží.
[3] Žalobkyně v podání ze dne 14. 3. 2012 vznesla námitku podjatosti soudkyně
JUDr. Milady Haplové. Tuto námitku žalobkyně odůvodnila jen velmi obecně a stručně. Uvádí,
že jmenovaná soudkyně v minulosti „zastavila kasační stížnost“ proti rozhodnutí
sp. zn. 34 Ad 64/2010. V návaznosti na to jí mělo být zastaveno vyplácení dávek nemocenského
pojištění „a jiné okolnosti“ k datu 24. 5. 2011, což žalobkyně označuje za „očividně domluvené“.
[4] Soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Milada Haplová se k námitce podjatosti
vyjádřila tak, že nemá žádný vztah k žádnému z účastníků řízení ani k projednávané věci.
[5] Věc byla v souladu s ustanovením §8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní,
ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), předložena k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu
soudu.
[6] Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci,
jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce podle stejného ustanovení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce
v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.
[7] Integrální součástí práva na spravedlivý proces tak, jak je vymezeno v ustanovení čl. 36
odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských
práv a základních svobod, je garance toho, aby ve věci rozhodoval nezávislý a nestranný soudce.
Nestrannost a nezaujatost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování
a jednou z hlavních premis důvěry občanů a jiných subjektů práva v právo a právní stát
(ustanovení čl. 1 odst. 1 Ústavy).
[8] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v ustanovení §8 s. ř. s. představuje
výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím,
že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (ustanovení čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv
a svobod). Tak, jak zákon tuto příslušnost stanovil, je zásadně dána, a postup, kterým je věc
odnímána soudu příslušnému a přikázána soudu, resp. soudci jinému, je nutno chápat
jako postup výjimečný.
[9] Vzhledem k tomu lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci
jen výjimečně a ze skutečně závažných důvodů, které mu reálně brání rozhodnout v souladu
se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne
29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003 - 16, dostupné na www.nssoud.cz).
[10] Nejvyšší správní soud k námitce podjatosti uvádí, že nestrannost soudce se zkoumá
jednak ze subjektivního a jednak z objektivního hlediska. Subjektivní kritérium vypovídá
o osobním přesvědčení soudce, objektivní naproti tomu svědčí o tom, že soudce skýtá dostatečné
záruky vylučující jakékoliv legitimní pochybnosti v tomto ohledu.
[11] Za poměr k věci se považuje přímý zájem soudce na projednávané věci, zejména zájem
na jejím výsledku. Vyloučen by byl také soudce, který by získal o věci poznatky jiným způsobem
než dokazováním při jednání. Pochybnosti o nepodjatosti soudce pro jeho poměr k účastníkům
či jejich zástupcům - vedle vztahů příbuzenských a obdobných - mohou vzniknout i tehdy,
je-li soudcův vztah k účastníkům, případně zástupcům, přátelský či naopak zjevně nepřátelský.
[12] Subjektivní náhled jmenované soudkyně, jak vyplývá z jejího vyjádření, svědčí o tom,
že se za podjatou v souzené věci nepovažuje. V projednávané věci nebyl ze spisového materiálu
zjištěn ani žádný poměr soudkyně JUDr. Milady Haplové k věci. Nelze dovodit,
že by tato soudkyně žalobkyni jakýmkoliv způsobem znevýhodňovala či poškozovala. Soudkyně
se rovněž nepodílela na projednávání nebo rozhodování věci u žalovaného správního orgánu.
Jiné konkrétní skutečnosti, mimo dřívější rozhodování v jiných věcech žalobkyně, které by měly
o podjatosti soudkyně svědčit, žalobkyně neuvádí.
[13] Uvedená námitka žalobkyně, že v dřívější věci rozhodla JUDr. Milada Haplová
ve stěžovatelčin neprospěch, nemůže být shledána důvodnou, neboť okolnosti spočívající
v postupu a rozhodování soudkyně ve věcech žalobkyní dříve vedených u Krajského soudu
v Brně nemohou být důvodem pro její podjatost. Jak Nejvyšší správní soud uvedl v usnesení
ze dne 22. 7. 2009, č. j. Nao 48/2009 - 162, dostupném na www.nssoud.cz, „[d]řívější rozhodování
soudců, které se autoritativně vyslovilo k právům a povinnostem žalobkyně, nezpůsobuje jejich podjatost, jakkoli
mohlo být pro žalobkyni nepříznivé. Právě v rozhodovací činnosti soudce se projevuje jeho nezávislost, a nesouhlas
žalobkyně s právními závěry, které soudce dříve vyslovil, je při hodnocení otázek podjatosti nevýznamný.
Zpochybňovat rozhodnutí soudu jistě lze; k tomu však slouží opravné prostředky (jsou-li přípustné), eventuálně
ústavní stížnost, nikoli námitka podjatosti.“
[14] Vzhledem k tomu, že žalobkyní uvedená skutečnost nemůže být ve smyslu ustanovení §8
odst. 1 s. ř. s. důvodem pro vyloučení soudce, a jiné skutečnosti žalobkyně netvrdí, rozhodl
Nejvyšší správní soud tak, že soudkyně Krajského soudu v Brně JUDr. Milada Haplová
není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Brně
pod sp. zn. 34 Ad 11/2012.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e jsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 10. května 2012
JUDr. Bohuslav Hnízdil
předseda senátu