ECLI:CZ:NSS:2012:NAO.56.2012:23
sp. zn. Nao 56/2012 - 23
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance
a soudců JUDr. Jana Passera a Mgr. Davida Hipšra v právní věci žalobce: JUDr. et Ing. P. G.,
PhD., proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2,
Praha 1, v řízení o kasačních stížnostech proti usnesením Městského soudu v Praze ze dne 15. 6.
2011, čj. 8 A 103/2010 – 33, a ze dne 11. 8. 2011, čj. 8 A 103/2010 – 37, o námitce podjatosti
uplatněné žalobcem proti členům pátého a sedmého senátu Nejvyššího správního soudu,
takto:
Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Eliška Cihlářová, JUDr. Jaroslav Hubáček,
JUDr. Karel Šimka, JUDr. Ludmila Valentová, JUDr. Lenka Matyášová, Ph.D. a JUDr. Jakub
Camrda, Ph.D. nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího
správního soudu pod sp. zn. 7 As 67/2012.
Odůvodnění:
Kasačními stížnostmi ze dne 15. 7. 2011 a 22. 8. 2011, které byly Nejvyššímu správnímu
soudu doručeny prostřednictvím Městského soudu v Praze 20. 3. 2012, žalobce brojil proti
usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2011, čj. 8 A 103/2010 – 33, a ze dne
11. 8. 2011, čj. 8 A 103/2010 – 37.
Dne 30. 5. 2012 podal žalobce námitku podjatosti proti soudcům pátého i sedmého
senátu Nejvyššího správního soudu, protože podle žalobce jsou „pravomocně odsouzenými teroristy dle
§312 TZ včetně jejich asistenta Štencela“, „dlužníci částek velkého rozsahu podepsanému, a tudíž osoby
nepřátelské podepsanému a je zde důvod k jejich vyloučení pro jejich antagonistický poměr k podepsanému jako
jejich věřiteli, který na ně uvaluje exekuci“. Žalobce dále mj. uvedl, že tito soudci jsou stiženi „duševní
poruchou dle §123 TZ v konkrétní bipolární těžké asociální poruše osobnosti s těžkou schizofrenní duševní
odchylkou přizpůsobivosti v poměru k věci“, případně „přizpůsobivosti zákonům“, a vyjádřil údiv nad tím,
že přes kárné stíhání tito soudci ještě konají.
Členové sedmého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Eliška Cihlářová,
JUDr. Jaroslav Hubáček a JUDr. Karel Šimka ve svém vyjádření k námitce podjatosti uvedli,
že žalobce neznají, nemají k němu žádný vztah, nic si od něj nepůjčili, a necítí se proto být
podjatými.
Členové pátého senátu Nejvyššího správního soudu JUDr. Ludmila Valentová,
JUDr. Lenka Matyášová, Ph.D. a JUDr. Jakub Camrda, Ph.D. ve svém vyjádření k námitce
podjatosti uvedli, že žalobce neznají, nemají k němu žádný vztah, a necítí se proto být podjatými.
Námitka podjatosti byla postupem podle §8 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního
řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) předložena k rozhodnutí jinému senátu Nejvyššího správního
soudu, který o ní uvážil následovně.
Podle §8 odst. 1 s. ř. s. jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže
se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod
pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání
nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem
k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané
věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. Dle §8 odst. 5 s. ř. s. může účastník řízení uplatnit
námitku podjatosti do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti soudce dozvěděl. K později
uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka podjatosti musí být zdůvodněna a musí být uvedeny
konkrétní skutečnosti, z nichž je podjatost dovozována.
Ústavní soud ve své judikatuře vyslovil, že důvodné pochybnosti o soudcově nestrannosti jsou
kategorií objektivní povahy a jako takové musí být založeny skutečnostmi objektivitě soudcovského rozhodování
protiřečícími, a to natolik, že nikoli z pohledu účastníků řízení, ale v objektivním smyslu ústavně chráněnou
nestranností soudcovského rozhodování otřásají (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 3. 2000,
sp. zn. III. ÚS 26/2000).
Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v §8 s. ř. s. představuje výjimku
z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (čl. 38 odst. 1
Listiny základních práv a svobod). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci
a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako postup výjimečný. Vyloučit soudce
z projednávání a rozhodnutí přidělené věci lze jen výjimečně a ze závažných důvodů, které soudci
reálně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (viz usnesení Nejvyššího
správního soudu ze dne 29. 4. 2003, čj. Nao 19/2003 - 16).
Skutečnostmi, z nichž žalobce dovozuje podjatost členů pátého i sedmého senátu
Nejvyššího správního soudu je jejich pravomocné odsouzení, duševní porucha, kárné stíhání
a dlužnický poměr k žalobci. Svá tvrzení žalobce ničím nepodložil, žádné takové skutečnosti
nejsou rozhodujícímu senátu známy ani jinak.
Námitka podjatosti postavená na nepodložených tvrzeních proto není důvodná.
O případné podjatosti uvedených soudců nesvědčí ani jiná skutečnost obsažená ve spisu.
Za situace, kdy rovněž dotčení soudci vyloučili existenci skutečností, jež by mohly být
důvodem jejich podjatosti, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že soudci Nejvyššího správního
soudu JUDr. Eliška Cihlářová, JUDr. Jaroslav Hubáček, JUDr. Karel Šimka, JUDr. Ludmila
Valentová, JUDr. Lenka Matyášová, Ph.D. a JUDr. Jakub Camrda, Ph.D. nejsou vyloučeni
z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu
pod sp. zn. 7 As 67/2012.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 3. září 2012
JUDr. Michal Mazanec
předseda senátu